Média o nás aktuálně   
   2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010,
2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998



Předvánoční brigády? Míst je dost, lidí málo
Moravskoslezský deník, 25. listopadu 2016

Nakupování dárků, rozesílání zásilek či potřeba stihnout zakázky do konce roku. Aby firmy, obchodníci, internetoví prodejci či kurýrní služby tento předvánoční nápor zvládli, přijímají brigádníky.

Už od loňského léta ale agentury práce hlásí, že brigádníků je málo. Deník se zajímal o to, jestli to platí i pro letošní předvánoční období. Jednatel ostravského JOB-centra Radovan Burkovič uvedl, že firmy sice poptávají podobné počty brigádníků jako loni, ale je jich nesrovnatelně více.

„Ozývají se nám například firmy, se kterými jsme spolupracovali naposledy před několika lety a které už později brigádníky nepoptávaly. K nim přibývají i noví zájemci o brigádníky. Většinou je musíme odmítat, protože mají požadavky nástupů ze dne na den a v desítkách osob. V současnosti už nejsme schopni zajistit brigádníka do tří pracovních dnů, tato doba se prodloužila na týden a více. Denně bychom přitom podle poptávky firem mohli nabídnout brigády stovkám osob. Nemáme je ale kde brát," vysvětlil Radovan Burkovič.

Společnost DHL Express podle mediální zástupkyně Kateřiny Zrckové brigádníky využívá celoročně. V předvánočním období ale více než v jiných obdobích roku. „Vzhledem k situaci na trhu práce je však stále obtížnější najít kvalitní kandidáty nejen na brigádnické pozice, ale i na ty dlouhodobé. Brigádníci u nás vykonávají nejčastěji práce kurýra, skladového operátora či agenta na celním oddělení," upřesnila Kateřina Zrcková.

BRIGÁDNÍKY VYUŽÍVÁ I POŠTA
Mluvčí České pošty Matyáš Vitík uvedl, že pro zvládnutí vyššího provozního vytížení v pobočkách, které souvisí s vánočními svátky, denně potřebuje Česká pošta o pětinu více brigádníků než v běžném měsíci (to znamená zhruba navíc 20 až 30 lidí). „Pro zvládnutí předvánočního období, které z pohledu počtu zásilek už nastalo, denně potřebujeme také 100 brigádníků navíc v doručovací síti. Tři čtvrtiny z tohoto počtu už nyní pracují v depech a ve sběrných přepravních uzlech," upřesnil mluvčí České pošty.

V letošním roce je podle něj náročnější sehnat nové zaměstnance z důvodu stále klesající nezaměstnanosti a vyšší nabídky volných pozic na trhu práce. „Oslovujeme zájemce různými i novými formami, ale odezva v počtu zájemců je několikanásobně nižší než ve stejném období minulého roku," doplnil Matyáš Vitík.

Tesco nabízí zájemcům možnost brigád v průběhu celého roku. V době sezonního prodeje, jako jsou například Vánoce a Velikonoce, nebo v období dovolených přijímá tento obchodní řetězec brigádníků více. „Brigádníci nejčastěji vykonávají práci jako doplňovači zboží a pokladní. Nejčastěji se jedná o studenty a maminky po mateřské. Mzda je srovnatelná se mzdou našich zaměstnanců. Náborová kampaň na brigádníky pro období Vánoc už běží od konce října. Jedná se o stovky brigádnických míst po celé republice," uvedl Václav Koukolíček z tiskového oddělení Tesco.

K tématu
Mzdy brigádníků podle Radovana Burkoviče sice stále rostou, ale už lze sledovat i omezené možnosti některých firem. „Mzdy brigádníků u nás málokdy klesají pod 80 korun hrubého i za ty nejjednodušší práce, průměr je kolem devadesáti korun, nabídky jsou i 100 korun a více za hodinu. V poslední době se objevují požadavky na brigádníky třeba i v oblasti produkčního na koncerty. To už jsou ale činnosti, které by podle našeho názoru a 26 let zkušeností na trhu práce měli dělat profesionálové, a ne příležitostní brigádníci. Takové nabídky nedokážeme už z podstaty brigád pro studenty uspokojit," dodal jednatel JOB-centra.

Odkaz na celý článek     (Břetislav Lapisz)



Pokles nezaměstnanosti v moravskoslezském kraji
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 10. října 2016




Reportáž a rozhovor    




Firmy často upřednostňují seniory před studenty. Vědí, co je hoblík
Impuls.cz, pondělí 3. října 2016

Zaměstnavatelé stojí o brigádníky v důchodovém věku, často je dokonce upřednostňují. Nevadí jim jejich případná pohybová omezení, cení si zkušeností a spolehlivosti. Senioři navíc s prací obvykle neskončí po pár týdnech a spokojí se i s nižší mzdou.

„Můžeme hovořit o fenoménu, který jsme v předchozích letech tolik nezaznamenávali. V současné době totiž tvoří lidé v invalidním nebo starobním důchodu až čtyřicet procent zájemců o brigády. Mladí lidé kvůli poklesu demografické křivky chybí, takže důchodci mají větší šance, že uplatnění najdou rychle,“ vysvětlil majitel společnosti JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič. V září a říjnu navíc studenti kvůli zařizování školních povinností zájem o brigády nemají, takže místa jsou podle něj volná.

Mladí brigádníci nevydrželi, důchodci zůstávají

Starší lidé přitom mohou najít uplatnění v nejrůznějších oborech. „Už to není tak, že by vypomáhali jen jako vrátní a uklízečky. Dnešní senioři jsou vitální, takže běžně pracují nejen ve skladech, ale i v továrnách a těžkých provozech. Nebrání se ani tahání sudů v pivovarech,“ zmínil Burkovič. Pokud se nejedná o brigády a kampaně cílené vyloženě na mladé lidi nebo manažery, tak firmy starší brigádníky podle něho dokonce upřednostňují. „Jsou totiž zvyklí pracovat, dá se na ně spolehnout a díky zkušenostem a osvědčením s nimi není tolik práce při zaučení. Důchodci už totiž v životě viděli hoblík a ví, k čemu slouží, což se například u studentů vždy nestává,“ zdůraznil Burkovič.

Jeho slova potvrdila i Milada Křížová, manažerka v jednom z opavských hypermarketů. „Nyní tady máme dvě paní v invalidním důchodu a jednoho pána ve starobním důchodu. Doplňují zboží, pracují ve skladu. Předtím se tady střídali mladí brigádníci, ale ti vydrží většinou jen pár týdnů. Práce jim nepřijde zajímavá a částka šedesát korun za hodinu pro ně není atraktivní,“ shrnula Křížová.

Finanční ohodnocení brigád se přitom na různých místech kraje výrazně liší. V Ostravě si brigádník může vydělat až 110 korun za hodinu, v Karviné okolo 55 korun. Podle pracovních agentur důchodci nemají přemrštěné finanční požadavky a hodinové taxy jim vyhovují. „Je to pro ně přilepšení. Na jaře jsme měli akci, která nabízela brigády vyloženě jen lidem se starobním či invalidním důchodem. Pokud mají lidé omezení prvního nebo druhého stupně, tak to pro většinu brigád není překážkou,“ zmínila Alexandra Rotonová z agentury Manpower v Ostravě. Další nespornou výhodou je podle majitelů firem skutečnost, že na seniory při práci už nemusí ze zákona tak dohlížet, jako například na šestnáctileté studenty. Se staršími brigádníky mají zkušenosti i ve společnosti ArcelorMittal Ostrava. „Podle situace u nás najde uplatnění prostřednictvím pracovních agentur až několik stovek takových pracovníků. Nabíráme je celoročně,“ potvrdila mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková. Podle ní i ve zdejších provozech pocítili odliv mladých brigádníků. „Dříve jsme na výpomoc brali převážně děti našich zaměstnanců, teď všechny uchazeče, kteří splní požadavky,“ doplnila mluvčí. Brigády nepřináší seniorům pouze finanční příjem, ale podle lékařů díky nim předcházejí například depresím.

„Najdou mentální motivaci, jsou v kolektivu, takže psychicky jim to velmi prospívá a cítí se užiteční. Navíc jakákoli pravidelná činnost příznivě ovlivňuje pohybový aparát a lidem neochabuje svalstvo. Dnešní medicína je pokročilá, takže i když mají důchodci nějaké omezení, tak díky lékům jim to v práci nemusí bránit,“ shrnul lékař Vít Kašpárek z Polikliniky Agel v Ostravě.

(Klára Kohutová)



Nejsou. Brigádníky firmy na Ostravsku hledají často marně
Moravskoslezský deník, středa 21. září 2016

Koncem letních prázdnin bývá poptávka po brigádnících pravidelně vyšší. Jinak tomu není ani letos. Středoškoláci usedli 1. září opět do lavic a ze dne na den zmizely z pracovního trhu desetitisíce brigádníků.

Letos je podle jednatele ostravské agentury práce JOB-centrum Radovana Burkoviče situace o to horší, že i v nezaměstnaností postižených regionech Ostravy a okolí už druhým rokem lidé chybějí. Loni se k tomu přidali i brigádníci.

„Může za to nejen výborná kondice hospodářství a bohatá nabídka práce, ale i demografický pokles. V sedmi letech po listopadu 1989 se rodilo zhruba o 35 procent méně dětí. Tyto ročníky nyní končí střední školy a nastupují na vysoké. A je to znát," vysvětluje Radovan Burkovič a dodává, že z hlediska absolventů SŠ a VŠ následky demografického poklesu pocítí i firmy, které nebudou mít dostatek zaměstnanců, aby dokázaly plnit zakázky.

V současnosti je podle něj obrovský problém sehnat brigádníky i pro tak běžnou nabídku brigád a výdělků, jaká je dnes denně na webech mnoha agentur práce v kraji. „Pokud někdo chce vysoký výdělek a velký výběr, dnes je ta správná doba," dodává Radovan Burkovič a uvádí příklady některých brigád.

Za lehčí úklidové práce v Mošnově s odvozem z Ostravy i dovozem zpět zdarma dostane brigádník 100 korun hrubého za hodinu, o víkendech 110 korun. Na stejnou částku si přijdou i muži starší 18 let, kteří by chtěli pomáhat při výrobě palet ve Staříči. Ještě loni v létě si brigádníci na Ostravsku a v okolí přitom průměrně vydělávali kolem 70 korun za hodinu.

Viktória Fuhrmannová, manažerka personální agentury Trekwalder, uvedla, že na pracovním trhu v celé České republice chybí v současné době odhadem sto tisíc lidí. „Nedostatek pracovní síly se projevuje hlavně u montážních dělníků v oblasti automobilového průmyslu. Dělnické pozice se všeobecně obsazují hůře, protože pro mladé nejsou dostatečně atraktivní. Snažíme se ale mladým lidem vysvětlit, že i taková práce dává lidem bez vzdělání možnost odstartovat svou profesionální kariéru získat praxi a pracovní návyky," dodala Viktória Fuhrmannová.

Odkaz na celý článek     (Břetislav Lapisz)



Firmám schází brigádníci
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 19.9.2016




Reportáž a rozhovor    




Šokované firmy: Z trhu zmizely desetitisíce brigádníků, o kvalifikované lidi je nouze
Česká televize, pondělí 19.9.2016

Se začátkem školního a akademického roku zmizely z pracovního trhu desetitisíce brigádníků. Firmy tak musí narychlo řešit, jak pracovní síly nahradit. Někde dokonce odmítají zakázky, protože kvalitní brigádníci chybí dlouhodobě.

„V současné době nejsme schopni zaplnit pracovní místa a rozšiřovat se,“ uvedl k nedostatku brigádníků Lukáš Neuwirth, zástupce ředitele ve společnosti IPO, která se zabývá poskytováním bezpečnostních služeb. A podobné zkušenosti s nedostatkem pracovníků mají také v pivovaru Ostravar. „V létě přijímáme i studenty vysokých škol a právě v období, kdy začal semestr, se jejich počet rapidně snížil,“ uvedl zdejší sládek Roman Richter. Patnáct procent lidí v tomto pivovaru jsou přitom brigádníci.

Najít kvalifikovaný personál je ale stále větší problém. Například v ostravském pivovaru je potřeba mít aspoň základní technické znalosti. I ty ale často uchazečům o práci chybí. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče šly průměrné výdělky „hodně nahoru“. „Zatímco brigádníci si v minulých letech vydělali okolo 60, 65 korun, tak teď začínáme někde na 80 a končíme zhruba na 110 korunách,“ upřesnil.

Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji minulý měsíc klesl o 0,1 procentního bodu na 7,7 procenta. Z evidence úřadu práce ubylo 459 uchazečů, práci na konci měsíce nemělo 65 156 lidí. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Oproti srpnu roku 2015 bylo nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji o 7236 méně a jejich podíl byl meziročně nižší o 0,8 procenta. Podniky v regionu v letošním prvním čtvrtletí zaměstnávaly přes 423 tisíc lidí, o 20 tisíc více než před třemi lety.

Vyšší nezaměstnanost než na severní Moravě a ve Slezsku je v Česku jen v Ústeckém kraji, kde činil v srpnu podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Nezaměstnanost by však mohla v Moravskoslezském kraji opět růst, a to v souvislosti s krizí v černouhelné společnosti OKD, která je největším soukromým zaměstnavatelem v regionu.

V dolech pracuje zhruba 12 tisíc lidí, kteří podle předběžných plánů zavírání šachet přijdou o práci postupně, nejpozději ale do roku 2024. Zaměstnání navíc ztratí další tisíce lidí v navazujících profesích. OKD je od června v úpadku, minulý týden věřitelé rozhodli o tom, že firma dostane šanci na reorganizaci, to ale útlum a propouštění jen oddálí a rozprostře do delšího časového období. Konkurz a okamžité zavření dolů by však pro kraj, který má stále druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, znamenalo sociální katastrofu.

(adr)



Berou kohokoliv, přesto firmám chybí brigádníci. Dospěl slabý ročník
Impuls.cz, pondělí 19.9.2016

Nízký počet dětí narozených na přelomu tisíciletí dělá problémy nejen školám, ale i pracovním agenturám a firmám, které jen s obtížemi hledají zájemce o brigády. Právě v září a říjnu je situace nejhorší.

„Po prázdninách jsou středoškoláci ve škole a vysokoškoláci řeší jiné věci, takže firmám brigádníci chybějí,“ přibližuje Radovan Burkovič, jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava. „Vedle bohaté nabídky práce stojí za nedostatkem brigádníků také demografický pokles. Po roce 1989 se rodilo zhruba o 35 procent dětí méně a tyto ročníky jsou nyní na vysokých školách,“ dodává.

Firmy jsou tak nuceny hledat. „Také jsme se s tímto problémem setkali. Zatímco dříve jsme na brigády přijímali výhradně děti zaměstnanců a stačili tím naše potřeby pokrýt, nyní už přijímáme všechny zájemce,“ potvrzuje mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková. O brigády je přitom mezi studenty zájem. „Na brigády chodí můj syn i všichni jeho kamarádi z průmyslovky, kterou navštěvovali. Pracují na myčkách, jako plavčíci v akvaparku, rozvážejí pizzu nebo jsou u svých rodičů ve firmách,“ popisuje Dita Fojtíková z Frýdku-Místku. „Hodně ale záleží na penězích. Zatímco ve Frýdku-Místku nabízí firmy třeba jen 50 korun na hodinu, v Praze nebo v Brně je nabídka podstatně vyšší,“ dodává.

Finanční odměny firem ve větších městech jsou obecně vyšší, kdy například v Ostravě lze sehnat brigády za 110 korun za hodinu, ale v nedalekém Frýdku-Místku brigádníci dostanou výrazně méně. Například Česká pošta zde nabízí za doručování balíků 78 korun za hodinu, výjimkou nejsou ale ani nabídky za 55 korun. Vedle dlouhodobých brigád se pak zájemcům nabízejí i krátkodobé příležitosti. „Taťka tady nabízí parkování, tak mu pomáhám, dostanu za to 500 korun,“ popisuje chlapec vybírající na soukromém pozemku v Petřvaldíku parkovné od řidičů mířících na Dny NATO.

Za nedostatek brigádníků na začátku podzimu pak může i pamětnický hit - chmelové brigády. O někdejší tradiční studentskou poprázdninovou aktivitu je totiž stále větší zájem. „Na rozdíl od jejich rodičů dnešní brigádníci už na chmelových brigádách nepracují ani zdaleka zadarmo. Právě naopak, jedná se o poměrně dobře finančně hodnocenou záležitost,“ přibližuje Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Kromě základní hodinové sazby dostávají brigádníci i další výkonnostní bonusy a prémie za dosažení daných cílů sběru,“ dodává.

S nedostatkem brigádníků se firmy v kraji potýkají již delší čas a svůj vliv na to má také konjunktura v průmyslových podnicích, které zaměstnávají stále více lidí. O brigády se proto již nezajímají například ti, kteří si zde najdou stálou práci, brigádnickou formu přivýdělku proto volí především mladí lidé, kteří ještě studují na vysokých či středních školách.

(Darek Štalmach)



Berou kohokoliv, přesto firmám chybí brigádníci
Mladá fronta DNES, Kraj Moravskoslezský, pondělí 19. září 2016

Nízký počet dětí narozených na přelomu tisíciletí dělá problémy nejen školám, ale i pracovním agenturám a firmám, které jen s obtížemi hledají zájemce o brigády.

OSTRAVA Po kvalifikovaných zaměstnancích začínají firmám v kraji chybět i brigádníci. A právě v září a říjnu je situace nejhorší.

„Po prázdninách jsou středoškoláci ve škole a vysokoškoláci řeší jiné věci, takže firmám brigádníci chybějí,“ vysvětluje Radovan Burkovič, jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava. „Vedle bohaté nabídky práce stojí za nedostatkem brigádníků také demografický pokles. Po roce 1989 se rodilo zhruba o 35 procent dětí méně a tyto ročníky jsou nyní na vysokých školách.“

Firmy jsou tak nuceny hledat. „Také jsme se s tímto problémem setkali,“ potvrzuje mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková. „Zatímco dříve jsme na brigády přijímali výhradně děti zaměstnanců a stačili tím naše potřeby pokrýt, nyní už přijímáme všechny zájemce.“ O brigády je přitom mezi studenty zájem. „Na brigády chodí můj syn i všichni jeho kamarádi z průmyslovky, kterou navštěvovali. Pracují na myčkách, jako plavčíci v akvaparku, rozvážejí pizzu nebo jsou u svých rodičů ve firmách,“ popisuje Dita Fojtíková z Frýdku-Místku. „Hodně ale záleží na penězích. Zatímco ve Frýdku-Místku nabízí firmy třeba jen 50 korun na hodinu, v Praze nebo v Brně je nabídka podstatně vyšší.“

Finanční odměny firem ve větších městech jsou obecně vyšší, kdy například v Ostravě lze sehnat brigády za 110 korun za hodinu, ale v nedalekém Frýdku-Místku brigádníci dostanou výrazně méně. Například Česká pošta zde nabízí za doručování balíků 78 korun za hodinu, výjimkou nejsou ale ani nabídky za 55 korun.

Vedle dlouhodobých brigád se pak zájemcům nabízejí i krátkodobé příležitosti. „Taťka tady nabízí parkování, tak mu pomáhám, dostanu za to 500 korun,“ popisuje chlapec vybírající na soukromém pozemku v Petřvaldíku parkovné od řidičů mířících na Dny NATO.

Za nedostatek brigádníků na začátku podzimu pak může i pamětnický hit - chmelové brigády. O někdejší tradiční studentskou poprázdninovou aktivitu je totiž stále větší zájem. „Na rozdíl od jejich rodičů dnešní brigádníci už na chmelových brigádách nepracují ani zdaleka zadarmo. Právě naopak, jedná se o poměrně dobře finančně hodnocenou záležitost,“ přibližuje Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Kromě základní hodinové sazby dostávají brigádníci i další výkonnostní bonusy a prémie za dosažení daných cílů sběru.“

S nedostatkem brigádníků se firmy v kraji potýkají již delší čas a svůj vliv na to má také konjunktura v průmyslových podnicích, které zaměstnávají stále více lidí. O brigády se proto již nezajímají například ti, kteří si zde najdou stálou práci, brigádnickou formu přivýdělku proto volí především mladí lidé, kteří ještě studují na vysokých či středních školách.

(Darek Štalmach)



Nejhorší práce v Česku není metař ani popelář. Našli jsme volná místa, která nikdo nechce vzít
Aktuálně.cz, pondělí 18. července 2016

Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Ekonomice se daří a firmy mají stále větší problémy najít zaměstnance na pozice, o které už před krizí nebyl velký zájem. Dělníci, řidiči, prodavači nebo řemeslníci tak mají v Česku jistotu, že když budou chtít, mohou pracovat. Platí to i přes to, že v současné době je podle Úřadu práce ČR bez práce přes 384 tisíc lidí (což je nicméně nejmenší číslo od konce roku 2008). Databáze úřadů práce samozřejmě není vyčerpávající. Od roku 2012 jim totiž společnosti nemusí volná místa hlásit. Zvláště u profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledají zaměstnance přes pracovní portály. Přesto je poptávka prostřednictvím úřadů práce stále nejrozšířenějším způsobem, jak volné místo "inzerovat".

Nejvíce volných míst - 9432 - nabízely úřady práce v posledním červnovém týdnu v oboru pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Na ty mají firmy nižší požadavky, například pokud jde o znalost práce se stroji a přístroji. Počet těchto volných míst se oproti minulému roku zvýšil o 3006. Podle Burkoviče za to mohou nízké mzdy. Lidé tak raději zůstanou doma a nechají se živit státem.

Podle statistiky, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima, činil medián (tedy "prostřední" hodnota, pokud bychom všechny seřadili vedle sebe) jejich měsíční mzdy 17 529 korun. Deset procent "pomocníků" s nejnižším výdělkem si přitom vydělalo jen 9520 korun hrubého. "Lehce si spočítají, že čistá mzda a nutnost vstávat denně do práce nevyváží rozdíl pár stokorun či jednoho až dvou tisíc korun mezi sociálními dávkami celé rodiny a zaměstnáním," vysvětluje Burkovič.

Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. To je podle Burkoviče vyvoláno nárůstem výroby a zakázek, nedostatkem brigádníků a sezónností. Před rokem byli montážní dělníci až čtvrtí v pořadí. "Spousta lidí na trhu práce dává před pomocnými a dělnickými profesemi přednost sice krátkodobému, ale vyššímu výdělku spojenému se sezónními pracemi," říká Burkovič. Podle údajů společnosti Trexima činí mediánová měsíční mzda montážního dělníka 22 595 korun hrubého. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají. "Zde je malý zájem způsoben velikou zodpovědnosti, ale i například špatně udržovanými cestami, zácpami, kalamitami, frontami na celnicích, různorodou legislativou a v poslední době i nelegálními imigranty," vyjmenovává Burkovič.

U řidičů tramvají a autobusů podle něj hraje roli kombinace nízkých výdělků a psychické zátěže. "Spolu s nepřetržitým provozem totiž často mívají trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká. S tím souhlasí i předseda Sdružení řidičů Lukáš Pavel. "Dalším faktorem je i nedostatek parkovacích míst pro jejich odpočinek. Když jsou nějaká, tak nejsou řádně vybavena sociálním zařízením," uvádí k řidičům nákladních vozů.

Pětici "nejhorších" zaměstnání - alespoň podle počtu volných míst na úřadech práce - uzavírají pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typický tlak na co nejnižší cenu služeb a obrovská konkurence na trhu. "I ve státních zakázkách pak vítězí firmy s fakturačními cenami, které jsou hluboko pod prostým součtem minimální hodinové mzdy a povinných odvodů zaměstnanců, o nákladech na uniformy, výstroj, výzbroj a výcvik ani nemluvě," vysvětluje Burkovič. Medián jejich hrubé mzdy se pohybuje kolem 12 tisíc korun. I zde hraje roli psychická a fyzická zátěž. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," říká.

I u kuchařů převažuje nabídka nad poptávkou. Podle dotázaných šéfkuchařů to způsobuje také skutečnost, že absolventi učňovských škol se chtějí hlavně zachránit před "pracákem". "Přijde mi deset nových kluků, prakticky ani jeden z nich neumí pořádně základy. Dneska se jde vyučit téměř každý, kdo se nedostane na "lepší“ střední. Jenže jejich nezájem se potom projevuje i v práci," popisuje situaci šéfkuchař restaurace z centra Prahy, který se své profesi věnuje přes dvacet let. Zajímavá je momentálně situace u prodavačů. I u nich je jednou z příčin, proč firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, nízká mzda, která nestačí k uživení. Ovšem podle Burkoviče se možná blíží lepší časy. "Momentálně běží kampaň jednoho obchodního řetězce, který nabízí přes 15 000 korun čistého, po zaškolení 17 000. Snaží se tím odlákat kvalifikované lidi ostatním řetězcům, které se spoléhají na pár kvalifikovaných osob a spousty brigádníků," poznamenává.

Jiří Halbrštát z ManpowerGroup upozorňuje, že obtížně se shánějí i konstruktéři a řemeslníci. To zdůvodňuje boomem automobilového průmyslu nebo nízkým počtem absolventů, který zdaleka nekompenzuje počty lidí odcházejících do důchodu. Podle něho chybí především řemeslníci. "Je to asi 150 000 míst za celou ČR. Prestiž řemeslných profesí klesá a platy jsou v této sféře stále velmi nízké," doplňuje. Dodejme, že ne všechna místa jsou však volná proto, že by o ně lidé neměli zájem. Důvodem může být také chybějící kvalifikace nebo skutečnost, že zájem firem roste rychleji, než na trhu přibývají noví kandidáti.

Jiné pořadí "nejhorších profesí" v Česku pak získáme, pokud je seřadíme podle nejnižšího výdělku. Vedou uklízeči v provozovnách osobních služeb, což je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. Odlišnou zkušenost, než ukazují statistiky Úřadu práce ČR, mají personální agentury, přes které firmy vyhledávají pracovníky na pozice vyžadující vysokou kvalifikaci. Ty se shodují na tom, že firmy mají problém sehnat především programátory a IT pracovníky obecně. Například podle odhadů pracovní agentury Grafton Recruitment chybí v Česku 20 000 IT specialistů. "Nesoupeří tedy kandidáti o pracovní pozici, ale pracovní pozice o kandidáty. V průměru si může zájemce vybrat ze čtyř nabídek," komentuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. "Studenti o IT obory mají v principu zájem, ale poptávka po absolventech těchto oborů v posledních letech roste rychleji než nabídka," dodává Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank.

Mezi nejhledanější IT pracovníky patří programátoři, vývojáři, network inženýři a aplikační specialisté. V Praze si programátor s pětiletou praxí může přijít na 100 000 korun měsíčně, navíc si může mezi nabídkami vybírat. Výše hrubých mezd u IT specialistů jsou rozdílné podle regionů. Například aplikační specialista si v Plzni přijde na pouhých 25 000 korun, v Praze mu nabídnou až 65 000 korun. "V Praze si odborníci na těchto pozicích vydělají často i o 150 procent více než v některých regionech," uvádí Karel Pittner z agentury PRCOM.

(Alice Stejskalová)



Český rozhlas, Na rovinu, Region Vysočina, neděle 17. července 2016

Policie na Vysočině v krátké době řeší už čtvrtý útok, který má na svědomí agenturní zaměstnanec z východní Evropy.




Český rozhlas, Zprávy 13:00, středa 13. července 2016

Letos firmy marně hledají brigádníky - studentům se prý nechce pracovat rukama ani za lepší peníze.




Firmy marně hledají brigádníky. Studentům se nechce pracovat rukama ani za lepší peníze
Aktuálně.cz, středa 13. července 2016

Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.

Kdo hledá brigádu, má i v půlce prvního prázdninového měsíce stále šanci. Množství nabízených pracovních míst je vysoké, navíc mzdy i u méně kvalifikovaných prací oproti loňskému roku vzrostly. Přesto firmy brigádníky marně hledají, lidé totiž nemají zájem o manuální a fyzicky náročnou práci a firmám nepomáhá ani rekordně nízká nezaměstnanost.

Přestože odměny vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu, brigádnická místa zůstávají neobsazená. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je růst mezd celorepublikovou záležitostí. "Obyčejné zapisování dopravy znamenalo loni 60 korun na hodinu. Letos v lednu už 75 koruna za hodinu a od června 90 korun za hodinu," uvádí příklad z Ostravska.

Výjimkou jsou pouze regiony s městy, kde působí jedna či dvě továrny. "Ty se snaží držet mzdy dole. Ale už i ony přidávají, protože jim lidé odjíždějí do okolních měst a vyplatí se jim dojíždět," vysvětluje Burkovič. Růst hrubých mezd potvrzuje i František Jareš z personální agentury Student, která se zaměřuje především na Prahu. Podle něho rostou odměny především u méně kvalifikovaných brigád, o které není tak velký zájem a kde mzdy dlouhodobě stagnovaly. V průměru odměny podle něj vzrostly meziročně zhruba o 15 procent. "V tuto chvíli jsou pro Prahu sazby u skladů, řetězců a výroby 90 až 120 korun za hodinu, zatímco loni to bylo 80 až 100 korun za hodinu," uvádí Jareš příklad s tím, že jde o průměrné odměny.

Studenti o tyto brigády i přes růst odměn ale zájem nemají. "Netáhnou nejen stavební práce, ale ani zemědělství a zahradní práce. Absolutní propadák jsou pak výkopové práce nebo přesuny materiálu. Tady nepomáhají ani mzdy hodně přes 100 korun hrubého na hodinu," říká Burkovič. Místo toho raději hledají práci v administrativě nebo vyjedou do zahraničí, kde si procvičí cizí jazyk a dosáhnou na lepší platy.

Opozdilci, kteří hledají brigádu až nyní, se nemusí bát. Počet nabídek vzrostl meziročně zhruba o třetinu a podle Burkoviče lze brigádu sehnat kdykoliv a kdekoliv. "Tak jak chybí studenti a střední i vysoké školy o ně bojují, tak samozřejmě chybí i brigádníci a firmy o ně bojují. Prakticky na jakýkoliv obor si vzpomenete, tak tam najdete práci," říká prezident Asociace pracovních agentur. Nedostatek studentů vede firmy k tomu, že pozice nakonec musí obsadit důchodci, rodiči na rodičovské dovolené nebo nezaměstnanými.

I když firmy pociťují nedostatek pracovníků, určité nároky na uchazeče stále mají. Požadavky na administrativní pracovníky se týkají především jazykové vybavenosti. "Zvyšuje se zájem o pracovníky s němčinou a francouzštinou, kterých je větší nedostatek než brigádníků mluvících anglicky," dodává Jareš. U administrativních pozic firmy chtějí také lidi, kteří umějí pracovat s počítačem a popřípadě mají i znalosti účetnictví. U manuálních brigád mají firmy jiné požadavky. "Bývá často vyžadována časová flexibilita, fyzická zdatnost, případně manuální zručnost a zdravotní průkaz," vysvětluje Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial.

Specifická je situace v Praze. "U pražských zájemců vidíme větší finanční nároky a vybíravost. Vše samozřejmě souvisí se zaměstnaností a nabídkou v daném regionu," říká Lenka Pešková z personální agentury Hays. Podle Burkoviče pražští zájemci o brigádu prakticky neexistují. "Prahu, ale i široké okolí zachraňují brigádníci z okolních krajů. Dále pak cizinci z nových zemí Evropské unie, nejčastěji z Rumunska a Bulharska. Ze zemí mimo Unii to jsou nejčastěji Ukrajinci," zdůrazňuje.

(Alice Stejskalová)



Nedostatek brigádníků v létě
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 11.7.2016




Reportáž a rozhovor (úvod pořadu)    




Agenturní zaměstnávání v krizi: Vláda chce zamezit obcházení zákoníku práce
Časopis Ekonom, čtvrtek 23. června 2016

Ministerstvo práce posílá vládě novelu, která má zatočit s nelegálními praktikami pracovních agentur. Firmy ale mluví o zbytečné byrokracii, která problémy nevyřeší.

Vyšší flexibilita v porovnání s kmenovými zaměstnanci by měla být hlavním důvodem, proč firmy sahají po agenturních pracovnících. Ve skutečnosti se ale agenturní zaměstnávání stalo lákavým způsobem, jak obejít některé povinnosti plynoucí ze zákoníku práce.

Tak například podle dikce zákona by pracovníci zprostředkovaní agenturou měli ve firmě pracovat za srovnatelných mzdových podmínek jako kmenoví zaměstnanci daného podniku. Jenže jak ukazují zkušenosti inspekce práce, právě toto pravidlo patří k těm, která agentury práce a uživatelé jejich služeb nejčastěji porušují. "Řešili jsme třeba případ legální agentury s povolením ke zprostředkování, kde zaměstnanci uživatele měli hodinovou sazbu 147 korun, kdežto zaměstnanci agentury práce 51 korun," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. V tomto případě dostala agentura za porušení zákona pokutu bezmála 900 tisíc korun. Mnohé praktiky ale zůstávají neodhaleny.

Dalším oblíbeným nešvarem je obcházení 150hodinového limitu na přesčasy skrze najímání pracovníků přes agentury. Jak to v praxi funguje? "Zaměstnanec si u firmy odpracuje osmihodinovou nebo dvanáctihodinovou pracovní směnu. A protože je to kvalitní zaměstnanec, firma jako jeho zaměstnavatel chce, aby u ní pracoval ještě déle. Zaměstnavatel se domluví s agenturou, že mu toho samého člověka přivede ještě odpoledne a on bude nyní jako agenturní zaměstnanec pokračovat v práci, kterou běžně dělá jako kmenový zaměstnanec firmy," popisuje další oblíbenou praxi ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Ačkoliv je tento způsob na hraně etiky, žádný zákon tím ani firma, ani agentura neporušuje. Velkým problémem je v Česku také takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Jde o to, že podnikatelský subjekt bez licence agentury práce dodává firmám pracovníky na základě obchodních nebo mandátních smluv. A to už porušení zákona je a kontroloři se s ním běžně setkávají.

Jenže ne vždy je práce inspektorů korunována úspěchem. Novinkou, s níž si zatím nevědí rady ani inspektoři, ani cizinecká policie, je podle Macíčka najímání ukra­jinských pracovníků českými podniky skrze polské firmy. Dostat se na polský pracovní trh a z něj do Česka je totiž pro Ukrajince snazší než žádat o pracovní povolení v Česku. "Ukrajinským občanům, pokud délka jejich zaměstnání nepřekročí šest měsíců, v Polsku stačí pouhá registrace na vojvodském úřadu práce," uvádí Macíček.

Na český trh práce se tak z Polska nekontrolovaně přelévá masa ukrajinských dělníků. Jak tuto situaci řešit, zatím české úřady nevědí. "Cizinecká policie, pokud takovéto občany zjistí, je v některých krajích z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," dodává Macíček.

Na nešvary odpoví novela

V případě zaměstnávání Ukrajinců přes polské firmy má vnést světlo do situace speciální komise složená z pracovníků ministerstva práce a ministerstva vnitra. V ostatních případech by to měla podle ministerstva práce a sociálních věcí udělat dlouho očekávaná novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Původní návrh ministerstvo kvůli odporu odborů přepracovalo, ze zatím poslední verze materiálu tak vypadla například 15procentní kvóta na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v podniku. Upravená verze už prošla připomínkovým řízením a nyní míří do vlády.

Novela počítá s tím, že by agentura nesměla firmě přidělit stejného zaměstnance, který je současně zaměstnán i přímo v podniku nebo kterého už v témže měsíci firmě poslala jiná agentura. To by mělo podle Hůrky zabránit tomu, aby se skrze agentury práce obcházel limit na práci přesčas.

Další novinkou má být povinná půlmilionová kauce pro subjekty žádající o licenci agentury práce. Tím způsobem chce ministerstvo práce zvýšit jistotu zaměstnanců, že spolupracují se seriózní firmou, která jim bude mít z čeho vyplácet mzdy. Stát se z kauce bude moci "zahojit" v případě, že by agentura za své zaměstnance neodváděla do státní pokladny povinné odvody.

Prostřednictvím změn v zákoně o inspekci práce novela zvyšuje odpovědnost uživatele za to, že na jeho pracovišti mají agenturní zaměstnanci stejné mzdové a pracovní podmínky jako ti kmenoví. Agentury by tak snáze měly získávat informace o tom, jaké podmínky u uživatele vlastně panují, a překlápět je do smluv se svými lidmi.

Nejistá odezva

Jenže na tom, zda budou tyto novinky pro branži přínosné, či nikoliv, se nedokážou shodnout ani samy agentury. Zatímco Asociace poskytovatelů personálních služeb oceňuje zejména zavedení povinných kaucí a věří, že zvýšení odpovědnosti uživatele povede k eliminaci zastřených agentur, jiná, konkurenční stavovská organizace to vidí zcela opačně. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič novelu na konferenci v Poslanecké sněmovně označil za "nesmyslný" útok na podnikání legálních zprostředkovatelů práce. Naopak problém nelegálních agentur zákon podle něj neřeší.

"Není potřeba vymýšlet další pravidla. Stačilo by kontrolovat ta stávající. Velmi rychle bychom oddělili zrno od plev," říká Burkovič. Jeden příklad za všechny: zákon sice už dnes stanovuje, že agentury nesmí zaměstnávat cizince se zelenou či modrou kartou nebo s povolením k zaměstnání, pseudoagentury však prostřednictvím obchodních nebo mandátních smluv zaměstnávání ci­zinců zprostředkovávají. Šedých zprostředkovatelů přitom podle odhadů asociace působí na českém trhu zhruba podobné množství, jako je legálních pracovních agentur, tedy zhruba 1800. A právě na ty by si měl stát lépe posvítit.

Usnadnit práci inspektorů by mohlo například zavedení on-line hlášení nástupu agenturních zaměstnanců do práce na Českou správu sociálního zabezpečení, radí Asociace pracovních agentur. Platilo by přitom jednoduché pravidlo - kdo není před nástupem do práce nahlášen, pracuje nelegálně. "Tento systém už úspěšně funguje na Slovensku," připomíná Burkovič.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice tuto možnost zvažovalo a analyzovalo i zkušenosti ze zahraničí, nakonec ale od plánů na zavedení on-line hlášení upustilo. "Současná úprava je v kontextu všech okolností považována za vyváženou," říká Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. Slovenskou cestou se tak tuzemská právní úprava nejspíš jen tak nevydá.

Podnikatele zajímá cena

Že novela cílí špatným směrem, naznačují i zástupci byznysu. "Podniky mají už dnes největší problém s byrokracií kolem agenturního zaměstnávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, srovnatelných mzdových podmínek a se zákazem dohod o provedení práce na krátké zakázky," upozorňuje manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků Věroslav Sobotka. Agentury práce jsou kvůli tomu pro malé a střední podniky příliš drahé. "V praxi tak raději využijí službu na smlouvu o dílo, kdy za vše ručí pseudoagentura. Ta nabere lidi na DPP, a služba je tak pro zaměstnance i podnik levnější až o 50 procent, bez papírování a rizik," říká Sobotka.

Ačkoliv malé a střední podniky plánovanou novelu zákona o zaměstnanosti kritizují, oceňují alespoň to, že oproti loňskému návrhu v tom aktuálním ministerstvo práce upustilo od zavedení zmíněné 15procentní kvóty na agenturní zaměstnance v podniku. "Návrh kvót byl zcela proti logice agenturního zaměstnávání a byla by tím zcela potlačena flexibilita zaměstnávání. Pro malé a střední podniky by nastaly absurdní situace, kdy by si mohly objednat třeba jen půlku zaměstnance ročně," konstatuje Sobotka.

Zda bude aktuální návrh skutečně poslední verzí novely, se teprve ukáže. Nehraje se ale přitom o málo. Jen legální agentury práce v Česku zaměstnávají čtvrt milionu lidí. Jejich prostřednictvím přitom často nalézají práci lidé se ztíženým uplatněním, například matky na mateřské dovolené nebo bývalí vězni.

(Alžběta Vejvodová)



Ostravsko: „Nejsou lidi", firmy v kraji hledají brigádníky
Moravskoslezský deník, středa 8.6.2016

Ještě před dvěma lety byla nabídka brigád v našem kraji poměrně slabá. Ti, kdo stáli o přivýdělek, tak často rádi kývli i na namáhavou práci. Hodinový výdělek nad 60 či 70 korun byl spíše výjimka. V průběhu posledních dvou let se ale situace razantně změnila.

„Firmám lidé chybí, oslovují proto například i další rodinné příslušníky svých zaměstnanců, hledají rezervy i ve svých provozech. Stále to ale nestačí, takže se obracejí více i na personální servery. Volných míst pro brigádníky je v současnosti dostatek prakticky v jakémkoliv oboru, který je využívá. Platí to pro zemědělství, služby i průmysl," vysvětlil jednatel agentury práce JOB-centrum Radovan Burkovič. Jak také dodal, v uplynulých dvou letech u nás kvůli nedostatku našich brigádníků hojně pracovali i lidé z Rumunska a Bulharska.

DŮCHODCI
Zatímco mladých mezi brigádníky ubývá, jsou skupinou, kterou zaměstnavatelé rádi využívají, důchodci. Důvody jsou podle jednatele JOB-centra zřejmé. Kromě pracovních návyků, praxe a spolehlivosti mají důchodci výhodu v tom, že jsou schopni i ochotni časově se přizpůsobit požadavkům zaměstnavatele.

„Stále více se mezi brigádníky objevují i osoby stojící takzvaně mimo společnost. Jde ale ve většině případů o pracovníky nespolehlivé, které se v práci nepředřou. Jsme sice rádi, že i oni se pokoušejí pracovat, ale pravda je i to, že pokud do práce opravdu nastoupí, je zázrak, když tam vydrží delší dobu," dodal Radovan Burkovič.

MZDY BRIGÁDNÍKŮ ROSTOU
Mzdy brigádníků se v posledních dvou letech zvyšují. Už loni vzrostly o desítky korun. Podle Radovana Burkoviče firmy brigádníkům přidávají i letos.

„Máme například některé druhy pomocných prací, kde se platí 100 až 110 korun hrubého za hodinu. Například tu je v současnosti i nabídka na úklidové práce a mytí oken, kde platí 80 korun hrubého za hodinu. Také další nabídky se pohybují mezi 75 až 90 korunami.

Podle jednatele JOB-centra zůstává vážným problémem obrovské množství nelegálních firem, které nemají povolení k agenturnímu zaměstnávání. „Takže se pracuje bez smluv, s výplatami na ruku a bez jakýchkoliv záruk. Podniky je ochotně najímají, protože podle stávajícího zákona o zaměstnanosti i zákoníku práce tím nic neriskují. Vše odnese jen taková pseudoagentura. Když k tomu připočteme využívání smluv o dílo a dohod o provedení práce bez pojistného (agentury práce je mají ze zákona zakázány), organizovaný švarcsystém nebo přímo práci načerno, je velmi těžké jim konkurovat a chovat se na trhu čestně a podle pravidel. Spokojena je totiž firma, pseudoagentura a většinou i brigádník. Dostává peníze v čistém a nikde nefiguruje," posteskl si Radovan Burkovič.

Odkaz na celý článek     (Břetislav Lapisz)



Nedostatek brigádníků v létě
Česká televize, Studio 6, pondělí 23.5.2016




Reportáž a rozhovor    




Větší uplatnění pro ženy? Snažíme se, tvrdí firmy na Ostravsku
Moravskoslezský deník, 20.3.2016

V Česku je v porovnání s ostatními zeměmi EU podle Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, jeden z největších rozdílů mezi platy mužů a žen.

Jak ministryně upřesnila, průměrný výdělek mužů činil předloni celkem 29 858 korun, u žen to bylo o 6437 korun méně. Rozdíl je také v míře zaměstnanosti žen a mužů. Ten je podle Michaely Marksové rovněž v Česku mnohem vyšší než průměr Evropské unie. „Statistiky to dokazují jasně ženy jsou na trhu práce oproti mužům ještě stále znevýhodněny, a to nejen pokud jde o jejich uplatnění. Jednou z příčin je to, že ženy během péče o děti či další členy rodiny ztrácejí kontakt s pracovním trhem, a tak se snižuje jejich šance na úspěšný návrat," uvedla v minulých dnech ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Ženy v technických profesích? Proč ne?
V huti ArcelorMittal Ostrava (AMO) pracuje ve vedoucích pozicích přibližně 15 procent žen. „S tímto stavem není huť spokojena a také proto se v posledních třech letech podporou žen ve firmě intenzivně zabývá. Přestože hutní výroba je tradičně vnímána jako mužský svět, ženy mohou v tomto odvětví být velkým přínosem. Od vyššího počtu žen si huť slibuje hlavně zlepšení firemní kultury, více empatie a naslouchání, nový přístup k vedení lidí či vyhodnocování rizik," vysvětlila mluvčí AMO Barbora Černá.

Huť podle ní usiluje také o to, aby ženy mohly uspět i tam, kde převažují nebo doposud pracovali výhradně muži. „Aby ženy, které firma nabírá, uspěly, pořádá pro ně firma speciální rozvojové programy, poskytuje mentoring a koučing, pořádá setkání se ženami, které pracují v náročném prostředí, ať už v jiných firmách s převahou mužů či například i v armádě. Organizujeme také work-shopy zaměřené na problematiku sladění rodinného a pracovního života a psychohygienu. Toto vše pomáhá nejen ženy ve firmě udržet, ale také přesvědčit, že má smysl usilovat o vyšší posty," dodala Barbora Černá. V posledních letech se huť soustředí na nábor žen absolventek do takzvaného trainee programu. Jde o roční zácvikový program pro absolventy. V něm se absolventky připravují také na technické pozice, ve kterých je v tuto chvíli žen nejméně.

„Za zmínku stojí i program, u kterého se huť inspirovala v zahraničí. Jedná se o neformální instituci ambasadora pro ženy odcházející na mateřskou dovolenou. Princip spočívá v tom, že vyškolená osoba prodiskutuje s nastávajícími maminkami veškeré možnosti kontaktu i návratu do firmy, čerpání benefitů spojených s touto událostí a je s nimi v kontaktu po celou dobu čerpání mateřské či rodičovské dovolené," doplnila Barbora Černá.

Hodnotíme podle výkonu, ne pohlaví
Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum, která zprostředkovává práci brigádníkům, uvedl, že za 24 let fungování této společnosti se nestalo, že by jakákoliv firma požadovala na práce ženy a nabízela jim nižší mzdu než mužům. „Hodnotíme člověka podle výkonu, ne pohlaví. Spíše jsme to my sami, kdo firmám poptávajícím brigádníky nabízí práci dívek a žen, pokud to jen trochu v kraji hutníků, horníků a těžkého strojírenství je možné. Ženy jsou pečlivější i obratnější," uvedl pro Deník Radovan Burkovič z ostravské agentury práce JOB-centrum.

Podle něj je ale mateřská role žen v lidské společnosti nezastupitelná. „Muž prostě tuto roli plnit nemůže. V tomto období, které je pro vývoj dítěte a tím i společnosti prostě nepostradatelné, se ženy mohou jen těžko věnovat stoprocentně své profesi. Máme spoustu příkladů, kdy se o to snaží a pracují z domu. Je to jejich právo a i naše agentura práce vychází svým zaměstnancům a zaměstnankyním vstříc prací z domu nebo zkrácenými úvazky. Ale minimálně na část roku ženu mateřství vyřazuje z pracovního procesu a muži její pozici rychle zabírají. Muži tak stále mají na nepřerušované budování kariéry profesní i poziční více času, a proto platově ženy přeskočí. A to říkám jako zástupce společnosti pyšnící se už několik let titulem Společnost přátelská rodině Family friendly company," vysvětlil jednatel JOB-centra.

Odkaz na celý článek     (Břetislav Lapisz)



Český rozhlas Plus, Radiofórum, pondělí 29. února 2016

Průmysl 4.0 a zaměstnanost

Co myslíte, nahradí nejpozději do dvaceti let velkou část úředníků roboti, jak předpokládají odborníci? Bojíte se, že kvůli automatizaci a digitalizaci přijdete o práci? Našimi hosty budou ekonom z Úřadu vlády Aleš Chmelař a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Petr Dudek. Od 34.minuty.




Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2017 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.