2019 <-|           Média o nás v roce 2018           |-> 2017     




Ostravsko: Pro středoškoláky mladší 18 let je nabídka brigád mizivá
Moravskoslezský deník, středa 18. června 2018

I když je polovina července a zájem středoškoláků o brigády je obrovský, jen málokdo z nich bývá úspěšný. Firmy totiž až na výjimky brigádníky mladší 18 let téměř nevyužívají.

Student Jakub z Ostravy oslaví koncem srpna sedmnáctiny. Plán na letošní prázdniny měl jasný. Nějaký čas trávit na dovolené, minimálně měsíc chtěl ale brigádničit a vydělat si nějakou korunu.

„Zkoušel jsem brigádu sehnat už loni, ale to bylo takové nahodilé hledání. Chodil jsem po ostravských nákupních centrech a ptal se v menších prodejnách, jestli by pro mě neměli brigádu. Zkoušel jsem to i jinde. Všude neúspěšně. Někde řekli rovnou, že místo nemají, jinde mi slíbili, že se ozvou. Neozval se nikdo,“ popisuje svou zkušenost Jakub.

VOLNÁ MÍSTA NEJSOU

Letos začal hledat volné místo s předstihem, pročítal i nabídky na internetu. „Výsledek byl podobný jako loni. Když zjistili, že ještě nemám 18, tak odpověděli, že volné místo nemají,“ popisuje své hledání práce středoškolák. Zatím jediná, kdo o něj zájem projevil, je firma z Bartovic. „Mám přijít na zaškolení, tak to snad klapne,“ věří mladík z Ostravy.

Jednatel ostravského JOB-centra Radovan Burkovič potvrzuje, že studenti mladší 18 let hledají brigády hodně obtížně. Zákoník práce podle něj totiž historicky až přehnaně ochraňuje mladistvé, prakticky jim brání v práci.

„Podle zákoníku práce smí pracovat člověk až od 15 let a ukončení základní školní docházky. Brigádníci od 15 do 18 let s ukončenou ZŠ mohou pracovat jen 40 hodin týdně celkem u všech zaměstnavatelů a maximálně osm hodin denně. Současně brigádníci mladší 18 let nesmí pracovat v noci, nesmí pracovat přesčas (nad 8 hodin) a ani v rizikových provozech či v úkolu,“ objasňuje Radovan Burkovič.

Jak pro srovnání uvádí, starší 18 let mohou pracovat všude, kde je k tomu opravňuje jejich kvalifikace a proškolení, až 12 hodin denně, u některých prací i 16 hodin.

„Proto je o brigádníky starší 18 let největší zájem, jsou to takzvaní univerzálové,“ doplňuje jednatel JOB-centra.

Podle něj by zaměstnavatelé, zvláště v situaci, kdy v našem kraji počty maturantů klesají, měli vyvíjet snahu a brát brigádníky mladší 18 let.

„Měli by se přizpůsobit této volné pracovní síle, což samozřejmě platí nejen pro zaměstnavatele, ale i stát. Omezení v zákoníku práce už dávno neodpovídají mentálnímu a fyzickému vývoji mladé generace. Je větší, silnější, vzdělanější. Je to frustrující, když středoškolák ve věku 16 nebo 17 let vidí o pouhý rok staršího kolegu, jak si vybírá z bohaté nabídky brigád, zatímco on pouze paběrkuje. Přitom tutéž práci by s přehledem zvládl,“ upozorňuje Radovan Burkovič.

(Břetislav Lapisz)




Letní brigádu dnes sežene takřka každý
Deník, Zpravodajství, exkluzivně jen v tištěné verzi, pátek 15. června 2018

Předseda Asociace Pracovních Agentur Radovan Burkovič radí, na co si máte při sjednávání dohod o krátkodobém provedení práce dávat největší pozor.

Léto je tady a s ním se otevírá pracovní trh i pro studenty, kteří si chtějí o prázdninách přivydělat. Vzhledem k tomu, že hospodářství jede na plné obrátky a na pracovním trhu chybí firmám lidé, možnost výdělku je nyní o poznání vyšší než v minulosti. Podle předsedy Asociace Pracovních Agentur (APA) Radovana Burkoviče je nedostatek brigádníků i v Moravskoslezském kraji výrazný. „Kdo chce práci, získá ji a nemusí se nijak snažit. Hodně studentů nabídky odmítá, na své koníčky si díky zvýšeným mzdám vydělají dříve, a nemají tak motivaci chodit dále na brigádu. Volný čas věnuji utrácení,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Radovan Burkovič. Potvrdil taky trend, že největší zájem je stále také v našem regionu o práce v kancelářích a obecně uvnitř objektů.

Na co by si měli všeobecně lidé dávat pozor při sjednávání dohod o provedení práce?

Vždycky radíme lidem, kteří se obrátí o pomoc na APA, že každá dohoda musí být dnes, dle zákoníku práce, písemná. Musí obsahovat vše o firmě, pro níž pracují, hlavně pak identifikační číslo, přesný název, adresu a všechny dostupné kontakty. Kdyby byly do budoucna problémy, ať je jasné, na koho se obrátit. Důležité taky je, že musí být sepsána před nástupem do práce. Měla by obsahovat druh práce, nejlépe detailně popsaný, ať pak člověk nedělá něco jiného, než chtěl. Taky odměnu, a to vždy přesně, kolik českých korun a za jaký výkon, za odpracované hodiny, za zabalené kusy zboží, přeskládání hromady polen, převoz hromady písku, aby bylo jasné, kolik si vydělám. Pak také datum, kdy dostanu výplatu a jak, zda na účet, hotově nebo složenkou na mou adresu. Kopii dohody, stejně jako každé jiné smlouvy, pak musím dostat při podpisu do ruky s sebou.

Proč je pro zaměstnavatele výhodné nabírat nebo poptávat lidi na krátkodobé dohody?

Hodně prací je nějak termínovaných, málo firem, i když se o to snaží, má dlouhodobé zakázky. S tím se v APA setkáváme dnes a denně. Agenturním zaměstnancům je už bohužel 15 let zakázáno využívat tzv. dohody o provedení práce. Jsou tak diskriminováni oproti ostatním, zejména s ohledem na čistý výdělek. S pracovní smlouvou, která je vhodná na dlouhodobé práce, je spojeno hodně formalit a věcí už před vznikem pracovního poměru. Na dohody (o provedení práce či pracovní činnosti) třeba není nutné absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Jen u rizikových. To je samozřejmě nejen levnější, ale i rychlejší, když třeba firma potřebuje vyložit kamion zeleniny. Pokud by lidi posílali na prohlídku, čekala na její výsledek a pak teprve vykládala, zelenina shnije.

V čem jsou ještě krátkodobé pracovní smlouvy pro lidi nevýhodné?

Dohody jsou také jednodušeji vypověditelné, pokud dojde práce, obvyklá lhůta je 15 dní. Pracovní smlouva znamená výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou běžící od následujícího měsíce. Dohody, zvláště pak o provedení práce (DPP), jsou také levnější pro zaměstnavatele a ziskovější pro brigádníka. Z DPP se do 10.000,- Kč měsíčně neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Brigádník si tak vydělá o 11 až 30 procent více čistého (podle zdanění) a firma zaplatí o 34 procent nižší mzdový náklad. U dohod o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy je tato hranice čtyřikrát nižší, jen 2.499 korun. DPP jsou sice ze zákona omezeny 300 hodinami ročně u jednoho zaměstnavatele. Ale když si to jednoduše spočítáme, tak to jsou stále skoro dva měsíce osmihodinových směn, čili celé letní prázdniny.

Jaké máte zkušenosti se zneužíváním zaměstnavatelů ve vztahu k brigádníkům? Je to běžné, nebo výjimečné?

Spíše běžné, firmy často hřeší na to, že brigádník je student nebo absolvent a na trhu práce se nevyzná. Leckdy pak Zákoník práce nedodržují, dohody sjednávají ústně, nestanovují nárok na mzdu. Platí méně, než je minimální nebo zaručená mzda pro danou práci. Platí pozdě nebo vůbec, vyhazují lidi z práce kvůli malichernostem a nezaplatí to, co mají, nedělají školení bezpečnosti práce, nevybavují brigádníky ochrannými oděvy, těch věcí je hodně. Pracovníci Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) by mohli psát o této problematice celé romány. Ale i u nás v APA ty příběhy známe, a pokud je potřeba, na SÚIP je předáváme. Co nás mrzí nejvíce, jsou lotři parazitující na těch nejslabších, zdravotně postižených, matkách samoživitelkách, bývalých vězních, závislých osobách.

Jaký případ vás, jako odborníka na tuto problematiku, v poslední době zaskočil nebo překvapil?

Loni na jaře kauza Rohlik.cz. Kdy i takto zkušená firma si najala na práci ve skladu, podle českých zákonů, nelegálního polského dodavatele bez agenturních povolení. Ten navíc zaměstnával na českém území Ukrajince s pracovními vízy prvotně pro Polsko. Ten případ jsme obsáhle komentovali v mediích a vydávali k němu stanoviska na našem webu www.apa.cz. Ukázalo se totiž, že problematika složitých předpisů, bránicích lidem a firmám mezi sebou jednoduše sjednávat pracovní poměr, se netýká jen nějakých šedých a pololegálních firem, fungujících na černé práci, platbách v hotovosti nebo vykořisťujících otrockým způsobem zahraniční dělníky. Ale do osidel nesmyslných předpisů se chytí i velká, zkušená firma s dobrou pověstí. Ta hranice mezi oběma světy je velmi tenká a je to důsledek ignorantství vlády a poslanců, kteří na zájmy a potřeby českých firem i zaměstnanců dlouhodobě kašlou.

Na koho by se měli lidé v případě podezření, že zaměstnavatel porušuje zákoník práce a další předpisy, obrátit nebo s kým se poradit?

Určitě se mohou obrátit na kompetentní úřady, zejména úřad práce, který má pro tyto účely vyčleněného právníka. Nebo na místní Statní úřad inspekce práce, který má kontrolní a sankční pravomoci. Pokud mají svého právníka, pak na něj. Pokud jde o prvotní radu, pak klidně na APA, máme k tomu i diskusi na webových stránkách, kde si mohou nalézt odpovědi na své dotazy již v historii nebo svůj dotaz zadat nově. Pokud nechtějí vystoupit veřejně, byt přezdívka v diskusi je dost anonymní, lze kontaktovat i e-mailem nebo zatelefonovat. Na našem webu www.apa.cz najdou potřebné kontakty.

(Aleš Uher)




Možnosti přivýdělku
Český rozhlas Ostrava - Poradna, 12. června 2018

Zkoumáte, jaké existují možnosti přivýdělku a jaká je situace na trhu, nebo se bojíte, že naletíte podvodníkům? Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Stanislav Janalík.




Zájemci o brigády mají z čeho vybírat, nabídek je dost
Mělnický deník, 31. května 2018

Do lavice už v září neusednou, škola je pro ně minulostí, ale poslední prázdniny si ještě většina z nich pořádně užije. Čerství absolventi s nástupem do zaměstnání nespěchají. Status studenta, to znamená úhrada zdravotního a sociálního pojištění, mají studenti středních odborných učilišť a středních škol do 31. srpna. U studentů vysokých škol platí, že pojištění je placeno do konce následujícího měsíce po vykonání státní zkoušky.

Lukáš Polák z Mělníka, čerstvý absolvent pražské střední školy, právě úspěšně složil maturitní zkoušku. „O prázdninách mám naplánované cestování a několik brigád přímo v Mělníku. V září nastupuji na Strojní fakultu ČVUT. Takhle to má většina mých spolužáků," říká Lukáš Polák.

„Řada mladých lidí si práci hledá už v době, kdy ještě studuje. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Nicméně absolventi, kteří práci přes léto neseženou, přichází do evidence Úřadu práce ČR. Hlavní vlna je právě v září," říká tisková mluvčí Kateřina Beránková.

Vzhledem k současné nízké nezaměstnanosti naštěstí ani absolventi bez praxe nemají se sháněním místa větší problémy. Brigádnických nabídek je letos ovšem více než poptávek. Pro letošní léto shání brigádníky především majitelé a provozovatelé gastropodniků. Zájem je i o sezónní zemědělské pracovníky nebo pracovníky ostrahy. Stánkový prodej zmrzliny či rychlé občerstvení bez nealkoholických nápojů láká studenty mladší 18 let, kteří nesmějí mít brigádu, během které by podávali nebo prodávali alkoholické nápoje.

V průměru se pohybuje výdělek brigádníka od 85 korun za hodinu. „Našla jsem si letos brigádu opět ve stánku se zmrzlinou. Loni jsem si vydělala docela dost, tak chci dělat znovu to samé,“ říká studentka třetího ročníku mělnického gymnázia Klára.

Více než sto korun za hodinu si vydělají fyzicky náročnější brigády. Například přidavačům při pokládce dlažby nabízí zaměstnavatel zhruba 160 korun za hodinu. Taková nabídka brigády je ovšem během chvíle obsazena.

Minimální hrubá mzda brigádníka je v letošním roce 73,20 koruny za hodinu u té nejlehčí a nejjednodušší práce. Méně firmy lidem dávat nesmějí. „V rámci celé ČR už je problém u brigád s nabídkou okolo 90 korun za hodinu, brigádníci na ni nereflektují. Většinou mzdy začínají na 100 korunách a jdou i výše,“ upřesnil Radovan Burkovič, jednatel agentury práce.

Na inzertních webech a v novinách Annonce se najdou velmi atraktivní inzeráty pro každou věkovou kategorii. O mladší brigádníky mají zájem v oblastech hotelnictví, pracovní pozice číšník či servírka anebo recepční představují dobře dostupnou příležitost letního přivýdělku.

S nabídkami brigád se roztrhl pytel i na sociálních sítích. Mělničtí zaměstnavatelé se předhánějí, kdo nabídne lepší pracovní pozici. Pekárna U Řízků shání brigádnici na prodej. „Sháníme prodavačku nejen na zástupy na léto,“ uvádí Markéta Beníšková.

Martin Kraviec zase nabízí brigádu na pozici řidiče s denním rozvozem olejů po stravovacích provozech. „Brigádníky vyplatím denně po odvedené práci. Jde ale o tahání padesáti kilových barelů,“ vysvětlil.

Brigádníky hledají například i v mělnickém Café Louisana nebo mšenská restaurace V Ráji.

Před letními brigádami si ovšem musí brigádníci zjistit kolik hodin lze odpracovat, a to například na pracovní dohodu o provedení práce. Podle účetní Martiny Řezníčkové lze na dohodu o provedení práce pracovat pouze 300 hodin v jednom kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele. „Pokud si brigádník nevydělá více než 10 tisíc korun za měsíc, potom se z takové odměny nedovádí peníze n sociální a zdravotní pojištění. Ale pozor, pokud za vás zdravotní pojištění neplatí stát, který platí pojistné například studentům, pak musíte zdravotní pojistné platit jako takzvané osoby bez zdanitelných příjmů sami,“ vysvětluje Řezníčková.

(Barbora Walterová, Marta Doležalová)




Ostravsko: Brigádníků je málo, firmy se o ně přetahují. Jaký plat nabízí?
Moravskoslezský deník, 21. května 2018

Hospodářství jede na plné obrátky a podle firem by zaměstnalo obratem dalších až 200 tisíc osob. Ihned. Takže je zřejmé, že firmám chybí nejen kmenoví zaměstnanci, ale marně hledají i brigádníky.

Na trh práce se dostávají nyní takzvané slabší ročníky. „V letech 1990 až 1997 se rodilo málo dětí a právě tyto ročníky se nyní dostávají na trh práce jako studenti-brigádníci a absolventi středních škol. Je jich o 35 procent méně. Takže ani nemohou nahradit své starší kolegy brigádníky, ani kolegy odcházející do starobního důchodu,“ vysvětlil Radovan Burkovič, jednatel agentury práce Job centrum Ostrava.

Podle něj je nedostatek brigádníků výrazný. „Kdo chce práci, získá ji a nemusí se nijak moc snažit. Hodně studentů nabídky odmítá, na své koníčky si díky zvýšeným mzdám vydělají dříve, a nemají tak motivaci chodit dále na brigádu. Volný čas věnují utrácení,“ uvedl dále Radovan Burkovič s tím, že největší zájem je stále o práce v kancelářích a obecně uvnitř objektů.

To podle jednatele Job centra platí nejen pro továrny, kde si brigádníci vybírají spíše čisté provozy, ale i o akcích v obchodních centrech, které jsou velmi oblíbené. „Naopak se dá říci, že o brigády v těžkém průmyslu, stavebnictví a zemědělství je zájem slabší,“ poznamenal Radovan Burkovič.

FIRMY SE DOSTÁVAJÍ DO MZDOVÝCH KLEŠTÍ

Firmy se tak dostávají do situace, že by potřebovaly zvedat mzdy, aby do práce dostaly brigádníky nebo nové kolegy. „To by ale znamenalo přidat výrazně i stávajícím zaměstnancům, jinak jim odejdou. Mzdové přetahování se zdaleka netýká jen prací na plný úvazek, naopak brigádníci, jako flexibilní pracovní síla, daleko rychleji ukončí jednu, hůře placenou, a nastoupí na jinou, výnosnější brigádu. Klidně ze dne na den,“ upozorňuje na problém zvyšování mezd jednatel Job centra.

Havířovská společnost Gascontrol chce v létě přijmout zhruba dvě desítky brigádníků. „Využije je na pomocné zámečnické a stavební práce, jako skladníky a na podobné práce. Brigádníci jsou však výhradně příbuzní zaměstnanců firmy, případně potomci kolegů ze spolupracujících firem. Problém se získáváním brigádníků tak prakticky nemáme, žadatelů (z vlastních řad) je většinou více, než firma potřebuje,“ uvedla mluvčí společnosti Gascontrol Jana Dronská.

Česká pošta se podle mluvčího Matyáše Vitíka dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, a to jak kmenových, tak brigádníků.

„Na typových pozicích, které poptáváme, tedy pracovníci přepážek nebo listovní a balíkoví doručovatelé, je v ČR prakticky nulová nezaměstnanost. Problém najít nové zaměstnance se netýká pouze České pošty, ale firem napříč trhem. V celé České republice nám chybí stovky doručovatelů a stovky pracovníků přepážek. Pro letošní rok sháníme na léto stovky brigádníků jak na doručování, tak na přepážky a vnitřní službu. Hodinová odměna může dosáhnout až 120 korun,“ dodal mluvčí České pošty.

Minimální hrubá mzda brigádníka je v letošním roce 73,20 koruny za hodinu u té nejlehčí a nejjednodušší práce. Méně firmy lidem dávat nesmějí. „V rámci celé České republiky už je problém u brigád s nabídkou okolo 90 korun za hodinu, brigádníci na ni nereflektují. Většinou mzdy začínají na 100 korunách a jdou i výše,“ upřesnil jednatel Job centra.

(Břetislav Lapisz, Martina Riemlová)

Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/brigadniku-je-malo-firmy-se-o-ne-pretahuji-20180521.html




Firmám chybí brigádníci
Česká televize, Události v regionech, Ostrava, úterý 15. května 2018




Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2018 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.