Média o nás v roce 2014  
   2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998



Předvánoční brigády? Na Ostravsku chybí. S výdělky zahýbala minimální mzda
MS DENÍK, 1.12.2014

Už v září zejména velkosklady, dodávkové služby a internetoví prodejci pořádají nábory lidí na vánoční prodej. Současný stav v oblasti brigád ale podle Radovana Burkoviče z ostravského JOB-centra připomíná „ticho po pěšině".

Teoreticky bývá listopad a prosinec pro uplatnění brigádníků lepší než zbývající období roku. Například obchodníci navážejí více zboží. Místa pro brigádníky nabízejí třeba i prodejci kaprů, jmelí a vánočních stromků. Letos se ale zvýšená poptávka po brigádnících zatím až tolik neprojevuje. „A stejné je to i na straně brigádníků, kteří prozatím Vánocemi nežijí. Zřejmě se to změní s prvním sněhem nebo adventním víkendem. Jedinou vlaštovkou jsou obligátní každoroční plakátky na kolejích VŠB-TUO, které hledají brigádníky na prodej kaprů. Prozatím je nabídka podzimní, běžná, vzhledem k příznivému počasí jedou naplno i venkovní práce, jako jsou stavby a zahradnické úpravy. Ty zájem brigádníků pokrývají. Větší poptávka je ale po pracích uvnitř objektů. Tady, zejména pro ženy, je poptávka větší než nabídka brigád a vyplatí se neváhat a brát, jakmile se cokoliv objeví," popsal současný stav v oblasti brigád jednatel ostravského JOB-centra Radovan Burkovič.

Výdělky

S výdělky brigádníků zahýbalo podle Radovana Burkoviče dvojí zvýšení minimální mzdy. „Jak to minulé v srpnu 2013 (nejnižší mzda 50,60 koruny), tak to ohlášené na leden 2015 (nejnižší mzda 55 korun). Je to psychologická věc, kdy očekáváte díky tomu vyšší nabídku mzdy. I firmy zareagovaly. Místy z donucení, protože výška minimální mzdy ovlivňuje výšku zaručené mzdy pro každou z osmi kategorií prací (podle složitosti práce). A zrovna v jejich kategorii už nabízená mzda klesla pod výšku zaručené mzdy. Ta totiž stoupá podle výšky mzdy minimální. Takže musely dát více. Jinde zjistili, že za nabízenou hrubou mzdu nemají šanci získat kvalitního brigádníka, a museli také přidat," uvedl dále jednatel JOB-centra.

„Nejvyšší výdělky jsou u nárazových prací krátkých prací typu stěhování nebo kopáčských prací, až 80 korun. Mezi 70 až 80 korunami na Ostravsku seženete práce náročné na fyzičku, stavební nebo v těžkém průmyslu. Pod 70 korunami pak v lehkém průmyslu a nejméně, pod 60 korun platí obchody a restaurace," doplnil jednatel JOB-centra.

Pošta přijala tři sta brigádníků

Některé firmy ale v předvánočním období brigádníky ve velkém přijímají. Například Česká pošta v současné přijala v rámci ČR zhruba 2000 brigádníků. „Samozřejmě je to největší počet v roce. Brigádníky nabíráme během roku průběžně a vždy podle potřeby jednotlivých pracovišť. V Moravskoslezském kraji jsme na předvánoční provoz přijali více než 300 brigádníků, především na třídění zásilek (ve velkých třídírnách i v depech)," upřesnila mluvčí České pošty Marta Selicharová.Michaela Gregorová ze společnosti Mall.cz uvedla, že v ostravské prodejně mají něhem roku čtyři pracovníky, a před Vánoci se personál zdvojnásobí. „Tři brigádníky už jsme přijali a jednoho ještě hledáme. Na starosti mají především příjem a výdej zboží zákazníkům. Odměna činí 80 korun za hodinu," dodala Michaela Gregorová.

K TÉMATU: Legální brigáda, nebo peníze na ruku?
„Bohužel, jako u jakékoliv cenové regulace, jsme i u brigád zaznamenali další odchod lidí do černé a šedé zóny. Se stoupající minimální mzdou totiž rostou i odvody z ní a daně, takže se práce načerno ještě více vyplácí. Za 24 let naší existence mnoho firem odešlo do šedé a černé zóny a prakticky nikdo z nich si už legálně brigádníka nepořizuje. Ani když se mu opět začne dařit. My to poznáme tak, že firma, přestože práci má, přestane brát brigádníky i v typicky brigádnickém období. Prostě se s lidmi domluví bokem. Je to výhodné pro obě strany, minimálně z krátkodobého hlediska. Legální brigádník zde nemá šanci konkurovat. Jeho hrubá mzda totiž většinou znamená pro firmu dalších 34 procent firemních odvodů státu. A to ještě brigádníkovi zůstane po zaplacení jeho odvodů a jeho daní v lepším případě v čistém jen 85 procent hrubé mzdy. Modelově 85 korun ze 134 korun, které stál firmu. To je velká motivace k podvádění na obou stranách. Brigádník pak dostane stovku na ruku a firmu to stojí taky jen stovku. Přesně podle hesla: Kdo chce moc, nemá nic," vysvětlil Radovan Burkovič.


(Břetislav Lapisz)



Studenti versus nezaměstnaní a důchodci. O letní brigády se vede boj
iDNES.cz, 9.8.2014

Studenty stále láká přivydělat si v létě na brigádě, ale získat krátkodobý „job“ je pro ně složitější než dřív. O stejná místa usilují i trvale nezaměstnaní nebo senioři. Ti mají více pracovních zkušeností, velké množství volného času a často i lepší pracovní morálku.

„Proti studentům toužícím po brigádě stojí armáda nezaměstnaných a důchodců. Seniorů, kteří chtějí pracovat, je hodně. Evidujeme třeba důchodce, kterému je skoro devadesát a chodí na brigády. Jeho motivace je jednoduchá - a to cituji - aby se doma neotravoval se starou,“ usmívá se jednatel společnosti Job-centrum Ostrava Radovan Burkovič.

Mladí lidé podle něj o letní brigády stále zájem mají, co se ale mění, je zájem firem. Ty totiž podle Burkoviče studenty často vnímají jako ne příliš spolehlivé.

„Zkušený pracovník bývá pro firmy lepší než student, který nic neumí, nemá pracovní návyky a je schopný třeba vybulit směnu. V tom bývají nezaměstnaní spolehlivější,“ přibližuje Radovan Burkovič.

Která brigáda je mezi studenty nejoblíbenější a která naopak hitparádu oblíbenosti prohrává? „To je pořád stejný evergreen. Nejžádanější je práce v klimatizované kanceláři s kávovarem spočívající jen v překládání papírů zleva doprava. Když je navíc k dispozici počítač s internetem, je to ideální. No a nejméně žádané jsou výkopové a obecně těžké manuální práce,“ odpovídá Burkovič. V názoru o konkurenčním boji, který kvůli brigádám svádějí studenti, důchodci a nezaměstnaní, s ním souhlasí i analytik kariérního portálu Jobs.cz Tomáš Ervín Dobrovský.

Lákají zahraniční pobyty typu práce za jídlo a nocleh

„Jednoznačně platí, že v průběhu krize vzrostla konkurence tradičním brigádníkům, tedy studentům. Otázkou je, jak moc častěji studenti vyrážejí za prací do ciziny. Stále oblíbenější jsou zahraniční pobyty typu práce za jídlo a ubytování,“ uvádí Dobrovský.

Třeba šestadvacetiletá Klára Dvořáčková z Ostravy si v minulosti vyzkoušela jak letní brigády v cizině, tak doma. „Tou asi nejsnazší byla práce ve firmě, kde jsem kopírovala dokumenty. Prostě jsem jen ofocovala papíry ze šanonů, byla to pohodička. A vydělala jsem si pár tisíc,“ popsala svou zkušenost. Jak připomněl Radovan Burkovič, díky brigádám si studenti zvyšují šanci na zisk dobrého zaměstnání v budoucnu.

„Kdo pravidelně třeba od patnácti šestnácti let chodí na brigády, ať přes školní rok nebo o prázdninách, je to pro něj obrovské plus. Zaměstnavatelé k tomu přihlížejí.“

(Markéta Radová)



Osmdesát procent dotazovaných uvedlo, že by vzali práci načerno
Deník, čtvrtek, 7. srpna 2014

V červnu a červenci 2014 uspořádal jeden ze zakládajících členů Asociace pracovních agentur (APA), pražská Agentura Student, zajímavý průzkum. Celkem 2.242 zájemců o práci v rámci ankety odpovídalo na dotaz, zda jsou ochotni pracovat načerno.

A jaké jsou výsledky? Na otázku „Vzali byste práci načerno, kdyby byla vyšší odměna, to znamená bez placení pojistného a dani?“ odpověděly ano čtyři pětiny respondentů. Necelá pětina pak uvedla, že jistější než vyšší mzda je pro ně záruka a jistota práce u solidního zaměstnavatele.

„Pro náš stát a politické představitele je výsledek takového průzkumu doslova žalostný. Zvláště pak s ohledem, že se průzkum uskutečnil v Praze. Co teprve, kdyby proběhl v regionech postižených největší nezaměstnaností,“ komentoval výsledky průzkumu Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum a zároveň člen Výboru a prezident APA.

Dodal, že zástupci podnikatelů opakovaně dokládají, že politiky proklamované takzvané jistoty, ochrana zaměstnanců, nároky a další, kterými je obhajováno extrémní zdanění práce v ČR, vedou k jedinému – k práci načerno, nelegálnímu zaměstnávání, zastřenému agenturnímu zaměstnávání. „Ukazuje se, že vysoké zdanění práce vadí nejen zaměstnavatelům, ale v důsledku také zaměstnancům,“ řekl.

Asociace pracovních agentur a její členové podle Radovana Burkoviče nabízejí práci a brigády zcela a výhradně legálně, s odvody a daněmi, které k zaměstnávání patří. „Hlásíme se ke společenské odpovědnosti a etice podnikání a dodržujeme zákony. A to i přesto, že agenturní zaměstnanci jsou od roku 2004 neustále diskriminováni zákazem uzavírat dohody o provedení práce, které jako jediné (za dodržení několika podmínek) dovolují platit minimální daně a odvody. To je ve srovnání s ostatními zaměstnanci velmi poškozuje a firmy tak dávají přednost různým pseudoagenturám a novodobým otrokářům,“ dodal prezident APA.

(lap)



Problémy se získáním letních brigád v Moravskoslezském kraji. Zvlášť pro ženy.
Zajímavosti z regionů (Ostrava), Česká televize, 13.7.2014




Záznam pořadu (brigády čas 10:30 - 12:30 minuta)




Kdo si vydělá nejméně? Nejhůře placené práce v Česku
Aktuálně.cz, 24.7.2014

Projděte si nový žebříček deseti profesí s nejnižší měsíční mzdou. Nejhůře jsou na tom uklízeči "v provozovnách osobních služeb".

Praha - Tuzemským zaměstnavatelům nyní chybí zhruba čtyři tisíce lidí, kteří by byli ochotni uklízet, obsluhovat hosty v restauracích nebo hlídat objekty. Jedním z hlavních důvodů, proč nabídka volných míst výrazně převyšuje zájem uchazečů, je fakt, že právě tyto práce jsou tři nejhůře placené v Česku.

Žebříček profesí s nejnižší mzdou sestavil online deník Aktuálně.cz na základě statistik, které pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima.

Nejhůře placení jsou uklízeči a uklízečky, konkrétně "uklízeči v provozovnách osobních služeb", což je ve většině případů eufemismus pro úklid toalet. Tuto profesi podle statistik vykonává 1400 lidí.

Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek" v daném oboru) loni činil 10 125 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených uklízečů dostala před srážkami dokonce jen 8 836 korun měsíčně.

Také druhé místo v žebříčku patří uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve výrobních prostorách, v hotelích, administrativních objektech a na veřejných prostranstvích.

Kdo má nejnižší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10.125,- Kč
2. Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10.601,- Kč
3. Číšníci a servírky 10.956,- Kč
4. Pracovníci ostrahy, strážní 10.957,- Kč
5. Pomocníci v kuchyni 11.009,- Kč
6. Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů 11.121,- Kč
7. Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 11.127,- Kč
8. Vrátní 11.203,- Kč
9. Uklízeči a pomocníci v hotelích, průmyslových a jiných objektech 11.310,- Kč
10. Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech 11.403,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Celkově je v uklízečských profesích v Česku zaměstnáno 84,2 tisíce osob, vyplývá ze statistiky. "Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. Ostatně to, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Neatraktivní činnost? Najdou se i horší

I přes nízký výdělek a náročnost práce ale nejde o zaměstnání, které by patřilo i na přední místa, pokud jde o převis volných míst nad zájmem uchazečů. V prvním červencovém týdnu nabízely úřady práce 436 neobsazených míst v tomto oboru, což znamená až 16. místo. Nejvíce volných pozic - téměř 2800 - nabízely pro řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Jeden z důvodů, proč Čechům tato práce ve srovnání s řízením nákladních aut tolik nevadí, jsou výrazně nižší požadavky na zaměstnance. Ti na rozdíl od šoférů nemusí skládat žádné speciální zkoušky.

V inzerátech na pozici uklízeče chtějí firmy jen základní vzdělání nebo výuční list, na dalších schopnostech trvají jen výjimečně. Pokud ano, tak jde například o manuální zručnost, tříletou zkušenost v oboru, znalost ruštiny nebo "vášeň pro čistotu a pořádek".

"Obecně je to bráno tak, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel. Proto je není třeba extra přeplácet," dodává Burkovič.

Lehké povolání? Zkuste si to

Podle předsedkyně představenstva České asociace úklidu a čištění Ireny Bartoňové Pálkové však tato práce rozhodně není jednoduchá. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," zdůrazňuje.

"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečných. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková.

Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.

Odborný úklid podle ní navíc neznamená jen odstraňovat nečistoty, ale také dlouhodobou údržbu majetku. Pracovníci musí mimo jiné znát povrchy a jejich reakce s chemickými prostředky nebo umět správně používat a dávkovat dezinfekce.

Nízké mzdy mají uklízeči podle Bartoňové Pálkové proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a jak firmy, tak úřady tlačí na nízké ceny služeb.

Číšníci si "vydělají" na spropitném

Druhou nejhůře placenou v Česku je práce číšníka nebo servírky. Ačkoliv obnáší fyzickou námahu, komunikaci se zákazníky, směnný provoz a práci do pozdních hodin, hrubá mzda tu oficiálně činí 10 956 korun.

I v tomto oboru je rozšířené přesvědčení, že jde o jednoduchou práci a může ji dělat každý. "A bohužel i dělá. Naprosto se ignoruje fakt, že k vyučení v oboru jsou potřeba jen ve škole tři roky, o praxi nemluvě," zdůrazňuje Burkovič.

"Tady bohužel smrdí ryba od hlavy, tedy od majitelů. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že si zaměstnanci královsky vydělávají na dýškách a okrádají hospodu, kde mohou. Tak proč jim dávat peníze," říká Burkovič.

Nejistá práce s hrozbou zranění

Totéž platí pro třetí nejhůře placené povolání - práci v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 10 957 korun měsíčně.

"Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy patří k pozicím s nejnižší hodinovou mzdou. Ta je často navíc nabízena jako takzvané agenturní zaměstnávání, tedy zaměstnání velmi nejisté," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické.

Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, švadleny a šičky, řidiči tahačů, prodavači potravin, klenotů, nábytku či bytových doplňků.

O sto tisíc víc

Nejlépe placenou práci - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, kteří si vydělali 114 917 korun. Mezi nejlépe a nejhůře placenými zaměstnanci ale panuje poměrně velký rozdíl, měsíční hrubé mzdy se totiž pohybují v rozmezí 24 093 a 250 017 korun.

Druhým nejvíce placeným zaměstnáním jsou nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 102 617 korun, odměny za práci se však liší od 31 479 po 337 545 korun. Následují primáři a řídící pracovníci v oblasti služeb.

Kdo má nejvyšší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Řídící letového provozu 114.977,- Kč
2. Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 102.617,- Kč
3. Primáři v oblasti zdravotnictví 89.594,- Kč
4. Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 87.146,- Kč
5. Řídící pracovníci v oblasti styku s veřejností 83.300,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Průměrná mzda je vyšší

Medián mezd v celém Česku činil v prvním čtvrtletí 20 764 korun. Pokud bychom pracovali s průměrnou mzdou, tak to bylo 24 806 korun. Průměrná mzda je vyšší než medián právě proto, že ji táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců.

"Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr," zdůrazňuje například Český statistický úřad. Medián je proto podle statistiků přesnější, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.

(Tereza Holanová)



Nejhorší práce v Česku? Volná místa, o která není zájem
Aktuálně.cz, 15.7.2014

Prošli jsme volná místa na úřadech práce. Překvapivě mezi nimi nevede horník, metař nebo kopáč, ale řidič. O jaké profese nemají lidé zájem a proč?

Možná byste čekali horníka, metaře nebo kopáče, ale skutečnost je jiná. Mezi nabídkami volných míst na úřadech práce jsou nejvíce zastoupeni řidiči nákladních automobilů a autobusů. Výrazně vyšší nabídka než poptávka je také u profesí jako hlídač, kovář nebo obchodní zástupce. Místa přitom zůstávají volná nejen kvůli nezájmu uchazečů, ale i z objektivnějších důvodů. Lidé často nesplňují profesní nároky. To platí zvláště pro techniky, kováře či nástrojáře.

Noční práce a velká zodpovědnost

Nejvíce volných míst - 2793 - nabízeli v prvním červencovém týdnu zaměstnavatelé v oboru řidičů nákladních automobilů a autobusů. S jejich nedostatkem se podniky potýkají dlouhodobě - například loni v létě jich chybělo 1288. "S oživením průmyslu roste zájem o přepravu vyrobeného zboží, a tudíž roste poptávka po pracovních silách v oblasti dopravy," vysvětluje Marek Mojžíšek z Úřadu práce České republiky. Ačkoliv je v Česku přes půl milionu nezaměstnaných, lidé tuto práci nechtějí dělat hned z několika důvodů. Často by museli pracovat v noci nebo by je čekaly trhané směny, při nichž stráví v zaměstnání s přestávkami prakticky celý den.

"Dalšími problémy jsou třeba špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště a jejich nízká vybavenost. A dále například technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, nebo vykrádání nákladu, či dokonce krádeže celých vozidel," vyjmenovává prezident Asociace pracovních agentur a jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Ing. Radovan Burkovič. Podobně jsou na tom podle něj řidiči městské hromadné dopravy. "O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, denním chlebem jsou i spory s cestujícími," říká Burkovič. Zástupci dopravních podniků připouštějí, že zájemce o tuto práci může odradit rovněž velký počet vstupních podmínek. Vedle lékařské prohlídky musí zvládnout i dopravně psychologické testy, případně i státní zkoušky před Drážním správním úřadem.

Hlídač riskuje zranění

Druhé místo v žebříčku volných míst zaujímají práce v oblasti ochrany a ostrahy - v prvním červencovém týdnu evidovaly úřady práce 2520 nabídek. Do této skupiny patří kromě strážníků také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Případné zájemce odrazuje především nízký výdělek v kombinaci s tím, že jde o odpovědnou práci, která je fyzicky i psychicky náročná, prakticky na úrovni policisty. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," myslí si Burkovič.

Hledají se i obchodní zástupci

Loňská jednička žebříčku - "odborníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a makléři" - je letos šestou nejčastěji nabízenou prací. Zatímco loni firmám v tomto oboru chybělo 2230 lidí, letos se jich nedostává "pouze" 1383. Uchazeče o tuto pozici odrazuje - kromě etického aspektu - hlavně její náročnost. Kromě toho, že musejí oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí související legislativy, pojistného trhu a podobně.

Pod úrovní minimální mzdy

K dalším profesím s přebytkem nabídky patří například svářeči, slévači nebo montážní dělníci. Podle Burkoviče lidi odrazuje hlavně nízká mzda, která v řadě míst republiky nepokryje ani běžné životní náklady. "Pak opravdu nemá cenu pracovat, vyplatí se být na dávkách," říká. Tahákem podle něj není ani jednotvárná práce či nepřetržitý směnný provoz. Nově se v "top 10" objevili také pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky. Pomocník má většinou jen manuální činnost bez nároků na znalosti práce se stroji a přístroji. S tím rovněž souvisí jeho ohodnocení," uvádí prezident Asociace pracovních agentur. Do první desítky se dostali i číšníci, servírky a barmani. Firmy jich podle Burkoviče mají málo, protože se postupně zvyšují nároky na personál. "Hospoda plná brigádníků, kteří se vzájemně pletou, polévají hosty, nepamatují si objednávky, je sice i dnes poměrně častým jevem, ale také většinou rychle z trhu zmizí," vysvětluje. Tato profese zároveň obnáší fyzickou dřinu, komunikaci s lidmi, směnný provoz, práci do pozdních nočních hodin a často odměnu pod úrovní minimální mzdy.

Chybí kvalifikace

O některá volná místa by lidé možná i měli zájem, ale jednoduše pro ně nejsou vybaveni. To platí zvláště pro techniky, kováře a nástrojáře. "Všichni studují, ale začínají chybět řemeslníci, technici, obráběči, frézaři. Takže pozor na závěry typu: Češi nechtějí pracovat jako obráběči. Dost možná by chtěli, ale nemají na to kvalifikaci," říká Pavel Kaczor z Vysoké škole ekonomické.

(Tereza Holanová)



Práce pro každého?
Dobré ráno, Česká televize, 23.6.2014




Rozhovor 1. část     Rozhovor 2. část     Rozhovor 3. část

Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí - Radovan Burkovič – jednatel pracovní agentury, záznam chatu z pondělí 23. června 2014:

Dana Kosařová: Je přeplněný trh prac. agentu ČR a proč jste si zvolil toto zaměstnání?
Radovan Burkovič: Politici budou tvrdit že ano, protože je něco přes 1.300 agentur práce s povolením působit na trhu. Ovšem každá z nich se zabývá něčím jiným a hodně je opravdu specifických. Třeba prostějovská agentura práce zprostředkovává místa personálu na zaoceánských lodích. Přeplněný je spíše díky regulacím, protože na trhu působí spousta podvodných subjektů bez povolení, tvářících se jako agentury práce a dokonce je v posledních 2 letech fenomén - zastřené agenturní zaměstnávání. Všichni pracují jako agenturní zaměstnanci, ale oficiálně se tváří jako dodavatelé služeb. Takový švarcsystém ve velkém.

Dana Kosařová: Je Vaše práce v prac. agentuře náročná?
Radovan Burkovič: Jste v podstatě mezi 2 mlýnskými koly. Musíte najít práci uchazeči a současně firmě nového zaměstnance. A Vy jste ti, kteří sklidí kritiku, pokud se to nepovede. Od jedné i druhé strany. A samozřejmě je to práce s lidmi, citlivá a odpovědná. Svým rozhodnutím můžete někomu dát, ale i vzít výdělek a práci a dostat ho do problémů. V tomto ohledu je hodně náročná.

Dana Kosařová: Co má vše na starosti jednatel prac. agemtury?
Radovan Burkovič: Počínaje legislativní stránkou věci, sledováním zákonů, vyhlášek a nařízení, přes obchodní vztahy s firmami, hledajícími zaměstnance až po vedení týmu vlastních zaměstnanců v agentuře práce. A také reprezentaci agentury navenek, což právě v těchto brzkých ranních hodinách dělám :-).

Janka: Dobré ráno. Myslíte, že je moderátorka Verunka v těch lodičkách naboso?:) Děkuji:)
Radovan Burkovič: Koukám neslušně pod stůl, není...

Dana: Dobrý den, mám prosím dotaz, nepostřehla jsem jaký je přesně web druhého hosta spoluprace... Děkuji.
Tesaříková: Dobrý den, více o projektu se dozvíte na www.bfz.cz. děkuji Tesaříková

Honza: Kde najdu nabídku prací?
Radovan Burkovič: Doporučujeme internet, je nejrychlejší a komplexní. Třeba nabídku brigád na Ostravsku najdete na www.jobcentrum.cz. Ovšem nejpohodlnější je nechat si zasílat nabídku na míru zdarma až do kapsy na mobil. A pak hned reagovat a brigádu si rezervovat.

lucie : Dobrý den, účastnila jsem se několika pohovorů v agenturách. Když mi přijde standardní email o tom, že byla dána přednost jiným uchazečům, vždy mě zajímá, co měli konkrétně navíc. Nikdy však nedostanu žádnou odpověď. Neměly by agentury působit i tímhle způsobem a poskytovat jakousi zpětnou vazbu? Dekuju.
Radovan Burkovič: Slušná agentura práce, které jsou např. sdruženy v Asociaci pracovních agentur na www.apa.cz to udělá. Poskytnutí zpětné vazby by mělo být součástí personální práce. Bohužel jako všude i mezi námi působí lidé, kteří jsou spíše obchodníky s lidmi než personalisty.

lucie : Myslíte si, že má smysl zasílat Cv firmám, i když aktuálně nemají vypsáno žádnou pozici? Dekuju.
Radovan Burkovič: Samozřejmě je lepší, když poptáváte konkrétní místo, protože víte, na co reagovat a "jak se prodat". Zda vůbec je to pro Vás vhodná pozice a bude vám "sedět". Ovšem pokud se pouze chcete registrovat u daného zaměstnavatele, zasláním svého životopisu nic nezkazíte. Nečekejte ale reakci, ozvou se Vám až budou potřebovat.

františek: Dobré ráno máte pobočku na okrese Kroměříž a je možný kontakt? Děkuji.
Radovan Burkovič: Lituji, na Kroměřížsku se obraťte na některé naše kolegy, třeba z řad agentur práce na www.apa.cz. Jinak na adrese http://portal.mpsv.cz najdete seznam agentur práce s platným povolením a také z Kroměříže.

Stanislava Votavová: Dobrý den. Scháním práci. Jsem ze Středočeského kraje, Úřad práce nijak nepomůže ani nenabídne druhy prací.Prosím porad te na koho se obrátit.Je nějaké sdružení i tady ve středočeském kraji jako u Vás.Děkuji Votavová

Tesaříková: Dobrý den, kromě naší vzdělávací akademie působí v krajích celá řada realizátorů podobných projektů. Přímo v Praze máme pobočku, která monitoruje i Středočeský kraj. konkrétně je možně na odkaz www.esfcr.cz, zadat přímo krajsky zaměřené aktivity a z těch vybrat. Pro naši pobočku v Praze je funkční odkaz na www.bfz.cz. děkuji.

Pavla Piskáčková: Dobrý den, ráda bych pracovala na zkrácený prac.úvazek v oblasti administrativy. Jsem samoživitelka s malým dítětem a přes rok se mi nedaří sehnat zaměstnání. Mám 20let praxi v bankovnictví a bydlím v Praze. Poradíte mi, prosím, kde se přihlásit do zmiňovaného projektu? Děkuji a přeji hezký den. Piskáčková

Tesaříková: Dobrý den, před chvilenkou jsme posílali na podobný dotaz kontakt na pobočku v Praze, kde pod vedením pana Černého určitě nabízíme pomoc. oblast bankovnictví využívá flexibilní formy práce méně, ale není neřešitelné. děkuji Tesaříková

Aneta: Máte nějakou pobočku i v Olomouci? Známá hledá práci v Olomouci (nebo i v Olomouckém kraji). Děkuji

Radovan Burkovič: Pobočku sice ne, ale doporučím olomoucké kolegy viz www.apa.cz, kde si určitě vyberete. Jinak Olomouc jako velké město je protkáno sítí poboček nadnárodních agentur práce i místních. Je z čeho vybírat.




Nezaměstnanost, brigády – blýská se na lepší časy?
Ostravský TiP, červen 2014

Máme přes 600 tisíc lidí bez práce. Je dobré, osvěžit si paměť. Po 3 roky Nečasovy vlády (ODS), vedené Kalouskem (TOP09), jsme byli svědky neustále rostoucí nezaměstnanosti, daní, poplatků a byrokracie. Vláda padla, sněmovna se rozpustila, jistě si mnozí oddechli. S tím ale padly i přes rok dolaďované pracovní zákony, které měly alespoň zčásti zrušit exministrem Drábkem (TOP09) zavedené nesmysly. Tím člověkem, co odstoupil kvůli podezření z korupce. A zanechal dodnes nefunkční počítačové programy na úřadech práce a nechvalně proslulé S-karty. Také zákaz zaměstnávat zdravotně postižené agenturám práce, díky němuž je musely všechny 31.12.2011 propustit. A dodnes nesmí zaměstnat.

Zůstalo i zvýšení daní pracujícím důchodcům o 24.840,- Kč ročně. Ač jsou firmy – díky nedostatku mladých odborníků, které z našich daní placené státní školství řízené vládou nevychovává – nuceny je stále zaměstnávat. A podnikatelům, tedy těm co pracovní místa vytvářejí, pro změnu sebrali u výdajových paušálů slevu na manželku a děti. Po přechodné agonii s Rusnokovou vládou (SPOZ), která pro nápravu neudělala nic, se nová sněmovna snaží změny zákonů projednat s platností od července 2014 nebo ledna 2015. Možná tak zdravotně postižení budou moci opět chodit pracovat do agentur práce a důchodcům nebude vláda brát daně z přivýdělků. Ovšem ještě dlouhé roky budeme marasmus minulých vlád uklízet. Kolik životů mezitím bude zničeno, kolik firem a pracovních míst zrušeno, už se nikdo nedopočítá.

Že ani nová vládní garnitura v čele s ČSSD není pro zaměstnanost žádná výhra, ví, kromě nich samotných, každý. Nemají v programu ani zodpovědné hospodaření bez dluhů, natožpak svobodu občanů, svobodu podnikání, malý stát a nízké daně. Nemají nic, co ekonomika pro snížení nezaměstnanosti potřebuje. Stát nikdy žádná pracovní místa nevytvoří. A pokud ano, zaplatí je z daní nás všech. Jenže přerozdělováním peněz byrokraty od úspěšných k méně úspěšným žádné bohatství nevzniká. Místo škrtání nesmyslných zákonů a regulací, je vláda nechává platit. A snaží se zavádět nové. Tím dále omezí svobodu podnikání a bude muset vymyslet nové úřady a zaměstnat nové úředníky, aby všechny regulace uhlídali a postihovali. Všechno zase na dluh, jak ukázal návrh rozpočtu na rok 2015.

Selským rozumem uvažující člověk ví, že jen funkční hospodářství dává dostatek pracovních míst a životaschopných firem, které je vytvářejí. Jen soukromé firmy vytvářejí daně, které živí celý státní aparát a státní zaměstnance. Kromě politiků a úředníků také učitele, policisty, zdravotníky, vojáky, hasiče. Až budeme mít zodpovědné hospodaření státu bez dluhů, svobodu občanů, svobodu podnikání, malý stát a nízké daně, pak nezaměstnanost klesne sama od sebe. Díky hospodaření vlády i Evropské unie to ale vypadá opačně.

Zatím si tedy užívejme přechodného uzdravení ekonomiky díky celosvětové, pro ČR zejména německé poptávce. Ta, a sezónní práce, o několik tisíc snížily 600 tisícovou nezaměstnanost. Mezi podnikateli vládne opatrný optimismus. Plánují letos více zaměstnanců nabírat, než propouštět. Oproti chudému začátku roku 2014 to pocítili i brigádníci. Ve srovnání s loňskem v březnu o 50 a v dubnu o 30% vyšší nabídkou brigád. Dostat se na brigádu by mohlo být letos snazší a jejich výběr větší. Držme si proto palce.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o., prezident Asociace pracovních agentur České republiky)



Brigád v Moravskoslezském kraji mírně přibylo, mzdy ale nerostou
ČTK, Neděle, 8. června 2014

Ostrava 8. června (ČTK) - Nabídek brigád v Moravskoslezském kraji letos oproti předchozím letům mírně přibylo. Mzdy při nich ale příliš nerostou, pohybují se nejčastěji kolem 60 až 70 korun za hodinu. Studenti jsou mezi brigádníky v menšině, nejvíce se na brigádách uplatní nezaměstnaní, zjistila ČTK.

"Jsme mírně optimističtí, protože na rozdíl od loňského roku nám nabídka brigád pomalu stoupá po celé České republice. Začalo to ve Středočeském kraji, postupně se ta nabídka přelila i do krajů ostatních. Není to zvýšení velké, bavíme se o deseti dvaceti procentech, ale přesto je příjemné, protože ten loňský rok byl nic moc," řekl jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič.

Firmy podle něj ale objednávají brigádníky, až když je opravdu potřebují, těsně předtím, než začnou dovolené. Ze stavebnictví nyní velká poptávka není, spíše z lehkého a potravinářského průmyslu. "Samozřejmě budou veškeré sezonní práce. Už teďka evidujeme poptávky na prodejce zmrzliny, na pomoc na koupalištích a volnočasové aktivity od dětských táborů až po plavčíky," řekl Burkovič. Lidé podle něj mají zájem nejvíce o práci v administrativě, tam ale moc příležitostí není.

Jednatel JOB-centra uvedl, že mzdy za brigády spíše stagnují. "Firmy mají velké rozpětí, některé se snaží držet na minimech kolem 54 korun na hodinu hrubého a přidávat jenom na prémiích," řekl Burkovič. Podle regionů se mzdy liší, v kraji se podle něj pohybují nejčastěji od 60 do 70 korun. "Stále více brigádníků využívá toho, že pokud nelze sehnat člověka na dané místo za dané peníze, tak firma třeba na poslední chvíli nabídku zvýší. Někteří třeba volají až těsně před koncem pracovní doby a ty zbývající místa si rozebírají většinou za vyšší mzdu o pět, deset, patnáct korun," řekl Burkovič.

Určité pozice, kde se požaduje nějaká kvalifikace, agentury ani nejsou schopny obsadit. A před studenty dostávají přednost nezaměstnaní nebo důchodci. "Důchodci jsou velká konkurence, protože mají pracovní návyky, umí spoustu věcí, za svůj život vystřídali více pozic, ještě mívají třeba vazačský průkaz, umí řídit vysokozdvižný vozík, mají řidičák na náklaďák, takže můžou nabídnout daleko víc než ten student," řekl Burkovič. Studentům konkurují i nezaměstnaní, kteří jsou flexibilní a mají sto procent volného času.

Také marketingová manažerka společnosti Trenkwalder Barbora Bočková řekla, že firmy na brigády příliš neberou studenty. Snaží se využít spíše děti zaměstnanců, jejich příbuzné a známé. "Pokud přijde nějaký student a chce brigádu třeba v půlce srpna na týden nebo na dva, tak téměř nemá šanci. Agentury většinou obsazují dlouhodobé brigády, to znamená na celé prázdniny nebo i na tři měsíce," řekla. Na jednorázové brigády se podle ní v první řadě berou nezaměstnaní. "Víme, že jsou neustále po ruce a jsou zvyklí na nárazovky, mají zkušenosti, už roky takhle pracují," řekla manažerka. Studenti se podle ní dostávají na brigády do firem spíše přes své rodiče nebo i na praxi. "Také často jezdí do zahraničí například na různé sběry ovoce. Pak jsou ještě různé konference, festivaly a podobně, kdy třeba roznášejí letáky nebo pracují jako obsluha u stánků s občerstvením," řekla Bočková.

(Vlastimil Vyplel)



Pracovní agentury: nabídek brigád je více než loni, ale…
Moravskoslezský deník, 31.5.2014

Míst je více, brigádu však skutečně sežene jen málokdo. Nejvíce pracovních nabídek přichází z call center, výrobních provozů, z odvětví strojařiny a z automobilového průmyslu.

Odmaturováno a odstátnicováno. Letní měsíce jsou daleko, a tak se studenti ještě před prázdninami poohlížejí po přivýdělku. Letní brigádu však sežene nejen ten nejrychlejší, ale i ten s nejvíce známostmi, shodují se pracovníci agentur, které zprostředkovávají pracovní místa na Ostravsku. „Firmy udělaly z brigád benefity pro své pracovníky. To znamená, že pokud se ve společnosti objeví volné místo, zaměstnavatel nejprve osloví svého kmenového zaměstnance, případně místo obsadí jejich dětmi," řekl jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič a jako příklad uvedl ArcelorMittal Ostrava. Jeho slova potvrdila i pracovnice ostravské pobočky společnosti Manpower. „Nabídek brigád je stejný počet jako v předešlých letech, ale s tím rozdílem, že nyní se místa obsazují po známostech," sdělila Deníku Martina Kosačíková.

Na poslední chvíli

Co mají ale dělat ti, kteří nemají známosti na zprostředkování letní brigády? Podle Radovana Burkoviče sice ostravské společnosti plánují pečlivě, ale nabídky pracovním agenturám zadávají na poslední chvíli. „Nejčastěji se jedná o případy, kdy je nástup na brigádu už druhý týden. Zájemci o brigádu by se měli mít na pozoru i čtrnáct dní před koncem měsíce, kdy se taktéž objeví nějaká volná místa. Na konci května hledají další síly například obchodní řetězce," uvedl jednatel JOB-centra centra Ostrava, které práci v krajské metropoli zprostředkovává už 24 let.

Kromě aktivního hledání prostřednictvím rodičů a známých by se měli zájemci o letní přivýdělek registrovat právě v pracovních centrech. Vložení životopisu do databáze je většinou zdarma. „Klientovi obratem voláme a nabízíme vhodné pracovní pozice. V tomto případě platí, že kdo dřív zareaguje, získá brigádu. Každým dnem očekáváme novou nabídku od dvou největších firem, kterým každoročně sháníme nejvíce brigádníků," podotkla recepční agentury Manpower Kosačíková s tím, že nemůže upřesnit, o jaké společnosti jde.

(Tereza Pintérová)



Honička za brigádou začíná. Šance ještě je.
Deník.cz, 20.5.2014

Praha – Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak by se dalo zjednodušeně popsat, jak vypadá rozdělování volných míst na letních brigádách. Zájem je o ně každoročně velký, počet volných pozic je ale omezený. Přesto pracovní agentury mají letos dobrou zprávu – firmy poptávají větší počet brigádníků. Na druhou stranu jsou novou výraznou konkurencí studentů lidé, kteří dlouhodobě nemohou najít stálé zaměstnání.

Jen na dvou hlavních pracovních portálech, kterými jsou Jobs.cz a Práce.cz, má být v červnu šest tisíc volných brigádních míst. V červenci si zájemci budou podle odhadů moct vybírat z pěti tisíc pozic. „I přes letošní nárůst počtu brigád se nejspíš nedostane na všechny, kteří by si v létě tímto způsobem chtěli přivydělat," upozorňuje analytik společnosti LMC, která spravuje oba zmiňované weby, Tomáš Ervín Dombrovský. „Firmy volí mezi prvními vhodnými zájemci, kteří splňují jejich očekávání a přistoupí na nabízené podmínky," vysvětluje Dombrovský, proč brigády rychle mizí.

Nejčastěji studenti hledají přivýdělek přes internetové vyhledavače. Pátrat ale lze i jinak, doporučuje se sledovat internetové stránky firem nebo se jich osobně zeptat. Krátkodobé práce nabízejí také radnice měst a obcí nebo technické služby. Někdy se vyplatí nabídnout svou pomoc na srpen, většina studentů totiž chce pracovat jen v červenci.

Odměna se nejčastěji pohybuje od 75 do 100 korun na hodinu, ve výjimečných případech i mezi 150 až 200 korunami. Pořád je ale hodně pozic, kde si brigádník vydělá maximálně 65 korun za hodinu.

Někde mají problém opačný. Třeba prostějovské personální agentury nabízené brigády nemají kým obsadit.

Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič: Volná místa se nejdřív nabízejí příbuzným a známým

Jak vybrat brigádu?
Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur doporučuje především opatrnost. Základem by měla být smlouva s přesně danou odměnou.

Převažuje poptávka nad nabídkou letošních letních brigád, nebo je to vyrovnané?
Posledních šest let si firmy dávají na čas, čekají na termíny dovolených, navíc prvotně nabízejí práci dětem svých zaměstnanců. Teprve poté něco nabízejí veřejnosti. O souhrnnější nabídce se proto pracovní agentury dozvídají až v polovině nebo na konci června. Je však pravda, že na shánění brigády mezi příbuznými a známými je už teď pozdě. Obecně se ale dá říct, že situace se na trhu brigád zlepšuje. Od začátku roku je nabídka o 30 až 50 procent větší, než byla loni a předloni.

Změnily se za poslední roky požadavky firem na brigádníky?
Požadavky se liší podle typu práce. Zájem o brigádníky pořád je, protože brigádníkem nahradí člověka, který je na dovolené. Rozvolnilo se však období, dřív se dělalo jen v červenci a srpnu, teď zaměstnanci chodí na dovolené už kolem června a končí se až v polovině října. Období letních brigád se prodlužuje, tím pádem ale také klesá počet míst, která jsou k dispozici přes letní prázdniny.

Jsou zájemci o brigádu vybíraví, nebo vezmou zavděk jakýmkoli volným místem?
Hodně záleží na tom, jaká je situace v daném regionu. Jsou místa, kde si studenti opravdu nemohou moc vybírat, jsou ale zase regiony, kde je volných míst dostatek. Dlouhodobě je pak největší zájem o místa v administrativě, kde se, zjednodušeně řečeno, překládají papíry zleva doprava. Daleko horší je to v případě prací, které jsou venku nebo na stavbách.

Brigádu lze sehnat svépomocí nebo přes agenturu. V čem je podle vás agentura lepší?
Práci přes agenturu chápeme jako samoobsluhu. Když si člověk shání brigádu sám, musí se ohlížet po inzerátech a obcházet příbuzné a podniky v okolí. Pokud ale nahlédne do agentury, má nabídku brigád na jednom místě, a to i z dalekého okolí a z míst, kde by práci ani nehledal. Šetří to práci a vyvaruje se řečem typu „uvidíme, ozveme se vám". Spousta agentur navíc dnes komunikuje elektronicky, takže člověk se může jen registrovat, zadá dobu, kdy chce pracovat, a agentura mu nabídku pošle přes SMS nebo email. Když se navíc registruje u více agentur, má větší šanci, že získá brigádu přesně podle představ. Velkým problémem shánění brigády svépomocí je také to, že málokdy vás pustí do areálu firmy, tudíž se nedostanete ani na personální oddělení.

Lidé si často myslí, že když pracují přes agenturu, dostanou méně peněz. Jak to je?
Pokud agentura nepodvádí, což by si neměla dovolit, protože nad ní stojí generální ředitelství Úřadu práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, tak musí dodržovat zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Ty jasně říkají, že pokud je agenturní zaměstnanec na stejném místě jako kmenový zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel dát stejné peníze. Pokud to tak není, zaplatí zaměstnavatel pokutu a doplatí rozdíl ve mzdách.

Jaká práva mají brigádníci?
Zaprvé by každý měl požadovat písemnou smlouvu, to je první záruka toho, že podmínky, které byly dány slovně, skutečně platí. Koneckonců zákoník práce od minulého roku neumožňuje uzavřít cokoli ústně. Takové to „my si vás tady čtrnáct dní vyzkoušíme a pak vám dáme smlouvu" zákon klasifikuje jako nelegální zaměstnávání. Zadruhé by si každý měl pohlídat, aby ve smlouvě bylo jasně řečeno, kolik si vydělá. Spousta firem říká, že o platu rozhodne, až se člověk zapracuje. To nelze, ať je klidně ve smlouvě uvedena prémie za výkon, ale minimum tam vždy být musí. Navíc musí odpovídat minimální mzdě. Když člověk dělá na pokladně s hotovostí, má hmotnou odpovědnost a má za to padesát korun za hodinu, tak je to špatně. To už je práce, která patří do druhé skupiny prací a je minimálně za 54 korun. Hmotná odpovědnost je navíc platná až od 18 let.

Kolik hodin může brigádník odpracovat?
Do osmnácti let maximálně osm hodin denně a 40 hodin v týdnu. Starší osmnácti let může pracovat maximálně dvanáctihodinové směny. Ve skutečnosti je v práci třináct hodin, protože má nárok na dvě půlhodinové neplacené přestávky. Výjimkou je zemědělství a odstraňování živelních škod, kde může člověk pracovat až šestnáct hodin.

(KATEŘINA CIBOROVÁ)



Sehnat letní brigádu? Problém.
Karvinský a Havířovský deník, 13.5.2014

Karvinsko - Místní firmy studentům mnoho šancí na letní přivýdělek nenabízejí. Naděje ale je.

Zatímco pro většinu pracujících je léto dobou dovolených a odpočinku, studenti se naopak shánějí po nějakém tom přivýdělku. Jenže stejně jako v minulých letech je i letos na Karvinsku dobře placená letní brigáda velké terno. Ani velcí zaměstnavatelé už nepotřebují během léta tolik brigádníků jako před několika lety. Jak potvrzuje jednatel ostravské agentury JOB-Centrum Radovan Burkovič, zájem o brigády je obrovský, ale nabídka omezená. „Situace se už šestý rok nemění. Firmy jsou velmi opatrné a striktně hlídají náklady. Chovají se velmi ekonomicky a daleko lépe plánují svým kmenovým zaměstnancům dovolené v průběhu celého roku. Tím snižují poptávku po brigádnících v létě," prozradil jednatel jedné z největších personálních agentur, která zprostředkovává práci lidem na Ostravsku.

Náctiletým, kteří by si chtěli během letních prázdnin přivydělat, ale Burkovič přece jen jistou naději dává. Jeho agentura prý jednak obnovila celoroční smlouvy s loňskými firmami i brigádníky, a dokonce prý přibylo i pár firem nových.

„První čtvrtletí dopadlo dobře a duben byl už dokonce ve srovnání s loňskem o třetinu lepší. Vzhledem ke zprávám od kolegů z Asociace pracovních agentur, zejména z českých krajů, očekáváme mírné zlepšení letošní letní nabídky brigád i na Moravě a ve Slezsku," tvrdí Radovan Burkovič.

Že se situace (snad) zlepšuje, naznačuje třeba firma DAKOL, která v rámci projektu Stáže pro mladé nabízí letní stáže na pozice: hotelový recepční, provozní, pracovník cestovní kanceláře, kuchař, zedník, účetní, asistentka a další. Ani odměna není zanedbatelná.

Mírné zlepšení, i když určitě neuspokojí všechny případné zájemce, hlásí i potravinové řetězce. Například zástupci společnosti Tesco Deníku sdělili, že firma nabízí možnost brigád zájemcům v průběhu celého roku a v době sezónního prodeje (např. během Vánoc nebo v období dovolených) přijímá brigádníků více.

„Počet brigádníků v každém obchodě je dán provozními potřebami dané jednotky, specifikou konkrétní lokality a prodejními špičkami," řekla mluvčí společnosti Tesco Jitka Plchová. Zájemcům o brigádu se obecně doporučuje sledovat webové stránky firem, kde by zájemce chtěl pracovat.

Jak zvýšit šanci, že seženu brigádu

• registrovat se bezplatně přes internet a nechat si zdarma zasílat nabídky brigád na míru na mobil či e-mail
• ptát se rodičů a příbuzných, přes kamarády a známé
• navštívit firmy v blízkém okolí a registrovat se u agentur práce.
• šance se zvýší tím, že dotyčný všechny varianty zkombinuje

(Tomáš Januszek)



Český rozhlas Ostrava, Poradna, 6.5.2014

Budeme mluvit o nezaměstnanosti. Pokusíme se vám poradit, jak najít práci, na co byste měli být připravení a jaké máte možnosti. Zaměříme se také na příležitostné zaměstnání, jako jsou například brigády. Moderuje Martin Knitl, host Radovan Burkovič, dlouholetý spolumajitel agentury práce JOB-centrum Ostrava s.r.o.




Platy mužů jsou vyšší. Proč?
Moravskoslezský deník, Pátek, 25. dubna 2014

Průměrný plat mužů a žen v ČR se podle krajů liší o pět až sedm tisíc korun. Jak ale upozorňují zástupci zaměstnavatelů, není tento rozdíl způsoben tím, že by firmy odlišně odměňovaly ženy a muže ve stejných pozicích.

Průměrné platy mužů a žen se liší. Nejvíce jsou pomyslné platové nůžky rozevřeny v hlavním městě a také na Moravě. Podle analýzy služby platy.cz je rozdíl mezi průměrným platem mužů a žen v Moravskoslezském kraji přes šest tisíc korun, na jižní Moravě pak 6,5 tisíce korun. Nejmenší rozdíl mezi mzdami žen a mužů je pak ve středních Čechách a na Karlovarsku. Portálu platy.cz anonymně svěřilo informace o svém příjmu, zkušenostech a pracovních pozicích už více než 100 tisíc uživatelů.

Hodnotíme podle výkonu, ne pohlaví

Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum, která zprostředkovává práci brigádníkům, uvedl, že za 24 let fungování této společnosti se nestalo, že by jakákoliv firma požadovala na práce ženy a nabízela jim nižší mzdu než mužům. „Taky by se u nás se zlou potázala. Sami máme v našem pracovním kolektivu agentury práce převahu žen a takovou věc bychom si sami nikdy nedovolili. Hodnotíme člověka podle výkonu, ne pohlaví. Spíše jsme to my sami, kdo firmám poptávajícím brigádníky nabízí práci dívek a žen, pokud to jen trochu – v kraji hutníků, horníků a těžkého strojírenství – je možné. Ženy jsou pečlivější, obratnější a vděčnější za práci, které je pro ně v našem kraji obecně málo,“ uvedl Radovan Burkovič.

Proč ženy vydělávají méně?

Podle něj obecně vnímané klišé, že ženy berou méně než muži, je dáno dvěma přirozenými stavy: „Spousta velmi dobře placených a fyzicky náročných pozic v našem kraji je zastávána muži. Prostě jen díky fyzické síle a fyziologickým rozdílům. Někde i kvůli příliš ochranářskému zákoníku práce, který ženám výslovně některé práce zakazuje. Kvůli lépe placeným pozicím, na které se ženy prostě nedostanou, pak vzniká platový nepoměr například mezi hutníkem a svačinářkou či uklízečkou,“ vysvětlil Radovan Burkovič. Jak dodal, druhým důvodem je nezastupitelná mateřská role žen v lidské společnosti.

„Muž prostě tuto roli plnit nemůže. V tomto období, které je pro vývoj dítěte, a tím i společnosti prostě nepostradatelné, se ženy mohou jen těžko věnovat stoprocentně své profesi. Máme spoustu příkladů, kdy se o to snaží a pracují s domu. Obrazně řečeno v jedné ruce dítě přisáté k prsu a v druhé notebook. Je to jejich právo a i naše agentura práce vychází svým zaměstnancům i zaměstnankyním vstříc prací z domu nebo zkrácenými úvazky. Ale minimálně na část roku ženu mateřství vyřazuje z pracovního procesu a muži její pozici rychle zabírají. Muži ale i přesto mají na nepřerušované budování kariéry profesní i poziční více času, a tak platově ženy přeskočí. A to říkám jako zástupce společnosti pyšnící se už několik let titulem Společnost přátelská rodině Family friendly company,“ vysvětlil jednatel JOB-centra.

(Břetislav Lapisz)



Firmy: Záleží na kvalitě pracovníka, ne na věku
Moravskoslezský deník, Pátek, 4. 4. 2014

U pracovníků, kteří už dovršili padesát let, se mohou častěji než u mladších projevovat zdravotní problémy, jindy zvládají hůře než mladší kolegové práci s počítačem nebo neovládají cizí jazyky. Díky zkušenostem si však třeba vědí rady i ve složitých situacích.

...

Třetinu brigádníků tvoří lidé nad 50 let

Zhruba třetinu brigádníků, kterým zprostředkovává práci ostravská agentura JOB­centrum, tvoří lidé nad padesát let. „Obdobně jako další nezaměstnaní jsou velkou konkurencí brigádníkům z řad studentů – jsou zvyklí pracovat, vstávat, chodit včas, mají praxi, mnohdy spoustu dalších dovedností a ještě mívají nějaké průkazy - vazačský, na vysokozdvižný vozík, jeřábnický a podobně. Jsou také flexibilní a hlavně, mají sto procent volného času,“ uvedl jednatel JOB­centra Radovan Burkovič. Podle něj má tato agentura práce s lidmi v kategorii 50+ velmi dobré zkušenosti. „Pokud vyloučíme procento těch zlobivých', které je stejné napříč věkovým spektrem, pak jsou to spolehliví a loajální pracovníci,“ dodal.




Prezidentem APA byl opět zvolen Radovan Burkovič
Moravskoslezský Deník, čtvrtek 27.2.2014

Jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič byl opět zvolen prezidentem Asociace pracovních agentur (APA).

V čele tak bude stát i v období let 2014 až 2017. Asociace Pracovních Agentur je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce. Byla založena v roce 2001.

Členové APA jsou geograficky rozprostřeni po celém území ČR. Jen v roce 2012 obsloužili 40 tisíc uchazečů o práci, zaměstnali 20 tisíc osob jako dočasně přidělené agenturní zaměstnance a zprostředkovali 2,5 tisícovce osob zaměstnání přímo u firmy. Čísla za rok 2013 byla obdobná.


Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2017 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.