Zaměstnavatelé zvyšují mzdy
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 9. října 2017



A hostem Událostí v regionech je Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, přeju dobrý večer.
Dobrý večer vám i posluchačům.

Pane Burkoviči, můžete nám vysvětlit, proč je právě v Ostravě nejvíce nezaměstnaných, čím to je?
Je otázkou, jestli hovořit o nezaměstnanosti v Ostravě, kdy se pohybujeme kolem 4 %, ona nám ekonomická věda říká, že 4 % je v podstatě hraniční. 2 % z toho jsou lidé, kteří mění práci a hledají si novou právě proto, že s tou stávající byli nespokojeni, případně kývli na ty nabídky vyšších mezd, o kterých se hovořilo v předchozí reportáži. A ta druhá 2 %, a bohužel to už jsme si přiznali, po celém světě jsou lidé, kteří prostě pracovat nechtějí. Tak to je.

A to je ten hlavní problém, že pracovat nechtějí nebo je to...
Co se týče Ostravy, my tady máme takovou trošku specifickou situaci v tom, že jsme tady měli hodně takových těžkých, ale pouze manuálních profesí. A teď, když ta výroba nám stále přeskakuje víc do těch kvalifikovanějších, složitějších a náročnějších profesí na vzdělání, tak těch lidí se nám nedostává. Tady, co se týče stávající strukturální nezaměstnanosti, můžete říct, že budeme muset udělat hodně pro to, abychom v různých Univerzitách třetího věku, v doplňkových kurzech, rekvalifikacích dostali ty lidi zpátky do výroby, tam je nejvíce potřebujeme.

A jak velký problém to je, protože jsme slyšeli, že v jedné rodinné firmě tam nabízejí svářečům 60 tisíc průměrně a přitom máme potom zástupce úřadu práce, který říká, že firmy nejčastěji poptávají svářeče, řidiče, že jich je tedy nedostatek.
Právě proto, že je jich takový nedostatek, ty mzdy tam rostou velmi rychlým tempem, my se musíme podívat i na takové vyloženě zbytkové profese typu vysokoškolského nebo středoškolského brigádníka, ten ještě před 2 lety byl rád, když někdo dostal 70 korun hrubého. Dneska, když nemá 100 nebo 110, tak prostě nevyleze z postele, jak se říká lidově, to znamená, tak, jak rostou ty mzdy na těch nejnižších úrovních, tak rostou i na těch nejvyšších. A zaměstnavatelé budou muset přidávat a hlavně měli by se snažit držet si ty zaměstnance, měli by veškerou obsluhu, kterou jim dělají kolem dokola, tak dobře zvažovat, a ekonomizovat práci. To znamená, aby ten svářeč opravdu svářel a veškeré obslužné činnosti hodnocené daleko méně dělal někdo jiný.

Tak zaměstnavatelé v regionu už přidávají, zvyšují mzdy. Platí to napříč všemi obory a nebo ne?
Je to napříč všemi obory, dokonce i to zmiňované pohostinství začalo přidávat, není to jenom ten přesun z té šedé ekonomiky do té klasické, ale je to i o tom, že prostě ti lidi tam nemáte, a pokud nepřidáte, tak nepřijdou. Řekněme si to upřímně, práce v pohostinství není žádný med, buď stojíte v kuchyni ve vedru v zimě, v létě, prostě tak to je, je tam spousta manuálních činností, spousta věcí náročných na zručnost, ale to se tam dá lehce pokazit, jak se říká, když tomu kuchaři vypadne solnička do 30litrového kotle, no, tak prostě je po vývaru. No, a co se týká potom obsluhy, tak samozřejmě od interakce s lidmi přes ty pozdní hodiny, kdy pracujete do pozdních nočních hodin, někdy i do rána.

Děkuji za rozhovor, na shledanou.

Letos je v regionu k mání více letních brigád
Český rozhlas Ostrava, Zprávy ze severní Moravy a Slezska, čtvrtek 20. července 2016

Tradičních letních brigád je letos v regionu dostatek. Podle pracovních agentur tak roste i hodinová odměna brigádníků a ti si tak mohou více vybírat.

„V podstatě každý, kdo chce brigádu, si může vybírat z velké nabídky jak brigád venku, tak uvnitř – v různých továrnách či administrativních komplexech. A opravdu i ty mzdy co jsou nyní nabízeny, jsou velmi vysoké,“ říká jednatel ostravského JOB-centra Radovan Burkovič.

Některé brigády, kde na zájemce čeká těžká práce nebo kde jsou potřeba technické znalosti, se tak podnikům obsazují hůř. Například Arcelor Mittal Ostrava stále brigádníky hledá.

„Brigádníci nám pomáhají pokrývat potřebu v době, kdy mají naši zaměstnanci dovolené. Zastávají různé činnosti ve výrobě. Na léto obvykle potřebujeme 100 brigádníku, letos je to 120. Ještě nám jich pár chybí, takže do konce týdne mají zájemci možnost se ještě přihlásit,“ říká mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.



(Klára Kohutová)

Beseda o brigádách
Česká televize, Dobré ráno, Ostrava, pondělí 19. června 2017



Po shlédnutí první části nalezne v seznamu pod videozáznamem další 2 záznamy na odkazech "Beseda: Brigády", kde je detailněji probrána otázka smluv, mezd, a zahraničních brigád.

Hodně odpovědí na různé otázky diváků je písemně v záznamu z TV chatu z pondělí 19. června 2017.    

Brigádníků je málo. Díru už „nezalepí" ani důchodci
Moravskoslezský deník, 4. června 2017

Léto je za dveřmi, poptávky firem na brigádníky vysoce převyšují nabídku. A ani starobní důchodci, kteří dosud díru na trhu brigádníků zacelovali, už nestačí. Brigádníci na pracovním trhu chybí.

Co je hlavní příčinou nedostatku brigádníků? „Konjunktura ve stávajícím průmyslu a příchod dalších investorů do ČR, kteří hledají nové pracovníky, se nešťastně setkaly s demografickým poklesem až o 35 procent u ročníků vycházejících ze SŠ a nastupujících na VŠ. Chybějí tak absolventi i krátkodobí brigádníci. Ani starobní důchodci, kteří chodí na brigády nebo zůstávají v pracovním poměru i v době nároku na penzi, už situaci zachránit nemohou. Není jich dost," vysvětlil jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič.

Poptávka po brigádnících se zvyšuje podle něj už tři roky a letní prázdniny na ni mají už jen minimální vliv. Neklesá dokonce ani v klasicky takzvaně mrtvém období, tedy v lednu a únoru. „Firmy už v současnosti mají problém najít brigádníky, protože prostě nejsou. Nemusí se vůbec jednat o nějaké speciální práce, je to obecně napříč profesemi," doplnil jednatel JOB-centra.

KOLIK SI MOHOU VYDĚLAT?

„Letos se firmy snaží nabízet už 110 až 120 korun. Minulý týden jsme měli dokonce nabídku na hodinovou mzdu 150 korun. Ukazuje se, že vládní a odborářské zvyšování minimální mzdy je zcela mimo mísu, trh pracuje daleko lépe. Nikdo už za minimální mzdu 66 korun na brigádu nepůjde," vysvětlil Radovan Burkovič.

Také Michal Veselý z personální agentury Trenkwalder uvedl, že firmy v poslední době zatraktivňují mzdy. „Souvisí to s konjunkturou a nedostatkem zaměstnanců zejména ve výrobě a logistice. Mzdy jsou regionálně odlišné, v Praze dostane brigádník třeba 150 až 160 korun za hodinu. V regionech se pohybuje rozpětí od 100 do 120 korun, podle druhu vykonávané práce," uvedl Michal Veselý.

KAM JE NEDOSTANETE „ANI PÁREM VOLŮ"?

Brigádníky firmy marně hledají hlavně na fyzicky těžké a nepříjemné práce, jaké na ně čekají například v hutních provozech, chemičkách, ale třeba i na jatkách, při třídění odpadů, na skládkách a podobně. „I brigádník dá totiž přednost čistému provozu výroby třeba zdravotních potřeb před slévárnou," dodal Radovan Burkovič.

Michal Veselý doplnil, že brigádníky moc netáhnou stavební práce, obor zemědělství a zahradní práce. „Naopak největší zájem je o brigády v administrativě. Zde ale mají zaměstnavatelé větší požadavky, například na jazykové znalosti," dodal Michal Veselý.

Zástupce zemědělského družstva na Opavsku uvedl, že i letos v létě budou potřebovat desítky brigádníků. „Není to lehké hledání, práce na poli nikdy nepatřily mezi ty, kde jsou velké výdělky," dodal zemědělec, který si nepřál zveřejnit jméno družstva. Trochu opačný pohled přidal maturant Ondra z Ostravy.

„Zajímal jsem se o brigádu v nejmenovaném řetězci rychlého občerstvení. Nabídli mi 66 korun hrubého, to je málo. Zkusím najít jiný flek. Když už budu dělat, ať si přijdu aspoň na trochu slušné peníze," dodal mladík.

Odkaz na celý článek     (BŘETISLAV LAPISZ)

Letních brigád bude dost
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pátek 21. dubna 2017




Reportáž    

Audit Deníku: Investiční pobídky v roce 2016 mířily i do Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský deník, 13. dubna 2017

Redakce Deníku na sklonku funkčního období nynější vlády připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. SEZNAM VŠECH osobností z Moravskoslezského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE.

Na území Moravskoslezského kraje bylo za posledních deset let zrealizováno celkem 114 investičních projektů v celkovém objemu přesahujícím 3 a půl miliónu eur, díky kterým vzniklo celkem téměř 19 tisíc nových pracovních míst.

Dalších zhruba 1700 nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji vznikne díky investiční projektům, které byly dojednány v roce 2016 v celkovém objemu více než 4,6 miliardy korun. „Investiční pobídky nesměřují jen na investice do výroby, ale také do sektoru center strategických služeb," komentuje údaje hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že: „Do budoucna chceme podporovat především ty investory, kteří budou v kraji umisťovat také technologická centra a další aktivity s vysokou přidanou hodnotou."

Zcela novou firmou, která do kraje přichází, je americká společnost A123 Systems, která se zabývá vývojem a výrobou pokročilých lithium-iontových autobaterií a systémů uchování energií. Ve svém závodě v průmyslové zóně v Ostravě-Hrabové zaměstná až 150 lidí. Společnost Semperflex Optimit v Odrách díky pobídkám vytvoří 50 nových pracovních míst a společnost KES - kabelové a elektrické systémy ve Vratimově pak dalších až 559. „Je dobře, že noví investoři přicházejí i do menších měst, míst mimo Ostravu. Naším cílem je umísťovat je tam, kde je nových pracovních míst nejvíce potřeba, tedy na Karvinsko a Bruntálsko", uvedl náměstek hejtmana Jan Krkoška.

„Prostřednictvím tzv. regionální investiční pobídky kraj od loňského roku podporuje podniky, které plánují zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu, vytvořit nová pracovní místa v regionu a zaměstnat další lidi. Regionální investiční pobídka může být zajímavá zejména pro malé a střední podniky, investory, kteří objemem plánované investice nedosáhnou na státní investiční pobídku," uvedl již začátkem roku hejtman Ivo Vondrák. Dodal, že Moravskoslezský kraj v loňském roce podnikům takto rozdělil dva miliony korun, letos má připraveny tři miliony korun.

Například vznik nového výrobního závodu společnosti Hronovský v průmyslové zóně Bruntál, kde se bude vyrábět elektrické a elektromechanické autokomponenty a kabelové svazky, podpořil Moravskoslezský kraj individuální dotací ve výši jednoho milionu korun. Slavnostní otevření nového výrobního střediska za zhruba 11 milionů korun se uskutečnilo letos v lednu.

Vybrané odpovědi panelistů:
Petr Kümpel, primář Infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě: "Nevzpomínám si a ani nemám o finančních podporách státu jednotlivým podnikům přesnější informace."
Petr Hamrozi, ředitel Muzea bible v Jablunkově: "Ne, nevím o žádném. Osobně považuji jakékoliv dotace pro komerční subjekty za obrovské zlo a diskriminace jiných firem a podnikatelů. Není možné zvýhodňovat pouze určité skupiny (např. napojené na státní úředníky a lobbisty). Nehledě na morální stránku – mnohým pracujícím a firmám se bere, aby se mnohdy „neschopným a liným" mohlo dávat. To je krádež za bílého dne s posvěcením státu."
Radovan Burkovič, spoluzakladatel JOB-centrum Ostrava: „Jsem z jejich trvání a výše podpor všeobecně velmi rozpačitý. Politici zde lhaním investorům vytvořili dojem, že v ČR jsou zástupy nezaměstnaných, vzdělaných a práce chtivých osob s excelentním technickým vzděláním. Tak rostou jako houby po dešti továrny v místech, kde už 2-3 roky nelze sehnat ani za vysoké mzdy potřebný personál pro stávající provozovny. Důsledky se dostavily. Většinu pracovní síly pro - z našich daní podpořené investice cizích firem na území ČR - dovážíme ze zahraničí a dáváme tak vydělat občanům jiných zemí (dříve Slováci, pak Poláci, následně Bulhaři, Rumuni, většinou nelegálně pak Ukrajinci, Moldavané a další občané postsovětských republik). Giganti typu Škoda Auto by mohli rovnou ze dne na den zavřít, pokud by je neměli. A Amazon v Dobrovízi u Prahy vypravuje na severozápad Čech denně 66 autobusů, jimiž si sváží na směny potřebný personál, který přeplatil místním firmám. Je to normální?"

Odkaz na celý článek     (Redakce)

Diskuze Stát versus Práce
Paralelní Polis, úterý 11.dubna 2017 16:30

Diskutují (zleva po směru hodinových ručiček):
- Ing. Radovan Burkovič - podnikatel a spoluvlastník pracovní agentury JOB-centrum Ostrava, prezident Asociace pracovních agentur ČR
- Urza - anarchokapitalista, programátor a bloger
- Pavol Lupták, etický hacker, spoluzakladatel Paralelní Polis.
Další otevřená diskuze v Paralelní Polis navázala tématem na nedávné události ve firmě Rohlik.cz. Kvůli podezření z protiprávního zaměstnávání do jejího skladu vtrhla 10.3. cizinecká policie a bez obvinění odvedla 85 lidí, čímž ochromila chod firmy.
Byla to prasárna nebo legitimní akce? Je ochrana pracovního trhu proti přílivu pracujících ze zahraničí prospěšná nebo škodlivá? Je v pořádku, že stát omezuje pracovní vztahy na několik rigidních kategorií typu zaměstnanec, zaměstnavatel nebo živnostník?

Záznam celé diskuse na Youtube, 1:25 h.k    

Audit Deníku: Sama s invalidním dítětem? Odkázaná na pomoc státu!
Moravskoslezský deník, 23. března 2017

Redakce Deníku na sklonku funkčního období nynější vlády připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. SEZNAM VŠECH osobností z Moravskoslezského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE.

Rozhazovali, nebo pomáhali skutečně potřebným? Jestli si takovou otázku před podzimním hlasováním položí voliči, odpověď se bude lišit. Rodiče možná zatleskají, lidé v bytové nouzi asi jásat nebudou. Na sociální oblast se zaměřil další volební audit Deníku.

............

Vybrané odpovědi panelistů:
Marian Žárský, ředitel MěKC Frenštát: „Určitě ano, ale měl by to být jen jeden krok k podpoře porodnosti a mladých rodin. Děti jsou budoucnost a stát by měl tuto problematiku vnímat jako jednoznačnou prioritu."
Salome Sýkorová, starostka obce Zátor: „Pomohla by dobře placená práce. Je třeba, aby si mladí zvykli, že své peníze a určitý blahobyt si musí zajistit svoji pílí. Naše babička říkávala, že není dobré darovat ryby, ale naučit je chytat."
Radovan Burkovič, spoluzakladatel JOB-centrum Ostrava: „Dětské přídavky jsou přiznáním politiků, že narozením dítěte upadá rodina ztrátou výdělku jednoho z manželů a zvýšením počtu osob v rodině do chudoby. K tomu politici přidávají každoročně směšné zvyšování slev na daních za děti po stokorunách. To je výsměch zodpovědným lidem, kteří zakládají rodiny a vychovávají děti. Slevy na dani by měly být jednotné na člověka bez ohledu na to, zda je dítě, student nebo dospělý. Tak by byly rodiny motivovány vydělávat peníze a dávat je do rodičovství a výchovy dětí."
Petr Pavlíček, ředitel Mendlova gymnázia, Opava: „Vrátil bych se k modelu novomanželských půjček i k odečtu od hranice odchodu do důchodu. Pomohlo by levnější dětské oblečení, ale je jasné, že když rodiče musí dítěti kupovat botičky čtyřikrát za rok, obchodník navýší cenu."

Odkaz na celý článek     (Radek Luksza)

Audit Deníku: Marie Tichá z Opavy: Důchod mi stačí, jsem spokojený člověk
Moravskoslezský deník, 9. března 2017

Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás redakce Deníku připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. SEZNAM VŠECH osobností z Moravskoslezského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE. Začínáme penzemi…

............

UDĚLALA VLÁDA SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ, KDYŽ ZRUŠILA II. PILÍŘ PENZIJNÍHO SPOŘENÍ?
Nejviditelnějším krokem Sobotkovy vlády v oblasti reformy penzí bylo zrušení II. pilíře, který zavedla Nečasova vláda. Od roku 2013 bylo možné přesměrovat do druhého pilíře tři procenta z vyměřovacího základu příjmu, tedy poslat je do vlastního spoření ve fondech. K tomu bylo ještě potřeba přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Možnosti využilo přes 83 tiíc lidí, kteří vyvedli 1,19 miliardy korun. Žádnou náhradu za II. pilíř vláda nezavedla.
Z ODPOVĚDÍ PANELISTŮ:
Zdeněk Heiser, vedoucí galerie, Havířov: "Ano, stačí povinné odvody a tzv. III. pilíř = penzijní spoření či penzijní připojištění, zbytek záleží na každém jednotlivci, jakou formu „spoření či investování" si zvolí."
Radovan Burkovič, spoluzakladatel JOB-centrum Ostrava: "Ne, je správné podporovat zodpovědnost občanů a jejich spoření na stáří, nejlépe jednoduchými slevami na daních z jejich výdělků ve smyslu, „co si uspořím na stáří s výběrem v důchodu, to nemusím zaplatit dnes na daních".
Tomáš Bindr, architekt, Opava: "Ano, kolik lidí by dokázalo odpovědět na rozdíly v jednotlivých pilířích? Čím jednodušší věci jsou, tím lépe."
Marta Nováková, podnikatelka a prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: "Ne, vláda nevytvořila alternativu a odložila důchodovou reformu na další vlády."

Odkaz na celý článek     (Veronika Bernardová)