pracovník - kdokoliv, kdo je starší 15-ti let (a kdo samozřejmě nemá černý puntík v naší Černé knize!). Nerozhoduje, zda dotyčný/á zároveň navštěvuje kteroukoliv střední, vysokou školu nebo učiliště, zda v České republice či zemích EU, zda je evidovaný na ÚP, zda je na mateřské či rodičovské dovolené, zda je důchodce předčasný či starobní. Od 1.1.2015 po novele Zákona o zaměstnanosti §66 skončil i tříletý diskriminační zákaz agenturám práce zaměstnávat osoby se zdravotním omezením, tedy invalidy a zdravotně postižené. Dnes mohou u nás opět pracovat. Od července 2017 i cizinci ze zemí mimo EU, ale jen pokud na to má agentura práce povolení a vyhoví Nařízení vlády z 5.3.2009 o profesích, které nesmí agentury práce zajišťovat.
pracovník - občan EU - občanem EU se stejnými právy a povinnostmi jako náš občan České republiky, kterého můžeme normálně zaměstnat bez povolování, je myšlen kdokoliv z EU (členské země), kdokoliv z EHS (pozorovatelé Norsko, Island a Lichnštejnsko) plus všichni jejich rodinní příslušníci, byť by měli občanství třetích zemí (například Alžířan je otcem Francouze, doloží to rodným listem). Tento režim platí samozřejmě i pro občany Slovenska či Polska a nových členských států EU. Zaměstnavatel však musí vždy písemně všechny občany EU ohlašovat a odhlašovat na našich Úřadech práce v místě výkonu práce nejpozději v den nástupu, což je u krátkodobých prací administrativně dosti náročné.
pracovník - cizinec ze země mimo EU, studující v ČR - dle platných zákonů jsme mohli zaměstnat bez povolení cizince do 26 let věku mimo zemí EU studujícího v ČR některou ze škol, akreditovaných Ministerstvem školství ČR. V případě, že měl platné Potvrzení o studiu a byl mladší 26 let. Jeho práce byla ovšem limitována - mohla trvat max. 7 dní po sobě jdoucích a celkem ročně max. 30 dní u všech zaměstnavatelů na území ČR. Zaměstnavatel musel vždy písemně všechny tyto občany ohlašovat na našich Úřadech práce v místě výkonu práce. Při nedodržení podmínek šlo o nelegální zaměstnávání, byla udělena pokuta zaměstnavateli i cizinci a ten byl většinou navíc ještě vyhoštěn. Od 27.3.2009 dle Nařízení vlády z 5.3.2009 nesmí agentury práce zajišťovat pro takové brigádníky jiné práce, než vládou povolené. Nařízení je vydáno jako ochrana trhu práce a domácích zaměstnanců v době hospodářské krize a stoupající nezaměstnanosti a bohužel stále trvá. Od 1.1.2012 bylo doplněno v novele Zákona o zaměstnanosti §66 diskriminačním generálním zákazem zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU v agenturách práce. Tato nelegálnost ze strany státu trvala až do července 2017, kdy díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu padla. Omezení dle Nařízení vlády však zůstalo, fakticky je tak zaměstnávání cizinců agenturami práce velmi omezeno.
pracovník - cizinec ze země mimo EU - dle platných zákonů jsme mohli zaměstnat cizince ze země mimo EU pouze v případě, že měl vystavené platné pracovní povolení. To šlo díky byrokratickým překážkám získat do cca 3 měsíců, pokud šlo ovšem vše hladce, výjimkou nebylo ani 6 a více měsíců. V praxi tak na brigádu v trvání několika dní nešlo cizince ze země mimo EU zaměstnat, jen na dlouhodobou práci. Při nelegálním zaměstnávání byla udělena pokuta zaměstnavateli i cizinci a ten byl navíc většinou ještě vyhoštěn. Od 27.3.2009 dle Nařízení vlády z 5.3.2009 nesmí agentury práce zajišťovat pro takové brigádníky jiné práce, než vládou povolené. Nařízení je vydáno jako ochrana trhu práce a domácích zaměstnanců v době hospodářské krize a stoupající nezaměstnanosti a bohužel stále trvá.
Od 1.1.2012 byla navíc doplněna generálním zákazem pro agentury práce zaměstnávat všechny osoby, které potřebují povolení k zaměstnání v ČR, tedy všechny cizince bez rozdílu. Je to naprosto nelogické a mimo mísu, když vláda tím prý chrání pracovní trh v ČR před cizinci. Při 500 tisíc nezaměstnaných v ČR a pouhých 2 tisících cizinců, pracujících přes agentury práce podle údajů samotného Ministerstva práce ČR, je tvrzení vlády více než směšné. Tato nelegálnost ze strany státu trvala až do července 2017, kdy díky poslaneckému pozměňovacímu návrhu padla. Omezení dle Nařízení vlády však zůstalo, fakticky je tak zaměstnávání cizinců agenturami práce velmi omezeno a čekat na povolovací proces, velmi drahý a trvající 8 a více měsíců, je pro agentury práce nonsens.
pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti - dle Zákoníku práce musí být VŽDY písemně uzavřená předem a měla by obsahovat náležitosti dle platných českých zákonů. Musí z ní být srozumitelné, že se jedná o smlouvu, musí být podepsaná oběma stranami (jinak je neplatná!) a musí ji podepsat kompetentní osoba. Označujeme tak pracovní vztah uzavřený na základě Zákoníku práce - Pracovní smlouva, Dohoda o pracovní činnosti nebo Dohoda o provedení práce. Posledně jmenovanou však díky novele Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti od 1.10.2004 agentury práce nesmějí používat. Na krátkodobé brigády u agentury práce obvykle sepisujete Dohodu o pracovní činnosti jen jednou, před prvním nástupem na brigádu v daném kalendářním roce. pak Pokyny k dočasnému přidělení k různým firmám v průběhu roku U delších prací obyvkle Pracovní smlouvu a Pokyn bývá už její součástí v textu smlouvy.
druhy prací - brigádně i na trvalý pracovní poměr se vykonávají v zásadě veškeré druhy prací, na které není potřeba žádnou speciální kvalifikaci (tzv. manuální práce). Např. ve stavebnictví, v průmyslu i v dalších odvětvích (kovovýroba, úklidy, stěhování, administrativa, reklama apod.). Pokud se pracuje v potravinářském průmyslu, je nutné mít od Vašeho lékaře vyřízen tzv. zdravotní průkaz (potvrzení o bezinfekčnosti pro práci s nebalenými potravinami). Viz Inzerce prací a brigád.
práce o víkendech - již několik let je trendem, že o víkendech se nikde moc nepracuje. Pouze nějaké nárazové akce nebo nepřetržité provoz. Např. pokud je v pracovní den 100 volných míst, tak o vídendu je jich jen 10. Navíc o víkendech mají veliký zájem pracovat hlavně středoškoláci, proto je nabídka na víkend malá a poptávka velká. Je to dáno zejména změnami Zákoníku práce, který paušálně přikázal firmám u zaměstnanců s Pracovní smlouvou vyplácet vysoké příplatky a tím jim víkendovou práci hodně zdražil. Minimálně 10% za víkendovou práci, minimálně 10% za noční práci a dokonce minimálně 100% za práci ve státní svátek. Aby toho nebylo dost, tyto příplatky se sčítají! Člověk s Pracovní smlouvou, pracující na nočním směně o víkendu ve státní svátek, tak má nárok na minimálně 220% své obvyklé mzdy!
rezervace - pokud chcete pracovat u agentury práce, stačí si telefonicky rezervovat konkrétní volné místo. Samozřejmě jen tehdy, pokud nějaké je, rezervace na dosud neexistující místa nejsou. Rezervovat lze místo do určité hodiny a až následně si přijít podepsat Dohodu o pracovní činnosti či Pracovní smlouvu a vyzvednou potřebné informace (např. Pokyn k dočasnému přidělení apod.). Máte tak jistotu, že místo neobsadí někdo jiný, než k podpisu dorazíte Vy.
nemoc, nemožnost nástupu do práce - pokud si s agenturou práce podepíšete Dohodu o pracovní činnosti nebo Pracovní smlouvu na konkrétní termín práce a nemůžete do ní nastoupit, muste o tom bezodkladně agenturu práce informovat. Jinak po Vás bude nárokovat (a také nárokuje) vzniklou škodu (obvykle od 500,- Kč/směna výše). POZOR ! Pokud onemocníte, musíte o tom informovat ihned, jakmile to zjistíte (telefonem, osobně, E-mailem, pomocí kamaráda). Tedy už v době, kdy víte, že půjdete k lékaři. A samozřejmě pak od něj donést Potvrzení o pracovní neschopnosti. Jinak se na nemoc dle Zákoníku práce nebere zřetel a na úhradu škody má agentura práce nárok, jde o neomluvenou absenci.
omezení věkem na brigádách (hranice 15 a 18 let) - dle Zákoníku práce smí pracovat člověk až od 15-ti let plus ukončení základní školní docházky.
§ 6 odst. 1 zákoníku práce - "Způsobilost fyzické osoby (člověka) jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti, tedy uzavřít pracovněprávní vztah, (ať už pracovní poměr nebo v případě studentských brigád, tedy prázdninových přivýdělků studentů, spíše dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce), vzniká podle zákoníku práce dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku."
Příklad: Pokud se např. fyzická osoba - student narodil 30. 5. 1995 a povinnou školní docházku má ukončit až 30. 6. 2011, tak by mohl uzavřít pracovní smlouvu již 30. 5. 2010, kdy mu bylo patnáct let, ale den nástupu do práce může být sjednán nejdříve dnem 30. 6. 2011.
Podle školského zákona (č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho ust. § 36 odst. 1 platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku. § 36 Plnění povinnosti školní docházky odst. (1) - "Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka")."
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku (dle ust. § 24 odst. 1 věty první), přičemž se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin § 24 odst. 1 věty druhé - "Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin. Období školního vyučování se člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v pětidenním vyučovacím týdnu."
Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky (viz ust. § 43). "§ 43 Splnění povinné školní docházky - Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky."
Pracovně-právní vztahy lze sjednávat s 15-ti letým žákem s dnem nástupu do práce již v období letních školních prázdnin (t.j. zásadně 1. července – 31. srpna) následujících po období školního vyučování ve školním roce, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky resp. s dnem nástupu v poslední den školního vyučování tohoto školního roku. To se vztahuje jak na Pracovní smlouvu, ta na práci konanou na základě Dohody o provedení práce nebo Dohody o pracovní činnosti.
Dokladem o dosažení základního vzdělání je (ve smyslu ust. § 54 odst. 1 školského zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění) vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
Pracovně-právní vztah však nelze uzavřít kupř. v červenci (kalendářního roku) s žákem, který má sice ukončenu povinnou školní docházku, ale patnácti let dosáhne až v měsíci srpnu (tohoto kalendářního roku).
Zákon o státní sociální podpoře č.117/1995 Sb. (pro účely poskytování sociálních dávek) v § 16 říká, že doba prázdnin je také povinná školní docházka, ale jen pokud dítě není po celou dobu výdělečně činné nebo nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Přičemž výdělečná činnost je taková činnost, která podléhá nemocenskému pojištění. Podobná definice, kdy je pracovník studentem (do 31.8. nebo u vysokoškoláka měsíc po skončení studia = vykonání státní závěrečné zkoušky) se používá pro účely Zákona o dani z příjmu (pro slevu na dani na dítě nebo studenta).
Brigádníci od 15-ti do 18-ti let s ukončenou ZŠ mohou nově pracovat jen 40 hodin týdně celkem u všech zaměstnavatelů a max. 8 hodin denně. Současně mladší 18-ti let nesmí pracovat v noci, nesmí pracovat přesčas (nad 8 hodin), nesmí pracovat v rizikových provozech a ani v úkolu. Práce pro ně je daleko méně než pro starší 18-ti let.
Starší 18-ti let mohou pracovat všude, kde je k tomu opravňuje jejich kvalifikace a proškolení, až 12 hodin denně, u některých prací i 16 (sklizně v zemědělství, likvidace živelných pohrom atp.). Pro práce v noci musí mít Potvrzení o zdravotní způsobilosti noční práce od lékaře. Proto je o brigádníky starší 18-ti let největší zájem, jsou to "univerzálové".
zdravotní průkaz - doklad, který Vás opravňuje pracovat v potravinářském průmyslu a s nebalenými potravinami vůbec (dnes je hodně brigád v potravinářství). Lékař se za Vás zaručí, že např. nejste alergický/á na prach (mouka, cukr), na kyseliny (ocet, hořčice), na alkohol (pivovary) a hlavně, že nejste bacilonosič a potraviny nenakazíte. Zdravotní průkaz má roční nebo neomezenou platnost. Lékař si za něj účtuje 50,- až 500,- Kč. Pokud ho nemáte, pracujete v potravinářství a jste přistiženi kontrolou z hygieny, platíte Vy osobně vysokou blokovou pokutu až 5.000,- Kč. Firma pak další v desetitisících. A pokud by došlo nakažením potravin k ohrožení dalších lidí, může jít už o trestný čin obecného ohrožení, trestaný vězením.
fakturační ceny, provize agentury - fakturační cena je částka, kterou platí firma agentuře za dodané agenturní zaměstnance. Fakturační cena mínus hrubá mzda zaměstnance mínus odvody státu se rovná provize agentury práce. V současné době to bývá buď procento z mezd nebo jednotná hodinová přirážka. V provizi jsou zahrnuty veškeré náklady agentury práce (jsou to soukromé firmy, kterým nikdo nedá nic zadarmo). U agentury práce (tedy většinou) máte garanci, že své vydělané peníze dostanete ihned, i když firma agentuře nezaplatí. To se Vám nemusí stát, pokud někde pracujete načerno nebo u firmy, kde Vám pak nechtějí nebo nemají z čeho zaplatit. Nehledě na to, že agentura práce Vám těch výhod poskytuje daleko, daleko více - seskupování nabídky volných míst, úrazové pojištění, podrobné informace, rychlé vyplácení mezd, daňové ošetření, kompletní právní servis, garance legálnosti atd..
minimální a zaručená hrubá mzda - agenturou práce garantována letošní minimální hrubá mzda je od 1.1.2023 dle zákona 103,80 Kč / 1 hod. práce u 40 hodinového pracovního týdne (17.300,- Kč / měsíc). Zákoník práce obsahuje i tzv. zaručenou mzdu, odstupňovanou podle náročnosti práce od 17 do 32 tisíc Kč měsíčně. Není tedy pravdou, že platí jen minimální hrubá mzda 17.300,- Kč, tedy 103,80 Kč / hodina. Mzda musí vždy odpovídat náplni práce a být vždy alespoň ve výši minimální zaručené mzdy. Jinak je povinen ji zaměstnavatel zaměstnanci doplatit. Jiné výšky (vyšší) minimální mzdy se vztahují i na směnnost, protože pracovní směna zde není 8, ale jen 7,5 hodiny. Díky novelám Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti Vám od 1.1.2005 již nelze garantovat čistou mzdu. Ta bude odvislá až od výšky Vašeho výdělku a Vašeho zdanění (příklady zdanění mzdy).
výplatní termíny - pro vydělané peníze si můžete chodit každý měsíc. Ale jen v případě, že nejpozději do 3 dní po ukončení práce doručíte správně vyplněný Pokyn (Docházkový lístek) s odpracovanými hodinami. V den výplat jsou již vytištěny a spočítány výplatní listiny a nelze do nich dopisovat pozdě odevzdané Pokyny (Docházkové lístky). Ty Vám vyplatíme v nejbližším dalším výplatním termínu. Výhodou pro Vás je zasílání mzdy na bankovní konto. Je zdarma a dostanete tam peníze obvykle již den před hotovostním výplatním termínem. TIP: POZOR : Když Vám agentura slibuje výplatu častěji, každý týden či den, zeptejte se, jestli se to týká i Vaši brigády. Slogan "výplata každý den" ještě nemusí znamenat, že dopoledne pracujete a odpoledne už máte své peníze. Stává se často, že na ně pak čekáte i déle než měsíc. Tyto agentury to totiž chápou tak, že si pro peníze můžete dojít např. každý den odpoledne, ale pak se dozvíte, že z Vaší brigády je budou vyplácet až za 3 týdny.
daňové prohlášení - jeho podepsáním u zaměstnavatele (agentury práce) nárokujete uplatnění slevy na dani z hrubého příjmu (u občana včetně důchodců to je ročně od 01.01.2021 stále Kč 30.840,-, měsíčně 2.570,- Kč, u studentů ještě navíc ročně dalších 4.020,- Kč, měsíčně 335,- Kč). O tuto částku se Vám sníží Vámi placená daň po odpočtu srážek na sociální a zdravotní pojištění. Vaše daň tak může být i nulová. Jinak je 15% srážková nebo 15% zálohová (viz níže). Podpis daňového prohlášení se jednoznačně vyplatí, viz Příklady zdanění. POZOR ! Daňové prohlášení si v daném měsíci můžete podepsat jen u jednoho jediného zaměstnavatele! Jinak se dopuštíte trestného činu krácení daně!! Zjistěte si, který zaměstnavatel za Vás uplatňuje odpočet. Trest za daňový podvod ponesete Vy, ne Váš zaměstnavatel. Trestný čin krácení daně se u nás trestá i vězením. Finanční úřad může kontrolovat až 10 let staré věci. Je dobré, když agentura práce na to myslí a proto u ní podepsané daňové prohlášení platí pouze v měsících, kdy jste u ní konali práce, ne celoročně. Aby Vás neomezovali v možnostech uplatnit slevy na dani v ostatních měsících někde jinde.
daň z příjmu - z každého příjmu v České republice se odvádí určitá daň z příjmu. Srážková 15 % nebo zálohová 15% (superhrubá mzda byla od 01.01.2021 zrušena). Za správné sražení a odvedení daně ručí Váš zaměstnavatel (tedy agentura práce). Za neodvedenou daň z příjmu tedy nemůžete být trestáni Vy. Zde je dobré se agentury práce zeptat, zda Vám za práci nabízí hrubou nebo čistou mzdu. Aby nakonec čistá mzda nebyla jen poloviční část té obrovské hrubé. Pokud se platí sociální a zdravotní pojištění, sníží se Vám totiž hrubá mzda ještě naví automaticky o 11% (8% + 3%). Zbytek se pak sníží ještě o daň z příjmu, tj. oněch zálohových 15% (viz výše). Jinými slovy ze 100,- Kč hrubé mzdy Vám může zbýt jen 75,65 Kč čistého! Před daní z příjmu Vás "ochrání" jen podepsané Prohlášení o dani - viz příklady zdanění mzdy. Pokud podepíšete Prohlášení k dani, bude Vám odvedená daň po ukončení roku na základě Vaší žádosti v následujícícm roce vrácena. Při krátkodobých brigádách pro Vás je výhodné žádat o slevy na dani již v průběhu roku každý měsíc. Příklad zdanění naleznete zde. Osoby se zdravotním postižením, poživatelé plně nebo částečně invalidních důchodů, mají díky slevám na dani možnost mít vratku daně ještě vyšší (nutno uvést v Prohlášení k dani a doložit).
sociální pojištění - je povinný odvod do státního rozpočtu z Vaší hrubé mzdy. Obsahuje pojištění pro případ nemoci (nemocenská), důchodové pojištění (důchody) a pojištění v nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti). Platí ho zaměstnavatel (26% hrubé mzdy) a zaměstnanec (8% z hrubé mzdy). Existuje jen velice málo zákonných možností, jak legálně tyto odvody ze mzdy neplatit a de facto tak ušetřit. Vše ostatní je daňový podvod,trestaný vězením. Krátkodobé zaměstnání s výdělkem do 3.999,- Kč (Dohoda o pracovní činnosti i Pracovní smlouva) nebo do 10.000,- Kč (Dohoda o provedení práce) nepodléhá sociálnímu (nemocenskému) pojištění dle § 6 Zákona o nemocenském pojištění č.187/2006 Sb.. Nevzniká nárok na dávky nemocenského pojištění, dovolenou na zotavenou a odpracovaná doba se nezapočítává jako doba zaměstnání rozhodná pro stanovení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Jde pouze o brigádu.
zdravotní pojištění - je povinný odvod zdravotní pojišťovně z Vaší hrubé mzdy. Obsahuje pojištění pro případ ošetření u lékaře, úhradu za léky, zdravotní materiál a náklady na pobyt v nemocnici. Platí ho zaměstnavatel (9% hrubé mzdy) a zaměstnanec (4,5% z hrubé mzdy). Krátkodobé zaměstnání s výdělkem do 3.999,- Kč (Dohoda o pracovní činnosti i Pracovní smlouva) nebo do 10.000,- Kč (Dohoda o provedení práce) nepodléhá podle § 5 písm. a) bod 6 Zákona o veřejném zdravotním pojištění 48/1997 Sb. zdravotnímu pojištění. Jde pouze o brigádu. Pokud nejste zdravotně pojištěni jinak (v jiném zaměstnání, student, žena na mateřské, důchodce, uchazeč o práci evidovaný na ÚP atp.) musíte se přihlásit na své zdravotní pojišťovně jako samoplátce a platit si zdravotní pojištění sami (zdravotní pojištění činí 13,5% z minimální mzdy, minimální mzda je pro rok 2023 zvýšena na 17.300,- Kč, povinné zdravotní pojištění samoplátce v roce 2022 tedy je 2.336,- Kč / měsíc, závratných 28.032,- Kč ročně, i když si nevydělají ani korunu).
úřady práce - jsou státem vytvořené instituce, které mají jako hlavní úkol udržovat co nejnižší míru nezaměstnanosti. K tomu mají mnoho státem poskytnutých nástrojů, např. centrální evidenci volných pracovních míst, kontrolu dodržování pracovně právních předpisů (ÚP kontrolují, zda na místech, která jsou určena pro české občany, nepracují cizinci bez příslušného pracovního povolení), evidenci a statistiku nezaměstnaných a doplňkové činnosti (např. burzy práce apod.). JOB-centrum Ostrava, stejně jako ostatní agentury práce, není nijak úřadem řízeno ani s ním propojeno. Je soukromou pracovní společností a od roku 1997 vlastní povolení Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ke zprostředkování zaměstnání za úhradu. Do té doby podnikalo na živnostenský list Zprostředkování prací a služeb. Od roku 2012 vydává povolení ke zprostředkování zaměstnání za úhradu nově Generální ředitelství Úřadu práce ČR. JOB-centrum tedy může působit na pracovním trhu jako soukromá zprostředkovatelna práce, tzv. personální agentura. Nebo agentura práce, dle druhé části povolení, kdy nabízí zájemcům své zaměstnance, firmám je zapůjčuje.
školení BOZP a PO - před každou prací, kterou budete vykonávat, musíte být vždy proškoleni z konkrétních předpisů Bezpečnosti a Ochrany Zdraví při Práci a Požární Ochrany (BOZP a PO). Od 1.1.2005 má tuto povinnost dle Zákoníku práce firma, kam budete agenturou vysláni, a to dle §309 odst.1 Zákoníku práce. Školení z BOZP a PO vždy stvrzujete svým podpisem. Stále se chovejte v souladu se školením BOZP a PO, nepodceňujte jej i když se Vám zdá zbytečné! Úrazy nejrůznějšího charakteru jsou důkazem toho, že zbytečné opravdu není. Mimo jiné jej striktně vyžaduje zákon. Slouží především pro zachování Vašeho zdraví.
zahraniční brigády - zahraniční brigády JOB-centrum nikdy neorganizovalo, neorganizuje a ani organizovat nebude. Nejsme na ně specializováni a nemáme příslušné povolení vydané dalšími státy, kam bychom brigády zprostředkovávali. Země EU i další státy si velmi dobře chrání svůj pracovní trh. JOB-centrum poskytuje u svých klientů vysoký stupeň zajištění, což u zahraničních brigád nemůže garantovat (pracovní povolení, pojištění, zdanění, doprava, ubytování atd.). Zájemci o zahraniční brigády si bohužel musí poradit sami nebo zkusit jiné agentury práce. Přitom pozor na dodržování příslušných zákonů v dané zemi, ale i našich. Např. pokud pracujete v zahraničí, jste povinni si platit zdravotní pojištění i v ČR, dokud nesplníte oznamovací povinnost a nedoložíte předem založení pojištění jinde.
konkurence - existuje všude a také zájemci o práci či brigádu si mají možnost vybrat. Zda chtějí pracovat přímo u podniku (pokud je sám zaměstná), u nás nebo u nějaké jiné pracovní agentury. JOB-centrum je na Ostravsku nejznámější a největší. Ale to neznamená, že dokážeme zaměstnat všechny zájemce, kteří k nám přijdou. Přestože bychom si to přáli. Fungujeme totiž na jednoduchém principu. Pokud vydělává peníze agenturní zaměstnanec, vyděláváme je i my. A naopak. Bohužel pracovních míst je jen tolik, kolik jich firmy nabídnou. Tedy kolik mají práce a kolik lidí potřebují. A to ještě ne od všech volná místa převezmeme. Podívejte se, kolik firem za odebrané brigádníky JOB-centru nezaplatí! Přesto JOB-centrum brigádníkům vyplatí mzdy, odvede státu daně a pak musí složitě přes soudy dlužníky honit.
budoucnost - JOB-centrum kopíruje celkovou ekonomickou situaci v České republice. Pokud je v ekonomice dost volných peněz, investuje se, staví, vyrábí, je velký zájem i o agenturní zaměstnance. Bohužel i naopak. V době krize jsou agenturní zaměstnanci první, kdo přichází o práci. Máme za sebou 33 let zkušeností na trhu brigád. Využijte toho!
