Média o nás v roce 2012     2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998


Brigády v Ostravě? Míst je málo. Hodně letí jednodenní výpomoci
DENÍK.cz, pátek 7.12.2012

(Ostrava) Vánoční shon, nakupování dárků, vaření dobrot. Aby prodejny sváteční návaly v obchodech zvládly, většinou zaměstnávají brigádníky. Podle zjištění Deníku je ale volných míst méně než před několika lety.

Začátek svátků klidu a pohody paradoxně doprovází stres a shon. Nákupní centra praskají ve švech a prodejci nestíhají obsluhovat davy zákazníků, kteří se dovnitř posuvnými dveřmi hrnou. Proto obchodníci sáhnou k levné a rychlé pracovní síle brigádníkům.

Podle jednatele ostravského JOB-centra je ale poptávka po brigádnících menší než před třemi lety. „Zhruba od roku 2009 už nejsou tak obrovské výkyvy v poptávání brigádníků jako kdysi. Firmy si většinou chvilkovou výpomoc vyřeší samy a dopředu nebo přes svátky zkrátka nedají zaměstnancům dovolené, takže vykonají práci za brigádníky. Mnohem větší poptávka bývá přes letní prázdniny," řekl Deníku jednatel Radovan Burkovič s tím, že momentálně hodně letí třeba jednodenní výpomoci.

„Zájem je například o dělání Mikuláše. Jenže tady je zase problém s mírami brigádníka, protože kostýmy jsou už většinou ušité dopředu. Často tak tuto práci vykonává jeden člověk několik let po sobě," doplnil Burkovič. Dodal, že se změnil i přístup zaměstnavatele vůči brigádníkům. „Bývalo to tak, že si zaměstnavatel sám vyvěsil inzerát a obvolal případné zájemce. Dnes je už volných pracovních pozic málo, takže je jejich shánění čistě na brigádnících, kteří pro jejich získání musí vynaložit nemalé úsilí," vysvětlil jednatel JOB-centra Ostrava.

Velké společnosti najímají

Naštěstí bývá několik společností, které se bez pomocné síly o svátcích neobejdou. Například společnost Ahold, která provozuje síť hypermarketů Albert, tradičně zaměstnává desítky brigádníků. „Nejčastěji posilujeme řadové pozice, jako je například doplňování zboží v prodejnách. Není tam totiž zapotřebí dlouhého zaučování. Pokud narazíme na někoho, komu to jde skutečně od ruky a je šikovný, nabídneme mu možnost i dlouhodobější spolupráce. To se ale děje velmi výjimečně," uvedla tisková mluvčí Aholdu Judita Urbánková. Dodala, že brigádníky tedy budou zaměstnávat i nadále, protože je potřeba uspokojit potřeby zákazníků, které jsou během Vánoc mnohem vyšší.

Další společností, kterou v Ostravě každoročně obléhají zástupy hlavně vysokoškolských brigádníků je Pemic Books. Knižní sklady, ze kterých expedují vánoční zásilky, jsou brigádníky doslova zaplněné.

„Během svátků máme dva- až třikrát více pracovníků než normálně. V ostravských skladech máme momentálně necelých dvě stě brigádníků. Většinou jde o vysokoškolské studenty z technické univerzity, ,pajdáku´, ale i z různých pomaturitních nadstaveb. Středoškoláky nad osmnáct let zaměstnáváme minimálně," sdělila personální ředitelka Pemic Books Hana Pohlová. Podle jejích slov se často stává, že někteří brigádníci u nich zůstanou na hlavní pracovní poměr.

(Jakub Malchárek)


Máte slovo s Michaelou Jílkovou na téma: Práce načerno a bezpečnost na pracovišti
Česká televize (11.10.2012)

V přímém přenosu moderátorka Michaela Jílková společně se svými hosty diskutuje o tom, jak se na pracovištích dodržují zásady bezpečnosti práce, jak se daří potírat nelegální zaměstnávání čili práci načerno. Hosté: Mgr. Ing. Rudolf Hahn – generální inspektor Státního úřadu inspekce práce, Bc. Libuše Bělohlávková – předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Ing. Radovan Burkovič – prezident Asociace pracovních agentur a další.
Nelegální zaměstnávání, tedy práci na černo, se MPSV spolu s inspektorátem práce rozhodlo tvrdě potírat. Nejen že tímto druhem zaměstnávání stát přichází o peníze, ale člověk, který takto pracuje, je doslova vykořisťován. Od toho se také odvíjí bezpečnost práce. Je nasnadě, že zaměstnavatel, který někoho zaměstná nelegálně, takovému člověk nezajistí bezpečné pracoviště s pojištěním. Takovýmto zaměstnáním se pracovník vystavuje riziku, že pokud se mu něco stane, nedostane ani korunu odškodného či ušlý zisk. A nejde jen o lidi, kteří pracují načerno. V mnoha firmách se zkrátka bezpečnost práce nedodržuje. Doplatí na to jen a jen zaměstnanec svým zdravím. Jak se bránit a jak postupovat v případě úrazu?
Máte slovo s Michaelou Jílkovou je diskusní pořad, kde lze vyjádřit svůj názor a kde se řeší problémy a témata, která působí starosti občanům. Každý divák může poslat svůj názor formou SMS nebo prostřednictvím webu České televize. Ve studiu, v němž vede moderátorka debatu, jsou připraveni zastánci různých názorů na vybrané aktuální téma: zástupci odborné i laické veřejnosti. Nejde o to, aby se jeden host dostal do pozice „otloukánka“, na kterého by útočili ostatní, každý má šanci říct svůj názor na daný problém a obhájit ho.



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize


Brigády v létě byly, jsou a budou. Tedy pokud vláda zruší svůj další šílený nápad.
Ostravský TiP (srpen 2012)

Loni byly letní prázdniny zklamáním. Nabídek brigád málo, zájemců mnoho. Klasické učně a studenty středních či vysokých škol hojně doplňovali nezaměstnaní a důchodci, starobní i invalidní. Po celý rok 2011 bylo nezaměstnaných v ČR okolo půl milionu. Letos nezaměstnanost neklesla. Přesto můžeme koncem srpna říci, že nás rok 2012 mile překvapil. Nedostali jsme se sice s nabídkou letních brigád na roky před světovou finanční krizí, ale i tak od června vytrvale roste. Zhruba o polovinu ve srovnání s loňskými prázdninami.

Letos se přitom pro brigádníky zase měnila pravidla. Je spodivem, že všechny vlády mají neodbytné nutkání každoročně zasahovat do trhu práce. Většinou destruktivně. Novela Zákoníku práce umožnila pracovat na oblíbené Dohody o provedení práce (DPP) 300 hodin ročně, místo dosavadních 150. Doposud se z DPP neplatilo vysoké zdravotní a sociální pojištění. Firmy ušetřily 34% nákladů na tzv. pojistné z objemu hrubých mezd a brigádník zaplatil jen 15% daň z hrubé mzdy. Ne 11,5% zdravotní a sociální pojištění a následně ještě 15% daň ze super hrubé mzdy, tedy v přepočtu 23% daň z hrubé mzdy. Vláda se zachovala jako chytrá horákyně. 300 hodin DPP omezila výškou výdělku. Pokud si brigádník vydělá za 1 měsíc na DPP více než 10.000,- Kč, pak bude pojistné platit i z DPP, a to z celé částky. Firmě zdraží o 34%. V součtu brigádník přijde o třetinu výdělku a ještě bude pro firmu o třetinu dražší.

Firmy proto přizpůsobují výdělky brigádníků směrem dolů. Při platu do 10.000,- Kč platí firma jen 10.000,- Kč. Brigádník 1.500,- Kč daň z příjmu nebo podepíše daňové prohlášení a nechá si celých 10.000,- Kč. Pokud o 1 korunu mzda převýší 10 tisíc, zaplatí firma s pojistným 13.400,- Kč a brigádník pojistné 1.100,- Kč a daň 2.010,- Kč. Firma vydá 13.400,- Kč a brigádník si odnese jen 6.890,- Kč. Přes toto omezení vláda ani letos nezrušila 7 let trvající diskriminaci brigádníků v agenturách práce. Ti stále nesmějí DPP s agenturou práce uzavřít. Proč? To Vám neřekne ani ministr práce Drábek (TOP09), ani jeho předchůdce a dnešní premiér Nečas (ODS).

Aby toho dosti nebylo, probudilo se Ministerstvo zdravotnictví. Ministr Heger (TOP09) se rozhodl zkomplikovat život firmám i brigádníkům. Doposud se u dohod nevyžadovala vstupní lékařská prohlídka. Pouze u trvalého zaměstnání na Pracovní smlouvu a u rizikových pracovišť. Hledaje peníze v korupcí rozkrádaném rozpočtu, našel je ministr Heger v kapsách firem a brigádníků. Zákon o tzv. pracovně lékařských službách začal platit letos v dubnu. Jen díky přechodnému období budou muset až od 1.4.2013 všichni zaměstnanci i brigádníci pro každou práci absolvovat povinně vstupní a navíc nově i výstupní lékařskou prohlídku u specializovaného lékaře. Tu vstupní si zaplatí sami, tu výstupní zaplatí firma. Pro jinou práci si brigádník opět zajde a zaplatí za novou vstupní prohlídku. A firma za výstupní. A tak pořád dokola, protože dle letitých zkušeností průměrný brigádník ročně vystřídá i 20 různých prací. Krátkodobé brigády se tak naprosto finančně nevyplatí. Ani firmě, ani brigádníkovi. Navíc v zákoně najdete, že kdo neabsolvoval povinnou vstupní prohlídku, je brán jako práce neschopný a jím podepsané smlouvy či dohody jsou od počátku neplatné. Nemáš papír, neexistuješ. Strašné vládní zvěrstvo. Opoziční ČSSD se to snaží svým návrhem zákona zvrátit, ale ministr Heger (TOP09) má svoji hlavu. Snad se to podaří a zvítězí selský rozum.

S napětím očekáváme, co v nabídce brigád přinese podzim a tradičně silné předvánoční období. Raději však zase doporučujeme brigádníkům neváhat. Nabídka brigády by totiž mohla být nadlouho tou poslední. Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše. A pozor – konkurence je velká a kdo na brigádě zklame nebo má dokonce absence, ten už nedostane ani vrabce.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Zakázka pro agentury práce se odkládá.
Ekonom, Ihned.cz, 11.7.2012

Práci pro nezaměstnané agentury zatím shánět nebudou.

Zahájení spolupráce státu s pracovními agenturami při umisťování nezaměstnaných se odkládá minimálně o čtvrt roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně vypsání výběrového řízení na personální agentury, které by přejímaly klienty úřadů práce, plánovalo na začátek června. Nyní však resort start tendru odsunul na podzim.
"Ještě je nutné posoudit soulad podmínek spolupráce s novými požadavky zákona o veřejných zakázkách," vysvětluje zdržení ministr Jaromír Drábek. "Příslušná analýza bude hotová do konce září. Pak bude rozhodnuto o dalším postupu," dodává Táňa Kozelková z tiskového oddělení ministerstva.
Zadávací podmínky výběrového řízení přitom čelí kritice ze strany personálních agentur. Systém, který ministerstvo navrhuje, podle nich nemůže být finančně zajímavý pro žádnou firmu, která by chtěla nezaměstnaným skutečně hledat práci. A vyplatit by se mohl jen těm agenturám, které by nezaměstnané pouze vedly ve svých evidencích, nic užitečného pro ně nedělaly a inkasovaly za to zákonem stanovenou částku, konkrétně 5000 korun za uchazeče. "Sedm z deseti nezaměstnaných, které agentury dostanou na starost, budou z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Poctivé agentury podmínky navrhované ministerstvem akceptovat nemohou, protože by prodělávaly," říká předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb a šéfka největší české personální agentury Manpower ČR Jaroslava Rezlerová.
Na ministerstvu práce se však přesto nedostatku uchazečů o spolupráci s úřady práce nebojí - spoléhají přitom zejména na jejich velký počet. "V současné době je evidováno přes tisíc agentur, které se potenciálně mohou výběrového řízení zúčastnit," říká mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Pro "nepoctivé" agentury mohou aktuálně nastavené podmínky znamenat snadný výdělek. "Navrhovaný systém umožňuje, aby neseriózní agentura převzala například 500 lidí, domluvila se se spřízněnou společností, aby je třeba na dva dny zaměstnala, a pak od státu inkasovala přes tři miliony korun, protože za umístění uchazeče náleží kromě standardní odměny 5000 korun ještě další bonus - 1250 korun," vysvětluje marketingová manažerka personální agentury Adecco Iva Didová. Tato pravidla nepovažuje za šťastná ani specialista na pracovní právo z advokátní kanceláře Randl Partners Ondřej Chlada. "Rozumnější by bylo vázat nejvyšší část finančního plnění právě na dosažení cíle, o který jde, tedy na obstarání reálné příležitosti uzavřít pracovní poměr," soudí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však systému, který nastavilo, věří. Na otázku vyvstávající v souvislosti s nepoctivými výdělky nabízí jednoduchou odpověď. "Pokud by agentury chtěly pouze získat příspěvek od státu bez toho, aby jim šlo o reálné umístění uchazeče, by to to jasný signál pro to, aby s takovou agenturou nebyla uzavřena žádná další dohoda," konstatuje ředitel odboru služeb trhu práce ministerstva Jiří Vaňásek.
Výběrového řízení se za současných podmínek nechystá zúčastnit ani další velká agentura práce působící v Česku - Grafton Recruitment. "Podle ministerstva by mělo být 70 procent uchazečů, které by personální agentura dostala přidělené, dlouhodobě nezaměstnaných. Cílem by přitom mělo být umístit je do firem na dobu neurčitou," popisuje ředitel Graftonu pro Evropu Milan Novák. Něco takového je podle něho v současné ekonomické situaci a v době, kdy je standardem takové uchazeče přijímat na dobu určitou, nesplnitelné.
Stejný názor zastává i spolumajitel firmy JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. "Od dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů nelze očekávat příliš aktivní přístup. Je to sice obecný předsudek, ale pokud se někdo práci vyhýbá, nebo do ní chodí opilý, není to případ pro agenturu práce, ale pro sociální služby," říká. Ani on neví o nikom, kdo by byl ochotný podmínky nabízené ministerstvem akceptovat a do výběrového řízení se přihlásit.
Burkovič si přitom stejně jako Rezlerová stěžuje na špatnou komunikaci s ministerstvem. Podobu spolupráce podle nich ministerstvo s oběma hlavními profesními organizacemi - tedy s Asociací poskytovatelů personálních služeb a Asociací pracovních agentur - konzultovalo naposledy loni. Jejich výhrady vůči nastavení systému přitom resort nezapracoval.
Takzvané sdílené zprostředkování zaměstnání přitom není principiálně špatný nápad: Úřad "předá" nezaměstnaného agentuře. Ta mu najde práci a dostane za to zaplaceno. Na tom nevydělá jen agentura, ale i stát - ušetří na podpoře či na sociálních dávkách. "V zahraničí podobná kooperace soukromých a státních zprostředkovatelen práce funguje již řadu let. A pokud vím, tak například ve Francii se díky tomu významně zvýšily počty lidí, kterým se daří najít práci," uzavírá Rezlerová.
Podmínky spolupráce státu s pracovními agenturami:
- Za každého uchazeče o zaměstnání, kterého agentura převezme, získá 5.000,- korun.
- Za umístění uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou dostane agentura dalších 1.250,- korun.
- Pokud umístěný uchazeč v zaměstnání setrvá nejméně šest měsíců, agentura za něj získá dalších 500,- korun.
- Na pětitisícový příspěvek za všechny přidělené uchazeče bude mít agentura nárok pouze tehdy, když umístí minimálně 60 procent přidělených nezaměstnaných.
- Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání zařazených do programu musí být minimálně 70 procent "obtížně umístitelných".

(Petra Sýkorová, redaktorka týdeníku Ekonom)


Brigády v kraji jsou, studenti je jen neumí hledat
Moravskoslezský Deník, 18.6.2012

Přivydělat si přes léto pár korun si přeje každý student. Většina z nich si však zoufá, protože hledají na těch nesprávných místech.

Studenti, kteří zatím nesehnali nebo dokonce ani nesháněli brigádu, nemusí věšet hlavu. Někteří zaměstnavatelé mají o brigádníky zájem i v letních měsících. Uchazeči by ale měli počítat s tím, že ty nejatraktivnější pozice jsou už obsazeny.
„V květnu jsem odmaturovala a od té doby se poohlížím po letní brigádě. Pravidelně kontroluji inzeráty na internetu, obešla jsem i pár supermarketů a obchodů, ale zatím bez úspěchu," řekla devatenáctiletá maturantka Jana. „Mnoho mých spolužáků si sehnalo brigádu přes rodiče a známosti, já však takovou možnost nemám."
Studentka Veronika má na věc jiný názor. „Já jsem s hledáním práce problémy neměla, pracuji jako grafička v jedné firmě. Zaměstnavatel byl se mnou natolik spokojen, že se spolupráce protáhla dokonce na celý rok."
Všichni vám naslibují…
Prvním místem, kam studenti při hledání brigády zamíří, bývají supermarkety a fast foody. Někde se však uchazeči dočkají jen odmítnutí. „Brigádníky přijímáme jen dlouhodobě, podmínkou je plnoletost, ale v červnu už obvykle míváme plno," uvedl Aleš Bílý, manažer KFC. Jinde před brigádníky dveře ještě nezavírají. „Pokud má někdo zájem o brigádu u nás, stačí jen vyplnit dotazník a čekat, až se mu ozveme," upřesnila pracovnice supermarketu Kaufland. Přesně takovou zkušenost má i dvacetiletá studentka Lucie. „Všichni vám naslibují, že se ozvou, ale přitom se nic nestane. Na telefonát z různých supermarketů čekám už přes měsíc."
S neúspěchy při hledání letní brigády může pomoct společnost Job-centrum. Uchazeči si přijdou osobně vybrat práci z nabízených pozic nebo se zaregistrují na webových stránkách. V takovém případě budou o nabídkách firem informováni prostřednictvím e-mailu.
Potraviny a úklid
„Nejvíce nabídek pracovních míst evidujeme od potravinářských a úklidových firem. Oproti loňskému roku výrazně ubylo volných pozic ve stavebnictví," přiblížil jednatel společnosti Pavel Burkovič.
„Průměrná hrubá mzda se pohybuje mezi šedesáti a osmdesáti korunami na hodinu," dodal Burkovič. Ten, kdo se nebojí práce a nemá přehnané požadavky, si může být jist, že práci nakonec sežene. „I já jsem těžce sháněla brigádu, a před týdnem se na mě usmálo štěstí. Sice se jedná jen o úklid kanceláří, ale jsem ráda aspoň za něco," prozradila dvaadvacetiletá Petra.

(Petr Bělka)


Z letních brigád se stává benefit
Profit (pondělí, 18.6.2012)

Poptávka po letních brigádách vrcholí. Řada studentů ale letos prázdninový přivýdělek nesežene. Firmy šetří a nabízejí méně příležitostí než dříve. Nové zákony navíc situaci zaměstnavatelů a brigáníků zkomplikovaly.

Zájem mladých Čechů o letní brigády je velký. Prázdninový přivýdělek si hledá až 90% studentů. Jenže nabídka pracovních pozic je letos oproti předchozím rokům nižšší. "Podniky se snaží maximálně šetřit, za lidi na dovolené nikoho nenabírají. Místo toho preferují přesčasy," říká jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič.

V průběhu krizových let se nabídka letních brigád v Česku každoročně snižuje zhruba o 10 %. Studentům navíc konkurují nezaměstnaní z řad starších generací. "Mohou totiž brigádnickou práci dostat i přes rok, a tak i v létě zabírají místa například i proto, že jsou to lide s praxí," vysvětluje Burkovič.

V mnoha firmách se nabídka letních přivýdělků postupně mění v jakýsi benefit pro kmenové zaměstnance, jejichž děti jsou nabírýny přednostně. To potvrzují i konkrétní zaměstnavatelé. "Letní brigády nabízíme především dětem našich zaměstnanců. Dále spolupracujemese studenty škol v okolí, kteří ve firmě vykonávají přes rok placené praxe," říká obchodní ředitel společnosti lázně Luhačovoce Jiří Dědek.

...

(Renáta Lichtenegerová)


Brigádníka v létě míti? Brigádu si zaříditi?
Ostravský TiP (červen 2012)

Agentura práce JOB-centrum Ostrava vychází při předpovědi letošního léta z výsledků roku 2011. Oba se od sebe bohužel příliš neliší. Zaměstnavatelé při objednávání brigádníků zvažují, zda se jim už opravdu brigádník vyplatí nebo ještě stále bude lepší přesčas vlastního zaměstnance. Zlepšení s příchodem sezónních prací nastalo, ale malé. Partnerských firem je mnoho, objednávají však sporadicky a malé počty lidí.

Loni byly letní prázdniny zklamáním, příležitostných nabídek práce bylo málo, zájemců o ni mnoho. Klasické učně a studenty středních či vysokých škol hojně doplňovali nezaměstnaní a důchodci, starobní i invalidní. Ostatně po celý rok 2011 bylo jen nezaměstnaných v ČR okolo půl milionu. Letos nezaměstnanost neklesla. Před letními prázdninami máme registrováno v systému 12 tisíc osob, z toho 1,5 tisíce si nechává posílat zdarma nabídku brigád pro sebe na míru do svého mobilu či na email.

Pro brigádníky je přínosem novela Zákoníku práce, která umožnila pracovat na oblíbené Dohody o provedení práce (DPP) 300 hodin ročně místo dosavadních 150. Oblíbené proto, že se z nich neplatilo vysoké zdravotní a sociální pojištění. To firmám šetřilo 34% nákladů na tzv. pojistné z objemu hrubých mezd a brigádník zaplatil jen 15% daň z hrubé mzdy. Ne 11,5% zdravotní a sociální pojištění a následně ještě 15% daň z hrubé mzdy, tedy v přepočtu 23% daň z hrubé mzdy. V součtu brigádník přišel o třetinu výdělku a ještě byl pro firmu o třetinu dražší. Vláda se však zachovala jako chytrá horákyně. 300 hodin omezila výškou výdělku. Pokud si brigádník vydělá za 1 měsíc na DPP více než 10.000,- Kč, pak bude pojistné platit i z DPP, a to z celé částky.

Firmy si na to dávají pozor a přizpůsobují tomu výdělky, bohužel směrem dolů. Protože při platu do 10.000,- Kč platí firma jen 10.000,- Kč. Brigádník platí 1.500,- Kč daň z příjmu nebo podepíše daňové prohlášení a nechá si celých 10.000,- Kč. Pokud o jedinou 1 korunu mzda převýší 10 tisíc, zaplatí firma s pojistným 13.400,- Kč a brigádník 1.100,- Kč pojistné a 2.010,- Kč daň. Firma tedy vydá 13.400,- Kč a brigádník si odnese jen 6.890,- Kč. Výdělky nad 10 tis. Kč jsou ojedinělé. Nejsou v zájmu ani firmy, ani brigádníka. A perlička na závěr – vláda ani letos nezrušila 7 let trvající diskriminaci brigádníků v agenturách práce. Ti stále nesmějí DPP s agenturou práce uzavřít. Proč? To Vám neřekne ani ministr práce Drábek, ani jeho předchůdce a dnešní premiér Nečas.

I letos chodí nabídky krátkodobých manuálních brigád do agentur práce jen těsně před brigádou samotnou. Maximálně týden předem - přesný nástup, práci a počty osob. To se týká i letních prázdnin, kde firmy brigádníky objednávají jen v případě nezbytnosti. Zájemci o brigády by se měli registrovat na webových stránkách agentur práce. Jakmile dostanou brigádníci informaci o volném místě, neměli by se dlouho rozmýšlet a práci si ihned rezervovat. Pak striktně plnit požadavky zaměstnavatele a dobře pracovat. Nespolehlivost nebo lajdáctví se nevyplácí. Firmy ani agentury práce nemají o takové lidi zájem a sehnat si brigádu je pro ně nemožné. Opačný přístup, dobré výsledky a vstřícnost, se rozhodně vyplatí. Firmy ani agentury nemají zájem brigádníky příliš měnit a spolehlivý brigádník pak může získat u firmy i stálé pracovní místo a trvalý příjem. Většina brigádníků si své těžce získané místo bedlivě střeží. Jakmile zjistí, že firma bude objednávat na další období, brigádu si ihned prodlužují. Což firmy u zapracovaných brigádníků vítají a na volná místa rovnou hlásí „staré“ brigádníky, kteří u nich již dělají.

Rok 2012 ukazuje, že krize v žádném případě zažehnána není. Na potřebu brigádníků mají vliv spíše než lepší počasí velké akce. Typicky v Ostravě otevření nového obchodního komplexu Karolina. Stejně jako v letech 2009-2011 doporučujeme brigádníkům neváhat a v brigádách si příliš nevybírat. Nabídka brigády by totiž mohla být nadlouho tou poslední. Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Sehnat letní brigádu je i letos pro studenty problém
Karvinský a Havířovský deník (úterý, 26.5.2012)

Karvinsko - Zatímco pro většinu pracujících je léto dobou dovolených a odpočinku, studenti naopak shánějí možnost nějakého přivýdělku. Jenže stejně jako v posledních letech, je i letos na Karvinsku dobře placená letní brigáda velké terno. A vlastně brigáda vůbec.

Jak říká jednatel ostravské agentury JOB-centrum Radovan Burkovič, zájem o brigády je obrovský, ale nabídka je ve srovnání se situací před pěti lety o dost nižší. Podniky se snaží maximálně šetřit a zaměstnance, kteří se chystají na dovolenou, moc nenahrazují. „Řeší to buď přesčasy, nebo se dívají po dětech svých zaměstnanců, pro které je to forma jakéhosi benefitu," sdělil Radovan Burkovič a dodal, že hůř se brigády shánějí pro dívky a pro neplnoleté studenty, pro něž platí mnohá omezení.

Student na brigádě ve většině případů zastává práci nekvalifikovanou či méně náročnou na zaučení. Nejčastěji se jedná o pomocné práce ve skladech, v zemědělství a v call centrech. „V létě určitě nabírat budeme, konkrétně asi tak dvacet brigádníků, nejčastěji na provoz. Absolutní přednost však dáváme dětem našich pracovníků. Pokud nebudou mít zájem, pak se s nabídkou obrátíme i na širokou veřejnost," řekl Rostislav Jevický, personální ředitel karvinského závodu společnosti ArcelorMittal Tubular Products Karviná (dříve Jäkl Karviná).

Šanci dá studentům letos v létě společnost Albert, která provozuje hyper- a supermarkety. „Brigádníkům nabízíme práci na různých pozicích, od doplňování zboží přes prodej na obsluhovaných úsecích až po práci na pokladně," informovala personální ředitelka společnosti Ahold Tereza Rampasová s tím, že není výjimkou, že brigádníci zůstávají v Albertu i po skončení studií a postupně rostou na vyšší pozice, takže letní brigáda se pro ně může stát jakýmsi odrazovým můstkem pro další kariéru. Dodala, že například prodejny Albert nabízejí v letních měsících stovky dočasných pracovních míst na zkrácený úvazek, v některých případech i pro studenty mladší 18 let.

Rovněž společnosti Tesco Stores a Kaufland nabízejí brigády, a to celoročně. „V době sezonního prodeje, tedy před a během Vánoc nebo během letních prázdnin, kdy si zaměstnanci vybírají dovolené, přijímáme brigádníků více. Počet se odvíjí od provozních potřeb konkrétní prodejny, lokality a prodejních špiček," uvedla mluvčí společnosti Tesco Stores Eva Karasová. Podle ní se mohou zájemci o volné brigádnické pozice obrátit přímo na konkrétní prodejnu Albert ve svém okolí nebo zavolat na zákaznickou linku.

Podobně se mohou zájemci ucházet o brigádu i v pobočkách Kauflandu. „Zájemci se mohou osobně dostavit na prodejnu v místě svého bydliště a poptat se, případně zanechat svůj životopis s kontaktem, aby se jim naši personalisté mohli v případě potřeby ozvat. Kromě vybalování zboží nabízíme i distribuci našich firemních novin, ale tady se jedná spíše o dlouhodobější spolupráci, protože nemá smysl roznášet jednou za měsíc," řekl Deníku zástupce společnosti Kaufland, který si ale nepřál být jmenován.

(Andrea Vargová + ČTK)


Kdo dřív přijde, ten dřív mele, říkají zprostředkovatelé letních brigád
Česká televize, Události v regionech plus (středa 13.6.2012)

Reportáž o aktuální situaci v nabidce brigád



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize


Brigád nebude moc, moravskoslezské firmy berou děti zaměstnanců.
ČTK (neděle, 6.5.2012 10:18)

Ostrava - Nabídka letních brigád v Moravskoslezském kraji nebude letos nijak bohatá. Firmy se snaží šetřit, a pokud někoho jako náhradu o dovolených vůbec berou, bývají to často děti zaměstnanců, zjistila ČTK od zástupců personálních agentur. Možnosti pro studenty ale možná ještě přibudou, protože řada firem své požadavky zveřejňuje až těsně před prázdninami.

Jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič řekl, že zájem o brigády je obrovský. Loni měla agentura v databázi přes 12.000 lidí a letos je to obdobné. Míst pro brigádníky bude zřejmě také obdobně jako loni, to znamená ne více než 250 denně. Půjde například o práci na stavbách nebo výpomoc ve skladu a brigádníci si vydělají většinou od 50 do 70 korun za hodinu.

"Oproti situaci před pěti lety je to o prázdninách velmi slabé. Podniky se snaží maximálně šetřit, za lidi na dovolené nenabírat nikoho a řešit to třeba přesčasy. Hodně se také dívají po dětech zaměstnanců, pro které je to forma jakéhosi benefitu," řekl Burkovič. Brigády se podle něj hůř shánějí pro dívky a pro neplnoleté studenty, pro něž platí hodně omezení.

Burkovič řekl, že už třetím rokem sleduje, že studentům konkurují nezaměstnaní. "Mohou tu práci dostat i přes rok, a tak i v létě zabírají místa studentům. Pro podniky jsou výhodnější například i proto, že jsou to lidé s praxí," řekl.

Také podle generálního ředitele společnosti Trenkwalder Jana Koziny firmy hodně šetří a snaží se zaměstnance na dovolených moc nenahrazovat. "Kde dříve pracovali na brigádách studenti, snaží se protlačit děti zaměstnanců, pro které to patří k zaměstnaneckým výhodám. Za poslední léta každý rok ubývá nabídek brigád tak o deset procent," řekl Kozina.

Trenkwalder bude mít v nabídce na léto zřejmě kolem stovky míst. Půjde o práce u montážních linek či v zemědělství. Studenti si vydělají zhruba od 70 do 100 korun na hodinu, přičemž více peněz je za těžší práce.

Také personální agentura Manpower uspokojí v létě kolem stovky zájemců o brigádu. "Ještě je ale brzy, klienti mohou dát vědět třeba týden předem nebo ze dne na den," řekla konzultantka Jana Pracuchová. Díky velkému klientovi bude mít agentura v nabídce zřejmě o něco více míst než před rokem. Bude to práce při výrobě cukrovinek, v menším počtu se brigádníci uplatní například při anketách a ve výrobním průmyslu. "Vydělají si většinou od 50 do 70 korun za hodinu, ale někdy to může být až do 100 korun," dodala Pracuchová.

Obchodní ředitelka agentury Index Nosluš Dagmar Jirkovská uvedla, že od roku 2010 je vidět oživení trhu v oblasti agenturního zaměstnávání a poptávka po brigádnících rok od roku stoupá. Letní brigády se týkají především studentů, takže jde převážně o pozice nekvalifikované či méně náročné na zaučení, například o výpomoci v hypermarketech, pomocné práce ve skladu, práce v call centru či v zemědělství.

V každé části Česka je ale situace jiná, stejně jako výdělky. "Nejvíce si, jako každý rok, brigádníci vydělají v Praze (průměrně od 70 do 150 korun za hodinu v závislosti na pozici), nejméně naopak v Moravskoslezském či Ústeckém kraji, kde se nabídky pohybují kolem 50 až 70 korun za hodinu," uvedla Jirkovská.

(Vlastimil Vyplel)


Otázky Václava Moravce, 2.část, "Hledám práci, zn. Bez úřadu práce" (sdílené zprostřekování zaměstnávání)
Česká Televize, Otázky Václava Moravce (pondělí 22.4.2012)

2 vstupy APA, komentáře k sdílenému zprostředkování zaměstnání.



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize


Zákaz zaměstnávat zdravotně postižené v agenturách práce a stav agenturního zaměstnávání v ČR
TV Metropol Praha, Na vrcholu s Evou Jurinovou (středa 18.4.2012)

Živý rozhovor ve studiu o zákazu zaměstnávat zdravotně postižené v agenturách práce a stavu agenturního zaměstnávání v ČR



Odkaz na video ve Videoarchivu TV Metropol


Brigády by měly být letos hitem, firmy jsou opatrné zaměstnance neabírají
Ostravský TiP (duben 2012)

Brigády jsou sice většinou vděčným tématem až před letními prázdninami, ale ideální pro brigádníka je vydělávat si po troškách celý rok. Každá koruna se počítá. Je nakonec jedno, zda si najde práci o víkendu, v týdnu odpoledne nebo se mu podaří vyšetřit si nějaký den v týdnu celý. Vždy má jednoduchou volbu – obětovat brigádě co nejméně svého volna a přitom si vydělat co nejvíce peněz. Snaha pracovat dlouho a vydělat si více peněz totiž narazí na Zákoník práce. Ten kromě zemědělských prací už několik let nedovoluje delší směny než 12 hodin denně.

Letošní rok je podivný. Po krátkém nadechnutí počátkem roku 2011 se ekonomika opět zadrhla. Světová i naše. Firmy jsou opatrné a do náboru nových zaměstnanců se nehrnou. Spíše se snaží nabrat dočasně brigádníky. Pomůže jim v tom letos i novela Zákoníku práce, která umožnila pracovat na oblíbené Dohody o provedení práce 300 místo dosavadních 150 hodin ročně. Oblíbené proto, že se z nich neplatilo zdravotní a sociální pojištění. To firmám šetřilo 34% nákladů na tzv. pojistné z obejmu hrubých mezd a brigádník zaplatil jen 15% daň z hrubé mzdy. Ne 11% zdravotní a sociální pojištění a následně ještě 15% daň z hrubé mzdy, v přepočtu 23% daň z hrubé mzdy. V součtu tak přišel o třetinu výdělku a byl pro firmu o třetinu dražší. To platí i letos, ale tady vláda naopak přitvrdila. Pokud si brigádník vydělá za měsíc na Dohodu o provedení práce více než 10.000,- Kč, pak podle novely zákona bude pojistné platit.

Že si firmy na to budou dávat pozor, je logické. Při platu do 10.000,- Kč uhradí firma jen 10.000,- Kč. Brigádník pak uhradí 1.500,- Kč daň z příjmu nebo podepíše daňové prohlášení a nechá si celých 10.000,- Kč. Pokud o jedinou korunu převýší částku 10 tisíc, pak uhradí firma s pojistným 13.400,- Kč a brigádník 1.100,- Kč pojistné a 2.010,- Kč daň. Firma tedy vydá 13.400,- Kč a brigádník si odnese jen 6.890,- Kč. Výdělky nad 10 tis. Kč tak budou jen ojedinělé, nejsou v zájmu ani firmy, ani brigádníka.

I letos chodí nabídky krátkodobých manuálních brigád do agentur práce jen těsně před brigádou samotnou. Detaily o brigádě se dozví maximálně týden předem - přesný nástup, práci a počty osob. To se týká dokonce i letních prázdnin, kde firmy brigádníky objednávají jen v případě nezbytnosti. Zájemci o brigády by se měli registrovat na webových stránkách agentur práce. Některé z nich po registraci umožňují zasílání brigád na míru (podle věku, pohlaví, místa práce a data kdy můžete pracovat) na email nebo mobil zdarma. Jakmile dostanou brigádníci informaci o volném místě, neměli by se dlouho rozmýšlet a práci si ihned rezervovat. Pak striktně plnit požadavky zaměstnavatele a dobře pracovat. Nespolehlivost nebo lajdáctví se nevyplácí. Firmy ani agentury práce nemají o takové lidi zájem a sehnat si brigádu je pro ně nemožné. Opačný přístup, dobré výsledky a vstřícnost, se rozhodně vyplatí. Firmy ani agentury nemají zájem brigádníky příliš měnit a spolehlivý brigádník pak může získat u firmy i stálé pracovní místo a trvalý příjem. Většina brigádníků si své těžce získané místo bedlivě střeží. Jakmile zjistí, že firma bude objednávat na další období, brigádu si ihned prodlužují. Což firmy u zapracovaných brigádníků vítají a na volná místa rovnou hlásí „staré“ brigádníky, kteří u nich již dělají.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Spolupráce ÚP s agenturami práce se nedaří
Česká televize, Události v regionech (pondělí 2.4.2012)

Reportáž o novele zákona, kdy mohou nově hledat práci nezaměstnaným také agentury práce. Chybí však prováděcí vyhláška, kterou úředníci MPSV ČR ještě nestačili připravit.



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize


Nabídka a poptávka po brigádách
Česká televize, Události v regionech plus (pátek 23.3.2012)

Rozhovor o aktuální situaci v nabidce brigád



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize


Poptávka po brigádnících zůstává slabší. Pomůže oživení nástup jara?
Moravskoslezský deník (úterý, 27.3.2012)

Ostrava - Dosavadní průběh roku 2012 zatím naznačuje, že krize v žádném případě zažehnána není. Poptávka po brigádnících v Ostravě a okolí zůstává nižší.

„Letos zatím zájem o práci brigádníků souvisí spíše s velkými akcemi. V Ostravě se to projevilo v posledních týdnech před otevřením obchodního komplexu Nová Karolina. S příchodem jara a lepšího počasí pro stavební a zemní práce by se ale mohla situace zlepšit,“ věří jednatel společnosti JOB-centrum Radovan Burkovič.

Stejně jako v uplynulých třech letech doporučuje Radovan Burkovič brigádníkům, aby příliš neváhali a v brigádách si nevybírali. „Nabídka brigády by totiž mohla být nadlouho tou poslední. V současné situaci bych si troufl říci, že u brigád platí přísloví ‚Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše’,“ doplnil šéf JOB-centra.

Agentura práce také zveřejnila výsledky uplynulého roku. Lze z nich vyčíst i to, že zaměstnavatelé při objednávání brigádníků hodně zvažovali, zda se jim v daném okamžiku opravdu už vyplatí brigádník, nebo ještě stále bude lepší přesčas vlastního zaměstnance. V loňském roce nenastalo zlepšení ani s příchodem sezonních prací. Partnerských firem bylo mnoho, objednávaly však jen sporadicky a malé počty brigádníků,“ doplnil Radovan Burkovič.

Podle něj i loni přetrvával stav z roku 2010, kdy si brigádníci místo hlídali a snažili se při prodlužování poptávky firmy místo ihned rezervovat pro sebe. „Před letními prázdninami bylo registrováno v systému na internetu přes dvanáct tisíc osob, dva a půl tisíce zájemců si nechávalo posílat zdarma nabídku brigád pro sebe na míru do svého mobilu, ostatní na e-mail.

Letní prázdninové období však bylo celkově zklamáním, příležitostných nabídek práce bylo málo, zájemců o ni mnoho. Klasické učně a studenty středních či vysokých škol hojně doplňovali nezaměstnaní a důchodci, starobní i invalidní. To samozřejmě souvisí i se situací na trhu práce. V průběhu celého roku se počty nezaměstnaných v ČR pohybovaly kolem hranice půl milionu,“ doplnil Radovan Burkovič.

Podle něj došlo k mírnému zvýšení poptávky ze strany firem na podzim. I tak bylo ale firem, které poptávaly brigádníky, loni o čtvrtinu méně než v roce 2010. „Jen díky lepší situaci v závěru roku se loňské počty míst a výdělky dostaly zhruba na úroveň roku 2010. Průměrná mzda však poklesla, protože o stejný počet míst a výdělků jako v roce 2010 se podělilo více osob,“ informoval šéf JOB-centra.

K TÉMATU

Na Ostravsku práci brigádníků využívají nejvíce úklidové firmy, firmy potravinářské, případně z oblasti lehkého a dřevozpracujícího průmyslu. „Brigádníci jsou nyní už z poloviny starobní důchodci a nezaměstnaní, druhou polovinu tvoří studenti. Přes devadesát procent je jich z vysokých škol, protože středoškoláci mají díky rozvrhu méně času a také většinou ještě nedovršují věk osmnácti let. To je pak pro většinu firem kvůli ustanovení Zákoníku práce značný problém. Nemohou totiž například chodit na noční směny, dělat přesčasy, či být umístěni na riziková pracoviště a mají i další omezení,“ vysvětlil šéf ostravského JOB-centra Radovan Burkovič.

(Břetislav Lapisz)


Novela zákona o zaměstnanosti a sdílené zprostředkování zaměstnání
TV Prima (pondělí 19.3.2012)

Hned úvodní první reportáž večerních zpráv z 19.3.2012 o novele Zákona o zaměstnanosti, která nově umožňuje, aby nezaměstnaným místo úřadů práce hledaly zaměstnání také soukromé pracovní agentury



Odkaz na video ve Videoarchivu TV Prima


Nový zákon o zaměstnanosti vybízí ke zneužití
Lidové noviny (pondělí, 19.3.2012)

Novela zákona o zaměstnanosti, která umožnila, aby nezaměstnaným místo úřadů práce hledaly místo soukromé pracovní agentury, přímo vybízí ke zneužití. Píšou to dnešní Lidové noviny. Pracovní agentury budou při zprostředkovávání zaměstnání získávat za každého uchazeče o práci 5000 korun, nic jim přitom ale podle LN nebrání v tom, aby vyinkasovaly odměnu za převzetí starosti, případně nezaměstnaným našly práci na dobu neurčitou, ze které je hned druhý den propustí ve zkušební době.

Čistý zisk i po odečtení nákladů za takovou machinaci lidé z oboru odhadují na 4750 korun za jednoho nezaměstnaného, jichž v únoru bylo asi 541.000. "Odměny jsou špatně nastavené, bojím se, aby toho nevyužili spekulanti," řekla LN Nataša Randlová, advokátka a expertka na pracovní právo z advokátní kanceláře Randls.

Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí. "Pokud by agentura práce chtěla získat pouze příspěvek 5000 korun, aniž by jejím cílem bylo umístění uchazeče o práci, jehož by po šesti měsících vracela úřadu práce, pak by to byl jasný signál, aby s takovou agenturou už nebyla uzavřena žádná další dohoda," řekla LN Táňa Švrčková z tiskového odboru ministerstva.

Proti tomu, jak byl zákon napsán, se už ozývají i zástupci asociací, které sdružují personální agentury. Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Přestože je novela zákona účinná už od ledna, zatím ani jedna agentura práce nemohla začít spolupracovat s úřady práce. Úřady jsou centralizované a veřejnou zakázku musí vyhlásit generální ředitelství. To na znění veřejné zakázky právě pracuje.

(pba mha)


Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2017 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.