Média o nás v roce 2011      2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000, 1999, 1998


Agentury nesmějí zaměstnávat invalidy (web)
Hospodářské noviny (středa 28.12.2011)

Státní příspěvek dostanou jen firmy, kde postižení pracují. Agentury prý propustí několik tisíc zdravotně postižených a invalidů.

Od ledna nesmějí agentury zaměstnávat zdravotně postižené lidi a vysílat je na práci do jiných firem. Zakazuje jim to novela zákoníku práce. Opatření má podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ulehčit situaci invalidům a lidem s nejrůznějším postižením. Ti mají ze zákona nárok na úpravu pracovního prostředí, což ale zaměstnavatel – agentura – není schopen zajistit, když tyto lidi vysílá na práci do jiných firem.

Opatření se údajně dotkne několika tisíc postižených lidí, které budou muset agentury vyřadit ze svého stavu. Tedy propustit. Většina ze zhruba 42 tisíc zaměstnaných zdravotně postižených a jinak handicapovaných lidí v Česku pracuje ve službách a podnicích. Menší část v chráněných dílnách.

"Vyloučení lidí se zdravotním postižením z možnosti jejich dočasného přidělování agenturou do podniků je potřebné k zabezpečení vhodných pracovních podmínek pro tyto osoby," říká mluvčí MPSV Viktorie Plívová. Postižení budou mít podle ní lepší podmínky jako zaměstnanci přímo ve firmách, kde pracují.

S tím souhlasí i zástupci Charty sociálního podnikání, která sdružuje několik organizací zdravotně postižených. "Jde o to, aby státní příspěvek na podporu práce těchto lidí získávala přímo firma, u které pracují. Ta nejlépe pozná, co potřebují, a dokáže to zajistit," reaguje manažerka Charty Hana Potměšilová. Lidé z agentur jsou ale přesvědčeni, že stát likviduje něco, co funguje. "Je to Absurdistán. Řádově tisíce postižených lidí získaly práci třeba v trafikách, při demontování starých počítačů a podobně. Teď je reálné, že je agentury propustí. A pak je otázka, kolik z nich získá zaměstnanecký poměr přímo v podnicích, kde dnes pracují. Pro řadu firem je totiž výhodnější si tyto lidi najímat než je přímo zaměstnávat," reaguje Radovan Burkovič, majitel ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, sdružující spíše menší agentury na trhu.

Potměšilová z Charty sociálního podnikání však soudí, že zájem firem přímo zaměstnat zdravotně postižené lidi nebude malý. "Už se nám ozývají první zájemci – firmy – s žádostí o radu, jak mají postupovat," uvedla Potměšilová.

Podle ředitelky lídra trhu agenturního zaměstnávání společnosti Manpower Jaroslavy Rezlerové jde v tomto případě o bizardní paradox. Agentury platí státu – stejně jako jiní zaměstnavatelé – za to, že zaměstnávají menší než státem daný minimální čtyřprocentní podíl zdravotně postižených. A přitom teď zároveň stát agenturám tyto lidi zakazuje vůbec zaměstnávat. Samotný Manpower takto zaměstnává z celkových sedmi tisíc jen malý počet handicapovaných a platí za to tedy státu vysoké sumy – podle informací HN ročně deset milionů. Celkem agentury platí státu za nedostatečný počet zaměstnaných postižených lidí řádově desítky milionů korun.

"Stát nám zakazuje zaměstnávat postižené a zároveň vybírá od nás obrovské peníze kvůli tomu, že je nezaměstnáváme. To už rozum nebere. Připravujeme ústavní stížnost," reaguje Rezlerová, která je zároveň prezidentkou Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující největší agentury u nás. "K takové ústavní stížnosti se rádi přidáme," vyjádřil se za Asociaci pracovních agentur Burkovič.

Konec agenturního zaměstnávání handicapovaných lidí je jen jednou ze změn, které pro agentury stát od ledna připravil. Se stejnou nevolí reagovaly agentury na to, že nebudou od příštího roku moci zaměstnávat a pronajímat do továren cizince ze třetích zemí – tedy ze zemí mimo Evropskou unii. Tisíce Vietnamců, Ukrajinců a dalších národností dnes už ale stejně pracují v českých firmách ne jako zaměstnanci agentur, ale spíš jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění, jako členové různých pololegálních družstev, přímo zaměstnanci továren anebo vyloženě načerno.

Agentury a rok 2012 - Jaké změny čekají agenturní zaměstnávání v příštím roce:

Zákaz pro cizince Agentury nebudou smět zaměstnávat Vietnamce, Ukrajince, Američany a další lidi ze zemí mimo EU a vysílat je na práci do továren. Tito cizinci budou moci pracovat jen jako přímí zaměstnanci firem. Už dnes jich ale agentury vysílají do firem jen cca 1500.

Odměny za lidi z úřadu práce Stát vyplatí agenturám 5 tisíc Kč za každého nezaměstnaného z registru ÚP, kterému agentury zprostředkují práci.

Stop příspěvku na postižené Agentury nesmí od ledna zaměstnávat lidi se změněnou pracovní schopností a přidělovat je jinam na práci. Příspěvek či daňové úlevy státu na handicapované získá jen zaměstnavatel – podnik, kde postižení přímo pracují.

Též viz zde odkaz.........

( Miroslav Petr)


Jak nalákat brigádníky, aby brali práci i v září a říjnu?
deník.cz, Ekonomika regionu (čtvrtek, 1.12.2011)

Měsíce září a říjen jsou tradičně už desítky let nezajímavé z hlediska brigád. Ne že by podniky a firmy brigádníky nepotřebovaly, ale brigádníci o práci v těchto měsících zájem příliš nejeví.

"Je to dáno nástupem středoškoláků do školních lavic počátkem září a podobně vysokoškoláků do učeben v průběhu října. Z pracovního trhu tak zmizí během pár týdnů desítky tisíc potencionálních brigádníků. Tam, kde o prázdninách stály za branami davy práce chtivých, je nyní pusto a prázdno. Podniky a firmy se okamžitě vrhají na agentury práce s žádostmi o dodávku brigádníků. Ani ty však nemají lehkou práci," vysvětluje Radovan Burkovič, jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava.

Kde není, ani čert nebere, jak říká známé přísloví. Podle něj se od roku 2005 trh práce choval tržně. O prázdninách si brigádníci vydělávali běžnou mzdu, v září a říjnu dostávali různé příplatky, prémie a bonusy, aby byli motivováni na brigády nastupovat.

"Stejná práce se tak vyplácela třeba i dvojnásobně. Regulace, zavedená Zákoníkem práce od roku 2006, prý ve jménu ochrany zaměstnanců, nařídila firmám i agenturám práce tzv. srovnatelné mzdy a zakázala ve jménu diskriminace jejich různorodost. Co na tom, že tím zaměstnanci vlastně ztratili vyšší mzdy a zaměstnavatelé pracovníky," pokračuje dále jednatel JOB-centra.

Tato nejstarší agentura práce na Ostravsku zkusila letos motivovat brigádníky z řad studentů či absolventů jinak. Vyhlásila soutěž o nejvyšší dosažené mzdy za měsíce září a říjen.

"Zájemci o brigády tak věděli, že kdo bude na brigádě nejčastěji, má šanci být na stupních vítězů. Zájem o práci se sice zvýšil jen o necelých 20%, ale i tak je to úspěch. Po uzavření mzdových listin byli vyhlášeni 3 absolutní vítězové, 2 ženy a 1 muž. Cenou pro ně je zdarma absolvování seznamovacího kurzu paraglidingu nebo zdarma tandemový let s pilotem na padákovém kluzáku. A protože JOB-centrum odjakživa sídlí v areálu kolejí Vysoké školy báňské – Technické Univerzity Ostrava, tak poskytovatelem není nikdo jiný, než Studentský klub paraglidingu při VŠB-TUO (www.paragliding-vsb.cz ). Stál u zrodu paraglidingu v ČR a z jeho řad pochází i mnozí čeští reprezentanti. Od letošního července i mistryně světa. Od vedení JOB-centra obdrželi vítězové soutěže dárkový poukaz a jsou tak prvními létajícími brigádníky v historii ČR," dodal Burkovič.

( Břetislav Lapisz )


Poradna : Přišli jste o práci nebo vás to v nejbližší době čeká? Víte, co udělat či neudělat?
Český rozhlas (29.11.2011)

Přišli jste o práci nebo vás to v nejbližší době čeká? Víte, co udělat či neudělat, abyste nové místo co nejrychleji našli? Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Dozvíte se také, jaké změny se chystají v zákoně o zaměstnanosti.

Odkaz na audio


Stát přiškrtil byznys s pracovníky z ciziny
Hospodářské noviny (středa, 23.11.2011)

Zprostředkovatelé práce nesmí od ledna 2012 pronajímat podnikům cizince ze zemí mimo EU

Agentury práce přijdou o část svého byznysu. Parlamentem už schválená novela zákona o zaměstnanosti jim zakazuje od ledna přidělovat cizince ze zemí mimo EU na práci do firem. Pro agentury to v podstatě znamená zákaz zaměstnávání Ukrajinců, Vietnamců a dalších cizinců z tzv. třetích zemí. Podniky, ve kterých cizinci pracují, by nově měli tyto lidi zaměstnávat přímo v pracovním poměru. Opatření však může být v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu o agenturním zaměstnávání. Týká se to oficiálně 1.500 cizinců, podle některých odhadů možná i několika tisíc. A desítek firem.

Některé podniky, jako třeba plzeňský Panasonic, se už s předstihem zaměřily výhradně na cizince, kterých se agenturní změny netýkají. Jiné firmy rozhodování o přijetí či nepřijetí dosud najímaných cizinců do zaměstnaneckého stavu teprve čeká. Kvůli složitější administrativě nebo sezonní výrobě je pro ně totiž dosavadní způsob najímání lidí od agentur výhodnější. "Budeme postupovat individuálně," říká mluvčí automobilky TCPA Radek Kňava. Jinde, například v českém zastoupení IBM, situaci zatím neřeší.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se tímto způsobem snaží řešit problém se šikanou cizinců ze strany některých pochybných agentur. "Cizinci by měli mít jistotu pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, pro kterého skutečně pracují," říká mluvčí resortu Táňa Švrčková. Podle zástupcu agentur i některých právníků jde však o zásah do podnikání agentur a nerovnost v podmínách pro lidi z členských států unie, které agentury mohou dál zaměstnávat a na práci do podniků přidělovat. "Podle našeho názoru je navrhovaná změna v přímém rozpoeu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu o agenturním zaměstnávání," říká odbornice na pracovní právo Nataše Randlová.

"Proti této diskriminaci budeme protestovat," reaguje Jaroslava Rezlerová, šéfka největší personální agentury v Česku, amerického gigantu Manpower. Cizinců zpoza hranice EU legálně pracuje či podniká v Česku přes 256.000, vesměs na základě živnostenského víza nebo jako členové různých družstev.

Ti, kteří po lednu přijdou o místo u personálních agentur a podnik, kde pracují, je nepřijme, by měli odjet z Česka. "Mnozí Ukrajinci, Vietnamci a další cizinci se zadlužili, aby mohli do Česka přijet pracovat. DLuh musí splatit, a budou se tedy zcela jistě snažit vyhnout návratu. Dobrovolně se nechají najmout různými pochybnými mafiemi nebo budou rovnou někde jinde pracovat načerno," varuje majitel menší pracovní agentury Interservis Rudolf Pavlík.

Stovky cizinců přijdou po Novém roce o práci.

Pracovní trh v Česku čeká zásadní změna. Stát na základě novely zákona o zaměstnanosti od ledna zakazuje agenturám práce zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU. A to pocítí krome agentur i podniky, do kterých agentury cizince pronajímají, i stovky samotných gastarbeiterů. Podniky je totiž napřímo většinou odmítají zaměstnat. Minosterstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tvrdí, že jde o potřebné opatření k zamezení šikany cizinců ze strany různých pochybných agentur.

Přestože se podle údajů MPSV celé tohle opatření dotkne jen 1.500 cizinců zaměstnávaných dnes agenturami, z více něž 256.000 cizincl ze zemí mimo EU, pobývajících legálně v Česku, vyvolalo mezi zprostředkovateli práce vlnu nevole. "Najímat si od nás lidi je stále pro mnoho firem výhodnější, než je mít mezi vlastními zaměstnanci. Zákon nepřinutí ty lidi přijmout do vlastního stavu a cizinci skončí na ulici," kritizuje novelu zákona Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a šéfka největší agentury v Česku, amerického gigantu Manpower. "Ministerstvo se údajně snaží zavádět pořádek, v podstatě ale vylévá s vaničkou i dítě. Pochybné agentury, které šidí stát i cizince, to neovlivní," přidává se Radovan Burkovič, majitel ostravské agentury JOB-centrum a prezident Asociace pracovních agentur.

Opatření se netýká desítek tisích gastarbeitrů, kteří pracují v tuzemských montovnách na základě živnostenského víza nebo jako členové různých družstev nebo často i načerno. Dotýká se ale podniků, jako je třeba plzeňský výrobce televizorů Panasonic. Kvůli sezonní výrobě má jen část kmenových zaměstnanců a část si vždy dočasně najímá. Teď už raději s předstihem si najímá jen cizince s trvalým pobytem v Česku. Ale jde i o špičkové kvalifikované lidi, IT odborníky, jaké například získal na Ukrajině Manpower, a několik desítek z nich vysílá do českých technologických firem. "Jejich pozice jsou ohroženy, není velká šance, že by je poniky mohly vzít do řad vlastních kmenových zaměstnanců. To znamená, že by museli opustit Česko," říká Rezlerová.

Mluvčí MPSV Táňa Švrčková připouští, že zpočátku může nastat nedostatek pracovních sil. "Toto riziko je zmírněno tím, že platnost povolení k zaměstnávání v těchto případech bude zachováa po dobu, na kterou byla vydána," říká Švrčková. Cizinci by tak v podstatě měli určitý čas na hledání nové práce. Jinak ale platí, že pracovní povolení končí dnem výpovědi. Spíše se ale počítá s jejich odchodem. "Taková jsou pravidla. Pro koho není práce, musí odejít. Věříme, že MPSV postupuje správně," reaguje ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra ČR Tomáš Haišman.

( Miroslav Petr )


Poradna : Zahraniční brigády
Česká televize, Hledám práci (1.11.2011)

Pokud stále hledáte práci, můžete se porozhlídnout i za hranicemi republiky. Ale – má to svoje háčky. Na co si dát pozor při výběru zahraniční brigády?

Odkaz na video


Poradna : Hledáme aktivně
Česká televize, Hledám práci (25.10.2011)

Co všechno můžu udělat, nechci-li se při hledání zaměstnání spolehnout jen na pomoc úřadu práce? Jak můžu být sám aktivní? Poradí muž pracovního trhu znalý, šéf pracovní agentury Radovan Burkovič.

Odkaz na video


Brigády letos díky vládě nepotěšily. Pracovních agentur ubývá, pojištění je drahé.
Ostravský TiP ( říjen 2011)

Zatímco pracovní trh se jen pomalu škrábe z krize a nezaměstnanost atakuje hranici 10%, dělá česká vláda vše pro to, aby byla nezaměstnanost ještě větší. Další a další byrokracie a nové daně se valí na občany i firmy. Nejinak je tomu v případě pracovních agentur, jedné z mála možností, jak si sehnat brigádu o prázdninách nebo ve školním roce.

O prázdninách 2010 prošla divným, pouhým 5 denním připomínkovým řízením, novinka z pera úředníků Ministerstva práce, vedeným čerstvě novým ministrem Jaromírem Drábkem. Všichni čekali, že tento bývalý prezident Hospodářské komory, která sdružuje a zastupuje zaměstnavatele vůči vládě, bude v novém působišti vstřícný právě k zaměstnavatelům. Opak byl pravdou. Návrh povinného pojištění agentur práce proti úpadku a úpadku jejich klientů z řad firem byl velkým šlápnutím vedle. Na první pohled líbivá politika – agenturní zaměstnanci se nemusí bát o své mzdy, v případě krachu agentury práce jim je vyplatí pojišťovna – měla a dodnes má zásadní vadu. Všichni zaměstnanci, tedy i zaměstnanci agentur práce, jsou již proti úpadku svého zaměstnavatele jednou pojištěni. A to díky insolvenčnímu zákonu, který jim umožňuje požádat Úřad práce o vyplacení až 3 dlužných mezd.

Ministr práce nejenže vymyslel již vymyšlené, existující a fungující, ale diskriminačně uvrhnul tuto povinnost pouze na jeden druh zaměstnavatelů – agentury práce. Samozřejmě je tím nezbavil plateb sociálního pojištění, ani agenturní zaměstnanci nedostanou dlužnou mzdu dvakrát. Jen uvalil na agentury práce povinnost platit si komerční pojistku u komerčních pojišťoven v řádech statisíců až milionů korun ročně. Pěkný dáreček od prý pravicového ministra. Navíc pojišťovnám nestanovil povinnost takové pojištění vůbec vytvořit a nabízet, takže ještě v březnu 2011 nebylo na trhu žádné.

Protože ovšem ministr práce nezapomněl na tresty, hrozilo agenturám práce bez pojištění že dle protiústavního znění Zákona o zaměstnanosti bez pojistky k 31.3.2011 jednoduše zaniknou. Alespoň část z nich se pojistila u pouhých 3 pojišťoven z 30 v ČR, které na poslední chvíli produkt nabídly. A nechaly si to samozřejmě královsky zaplatit. Tak, že mnohým agenturám práce zcela vygumovaly zisk za loňský rok a polovinu z nich pod různými záminkami nepojistily. Zatímco registrovaných agentur práce bylo v březnu 2011 téměř 1300, počet agentur, které mají pojištění proti úpadku, tedy od dubna 2011 nutnou podmínku k tomu, aby mohly zapůjčovat svoje zaměstnance, je pouze něco přes 500.

Místo, aby MPSV tuto věc řešilo, tvrdošíjně opakovalo, že zákon se musí splnit a vyhrožovalo: "V případě, že je činnost vykonávána v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání, například pokud má agentura práce povinnost mít uzavřené pojištění proti úpadku a toto pojištění neuzavřela, pak ji za takovéto jednání může být v rámci správního řízení uložena pokuta až do výše dvou milionů korun," řekla Táňa Švrčková, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ní také MPSV spustilo ihned kontroly mezi agenturami práce mimo jiné i s ohledem na dodržení nové zákonné povinnosti pojistit se proti úpadku. Tak si vláda vysvětluje podporu podnikatelů – nové platby, kontroly a pokuty. Pro některé malé pracovní agentury je ovšem samotná výše sumy, o kterou si řekly pojišťovny za sjednání pojistky, smrtelná. To samozřejmě velice ovlivnilo letošní nabídku brigád. Postižené agentury práce jednoduše skončily a zájemci o brigádu našli jen zavřené dveře.

Přitom v důsledku světové finanční krize je nabídka brigád mezi 40-60% běžné nabídky před krizí. Málokdy se rovněž dostane brigáda mezi lidi, kteří doposud ve firmě nepracovali. Většina brigádníků si své těžce získané místo bedlivě střeží. Jakmile zjistí, že firma bude objednávat na další období, brigádu si ihned prodlužují. Firmy to u zapracovaných brigádníků vítají. Na volná místa pak rovnou hlásí své „staré“ brigádníky. Mizivá je nabídka brigád pro ženy i o víkendech. Jde zhruba o 10% z celkové nabídky brigád.

Celý proces se hodně zrychlil. Agentura práce se detaily o brigádě se dozví maximálně týden předem - přesný nástup, práci a počty osob. I o prázdninách, kde firmy s brigádníky šetří. Objednávají jen v případě nezbytnosti. Zájemci o brigády by se měli registrovat na webových stránkách agentur práce. Některé z nich umožňují zasílání brigád na míru (podle věku, pohlaví, místa práce a data kdy můžete pracovat) na email nebo mobil zdarma. O volném místě by lidé neměli dlouho rozmýšlet a práci si ihned rezervovat. Dobře na brigádě pracovat, nespolehlivost nebo lajdáctví se nevyplácí. Firmy ani agentury práce nemají o takové lidi zájem a sehnat si brigádu je pro ně nemožné. Spolehlivý brigádník může získat u firmy i stálé pracovní místo a trvalý příjem.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Poradna : Jak sehnat brigádu
Česká televize, Hledám práci (červenec 2011)

Prázdniny a léto vůbec jsou sezonou brigád a na pracovním trhu je tedy ještě těsněji než přes rok. Poradíme, jak sehnat brigádu letos v létě.

Odkaz na video


Reklamní znělky v rádiu HEY (červen - červenec 2011)


Partner soutěže :       

Partner festivalu :       


Reportáž o letních brigádách
Česká televize, Události v regionech (pondělí 27. června 2011)

Reportáž o letních brigádách v Událostech z regionu (od 15. minuty)

Odkaz na video

(Pavla Daňková)


Situace na trhu brigád před letními prázdninami a potíže agentur práce s diskriminačním povinným pojištěním agentur práce
Česká televize (pondělí 27. června 2011)

Rozhovor s jednatelem společnosti JOB-centrum Ostrava a prezidentem Asociace personálních agentur Ing. Radovanem Burkovičem v poledním vysílání České televize pořadu Události v regionech+.

Odkaz na video

( Jana Dronská)


Na léto ke strojům (web)
Časopis RESPEKT (neděle, 26.6.2011)

České firmy začínají objevovat perspektivu studentských brigád.

Zatím má za sebou jenom první ročník vysoké školy, ale už si stihla vyzkoušet šest povolání. Prodávala v obchodě, obsluhovala v kavárně, hlídala malé děti, pózovala na výtvarné škole jako modelka, točila rozhovory s pamětníky druhé světové války a teď digitalizuje dokumenty v archivu. Na střední škole si Kristýna přivydělávala na zábavu a oblečení, ale dnes už je na brigádách celkem závislá. S nástupem na vysokou se odstěhovala od rodičů a potřebuje si stabilně vydělat na nájem. Jak vyplývá z průzkumu Eurostudent, organizovaného ministerstvem školství, podobně jako ona si přivydělávají v Česku tři čtvrtiny vysokoškoláků. Průměrný měsíční výdělek činí okolo čtyř tisíc korun, přičemž minimální měsíční příjem k zajištění studentského života (včetně nákladů na kulturu, zábavu a různé koníčky) je podle nedávného průzkumu agentury SC&C osm tisíc.

Finanční krize však příležitosti ke studentským brigádám značně zredukovala. A stejně tak zakalila dosud růžové vyhlídky vysokoškoláků na jednoduchý nástup do zaměstnání s dobrým platem. Za poslední léta tedy začali studenti tlačit na to, aby brigády souvisely s jejich budoucím povoláním. A firmy i vysokoškolská výzkumná centra začínají na tuhle poptávku opatrně reagovat: je to pro ně jedinečná šance, jak se snadno dostat ke zkušeným a loajálním zaměstnancům.

Důchodce nebo matka
Největší zájem o práci mají studenti přirozeně v létě. Tehdy ji totiž nemusejí složitě kombinovat se školní docházkou a firmy zároveň dávají kvůli dovoleným svých zaměstnanců a sezonním pracím nejvíc nabídek. Nástup finanční krize před třemi lety ale studentskými brigádami otřásl. Jak hlásí zástupci různých zprostředkovatelských pracovních agentur, zatímco před krizí braly firmy zvlášť v letních měsících každého, kdo měl ruce a nohy, dnes už si přísně vybírají, brigádnická místa vypisují většinou maximálně na týden a často dávají před studenty přednost nezaměstnaným, maminkám na mateřské dovolené nebo důchodcům. Zaměstnavatelé totiž potřebují lidi, kteří už mají nějakou pracovní zkušenost a zároveň mohou nastoupit kdykoli.

„O studentech panuje předsudek, že nic neumí,“ říká zakladatel ostravské pracovní agentury JOB-centrum Radovan Burkovič, který začal se zprostředkováváním brigád sám jako student před dvaceti lety a dnes předsedá české Asociaci pracovních agentur. Burkovičova agentura se snaží předsudky napravit tím, že firmám nabízí takzvané VIP pracovníky, mezi něž patří i studenti s dobrými referencemi z předchozích brigád. I tak z dvou tisíc brigádníků, kterým JOB-centrum zprostředkovalo minulý rok práci, tvoří studenti jen polovinu a podle Burkoviče se podíl bude ještě zmenšovat. Je to dáno také tím, že studentů nucených pracovat třeba proto, že by se jinak neudrželi na škole, kvůli zvyšujícím se výdělkům rodičů ubývá. A ti z nich, kteří mají chuť pracovat, mají na brigády zvýšené nároky: buď chtějí, aby to byla zábava, nebo aby brigáda zároveň fungovala jako praxe pro jejich budoucí povolání.

Ano, ale jinde
„Je pěkné být ve Varech, když to tady žije,“ líčí student prvního ročníku informatiky na ČVUT a rodák z Karlových Varů Tomáš, proč se teď na čtrnáct dní nechal zaměstnat jako pomocná technická síla na zdejším filmovém festivalu. Už tu takto pracuje potřetí a zvlášť poté, co odešel na vysokou, oceňuje, že se tu při práci potká s kamarády z města. Svoji brigádnickou budoucnost však vidí jinak. Když se trochu uskromní, vyžije v pohodě na vysoké škole z peněz, jež mu zasílají rodiče. Pokud si bude dál shánět brigádu, chce, aby to nějak souviselo s jeho oborem. Což je ale složitější. IT firmy najímají programátory na trvalé úvazky a to by se Tomášovi křížilo s jeho chutí plně se věnovat náročné škole. „Zatím jsem si aspoň předjednal s kamarádem, že pro něj občas budu programovat weby,“ říká Tomáš. Podobně to vidí i v úvodu zmiňovaná Kristýna, která by ráda jako studentka kunsthistorie připravovala výukové programy pro děti v některé z pražských galerií.

Průzkum společnosti LMC, jež provozuje nejnavštěvovanější internetové stránky zprostředkovávající práci Jobs.cz, ale ukazuje, že se sháněním brigád, které by byly zároveň praxí v oboru, je problém. „Od nástupu krize pozorujeme, že studenti mají stále větší zájem o to, aby měli ještě před ukončením studia nějakou zkušenost s prací ve svém oboru,“ vysvětluje analytik společnosti LMC Ondřej Mysliveček. Podobné je to na straně firem: absolvovanou praxi podle průzkumu považují hned za druhé nejdůležitější kritérium (hned po vystudovaném oboru) pro přijetí žadatele o práci. Polovina studentů však zároveň v průzkumu uvedla, že praxi ve svém oboru intenzivně, ale neúspěšně sháněli. „Je to docela paradox,“ dodává k tomu Ondřej Mysliveček. „Firmy říkají: chceme po vás praxi, tu si ale udělejte někde jinde, ne u nás.“

Tenhle paradox má samozřejmě svoje vysvětlení. Zapojit studenty do praxe je pro každou firmu náročný proces. Studenty je potřeba zaučovat a v první fázi nedosáhnou takové efektivity práce, aby firmě vydělávali jako standardní pracovník. Zvlášť firmy v technických oborech, které mají dlouhodobý problém se sháněním kvalifikovaných pracovníků, se však tuhle bariéru učí překonávat. V konečném důsledku se jim totiž zaměstnávání zpočátku „neefektivních“ studentů vyplatí.

Dobrá investice
Matěj Leško letos odmaturoval, chystá se studovat strojařinu na vysoké škole a u strojů také stráví na brigádě celé léto. Už potřetí bude v Nejdku s partou zkušených profesionálů seřizovat mašiny na obrábění zámků a klik ve firmě Witte Automotive. Dost se na tuhle práci těší. Kromě dobré party tady oceňuje, že si sáhne na něco, co ve škole znal jenom z teorie. Jako absolvent technického lycea ví teoreticky o strojích ledacos, ale praktickou šanci dostal, až když do jeho třídy přišli zástupci zmíněné firmy a brigádu mu nabídli.

Vychováváme si tak kvalifikované techniky,“ říká tisková mluvčí Witte Automotive Martina Poštová. Firma si nejdřív zmapovala, jaké jsou v kraji technické školy, a před dvěma lety s řadou z nich navázala užší spolupráci. Ta spočívá kromě exkurzí a sponzorování škol v tom, že Witte přednostně nabízí studentům brigády ve svých provozech. Letos se jí přihlásilo dvě stě padesát kandidátů, z nich potom firma vybrala třetinu nejschopnějších.

„Když jsem nastoupil první rok, jenom jsem občas něco přinesl nebo podržel,“ líčí postup zaučování Matěj Leško. Jakmile získal větší zkušenosti, dostával i složitější úkoly. Minulý rok už ale sám sestrojoval válečkový dopravník pro bedny s materiálem. Což jsou zkušenosti, jež se nepochybně budou hodit.

Jak říká Matějův starší kolega Pavel Schütze, který ve firmě absolvoval šest letních brigád a teď pro ni pracuje jako konstruktér, díky praxi z továrny si teď dovede představit, jak se výrobky navrhované na obrazovce počítače budou v reálu zpracovávat. „Je to jasná výhoda,“ tvrdí mladý muž, který teď sám jezdí po školách jako „exemplář“ úspěšného brigádníka, jemuž letní zkušenosti nastartovaly zajímavou kariéru.

Podobně to vidí i v plzeňském Výzkumném centru Nové technologie, jež funguje při tamní univerzitě. Stejně jako mají technické firmy problém sehnat zkušené praktiky, mají i technická výzkumná centra problém sehnat zkušené vědce. A jak vyplynulo z průzkumu, který si zdejší centrum nechalo zpracovat, lepší než pořádat pro gymnazisty propagační semináře o výhodách práce v technickém výzkumu je poskytnout jim šanci pracovat v laboratoři.

Nejdřív jsem měřil, jak různé materiály propouštějí a odrážejí světlo,“ vzpomíná student Jan Pícha na svůj první kontakt s aplikovanou vědou. Šlo v podstatě o rutinní práci, Jan Pícha však věděl, že výsledky jeho měření v budoucnu využijí automobilky při rozhodování, jakými materiály svoje vozy vybavit. Do centra dodnes jako student kybernetiky dochází provádět různá měření. Výzkumné centrum letos přijme patnáct jeho následovníků z gymnázií, kteří tu přes léto budou třeba pomocí specializovaného softwaru měřit, jak reaguje lidské tělo na různé druhy nárazů. Jak upozorňuje šéf centra Miroslav Holeček, finančně se to jeho ústavu příliš nevyplatí, protože studenti potřebují spoustu času na zaškolení. „Ale je to pro nás investice do budoucnosti,“ říká.

Tuhle životodárnou strategii teď pomalu začíná prosazovat i stát. Skupina expertů na ministerstvu školství už připravuje změny zákonů, které zaměstnávání studentů v jejich budoucím oboru pro firmy zjednoduší. Víc práce se zaučováním nezkušených pracovníků má firmám nahradit třeba možnost daňových odpisů. V budoucnu by tak mělo být pro studenty jednodušší sehnat brigádu ve vědeckém výzkumu než ve skladu nebo mezi regály supermarketů.

Jak se hledá brigáda
65 % na internetu (především velká města)
27 % přímo ve firmách
21 % přes známé (zejménamenší města a venkov)
(Průměrný plat studentského brigádníka v Česku je okolo70 Kč na hodinu.)
Zdroj: LMC
( Adam Šůra )


Brigád pro studenty je málo (web)
deník.cz, Naše Ostravsko (čtvrtek, 16.6.2011)

Najít si brigádu a něco si přivydělat. Takové plány má na léto řada studentů. Sehnat v Ostravě nějakou pořádnou sezónní práci je ale problém.

Martin Kaspřák před dvěma týdny odmaturoval na gymnáziu v Ostravě. V září se chystá na vysokou školu do Prahy. Bude platit školné, koleje a dopravu, a tak si chce přes prázdniny co nejvíce přivydělat. „Chtěl bych ulevit rodině a něco si našetřit. Najít v Ostravě pořádnou brigádu ale není vůbec jednoduché. Většinou jde o nějaké pomocné práce, při kterých si člověk moc nevydělá,“ míní student. Podle oslovených pracovních agentur mají firmy o příležitostné pracovníky stále menší zájem.

„Jedním z důvodů může být, že firmy seženou brigádníky snáze prostřednictvím nejrůznějších inzerátů nebo na zástupy za dovolené využívají rodinných příslušníků či známých. O brigády je každoročně velký zájem, ale uspokojit poptávku se nám bohužel nedaří. Zkraje roku to přitom vypadalo nadějně,“ sdělil Marek Lazor z JOB-centra Ostrava. Dodal, že nejvíce nabídek pro studenty se týká úklidových prací a prací v potravinářském průmyslu.

„Dříve bývalo dost nabídek i ve stavebnictví, ale v poslední době se výrazně méně staví, a tak není potřeba ani tolika brigádníků,“ zmínil Lazor s tím, že zájemci o brigádu by s rozhodováním neměli otálet. Na jedno volné místo prý připadá deset lidí.

Podobná je situace také v dalších pracovních agenturách. „Studenti mají i letos o brigády velký zájem. Poptávka firem po brigádnících naopak ve srovnání s obdobím před krizí poklesla. V současné chvíli máme mnohem více nabídek na hlavní pracovní poměr. Od července očekáváme mírné zvýšení poptávky po brigádnících, ale předpokládáme, že bude výrazně menší než v předchozích letech,“ sdělila Gabriela Vošmíková z personálně poradenské společnosti Randstad.

Jasný obrázek si zájemci o brigády mohou udělat například na internetovém serveru jobs.cz. Množství nabídek v Praze přesahuje pět set a některé jsou i pro větší množství lidí. Firmy hledají například i komparsisty do seriálů, recepční, skladníky, prodavačky třeba i chůvy. V celém Moravskoslezském kraji je nabídek ani ne polovina, nejčastěji firmy hledají lidi pro průzkum trhu nebo do call center.

( Tereza Krumpholzová )


Před nástupem na brigádu si prověřte zaměstnavatele, ať nenaletíte
iDnes.cz, Finance (středa, 25.5.2011)

Týden na vodě, nový mobil, něco pěkného na sebe. Přemýšlíte, za co utratíte peníze z letní brigády? Narazíte-li na neseriózní agenturu práce či na insolventního zaměstnavatele, jsou to předčasné plány. Výplaty se také nemusíte dočkat.

Jaroslav Novák čeká už měsíc na dvanáct tisíc korun, které si vydělal na jarní brigádě. Každý týden mu v agentuře práce slibují, že je pošlou. Na účtu Jaroslava Nováka však stále chybějí. "To čekání je nepříjemné, už jsem si půjčil od sestry, od rodičů, chtěl bych jim peníze vrátit. Doufám, že přijdou co nejdříve, abych je nemusel vymáhat přes úřady," říká sedmnáctiletý student, který všechny víkendy v březnu a dubnu trávil v pražském hobbymarketu, kde nabízel zákazníkům zboží.

"Brigáda to nebyla těžká, první dva dny jsem si zvykal, ale pak mě to docela bavilo. Jenže jsem za to nedostal slíbenou výplatu," stěžuje si student. Brigádu sehnal přes známého. "Říkal, že peníze posílají se zpožděním, ale že mu nakonec vždycky přišly. Doufám, že to tak bude i u mě," dodává. Stejnou zkušenost udělal už dřív – měl sedět modelem kadeřníkovi při soutěži. Výdělek dva tisíce korun za jednodenní brigádu ale nikdy neviděl. "Nevymáhal jsem ho, říkal jsem si, že jsem aspoň pěkně ostříhaný. Ale měla mě tehdy varovat už smlouva. Peníze prý vyplatí agentura, o níž tam nebyla žádná jiná zmínka." Jaroslav Novák není jediný, kdo má problémy s vymáháním peněz za brigádu. Každý rok na pracovní odměnu marně čekají stovky lidí. "Firmy, které za práci našich klientů nezaplatily, jsme vyvěsili na naše stránky jako neplatiče. Podáváme na ně žaloby k soudu," říká majitel agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič.

Firmy i agentury na internetu prolustrujte

Praxe je taková, že agentury s brigádníky podepíšou dohodu o provedení práce a pak je vysílají na smluvená místa. Platí je ze svého a peníze od firem získávají dodatečně. Pokud je pracovní agentura solidní, funguje to dobře. Na českém trhu jsou však i pochybné společnosti, které mohou své klienty napálit stejně jako insolventní zaměstnavatel. Seznam státem registrovaných agentur najdete na portálu ministerstva práce a sociálních věcí portal.mpsv.cz/sz/obcane/zpr_prace. Nejlepší je obracet se na renomované firmy, které fungují už řadu let. Jistou zárukou spolehlivosti může být to, že je agentura členem jedné ze dvou profesních asociací, což zjistíte na stránkách www.apa.cz a www.apps.cz. Zkontrolujte také, jestli společnost uzavřela pojištění proti úpadku. Pokud ano (mnohé to uvádějí na svém webu), získá brigádník mzdu i v případě krachu agentury.

A jak předejít problémům se zaměstnavateli, kteří neplatí? Zjistěte si o firmě co nejvíce informací, insolvenční rejstřík najdete na webu isir.justice.cz. "Doporučuji také podívat se na výpis z obchodního rejstříku prostřednictvím www.justice.cz nebo ARES. Zjistíte v něm výši základního jmění firmy a to, zda poskytuje povinné výkazy o svém hospodaření. Podobný postup používá i naše agentura, když přijímá objednávku od nového klienta. Také dopředu nevíme, zda nám fakturu zaplatí či nikoli," říká René Kuchár z Agentury Student.

Pondělí, od osmi do půl páté

Před nástupem na brigádu je také dobré pečlivě zkontrolovat dohodu o provedení práce. Měla by obsahovat údaje o firmě, popis práce, místo výkonu i výši odměny. "Doporučuji vést si třeba docházkový list, výkaz práce či evidenci pracovní doby. Tyto doklady si nechte od zaměstnavatele potvrdit zvláště tehdy, pokud není odměna vyplácena v pravidelných časových intervalech," říká advokát Petr Plavec z kanceláře Plavec & Partners. Pokud firma v dohodnutém termínu mzdu nevyplatí, pošlete jí dopis, v němž na pochybení upozorníte. Nezapomeňte uvést, že nebude-li odměna co nejdříve vyplacena, bude nepříjemnost řešit soud. Když to nezabere, kontaktujte kontrolní oddělení úřadu práce podle adresy zaměstnavatele. To musí stížnost prošetřit. Úředníci bývají mnohdy úspěšní a brigádník výplatu nakonec dostane. Návštěvu úřadu práce je však možné vynechat a podat rovnou žalobu k soudu.

Nejlépe placené jsou nárazovky typu vykládání zboží z kamionu

Právě teď je nejvyšší čas hledat si letní brigádu. V červnu sice počet nabídek roste, výrazně se však prodlužuje i "fronta" zájemců. "Zatímco před dvěma lety jsme prakticky neměli co nabídnout, poptávka firem byla minimální, letos už je situace lepší. Oproti loňskému květnu vzrostla nabídka brigád o 87 procent. Objevuje se dokonce i práce pro kvalifikované lidi, čímž se zvedá průměrný výdělek," říká Radovan Burkovič. Běžná hodinová mzda českého brigádníka se pohybuje mezi 65 a 75 korunami hrubého. Nejhůře placené, zhruba padesátikorunou na hodinu, jsou úklid a venkovní údržba zeleně. Naopak nejvíce vynášejí nárazové brigády typu vykládání zboží z kamionu, u nichž bývá odměna sto korun na hodinu. Největší zájem je o reklamní a administrativní práce, takové nabídky mizí z pracovních portálů jako první. Stále platí, že mnoho krátkodobých brigád seberou studentům nezaměstnaní lidé, a to i v letních měsících. Je to jeden z důsledků ekonomické krize. Fenoménem minulých let je také to, že firmy přijímají brigádníky na poslední chvíli, podle aktuální situace. Nikdo už je neplatí jen tak. Protože je velký zájem o krátkodobé brigády, roste obliba služby zasílání nabídek práce formou SMS zpráv či e-mailů, již poskytuje stále více pracovních agentur.

( Kateřina Hovorková )


Brigády jsou, ale firmy jsou opatrné a s brigádníky šetří
Ostravský TiP (květen 2011)

Brigády jsou vděčným tématem nejen před letními prázdninami. Ideální pro brigádníka je vydělávat si po troškách celý rok, každá koruna se hodí. Je nakonec jedno, zda si najde práci o víkendu, po odpoledních nebo se mu podaří vyšetřit si nějaký den v týdnu celý. Vždy má jednoduchou volbu – obětovat brigádě co nejvíce volna a vydělat si co nejvíce peněz. Kromě zemědělských prací Zákoník práce už několik let nedovoluje delší směny, než 12 hodin denně. Proto je právě o takové brigády zájem největší. Za ucelenou dobu si vydělá brigádník pěknou sumu. Při minimální mzdě kolem 50,- Kč / hodina to je šest stovek, při lépe placené práci kolem 80,- Kč / hodina už skoro tisícovka.

Samozřejmě se bavíme o hrubé mzdě před zdaněním, které je v ČR 15%. Pokud si však brigádník podepíše prohlášení k dani z příjmu a uplatní slevu na dani, může být jeho hrubý výdělek čistou mzdou a daně budou nulové. To lze do 157.600,- Kč ročního hrubého výdělku, tedy průměrných 13.133,- Kč měsíčně. Aby to nebylo tak jednoduché, záleží i na smlouvě, kterou brigádník podepíše. U Dohody o provedení práce platí brigádník jen 15% daň z příjmu ze závislé činnosti. U Dohody o pracovní činnosti nebo Pracovní smlouvy je to stejné, pokud ovšem nepřekročí výdělek 2.000,- Kč měsíčně. Jakmile si vydělá u DPČ a PS měsíčně více, už jeho daně raketovým tempem rostou. Kromě nich bude platit i sociální a zdravotní pojištění. To mu ubere z výdělku ihned zhruba 11%. A ještě se mu daň bude počítat z tzv. super hrubé mzdy. Což je součet jeho hrubé mzdy a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí ještě zaměstnavatel. Ty nejsou nijak malé, jde zhruba o dalších 34% z hrubé mzdy. A tak se jeho daň 15% stává v konečném důsledku zhruba 23%. Je smutnou pravdou, že práce je u nás zdaněna velmi vysoko. Brigádník odvede ze své hrubé mzdy kolem 33% procent státu, v čistém mu zbudou zhruba 2/3 výdělku. A zaměstnavatele ještě další 1/3 zaplatí státu za brigádníka navíc. V praxi z 10 tis. Kč hrubého zůstane brigádníkovi necelých 7 tisíc (bez uplatnění slevy na dani, která je navíc letos menší), přestože zaměstnavatel za jeho práci vyplatil skoro 14 tisíc. Žádná z dosavadních vlád to zatím nezměnila.

Přitom stále pociťujeme důsledky světové finanční krize a podpora zaměstnávání snížením daní a pojistného by byla logická. Nabídka brigád se pohybuje mezi 40-60% běžné nabídky před krizí. Díky malé nabídce se málokdy dostane brigáda mezi lidi, kteří doposud ve firmě nepracovali. Jen nově příchozí firmy jsou výjimkou. Většina brigádníků si totiž své těžce získané místo bedlivě střeží. Jakmile zjistí, že firma bude objednávat na další období, brigádu si ihned prodlužují. Což firmy u zapracovaných brigádníků vítají a na volná místa rovnou hlásí „staré“ brigádníky, kteří u nich již dělají. Stále mizivá je nabídka brigád pro ženy. Také o víkendech je brigád velmi málo. V obou případech jde zhruba o 10% z celkové nabídky brigád.

Nabídky krátkodobých manuálních brigád chodí do agentur práce posledních 9 let od firem jen těsně před brigádou samotnou. Detaily o brigádě se dozví maximálně týden předem - přesný nástup, práci a počty osob. To se týká dokonce i letních prázdnin, kde firmy s brigádníky šetří a objednávají je jen v případě nezbytnosti. Zájemci o brigády by se měli registrovat na webových stránkách agentur práce. Některé z nich po registraci umožňují zasílání brigád na míru (podle věku, pohlaví, místa práce a data kdy můžete pracovat) na email nebo mobil zdarma. Jakmile dostanou brigádníci informaci o volném místě, neměli by se dlouho rozmýšlet a práci si ihned rezervovat. Pak striktně plnit požadavky zaměstnavatele a dobře pracovat. Nespolehlivost nebo lajdáctví se nevyplácí. Firmy ani agentury práce nemají o takové lidi zájem a sehnat si brigádu je pro ně nemožné. Opačný přístup, dobré výsledky a vstřícnost, se rozhodně vyplatí. Firmy ani agentury nemají zájem brigádníky příliš měnit a spolehlivý brigádník pak může získat u firmy i stálé pracovní místo a trvalý příjem.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Letních brigád bude letos i přes mírné zlepšení málo
ČTK (středa, 4.5.2011)

Letních prázdninových brigád nebude letos pro studenty a mladé lidi dost. A to i přesto, že se situace na trhu práce proti loňskému roku v mnoha regionech zlepšila. Velkou konkurencí studentům budou nezaměstnaní, kterých je i přes mírný meziroční úbytek v některých regionech stále vysoký podíl. Vyplývá to z ankety ČTK mezi tuzemskými personálními agenturami, podniky a úřady práce.

Větší nabídku brigád letos zaznamenala například společnost LMC, která provozuje internetové portály Jobs.cz a Práce.cz. "Již nyní byla výrazně překročena čísla z loňského roku, a to včetně hlavních sezonních měsíců květen, červen, červenec," uvedl Petr Skondrojanis ze společnosti LMC. Pokud tato tendence vydrží, bude podle něj výrazně více příležitostí než v roce minulém.

Podobný poznatek mají také například pracovní agentury ve Zlínském či Moravskoslezském kraji. Opačné zkušenosti mají v Jihomoravském, Středočeském či Olomouckém kraji. "V oblasti brigád je zatím naprosto mrtvo. Žádné oživení zatím nepociťujeme. Zřejmě to bude špatné," uvedla manažerka práce olomoucké pobočky agentury Trenkwalder Taťána Kopecká.

Počet pracovních nabídek se s blížícími se prázdninami zřejmě ještě zvýší. Mnohé podniky totiž hlásí svůj zájem třeba jenom několik dnů předem. Přesto bude počet zájemců převyšovat počet volných pracovních míst. "Například v Praze očekáváme minimálně tři zájemce o jedno volné místo," uvedl jednatel Agentury STUDENT René Kuchár. Praha přitom patří mezi regiony, kde je počet míst pro brigádníky nejvyšší.

V regionech s velkou nezaměstnaností studentům budou konkurovat lidé bez práce. "V kraji je vysoká nezaměstnanost. Proto se i nezaměstnaní často ptají na brigády," uvedl jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič.

Studenti, kteří touží po zajímavé či kvalifikované brigádě, by si přitom měli pospíšit. Podobná místa jsou totiž těsně před prázdninami často obsazená. Týká se to například míst průvodců na Karlštejně. Hrad totiž spolupracuje s obchodními akademiemi v Trutnově, Havířově a Náchodě. "Studenti to mají jako výukovou praxi, práci mají ale placenou," uvedl kastelán Karlštejna Jaromír Kubů.

Zájem je však i o místa ve výrobě. Například podnik Witte Automotive Nejdek působící v Karlovarském kraji zaměstná každoročně až několik desítek lidí. Letos začal s registrací brigádníků v únoru. Dosud této možnosti využilo kolem 300 zájemců, řekla mluvčí společnosti Martina Poštová.

Spíše než na služby personálních agentur se studenti často spoléhají sami na sebe, vracejí se na místa, kde už v minulosti pracovali či kde pracuje někdo z jejich rodiny. "Firmy zase přes personální agentury poptávají spíše agenturní pracovníky s tím, že na letní měsíce mají nějakou velkou zakázku. Jde především o pozice na montážních linkách, dělnické profese," uvedla Jana Doležalová z personální agentury Grafton Recruitment Zlín.

Nejvíce brigád bude letos jako už tradičně v maloobchodních řetězcích, skladovacích a logistických provozech a ve výrobních podnicích, ale třeba také v zemědělství. Menší nabídka brigád bude pro studenty na odborných a administrativních pozicích. Platově by na tom měli být nejlépe brigádníci v Praze, kde se průměrná hodinová mzda u agentur práce pohybuje mezi 70 až 85 korunami. "V regionech je situace ještě o něco horší, průměrně je zde hodina práce ohodnocena 55 až 65 korunami," uvedl Skondrojanis.

( ČTK )


Nabídka letních brigád je omezená
Finanční noviny, ekonomický server ČTK (úterý, 3.5.2011)

Nabídka letních brigád pro studenty není zatím příliš velká. Personální agentury nebo úřady práce mnoho míst zatím neevidují. Firmy většinou své nabídky volných míst zveřejňují až koncem června.

Praha

Přestože počet letních prázdninových brigád bude v Praze větší než v mnoha dalších regionech České republiky, ani zdaleka se nedostane na všechny zájemce. Na jedno volné místo zde totiž často připadají i tři uchazeči. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními a pracovními agenturami. Mnohé z nich přitom hlásí meziroční nárůst počtu brigádnických pozic.
Podle společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz, metropole v nabídce volných brigádnických míst jednoznačně vede. Až s velkým odstupem je za ní Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Podobné zkušenosti má i agentura Manpower. "V krajských městech jsme schopni uspokojit desítky zájemců, v Praze to bude více než 500," uvedl její marketingový manažer Jiří Halbrštát.
Obecně však platí, že brigád je nedostatek, a to i v Praze. V těch regionech, kde se nabízejí alespoň nějaké brigádnické pozice na letní prázdniny, nicméně podle pracovních agentur bude jejich počet spíše narůstat díky záskokům za dovolené. "Enormně se však zvýší poptávka brigádníků po brigádách, takže například v Praze očekáváme minimálně tři zájemce o jedno volné místo," uvedl jednatel Agentury STUDENT René Kuchár.
Na rozdíl od ostatních regionů přitom Praha nebude moci nabídnout mnoho brigád ve výrobních podnicích. Velká většina práce pro brigádníky bude ve službách, tedy například v pohostinství či prodeji, v maloobchodních řetězcích, skladovacích a logistických provozech. Část brigádníků najde příležitost také v administrativě, i když asi zdaleka ne tolik, kolik jich bude mít zájem. "S administrativou se pohybujeme do deseti procent celkové nabídky," řekl Kuchár.
Meziročně se podle něj letos zvedla například poptávka po zaměstnancích u prodeje finančních a pojistných produktů a po obchodních zástupcích s odměnou na bázi provize. Vysoká je také poptávka po operátorech v call centrech pro sjednávání obchodních schůzek a prodej po telefonu. Tyto pozice však patří mezi nejméně oblíbené a studenti je odmítají.
Platově se letos ve srovnání s loňským rokem studenti zlepšení nedočkají, i když v Praze na tom budou lépe než v regionech. Průměrně se zde odměny pohybují mezi 70 až 85 korunami za hodinu.

Středočeský kraj

Ve středních Čechách není snadné najít si letní brigádu. Úřady práce příliš možností nenabízejí, nabídek na práci v létě ubývá. Omezená nabídka je i u zprostředkovatelských agentur nebo na internetu, zjistila ČTK.
Méně brigád, než je zájem studentů, letos registruje například rakovnická pobočka personální agentury Adecco. Podle pracovnice Ivany Mezlové situace souvisí s pracovními nabídkami na trhu práce, kterých je rovněž méně. "Zájem samozřejmě je, ale odpovídá tomu to, že nejsou pracovní pozice," řekla.
Úřady práce nejsou sice povinny letní brigády evidovat, pokud ale zaměstnavatelé pracovníky na léto hledají, jejich leták s poptávkou jim úřady ve vstupních prostorách zveřejní na nástěnce, řekl Jaroslav Minařík z příbramského úřadu práce. "V posledních letech je nabídka dost omezená," konstatoval.
Volná pracovní místa na letních brigádách by zřejmě nenaplnila berounská pobočka společnosti Ariete - MB. "Letošní rok je zvláštní v tom, že studenti moc pracovat nechtějí. Raději odcházejí do zahraničí, aby získali nějakou zkušenost a naučili se jazyk," vysvětlila Martina Pechová z pobočky. Kolik pobočka bude mít volných letních brigád, zatím nevěděla. Zaměstnavatelé je prý teprve budou avizovat. Podobná situace je i v kladenské pobočce personální agentury Index Nosluš. Konkrétní nabídky prý bude mít společnost k dispozici třeba pouhý týden před zahájením brigády.
Největší středočeský zaměstnavatel automobilka Škoda Auto v Mladé Boleslavi žádná krátkodobá brigádnická místa na léto nenabízí. Agentura Manpower, která má v Mladé Boleslavi pobočku, má v nabídce už celou řadu brigád na léto. "Jedná se o brigády ve výrobě, logistice nebo potravinářství, kde brigádníci kompletují výrobky, kontrolují kvalitu a balí je," uvedl manažer marketingu agentury Jiří Halbrštát. Manpower má ještě pobočky v Rakovníku a Kolíně. V každém z těchto měst uspokojí agentura jen několik desítek lidí. Výdělky se pohybují od 70 do 110 korun za hodinu.
Několik desítek brigádníků ve Středočeském kraji zaměstná přes léto Česká pošta. Hodinová mzda se pohybuje od 80 do 100 korun. "Brigádníci vykonávají například práci poštovního doručovatele - pěšího a pracovníka vnitřní služby," řekla mluvčí České pošty Marta Selicharová. Informace o nabídce míst pro brigádníky poskytnou zájemcům vedoucí jednotlivých poboček pošt.
Specifická situace je na hradech a zámcích, kde zaměstnávají přes léto řadu studentů jako průvodce. Přestože po nich požadují jazykové znalosti, mohou jim nabídnou jen kolem 50 korun hrubého na hodinu. Hrad Karlštejn zaměstnává během kalendářního roku asi 65, nejvíce najednou jich pracuje v létě. Na hradě v červenci a srpnu provádí až 13 průvodců, nyní jsou tam zatím dva studenti.
Kastelán Karlštejna Jaromír Kubů řekl, že všechna místa jsou už obsazena. Hrad spolupracuje se třemi školami, s obchodními akademiemi v Trutnově, Havířově a Náchodě. "Studenti to mají jako výukovou praxi, práci mají ale placenou," uvedl Kubů. Pokud umí studenti dva cizí jazyky, je jejich odměna ještě o asi 20 korun vyšší.
Brigády na léto je možné hledat i na internetu. Například www.joblist.cz nabízí na začátku května ve středních Čechách ale jediné místo, jde o doručovatele písemností pro Exekutorský úřad z Havlíčkova Brodu ve Slaném na Kladensku. Šancí pro středočeské studenty je blízkost Prahy. Tam je možné sehnat práci většinou ve skladech nebo jako pokladní. Odměna se pohybuje od 65 do 75 korun na hodinu.

Ústecký kraj

Sehnat letní brigádu bude letos pro studenty na severu Čech opět velmi obtížné, odhadují lidé z branže. Málo nabídek mají i pracovní agentury a skoro vše se dělá přes známé, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu práce Eva Maříková.
Ústecký kraj trápí nejvyšší míra nezaměstnanosti z celého Česka a projevuje se to i na možnostech, které mají přes léto žáci a studenti. "Nabídka je posledních několik let velmi slabá. My žádné letní brigády zatím nemáme a v podobném duchu jdou i zprávy ze soukromých pracovních agentur," řekla ČTK Maříková.
Sehnat práci na léto podle ní lze, ale většinou spíš na základě osobních vztahů. "Odhadujeme, že většina brigád se bude zprostředkovávat přes známé, případně si firmy budou držet už vyzkoušené studenty z minulosti," dodala.
Ti, kteří podobné kontakty nemají, tak mají jen omezenou nabídku. Určitý počet pracovních míst na léto plánují v Ústí nad Labem obě chemičky STZ a Spolchemie. Jejich počet je ale zatím těžké odhadnout. "V případě Spolchemie je prostě potřeba se ptát na personálním oddělení na aktuální nabídku," řekla ČTK mluvčí obou firem Marie Logrová.
Příliš pestrou nabídku nenabízejí ani personální agentury. Na květen sice místa mají, ale jakmile skončí vysokoškolákům zkouškové období, nabídka práce obvykle rychle klesá. Agentury zpravidla nabízejí za nekvalifikovanou práci okolo 50 korun na hodinu.

Plzeňský kraj

Větší nabídku brigádnických míst než loni nabízejí před létem pracovní agentury na Plzeňsku. Oproti době před krizí, tedy rokům 2007 a 2006, jde ale o tříčtvrtinový pokles. Podle zprostředkovatelů práce mají firmy více zakázek než loni, odměny oproti loňsku nezměnily. Agentury očekávají, že více nabídek bude koncem června, kdy začnou podniky potřebovat záskoky za dovolenou. Konkurenci zahraničních dělníků zájemci o práci necítí; jejich počty se několikanásobně snížily a nejčastěji pracují na stavbách. Vyplývá to z ankety ČTK.
"Pro muže nabízíme většinou práci ve skladech. Odměna se pohybuje podle obtížnosti práce od 65 do 80 Kč za hodinu," řekla vedoucí plzeňské pobočky agentury NaBrigádu.cz Diana Kutková. Sezonní práce v zahradnictví a v parcích přicházejí jen nárazově, stejně jako doplňování zboží a práce na pokladnách v hyper- a supermarketech.
"Oproti loňsku je nabídka lepší, v minulých dvou letech to bylo první tři měsíce mrtvé. Sazba za práci je stejná," uvedla Kutková. Studenti jsou ale stále vybíravější a pracují velmi nárazově.
Zájemci pravidelně sledují internetové stránky agentury, kde si mohou práci zamluvit. Kutková očekává, že nabídek bude od konce června více. Firmy ale často na záskoky za dovolenou berou děti svých pracovníků. Lidé se už teď ptají, ale podniky nabídky posílají až týden nebo 14 dní předem a často chtějí lidi i ze dne na den, dodala.
"Nabízíme brigádníkům desítky míst ve výrobních i v potravinářských firmách, u nichž je cítit, že mají zakázky. Nejlépe je na tom drobná elektro a strojírenská výroba. Míst je díky oživení více než poslední dva roky, ale firmy přesto šetří," uvedl Jindřich Hodek z česko-slovenské agentury Index Nosluš Plzeň. Odměny se pohybují od 50 korun u úklidu po 80 korun za hodinu u odborných prací, jsou nižší než v roce 2007. Agentura také nabízí jednotky pozic na doplňování zboží a pokladní v obchodních domech, které poslední dva roky téměř nepřijímaly, dále průzkumy trhu a sezonní práce v parcích. V administrativě, kde by chtěli studenti pracovat nejvíce, je míst nejméně. Do výroby a obchodu se jim nechce, řekl Hodek. Studenti si podle něj hodně vybírají a některé firmy už je neradi vidí, protože často přecházejí z podniku do podniku.
"Brigádníky a krátkodobé pracovníky přijímáme hlavně v době letních špiček. Uplatnění u nás letos nalezne více než 430 lidí, z nichž 350 bude pomáhat v provozu v období dovolených," řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. První brigádníci nastoupili v dubnu, kdy se začíná vařit pivo na léto; pracují ve stáčírně a skladech. Dalších 80 lidí zaměstnává firma na dohodu jako průvodce; pracují zpravidla celý rok. Nedávno přijala do návštěvnického centra 15 průvodců, kteří musejí zvládnout dva světové jazyky. Škoda Transportation studentské brigády neorganizuje, výjimky tvoří praxe studentů. ČEZ přijímá brigádníky pouze do call centra a Česká pošta má většinou stálé lidi na doručování pošty.
"Nabídku brigádnických míst už dlouho nedostáváme. Nejlepší je obracet se na agentury a na firmy," řekla Magdaléna Čadová z úřadu práce v Plzni. Zaměstnavatelé mají sice povinnost hlásit volná místa, brigádnické dohody o pracovní činnosti anebo provedení práce ale nejsou pracovněprávními vztahy a neodvádí se z nich pojištění.

Karlovarský kraj

Poměrně omezená je nabídka letních brigád v Karlovarském kraji. Zatímco například brigády v zahraničí nabízejí hlavně velké centrální agentury, získat krátkodobou práci v regionu vyžaduje hodně iniciativy. V Karlovarském kraji se brigádníci nejčastěji uplatní při roznášce letáků, v obchodních řetězcích nebo přes sezonu v restauracích a kavárnách, zjistila ČTK. "Je ale třeba hledat, obcházet obchody nebo rozesílat emaily a nabízet se. Možností je i Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Je tam ale nevýhodou, že se definitivní rozhodnutí o tom, jestli na festivalu práci dostanete, dozvíte až týden předem," řekl student gymnázia Jan Polák. Filmový festival sice zaměstná desítky studentů, ale trvá jen týden.
Jedním z mála průmyslových podniků, kde mohou ve větší míře najít studenti v době prázdnin uplatnění, je Witte Automotive Nejdek. Producent součástek pro automobilky zaměstná každoročně až několik desítek lidí. Letos začala registrace brigádníků v únoru, dosud této možnosti využilo kolem 300 zájemců, řekla mluvčí společnosti Martina Poštová. Kolik bude brigádníků skutečně přijato, bude jasné koncem května, uvedla.
V závěru května je obvykle jasné, jak bude vypadat skladba zakázek a rovněž vytíženost výroby v letním období. Přijímaný počet brigádníků je proto každý rok jiný, poznamenala. "Ty, které přijmeme, včas vyrozumíme. Zaměstnáváme ve výrobě středoškoláky i vysokoškoláky, přednost ale mají studenti z technicky zaměřených škol, ze škol, s nimiž spolupracujeme, a brigádníci, kteří ve Witte v minulosti už pracovali," dodala Poštová.
Brigádníky dříve využívaly Lázeňské lesy Karlovy Vary a Správa lázeňských parků Karlovy Vary. Tedy společnosti, jejichž zřizovatelem je město. Vzhledem k omezeným financím ale od této praxe ustupují. Například Lázeňské lesy spíše využívají nezaměstnané, jimž úřad práce dotuje část mzdy. Správa lázeňských parků obvykle přijme několik málo brigádníků. "Obvykle jsou to děti našich zaměstnanců, a i z nich si vybíráme jenom ty nejlepší," poznamenala ředitelka Zuzana Macešková.
Určitou šancí, jak sehnat brigádu, nebo alespoň tipy, kde se o ní zajímat, je návštěva některého úřadu práce. Podle mluvčí karlovarského úřadu práce Veroniky Rohožkové přibývá firem, které na úřad posílají informace o místech, jež mohou využít brigádníci například na dohodu o provedení práce. "Tato místa sice nejsou zveřejňována v naší databázi, ale vyvěšujeme je na nástěnky na úřadu. Případným zájemcům o některou z brigád dokážeme i poradit, jak si při sjednávání brigády počínat," uvedla.
Další možností je prohledávat internet. Inzeráty nabízející práci v regionu nejčastěji hledají brigádníky na prodej drobných výrobků u supermarketů. Inzeráty se objevují ale i na nástěnkách škol. Například pro studenty chebské Fakulty ekonomické Západočeské univerzity se nabízí brigáda v podobě kancelářské práce nebo hostesky. Výhodou je znalost němčiny. Nárazově lze také najít brigádu v malých obchodech při doplňování zboží nebo při úklidových pracích.

Jihočeský kraj

Nabídka letních brigád pro studenty není na jihu Čech zatím příliš velká. Personální agentury nebo úřady práce mnoho míst zatím neevidují. Budou přibývat až s blížícími se prázdninami, zjistila ČTK. Studenti si obvykle přivydělávají v cestovním ruchu, pohostinství, obchodě nebo ve větších výrobních podnicích.
Personální agentura Index Nosluš v nabídce letní brigády zatím nemá. Je na ně ještě brzo, v nabídce budou nejdříve v červnu, uvedla Edita Kramlová. Studenti se podle ní obvykle uplatní jako tazatelé při jednorázových dotazníkových akcích nebo při roznášení letáků. Práci mohou najít i v různých podnicích. "To jsou brigády, které nabízíme přes celý rok. Posíláme například brigádníky do výroby mlékárny Madeta," řekla Kramlová.
Studenti během roku dávají přednost jednorázovým brigádám, kdy roznášejí letáky, chodí s dotazníky, uklízejí nebo pomáhají při inventurách. Podle druhu práce si mohou vydělat od 55 korun na hodinu. Nejméně dostanou ve výrobě, při jednorázových brigádách, třeba jako tazatel, se hodinový výdělek pohybuje i kolem 70 korun, řekla Kramlová.
Písecká agentura Manpower nabízí brigádu v jedné z tamních továren a zájem o sezonní práci studenti mají už delší dobu, uvedla pracovnice agentury Lenka Nohejlová. Vydělat si mohou 60 korun za hodinu. Zájemce bude agentura registrovat ještě o prázdninách.
Několik desítek brigádníků najde v létě práci u společnosti Lipnoservis z Českokrumlovska, která se zabývá službami pro volný čas. Letos by mohlo být brigádnických míst o něco více, protože se rozšiřuje nabídka o lanový park a možná se zvětší i nabídka půjčovny kol, uvedl ředitel Petr Dušek.

Liberecký kraj

Nabídka letních brigád je zatím v Libereckém kraji mizivá. Firmy většinou své nabídky volných míst zveřejňují až koncem června. Výhodu při hledání práce na léto mají stálí brigádníci. Řada firem také často na letních brigádách přednostně zaměstnává děti svých pracovníků, řekl ČTK Marek Peřina, jednatel agentury Jobstudent, která už 15 let zajišťuje příležitostnou práci nejen pro studenty, ale i pro nezaměstnané nebo lidi, co si potřebují přivydělat.
Agentura Jobstudent vznikla v roce 1996 přímo v areálu vysokoškolských kolejí v Liberci. Založili ji tehdy dva studenti, kteří reagovali na potřebu svou i svých kolegů najít si příležitostné zaměstnaní. "Tehdy tvořili studenti 90 procent naší klientely, dnes jich je tak 30 až 40 procent," poznamenal Peřina. Je to podle něj proto, že studentům se moc pracovat nechce. "A ti, co pracovat chtějí, si často práci hledají sami na internetu, přes rodiče nebo známé," dodal Peřina.
Nyní nabízí Jobstudent brigády v pekárně, doplňování zboží nebo práci v pokladnách v supermarketech, případně ve výrobě zejména v průmyslové zóně. Brigádníci si mohou vydělat kolem 55 korun za hodinu. "Největší nabídka práce je v průmyslových podnicích," dodal Marek. Zaměstnavatelé většinou požadují věk nad 18 let. Nabídka práce pro studenty středních škol je proto podle Peřiny mizivá. Těmto studentům většinou nabízejí práci reklamní agentury na nejrůznějších promoakcích.
Nabídek práce o prázdninách bude přibývat s blížící se letní sezonou. Největší poptávku po brigádnících mají tradičně v létě v rekreačních oblastech. Hlavně v okolí Máchova jezera, ale i v Českém ráji nebo Krkonoších lze najít brigády hlavně v restauracích a penzionech. Podobnou práci nabízejí agentury také v zahraničí. Studenti mají možnost pracovat v létě v restauracích a hotelech třeba ve Španělsku, Itálii nebo Řecku, ale také v Británii.

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji je největší nabídka letních brigád pro studenty a další zájemce v zemědělství na česání ovoce či sběru jahod. Krátkodobou práci lze přes léto také sehnat v supermarketech či v restauracích. ČTK to dnes řekla zástupkyně ředitele hradeckého úřadu práce Mária Paclíková. Hlavní nabídka brigád na léto podle ní přijde až v červnu.
Největším zaměstnavatelem brigádníků v kraji je Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které si na sklizeň ovoce přes prázdniny pravidelně najímá několik stovek lidí. "Zhruba od 10. července do poloviny srpna budeme na sklizeň višní z téměř 50 hektarů potřebovat 200 až 300 lidí," řekl vedoucí ovocnářského závodu družstva Jiří Fišer. Přihlášky od zájemců bude družstvo přijímat od začátku června.
Odměna při česání je odvislá od výkonu pracovníka. Dobrý česáč si je schopný vydělat 55 až 60 korun na hodinu. "Višně se češou ze země a práce je vhodná pro studenty i seniory," řekl Fišer. Brigádníky z okolí družstvo do sadů denně sváží vlastní autobusovou dopravou z Náchoda, Červeného Kostelce a Jaroměře.
Po sklizni višní bude družstvo ještě shánět asi 150 brigádníků na sklizeň jablek, která bude od poloviny září do konce října. Při česání jablek družstvo využívá i služeb několika desítek Slováků a Poláků. Poláci jezdí z polského hraničního města Kudowa Zdrój. I na sklizeň jablek družstvo začne brát přihlášky začátkem června.
Pokud se studenti rozhodnou shánět práci sami u zaměstnavatelů, mohou mnohdy odejít s nepořízenou. Řada firem potřebu brigádníků zaplní dětmi svých zaměstnanců nebo lidmi, kteří u nich jako brigádníci pracovali v minulých letech. Je to případ pivovaru Primátor Náchod, který je největším výrobcem piva v kraji. "Přes léto máme do deseti brigádnických míst. Zamluvené jsou dopředu, většinou je obsadí děti zaměstnanců," řekl ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Studenti však nemusejí obcházet jednotlivé firmy a mohou využít služeb personálních agentur, které jim práci zajistí. Například agentura Index Nosluš na červen nabízí pro muže brigádu na nakládku a vykládku zboží z kamionu. Ženám nabízí administrativní práce v oddělení logistiky a zasílatelství či práce telefonní operátorky. Mzdy se pohybují od 65 do 85 korun za hodinu.

Pardubický kraj

V nabídce letních brigád pro studenty v Pardubickém kraji převažuje pouliční prodej a propagace. Je možné být aktivistou Greenpeace i prodejcem klíčenek pro neziskovou organizaci. Jiné nabídky se hledají obtížněji. Lze například získat pozici telefonního operátora, dělníka ve větším podniku na montážní lince nebo práci jako pomocná síla v kuchyni na dětském táboře. Vyplývá to z informací na serverech, které nabízejí zaměstnání.
Většinou se pracovní nabídky koncentrují v Pardubicích, v jiných městech se hledají brigády obtížněji. Výdělky jsou různé, od 50 korun i do 200 korun za hodinu. Záleží na potřebných znalostech a obtížnosti nabízené brigády. Greenpeace nabízí 140 až 180 korun za hodinu, je to ale podmíněné tím, že brigádník musí za den získat určitý počet donátorů.
"Jejich úkolem je informovat o naší činnosti a musí získat jednoho příznivce za dvě hodiny. Výplata se dává jednou týdně, takže když se jeden den nedaří, dá se to dohnat jiný den. Teď pracujeme v Praze a chceme kampaň rozjíždět v Pardubicích, přes léto budeme mít i travel team, který bude cestovat po republice," řekla Petra Severová z Greenpeace.
Práce na ulici je nejčastější pracovní nabídkou. Zájemci musejí být komunikativní a nebát se odmítnutí. Pouličních prodejců je totiž například na třídě Míru v Pardubicích opravdu hodně. Občanské sdružení Baby help z Přelouče za hodinový plat 50 korun chce po brigádnících, aby lidem vysvětlovali, co nabízí a komu pomáhá. Občanské sdružení Rozbřesk zase hledá prodejce magnetů a klíčenek, které vyrobili zdravotně postižení lidé. Za hodinu si brigádník vydělá 100 korun.
Sehnat krátkodobou brigádu přes léto například v řetězci KFC už je složitější. "Přijímáme spíš na dlouhodobý úvazek. Já tu pracuji při škole. Letní brigády nenabízíme vůbec," řekla ČTK pracovnice rychlého občerstvení v Pardubicích.
Na pracovních webech firmy také nabízejí výpomoc v kuchyni na letních táborech, za jeden turnus si lze vydělat 3500 až 4000 korun. Studentům, kteří dovršili 18 let, nabízejí i pozici vedoucího či administrativního pracovníka. Jednorázově si lze vydělat peníze i jako obsluha na rautech.
"Brigádnici uklízejí skleničky, nalévají pití, prostírají stoly. Jsou to akce jednorázové, ráno se vyjede v sedm a vrací se třeba ve dvě ráno druhý den. Za den se dá vydělat až 1500 korun. My budeme asi spolupracovat s pardubickým závodištěm, kde jsou dostihy dvakrát do měsíce, plus pořádáme naše větší akce," řekl Zdeněk Pochobradský z restaruace Bonté v Pardubicích.
Pracovní agentura Manpower aktuálně nabízí pozici operátora v call centru v Pardubicích za 82 korun za hodinu. Brigádník poskytuje informace volajícím klientům o dopravním spojení v zemi, zaškolení trvá zhruba šest dní. Studenti také mohou zkusit v okrajové části Pardubic lepit tužky k časopisům. Úkolová mzda je 65 korun na hodinu, podle Aleny Klementové ale není problém normu splnit a brigádníci si vydělají i víc.
"V létě očekáváme nabídku do firem v okrajových částech Pardubic. Je to lehká manuální montážní práce. Sazba je 70 korun za hodinu. Bude nutné odpracovat pět týdnů v kuse s volnými víkendy. Práce je na směny, denně maximálně 7,5 hodiny," řekla Klementová.
Zájemci o letní brigádu mohou zkusit i zahradnické práce. Technicky zdatnější se mohou zapojit do vyvíjení aplikací pro sociální síť Facebook. Zejména dívkám firmy nabízejí pozice hostesek například v supermarketech. Realitní kanceláře zase hledají plnoleté brigádníky, aby nabízeli nemovitosti.

Kraj Vysočina

Na Vysočině si studenti mohou během léta přivydělat v továrnách i ve službách pro turisty. Volných míst bude zřejmě i letos o dost míň než uchazečů, podle zjištění ČTK se proto mládež uchází o práci už od ledna. Některé strojírenské firmy se letními brigádami snaží přitáhnout budoucí odborníky, jinde mají přednost děti zaměstnanců. Pestré prázdniny lze prožít na Žďársku - westernové městečko Šiklův mlýn přijímá na výpomoc kolem 50 lidí.
Pelhřimovský strojírenský podnik Agrostroj má kolem 1350 vlastních zaměstnanců. Brigádníků se během léta v závodě vystřídá 50 až 60. "Bereme je každý rok, ale máme na to pravidla. Osvědčilo se nám to," uvedl personální ředitel Zdeněk Pavlovský. Cílem je poskytnout praxi budoucím strojařům, kteří by mohli v podniku po ukončení školy pracovat.
"Technické profese na Pelhřimovsku chybí," vysvětlil Pavlovský. Na brigádu v Agrostroji mají největší šanci studenti, kteří mají od firmy stipendium. Následují žáci technických oborů a pak mládež studující příbuzné obory. Teprve za nimi jsou děti zaměstnanců.
Šance na výdělek bude možná i ve strojírenském podniku Motorpal. "Brigádníky pravděpodobně přijímat budeme," uvedl Pavel Nový z vedení firmy. Dodal, že o místa je zájem.
Brigádníky budou mít i v některých potravinářských provozech. V polenské mlékárně se 47 zaměstnanci se jich během prázdnin vystřídá do 15. "Jsme nepřetržitý provoz, nemáme celozávodní dovolenou. V létě máme navíc největší sezonu pro balkánský sýr," vysvětlil jednatel Miloš Kvasnička. V posledních letech podle něj není problém sehnat výpomoc; už teď mají zájemci nejvyšší čas se nahlásit. "Přednost mají děti zaměstnanců," upozornil.
Volná místa přibývají na Vysočině v létě i díky turistice. Westernové městečko Šiklův mlýn, které patří k nejčastějším výletním místům v kraji, potřebuje v hlavní sezoně brigádníky například jako obsluhu ke stánkům. Kdo na to má zkušenosti, může pracovat třeba i u koní. Také tam se hlásí dost mladých lidí, přednost mají osvědčení pracovníci.
V zemědělství se však na venkovské Vysočině asi moc brigádníků neuchytí. "Přes léto je to s brigádami špatné. Většina podniků si to nějak zajistí z vlastních zdrojů," míní ředitel žďárské agrární komory Václav Špaček. Opatrné byly v odhadu míst pro brigádníky i oslovené stavební firmy, protože mají zatím v regionu méně práce než jindy.
Personální agentura Grafton Recruitment zatím v Jihlavě eviduje kolem tří desítek zájemců o letní brigádu, někteří jsou přihlášení už od ledna. Podle Stanislavy Práškové z agentury to ale není nutné. "Stejně ještě nemáme od klientů požadavky na to, kolik budou potřebovat brigádníků a kdy mohou nastoupit. To dostáváme až těsně před létem," zdůvodnila.
Agentura zprostředkovává brigády hlavně ve velkých závodech, které potřebují nahradit pracovníky na dovolené. O brigádu se podle Práškové hodně zajímají mladí lidé čerstvě po maturitě, kteří ještě nemají jasno v tom, co budou dělat dál. Jsou často ochotní pracovat i v září.

Jihomoravský kraj

Nabídka letních brigád na jihu Moravy nebude letos kvůli dozvukům ekonomické krize zřejmě příliš široká ani pestrá. Nezaměstnaným ani studentům tak zřejmě léto přílišnou naději na výdělek nepřinese. Vyplynulo to z informací, které ČTK poskytli zástupci úřadů práce, agentur zprostředkovávajících brigády a firem.
"Situace je stejně špatná jako loni a předloni. Firmy nemají peníze, dodatečnou práci dělají sami zaměstnanci a v létě vypomáhají třeba i jejich děti," uvedl majitel Studentservisu v Brně-Králově Poli Rostislav Hradecký.
Jeho agentura prý ale v poslední době nezaznamenává ani výraznější zájem studentů o brigády. "Máme kancelář přímo na vysokoškolských kolejích a když vyvěsím nabídku, moc se nehlásí. Asi mají peníze od rodičů," dodal.
Slova Hradeckého o nevelké nabídce práce přes léto potvrdil i šéf jihomoravské pobočky úřadu práce Jan Marek. Úřady práce sice podle něj klasické krátkodobé brigády nenabízejí, evidují totiž nejméně tříměsíční nabídky zaměstnání. "Nečekám, že by se zvýšila nabídka těchto možností. A když, tak jenom mírně," podotkl nicméně.
Podle Renaty Šopfové z personální agentury Trenkwalder přicházejí od firem významnější nabídky na letní brigády až počátkem června.
Příliš velkou šanci přivydělat si nečeká v létě třiadvacetiletý Jan Konůpek, kterému se vloni nepovedly přijímací zkoušky na magisterský program na Masarykově univerzitě. "Letos jsem si musel sám na sebe vydělávat, práce bylo málo, nemyslím si, že by se situace v létě nějak dramaticky zlepšila," dodal. Přesto bude o získání brigády, v obchodě nebo i na stavbě, usilovat.
Někteří větší zaměstnavatelé v kraji však brigády nabízejí a tvrdí, že v létě budou přijímat více brigádníků. "V době sezonního prodeje, jako je například období dovolených, přijímáme brigádníků více," uvedla mluvčí obchodního řetězce Tesco Eva Karasová. "Počet brigádníků na každém obchodě je dán provozními potřebami dané jednotky, specifikou konkrétní lokality a prodejními špičkami," doplnila.
Zhruba desítky míst pro brigádníky nabízí dopravce Student Agency, který má centrálu v Brně a pobočky v dalších městech včetně Prahy. Agentura, která zprostředkovává brigády i v zahraničí, podle svého mluvčího Aleše Ondrůje vypráví ročně celkově asi 1000 lidí na sezonní letní práce.
Naopak brigády v létě nenabízejí jiné velké firmy včetně brněnských veletrhů, jejichž hlavní akce se konají mimo letní měsíce.
Nezaměstnanost na jižní Moravě podle posledních údajů v březnu klesla o 0,5 procentního bodu na 10,3 procenta. Bez práce je kolem 65.000 lidí. Region stále patří v ČR k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti.

Moravskoslezský kraj

V Moravskoslezském kraji by mělo být během léta k dispozici více brigád. Agentury práce letos pozorují na trhu zlepšenou situaci, například JOB-centrum Ostrava zaznamenalo v minulých měsících větší poptávku po brigádnících. Problém sehnat nějakou brigádu však mohou mít studenti, protože se o brigády zajímají také nezaměstnaní, kteří nemohou získat práci. Firmy jim pak často dávají přednost, protože mají například odborné vzdělání a praxi. ČTK to řekli zástupci agentur práce.
"Poslední dva měsíce, tedy v březnu a dubnu, se podařilo překonat počet nabízených brigád ve srovnání se stejnými měsíci minulého roku. Předpokládám, že v létě bude tento trend pokračovat," řekl jednatel JOB-Centra Ostrava Radovan Burkovič. Přesná čísla však není schopen odhadnout, protože se požadavky firem na brigádníky mění velmi operativně. Nejvíce brigád se dá podle něho očekávat ve stavebnictví a při úpravách zeleně, také v lehkém průmyslu, například v potravinářství.
"Firmy nám někdy hlásí pouze několik dnů dopředu, že potřebují lidi na dva nebo tři týdny," uvedl Burkovič. Zájem o dočasnou práci ze strany studentů i nezaměstnaných lidí je velký. "Je vidět, že v kraji je vysoká nezaměstnanost. Proto se i nezaměstnaní často ptají na brigády," uvedl. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji činila na konci března 12 procent. Celkem bylo v regionu 76.628 nezaměstnaných lidí, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce.
Lidé se zajímají i o brigády v zahraničí, poté co se uvolnil trh práce pro Čechy v Německu a Rakousku. "Naše agentura však brigády do ciziny nezprostředkovává. Ale vím od kolegů, že tyto země si stále pracovní trh hlídají a snaží se dávat přednost svým občanům," uvedl.
V agentuře práce JOB FACTORY v Ostravě příliš mnoho nových nabídek na brigády nedostávají. "Zájem mezi lidmi o brigády by byl, ale nabídek dostáváme velmi málo. Když už nějaká přijde, tak je velmi špatně placená, například částkou 30 až 40 korun za hodinu, přitom za práci, která se běžně dělá na hlavní pracovní úvazek," uvedl personalista agentury Roman Domes. Celkově na trhu práce však pozoruje také zlepšení, pracovních nabídek přibývá.
Podle analytičky ostravské pobočky úřadu práce Vladany Piskořové nastalo v některých oborech oživení. "U firem, které sledujeme, se v roce 2010 situace stabilizovala, nyní hlásí dokonce nárůst zaměstnanosti. Do června předpokládají další přibírání lidí," uvedla. Oživení je podle ní vidět zejména v automobilovém průmyslu, ale také v hutnictví a strojírenství. Problematická situace přetrvává ve stavebnictví, dopravě a logistice.

Olomoucký kraj

Už nyní by se měli začít poohlížet po letní brigádě studenti z Olomouckého kraje. Podle mnohých zprostředkovatelských firem a personálních agentur z regionu bude nabídka letního přivýdělku omezená a poptávku s největší pravděpodobností neuspokojí. Zájemci, kteří práci seženou, si vydělají v průměru 60 až 70 korun hrubého za hodinu, zjistila ČTK.
"V oblasti brigád je zatím naprosto mrtvo. Stejně tomu bylo i loni, žádné oživení zatím nepociťujeme. Zřejmě to bude špatné," uvedla job manažerka olomoucké pobočky agentury Trenkwalder Taťána Kopecká.
Poptávka po letním přivýdělku převýší nabídku zaměstnavatelů i podle vedoucího olomoucké pobočky personální a poradenské agentury Grafton Recruitment Michala Navrátila. "Zájemcům bych určitě doporučil, aby se co nejdříve zaregistrovali do naší databáze. Lidem z ní dáváme přednost, s nabídkou práce je kontaktujeme jako první," uvedl Navrátil.
Možnost registrace nabízí i personální agentura Index Nosluš. Také podle vedoucí její olomoucké pobočky Kateřiny Pavlíkové by s ní zájemci o letní brigádu neměli otálet. "Už nyní je zájem o letní brigády poměrně vysoký. Zatím ale nemůžu říci, jak velká bude nabídka. Na to je ještě brzo," řekla Pavlíková.
Firmy, které se obracejí na personální agentury, mají zájem především o nekvalifikovanou pracovní sílu. Služeb studentů využívají úklidové firmy, výrobní a stavební závody, marketingové společnosti či zemědělské a potravinářské podniky.
Několik desítek brigádníků bude letos v létě potřebovat například Zemědělské družstvo Senice na Hané. "První zaměstnáme ve druhé polovině června na odplevelování cukrovky, další ve druhé polovině srpna do sadů a na chmel," řekl předseda družstva Jaroslav Navrátil. Do deseti brigádníků přijme o prázdninách hanušovický pivovar Holba.
Olomoucký kraj dlouhodobě vykazuje druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi. Na konci března činila 12,1 procenta. V evidencích úřadů práce bylo na konci tohoto měsíce 38.932 dosažitelných uchazečů o zaměstnání.

Zlínský kraj

Většina velkých podniků ve Zlínském kraji je připravena v letních měsících přijmout brigádníky z řad studentů. Zatímco před lety, v době hospodářské krize, od toho některé firmy téměř upustily, od loňského roku se situace zlepšuje. Nicméně poptávka stále převyšuje nabídku, shodli se dnes zástupci firem i personálních agentur, které oslovila ČTK.
"Co mám zatím informace od firem, tak letos práce pro brigádníky bude. Počítám, že situace bude lepší než loni, ale zatím se to dá jen těžko odhadnout," řekla Alice Matůšů z personální agentury Index Nosluš ve Zlíně. Doplnila, že nejhůře se letní brigády studentům hledaly předloni, kdy podniky naplno zasáhla hospodářská krize a řada z nich musela i významně propouštět. "Zájemci o brigády zatím mají do léta času dost. Podniky poptávky uveřejňují často i jen několik dní dopředu," poznamenala s tím, že nejčastěji firmy nabízejí práci ve výrobě.
Spíše než na služby personálních agentur se ale studenti prý spoléhají sami na sebe, často se vracejí na místa, kde už v minulosti pracovali či v podniku pracuje rodinný příslušník. "Firmy zase přes personální agentury poptávají spíše agenturní pracovníky s tím, že na letní měsíce mají nějakou velkou zakázku. Jde především o pozice na montážních linkách, dělnické profese," uvedla Jana Doležalové z personální agentury Grafton Recruitment Zlín.
Potvrdil to například i provozní ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek. "Neobracíme se na žádné agentury, nemáme inzeráty. Většinou jde o studenty, kteří u nás během roku vykonávají praxi, nebo o ty, kteří už u nás v minulosti pracovali či je u nás zaměstnaný někdo z příbuzenstva," řekl Dědek. Každým rokem podnik takto přijímá desítky lidí. Studenti středních škol, kteří už mají za sebou nějakou praxi, v lázeňských hotelích pracují většinou jako obsluha. "Přijímáme brigádníky i na pomocné práce do kuchyní, pokojské. Zájem převyšuje naši nabídku," doplnil Dědek.
"Studenti středních a vysokých škol ve zlínském regionu mají velký zájem o brigády ve výrobních závodech Mitas ve Zlíně a Otrokovicích. Bohužel nemůžeme uspokojit všechny také proto, že společnost Mitas dává přednost dětem zaměstnanců," sdělila Milada Kincová, ředitelka personálního úseku otrokovického výrobce zemědělských a stavebních pneumatik - společnosti Mitas.
V Mitasu během celozávodní dovolené i během kalendářního roku pracují brigádníci při čištění strojů a provádí úklidové práce. V období celozávodní dovolené, počátkem srpna, se vystřídá 50 mladých brigádníků ve výrobních halách ve Zlíně a Otrokovicích. "Někteří z nich se každoročně vrací a pracují u nás v létě po dobu svého středoškolského i vysokoškolského studia," doplnila Kincová.
S brigádníky letos počítá například i zlínský producent obráběcích center a vícevřetenových automatů TAJMAC-ZPS či Moleda, výrobce obuvi tradiční značky Prestige. Nicméně v porovnání s předchozími zmiňovanými podniky přijmou o poznání méně brigádníků.

( ČTK )


Stovky agentur práce jsou od dubna bez licence
Hospodářské noviny, IHNED.CZ (pátek, 15.4.2011)

Zákon podmiňuje licenci agentur pojištěním proti krachu. Ministerstvu práce doložilo pojištění jen 520 agentur z 1290.

Pouhých 521 agentur práce vyhovělo zákonu a doložilo počátkem dubna ministerstvu práce, že je pojištěno proti úpadku. Licenci na zprostředkování zaměstnání má však 1290 agentur. Skoro 770 jich tedy nevyhovělo zákonu a k 1. dubnu automaticky o licenci přišlo. Od té doby podnikají neoprávněně nebo samy tuto činnost ukončily. Některé se však kvůli údajně nesplnitelným požadavkům zákona hodlají bránit u Ústavního soudu.

"Končíme se zprostředkováváním a zaměstnáváním lidí. Ten zákon je paskvil, kterému nebyla šance vyhovět," vyjádřil se jeden z pražských agenturních zaměstnavatelů Tomáš Macháček. Zákon říká jasně: Kdo nedodal nejpozději do 1. dubna na ministerstvo doklad o tom, že si sjednal pojištění proti úpadku, automaticky přichází o licenci a nesmí pod hrozbou dvoumilionové pokuty zprostředkovávat zaměstnání.

Na sjednání pojištění měly agentury sotva pár dní. Novela zákona o zaměstnanosti sice platí již od letoška, ale požadované pojištění proti úpadku agentur a firem, do nichž vysílají své zaměstnance (takzvaných uživatelů), u nás nenabízel nikdo. Až krátce před prvním dubnem přišly s nabídkou pojištění pojišťovny Slavia, Uniqa, ČPP.

Pojišťují proti úpadku, ale jen samotné agentury. Zákon však požaduje i pojištění uživatelů. Ministerstvo přispěchalo s výkladem, podle kterého stačí pojistit pouze agenturu. Spustil se poprask, agentury váhaly, zda na diktované podmínky pojišťoven v časové tísni vůbec přistoupit.

"Agentury práce budou v následném období kontrolovány mimo jiné i s ohledem na dodržení této zákonné povinnosti," uvedla včera mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Řada z celkového počtu oněch necelých 1300 agentur, které mají licence na zprostředkování zaměstnání, nemá momentálně žádné zaměstnance, anebo tuto činnost v současné době aktivně nevykonává. Ministerstvo tvrdí, že tyto agentury pojištění dokládat nemusely.

"To je samozřejmě nesmysl. Ministerstvo si vykládá zákon po svém, aby na poslední chvíli zamaskovalo, že jde o nesplnitelný požadavek a zásadní chybu v zákoně, která znemožňuje podnikání mnoha agenturám. Do konce dubna budeme podávat ústavní stížnost," reaguje Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, jež sdružuje menší zprostředkovatele v Česku.

Řada agentur, které nedodaly ministerstvu doklad o sjednaném pojištění, činnost nemusí ukončit úplně. Na základě jiné licence může vykonávat například poradenskou činnost nebo nábor zaměstnanců do jiných firem. "Tenhle nešťastný zákon ale nevyčistí trh od různých pochybných agentur, jak si ministerstvo představovalo. Podvodníci, kteří šidí své zaměstnance a stát na daních, mají dost prostředků, aby si pojištění zaplatili," přidává se Jaroslava Rezlerová, ředitelka Manpower, největší agentury u nás, a šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Agentury a pojištění:
521 agentur práce z celkového počtu 1290 doložilo, že mají pojištění proti úpadku. Ostatní agentury už nesmí zaměstnávat žádné zaměstnance.
100.000 lidí zaměstnávají agentury práce v Česku a vysílají je pracovat do stovek továren, jako jsou Škoda Auto, Panasonic a další.
8.000 lidí zaměstnává největší agentura v Česku - Manpower (zajišťuje například dělníky pro Škodu Auto). Roční pojistka proti úpadku činí u největších agentur stovky tisíc korun.

( Miroslav Petr )


Agentury se na poslední chvíli houfně pojišťují
Hospodářské noviny, IHNED.CZ (středa 30.března 2011)

Asociace agentur vzdala odpor proti požadavku na povinné pojištění. Zprostředkovatelé práce mají na pojištění dva dny. Jinak ztratí licenci.

Jen pár dnů před pátečním termínem pro uzavření pojištění proti úpadku začaly stovky agentur práce horečně vyjednávat s několika málo pojišťovnami, které jim jsou schopny tento produkt nabídnout. Včera se na uzavření pojistek dohodli i členové Asociace poskytovatelů personálních služeb, zaměstnávající tisíce lidí a sdružující u nás největší zprostředkovatelské firmy, včetně těch nadnárodních, jako je třeba Manpower nebo Grafton.

"Nemůžeme riskovat, že prvního dubna přijdeme o licence. Nemáme jinou možnost než se pojistit," reaguje prezidentka asociace Jaroslava Rezlerová. Agentury se rozhodly, že si pojištění sjednají až po týdnech spekulací a jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ohledně zákonem požadovaného pojištění zprostředkovatelských agentur a firem, do kterých dodávají pracovníky (takzvaných uživatelů). Zákon o zaměstnanosti totiž požaduje, aby se nejpozději do konce března agentury pojistily nejen proti svému vlastnímu úpadku, ale i proti případnému úpadku zmíněných uživatelů. Tedy firem, jako je třeba Škoda Auto nebo Panasonic, které se bez agenturních zaměstnanců neobejdou.

Jenže pojištění v takovém rozsahu nikdo u nás neposkytuje a poskytovat nehodlá. Pojistku - ale jen proti úpadku samotné agentury - nabídly pojišťovny Slavia, Uniqa, ČPP a Atradius. To podle zástupců agentur i některých právníků na splnění požadavku zákona nestačí. Některé firmy už zvažovaly žalobu na stát kvůli tomu, že jim nesplnitelnými požadavky znemožňuje podnikání. MPSV však tvrdí, že stačí jen pojištění samotné agentury. "V případě, kdy agentura práce sjedná pojištění záruky proti svému úpadku, splňuje tím současně podmínku pojištění proti úpadku uživatele," opakuje stanovisko mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Kdo se nepojistí, přijde o byznys
Někteří zprostředkovatelé práce už o pojištění začali vyjednávat před několika týdny. A těm, kteří dosud důsledně trvali na právním výkladu zákona, hrozilo, že bez pojistky přijdou v pátek nejen o licenci, ale i zaměstnance, které by jim pojištěná konkurence začala přetahovat. "Nezbývá než vyjednat solidní podmínky těch pojistek," říká Luboš Rejchrt z agentury Grafton.

Třeba Rudolf Pavlík, majitel agentury Interservice se zhruba 40 zaměstnanci, má ročně zaplatit přes 130 tisíc. Statisíce až přes milion korun zaplatí agentury, které zaměstnávají tisíce lidí. Částka, kterou mají pojistit, se totiž počítá z trojnásobku hrubé mzdy všech zaměstnanců. "Co jiného je to než vydírání v časové tísni. Pojišťoven, které tohle pojištění nabízejí, je hrstka. Není z čeho vybírat," říká Pavlík.

"Ministerstvo svým výkladem jednoznačně porušuje zákon. Připravujeme žalobu k Ústavnímu soudu a stížnost k Evropské komisi," vyjádřil se Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a šéf Asociace pracovních agentur, sdružující menší firmy na trhu.

Jen na rok
Ale i Burkovič si už sjednal pojištění své agentury. "Nešlo to jinak. Pikantní přitom je, že ministerstvo nás k tomu přinutilo v souvislosti se zákonem, který byl loni schválen ve stavu legislativní nouze a jehož platnost Ústavní soud omezil jen pro letošní rok," dodává.

Požadavek, aby si agentury sjednávaly pojištění nejen pro případ vlastního úpadku, ale i úpadku uživatele, je nepřijatelný i podle právních expertů. "To je nesmyslné. Věřím, že se to v novele, která se nyní chystá, už neobjeví. A je otázka, jak řešit pojištění samotných agentur," říká expertka na pracovní právo Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners.

Ustanovení o pojištění agentur má podle MPSV chránit zaměstnance agentur a také regulovat činnost těch agentur práce, které poskytují nekvalitní služby. Novela zákona je nyní v připomínkovém řízení.

Pojištění agentur
100 tis. korun a více zaplatí ročně za pojištění proti úpadku menší agentura práce. Větší zprostředkovatelé kolem milionu.
1 323 agentur práce se v ČR týká povinnost pojištění proti úpadku. Celkem zaměstnávají a propůjčují do podniků zhruba 100 tisíc lidí.

Jen čtyři pojišťovny
Nový produkt - pojištění proti úpadku agentury práce nabízí podle dostupných informací zatím jen pojišťovny Slavia, ČPP, Uniqa a Atradius. Jiné, jako třeba Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna nebo Kooperativa, možnosti zvažují. Agentury však musejí uzavřít pojistku nejpozději do konce března.

POJISTÍ SE
Šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová soudí, že stát nutí agentury k uzavření pojistek proti úpadku neoprávněně. Agentury se přesto dohodly, že pojištění uzavřou.


Reportáže v Českém rozhlasu o prověřování zástupců agentur práce bezpečnostními složkami Ministerstva vnitra ČR


Radiožurnál (pátek, 11.března 2011):       


Reportáže v Českém rozhlasu o novém povinném pojištění agentur práce


Radiožurnál (čtvrtek, 10.března 2011):     


V Moravskoslezském kraji lehce klesla nezaměstnanost
ČT 24 (středa, 9. března 2011)

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji přestala stoupat. Po třech měsících je počet lidí bez práce nižší. Více je také brigád pro studenty. Úřady práce si to vysvětlují nárůstem sezónních prací. Nejméně pracovních míst je ve stavebnictví, které stále prochází ekonomickou krizí.

Na jedno pracovní místo čeká v Moravskoslezském kraji 26 lidí. Situace se oproti předchozím měsícům mírně zlepšila. "Nezaměstnanost klesla ve všech okresech Moravskoslezského kraje, nejvíce pak uchazečů o zaměstnání ubylo v okrese Nový Jičín a Bruntál," potvrdila mluvčí Úřadu práce v Ostravě Martina Kubínová.

Dobrou zprávu mají také agentury zaměstnávající zejména studenty. Počet brigád stoupá. "Ani jsme s tím nepočítali, ale nakonec jsme šli v celkových tržbách o nějakých šest až sedm milionů korun v hrubých mzdách u brigádníků nahoru," pochvaluje si jednatel JOB-centra Marek Lazor.

Nejnižší nezaměstnanost je ve Frýdku-Místku, podle odborníků z úřadu práce je to díky automobilce Hyundai. Zaměstnavatelé nejčastěji potřebují montážní dělníky, pracovníky ostrahy nebo svářeče. Nedostatek je také technických pracovníků se znalostí cizích jazyků. "Největší nabídka je asi na pozice lékařů, potom obchodních zástupců a pracovníků v oblasti IT, nejmenší je v oblasti kreativity – takže grafici nebo fotografové," myslí si jeden z oslovených uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Podle mluvčí ÚP v Ostravě Martiny Kubínové horší situace na trhu práce přetrvává v oblasti stavebnictví a poptávka po těchto profesích je stále na nízké úrovni.

"V době krize nás nejvíce nad vodou držel potravinářský průmysl a služby. Pokud bychom spoléhali na stavebnictví nebo těžký průmysl, tak tam to bylo mnohem horší," potvrdil i Marek Lazor z JOB-centra. Nezaměstnanost klesla také na Olomoucku – ze 13 na 12,7 procenta. Největší úbytek nezaměstnaných zaznamenali na Jesenicku. Výraznější snížení počtu uchazečů o práci ale čekají úřady práce až v roce 2012.

(Pavla Daňková)

Česká televize, ČT24, 9. března 2011


Přehrát


Stáhnout (10 MB)



Ministr Drábek trvá na pojištění personálních agentur proti úpadku   =>
Český rozhlas 1 (úterý, 8. března 2011)

Personální agentury musejí pojistit sebe a firmy, kterým dodávají brigádníky, proti úpadku. Žádná z pojišťoven ale takový produkt nenabízí, protože není jasné, jaké pojištění by mělo být použito a jak by měly pojišťovat firmy, se kterými by nebyly ve smluvním vztahu.

Podle jednatele společnosti JOB-centrum Ostrava, Radovana Burkoviče, by navíc agentury byly pojištěny proti úpadku dvakrát: „My se tam dostáváme do konfliktu, protože v okamžiku, kdy pojišťujeme lidi ze zákona sociálním a zdravotním pojištěním a zkrachujeme, tak náš zaměstnanec nebo brigádník přijde na úřad práce a úřad práce mu z toho povinného pojištění vyplatí tři mzdy. Zároveň nám zákon od 1. 1. 2011 ukládá pojistit si totéž podruhé.“

Pokud by v takovém případě agentura zkrachovala, brigádník by dostal vyplacené plnění od státu i pojišťovny a to je nezákonné. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto na dodržení zákona trvá. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka totiž některé pojišťovny produkt nabízejí, a tak na pojištění personálních agentur trvá: „Již několik komerčních pojišťoven nabízí pojištění agentur práce. Já nevidím žádný problém, který by měl mít vliv na splnění podmínky, kterou ukládá zákon.“

Česká asociace pojišťoven ale odmítá, že by její členové pojišťovali personální agentury proti úpadu, jak tvrdí ministr Drábek. „Považujeme tuto právní úpravu za velmi nepřesnou, protože tam není přesně vymezena kvalifikace nebo jaké pojištění má být provozováno a nejsou tam specifikované podmínky toho pojištění,“ uvedla Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.

Personální agentury mají čas do konce března, pokud se do té doby nepojistí, může jim stát odebrat licenci.

(Květa Moravcová)


Brigád na Ostravsku loni i přes krizi přibylo
prvnizpravy.cz (sobota, 5. března 2011)

Počty brigád uzavřených největší ostravskou agenturou práce JOB-centrum loni předstihly rok 2009.

Z hlediska objemu vyplacených mezd brigádníkům byl rok 2010 třetím nejlepším rokem za posledních 15 let, uvedl jednatel pracovní agentury Radovan Burkovič.

Až do konce roku 2009 se nabídka brigád pohybovala na Ostravsku mezi 40 až 60 procenty roku 2008. "Ani rok 2010 v tom nebyl z počátku výjimkou. V některých měsících byla nabídka práce velmi vysoká, v jiných naopak mizivá. Jako na houpačce. Konečné účtování ale přineslo milé překvapení, počty brigád předstihly krizový rok 2009 a v některých ukazatelích i rok 2008, kdy krize začínala," uvedl Burkovič.

"Počet zaměstnaných brigádníků byl loni sice podobný jako v roce 2009, ale brigádníci si více hlídali práci. Průměrný počet směn na jednoho brigádníka vzrostl o čtvrtinu. Při o pět procent nižším počtu odpracovaných hodin než v roce 2008 je částka vyplacených hrubých mezd v roce 2010 o sedm procent vyšší," srovnal Burkovič a dodal, že firmy navíc vloni už nehledaly jen nejlevnější pracovní pozice, ale agenturními zaměstnanci řešily i pozice více placené. "Nevěřily příliš v oživení trhu a neměly odvahu nabírat zaměstnance do stálého pracovního poměru. Proto i průměrná roční hrubá mzda na jednoho brigádníka stoupla z necelých 15 tisíc v roce 2009 na více než 18 tisíc v roce 2010," doplnil.

Počátek roku 2011 se podle Burkoviče prozatím neliší od jiných let, kdy měsíce leden a únor jsou tradičně v nabídce brigád nejchudší. "Nabídka brigád velmi kolísá, někdy prudce vyletí vzhůru, jindy naopak stagnuje nebo ještě i klesá oproti předchozímu krizovým letům. Zaměstnavatelé jsou v objednávání brigádníků opatrní a dobře zvažují, zda se jim v daném okamžiku opravdu vyplatí už brigádník nebo ještě stále přesčas vlastního zaměstnance. Zlepšení očekáváme s příchodem jarního počasí a sezónních prací," uzavřel jednatel.

(www.prvnizpravy.cz)


Plat brigádníků loni vzrostl
Moravskoslezský deník (pátek, 4. března 2011)

Pracovní trh v loňském roce na Ostravsku překvapil. Brigád oproti předchozímu roku přibylo a lidé si při nich vydělali i více peněz. Vyplývá to ze zprávy JOB-centra Ostrava, což je největší ostravská agentura práce na poli brigád.

Počty brigád předstihly krizový rok 2009, a v některých ukazatelích i rok 2008, kdy krize začínala. Z hlediska objemu vyplacených mezd brigádníkům byl rok 2010 třetím nejlepším rokem za posledních patnáct let,“ konstatoval Radovan Burkovič, jednatel JOB-centra Ostrava.

Průměrná roční hrubá mzda na jednoho brigádníka stoupla z necelých 15 tisíc v roce 2009 na více než 18 tisíc v roce 2010.

Jedním z důvodů je skutečnost, že firmy loni nehledaly jen nejlevnější pracovní pozice, ale agenturními zaměstnanci řešily i pozice více placené. „Nevěřily příliš v oživení trhu a neměly odvahu nabírat zaměstnance do stálého pracovního poměru,“ sdělil Burkovič. Brigádníci si také práci více hlídali – průměrný počet směn na jednoho brigádníka vzrostl o čtvrtinu.

Počátek roku 2011 se podle Burkoviče prozatím neliší od jiných let. Leden a únor byly jako tradičně v nabídce brigád nejchudší. Zlepšení se čeká s příchodem jarního počasí a sezónních prací. „Zaměstnavatelé jsou nicméně v objednávání brigádníků opatrní a dobře zvažují, zda se jim v daném okamžiku opravdu vyplatí už brigádník, nebo ještě stále přesčas vlastního zaměstnance,“ doplnil Burkovič.

(Iva Havlíčková )


Anketa : Co je pro podnikatele nejdůležitější ? Byla nedávná krize jen mínusem, nebo Vám přinesla i něco pozitivního ?
Deník, ekonomika regionu (čtvrtek, 17.února 2011)

Ptali jsme se některých finalistů soutěže Podnikatel roku 2010 Moravskoslezského kraje
Radovan Burkovič, JOB-centrum : "Nejdůležitější jsou podle mě pevné nervy. Když jsme před více než dvaceti lety začínali, byli jsme všichni na stejné startovací čáře. Začínali jsme od pomyslné nuly, ale na ní byli všichni. Dnes už začínající podnikatelé vstupují do konkurenčního prostředí. Obecně si myslím, že prostředí podnikání, které je nejen v naší republice, ale i v Evropské unii, nepřeje podnikání. Když porovnám podmínky například v USA nebo Austrálii, tak ty bariéry pro naše podnikatele jsou daleko vyšší. Krize byla pro nás hodně složitým obdobím. Když se nevyrábí a propouštějí se zaměstnanci, tak logicky ubývá příležitostí pro brigádníky. Nás krize poučila v tom, že jsme se naučili vydělávat i na maličkostech, začali jsme brát i takzvaně menší byznys. Plus je v tom, že jsme v reálu dokázali našim zaměstnancům, že se o ně chceme a umíme postarat. V období krize jsme museli některé zaměstnance propustit. Už tenkrát jsme jim ale slíbili, že až se situace zlepší, přijmeme je do firmy zpět. Tak se také stalo."


Drábkův zmetek: ministerstvo vyžaduje po personálních agenturách pojištění, které neexistuje!
Odborný server Personalista.com (pátek 7.ledna 2011 13:58 zde)

Od prvního ledna vyžaduje ministerstvo práce pro personálních agenturách, aby se nechaly pojistit proti úpadku tak, aby pojistka kryla mzdové náklady agentury. Toto pojištění agentury práce proti úpadku a úpadku svých uživatelů má být sjednáno ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasných zaměstnanců – to přikazuje novela zákona č.435/2004 Sb. v posledním znění, dle §58.
Problém je však najít pojišťovnu, která by takový produkt nabízela. „Ministerstvo nám říká, abychom si všichni něco koupili. Neřekli nám ale už, kdo to nabízí, kolik to stojí, nebo jestli to vůbec existuje“, sdělil nám ředitel jedné z agentur práce, který si přeje zůstat v anonymitě.

„Trojnásobek objemu hrubých mezd všech přidělených pracovníků znamená, díky nízkým maržím, de facto pojištění čtvrtletního obratu agentury práce. A to nejsou malé částky. Zákon samozřejmě neklade pojišťovnám žádnou povinnost takový produkt vůbec nabízet, natož pak uzavřít s agenturou práce pojistnou smlouvu. Jak je tomu například u jiného, zákonem nařízeného povinného pojištění vozidel, tzv. povinného ručení“, říká Radovan Burkovič, jednatel jedné z agentur, které novela postihne.

Zdroj blízký MSPV k pojištění uvedl, že žádná z pojišťoven nechce toto pojištění převzít. Zástupci agentur mají sledovat internetové stránky MPSV.

(Mgr. Jan Míka, šéfredaktor)


Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2017 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.