Média o nás v roce 2010      2009 , 2008 , 2007 , 2006 , 2005 , 2004 , 2003 , 2002 , 2001 , 2000 , 1999 , 1998


Česká televize - ranní vysílání od 6:00 hodin
pořad Dobré ráno (pondělí, 1. listopadu 2010)

Česká televize, Dobré ráno, 1. listopadu 2010


Přehrát


Stáhnout (90 MB)



pořad Dobré ráno II. (pondělí, 1. listopadu 2010)
Česká televize, Dobré ráno, 1. listopadu 2010


Přehrát


Stáhnout (50 MB)



pořad Dobré ráno III. (pondělí, 1. listopadu 2010)
Česká televize, Dobré ráno, 1. listopadu 2010


Přehrát


Stáhnout (120 MB)



Brigád přibývá, hlavně pro muže
Moravskoslezský deník, Ostravsko (sobota, 30. října 2010)

Možnosti přivýdělku v Ostravě se pomalu lepší. V nabídce jsou ale hlavně práce vhodné pro muže. Ženy tolik příležitostí najít si brigádu nemají.

Sehnat brigádu v posledních dvou letech byl vskutku problém. Teď se situace začíná trochu lepšit. Například pracovní agentura JOB-centrum, která patří k největším v kraji, začala opět zveřejňovat na svých internetových stránkách denně několik inzerátů s nabídkami brigád. A to během krize nebylo vůbec běžné. „Spíše jde o těžší práce pro muže. Nabídky pro ženy či mladistvé tvoří tak deset procent objemu,“ uvedl jednatel agentury JOB-centrum Radovan Burkovič.
Podle včerejší nabídky si mohli zájemci přivydělat například při natírání agregátů, svazkování řeziva na pile, při inventuře práškových barev nebo úklidu supermarketu. „Nabídka jde nahoru, zlepšuje se to, ale míst je pořád málo,“ konstatoval Burkovič. Desítky brigád nabízí aktuálně také internetový server Jobs.cz. Většina z nich jsou nabídky na telefonické dotazování nebo ankety v ulicích. Firmy ale pomocí inzerátů na tomto serveru hledají i zedníky, brigádnice na prodej zmrzliny či instruktory lyžování. Osmnáctiletý student gymnázia Petr, který teď na brigádách tráví většinu víkendů, si svůj výdělek za minulý měsíc pochvaluje. „Jednak si přivydělávám úklidem, potom chodím na noční inventury do supermarketů, a navíc jsem byl členem volební komise, to bylo vůbec nejlepší. Důležité je ale se v práci dobře zavést, teď už mi například ze supermarketu volají sami, jestli nechci přijít,“ sdělil student.
Nabídka brigád by se s blížícími se Vánocemi měla pořád zlepšovat. Pomocnou ruku budou potřebovat v obchodních centrech na doplňování zboží nebo třeba na poště. „Brigádníky si hledají jednotlivé pobočky pošty, v předvánočním období budou potřebovat lidi do provozu. Stačí se zeptat v pobočkách. Kromě toho ještě stále hledáme brigádníky na pomoc při jarním sčítání lidu,“ informovala mluvčí České pošty Marta Selicharová. „Brigádníky přijímáme během celého roku. Ale Vánoce jsou jedním z nejnáročnějších období. Proto potřebujeme i více brigádníků, a to zejména na vybalování a doplňování zboží a na práci na pokladně,“ uvedla mluvčí obchodního řetězce Tesco Eva Karasová.

(Iva Havlíčková)


Brigád je teď na Ostravsku o polovinu méně než před krizí
Mladá fronta DNES, Kraj Moravskoslezský (úterý, 24. srpna 2010)

Radovan Burkovič má s nabídkou brigád v Ostravě dlouholeté zkušenosti a ví, že najít v této době brigádu není snadné. Už dvacet let totiž prostřednictvím agentury JOB-centrum hledá v Ostravě mladým brigádníkům práci.

Jak vypadá současná situace v počtu brigád?
Pohybujeme se nyní mezi 40 až 60 procenty běžné nabídky brigád před krizí, tedy před rokem 2008.

Jak moc to poznamenalo situaci na trhu práce?
Krizi jsme začali vnímat už počátkem prázdnin 2008, kdy se prázdninová ani vánoční zvýšená poptávka po brigádnících, obvyklá v předchozích letech, prostě nekonala. Doslova ranou byl pak leden 2009. Mnohé filiálky zahraničních společností dostaly z centrály zákaz nákupu agenturních zaměstnanců. Tam, kde počátkem roku 2008 pracovalo deset brigádníků, stačili počátkem roku 2009 jen tři. Rok 2010 je jako na houpačce, chvíli je brigád dost, chvíli skoro nic.

Jak dlouho může trvat, než student sežene brigádu?
Není jednoduché sehnat brigádu, místa prostě nejsou. Je to více o štěstí než o hledání. Na Ostravsku mají tradičně smůlu dívky a mladiství. Ženy kvůli skladbě průmyslu, míst je pro ně tak 20 procent z celkové nabídky. Mladiství kvůli příliš ochranářskému zákoníku práce. Obrovskou konkurencí pro brigádníky-studenty je i půl milionu nezaměstnaných, kteří mohou pracovat do výdělku 4 tisíc korun měsíčně a být současně v evidenci úřadu práce.

Které pracovní pozice jsou mezi studenty nejoblíbenější a které naopak nejméně oblíbené?
Je to pořád stejné. Nejoblíbenější je administrativní práce v teple v místnosti, pak rozdávání letáků či pořadatelská služba na akcích. Nejméně oblíbené jsou výkopové práce, stavební práce a těžké průmyslové obory v halách. Uprostřed se pohybuje potravinářský průmysl, úklidy a lehké montáže, třeba světel do aut, počítačů atp.

Jak se díváte na brigády typu dotazování nebo „lovení“ registrací?
Brigády typu dotazování a „lovení lidí“ pro různé produkty a pojišťovny nejsou mezi brigádníky příliš oblíbené. Také je berou jen jedinci s opravdu hroší kůží. Je to podobné jako práce v call centrech. Jde o velký nápor na psychiku. Rušíte lidi v jejich činnosti, vstupujete jim do soukromí, do osobní zóny, jste vlastně agresor. Prvního tazatele odmítnete slušně s úsměvem, druhého už tvrději a třetí riskuje, že místo vyplněného dotazníku získá modřinu.

(kas)


Návrh normy MPSV obsahuje nejen úsporná opatření
Týdeník EURO (pondělí, 23.srpna 2010 10:01 hodin)

JOB-centrum předalo hospodářské komoře námitky.

Ministr Jaromír Drábek rozeslal do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona v souvislosti s úspornými opatřeními ministerstva práce a sociálních věcí. „Pakliže si pročtete sto šest stran obsáhlého materiálu měnícího hned několik zákonů, naleznete mimo jiné uprostřed na stranách 66 až 70 vpašované změny ohledně agentur práce, avšak nijak nesouvisející s úspornými opatřeními ministerstva,“ sdělil Euro.cz jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič.
„Například pojištění agentur práce pro případ úpadku jejich uživatele, nemající žádný dopad na státní rozpočty, ale ničící rozpočty agentur práce, přestože jejich zaměstnanci již pojištěni jednou ze zákona jsou, dále zcela nesouvisející zvýšení počtu údajů ročního statistického hlášení agentur práce ministerstvu, za jejichž opakované nedodání odejme agentuře práce povolení,“ konstatoval například k části věnující se novelizovanému zákonu o zaměstnanosti.
„Jde také o rozšíření pravomocí ministerstva vnitra při špiclování odborných zástupců agentur práce i na policii, zpravodajské služby nebo jiné orgány státní správy a v neposlední řadě možnost zákazu podnikání agentuře práce jen na základě závazného stanoviska vnitra během platnosti již vydaného povolení ke zprostředkování nebo vágního ustanovení o tom, že agentura jinak poruší povinnosti, což ale může být jakýkoli výmysl ze závěrů kontroly ministerstva práce, úřadu nebo inspekce práce, proti němuž agentura podala žalobu k správnímu soudu,“ doplnil jednatel ostravského JOB-centra.
K vyjádření zainteresovaných stran ministerstvo stanovilo mimořádný termín pěti dní, z nichž dva byly víkend, tedy do poledne 23. srpna. „Je doslova lidsky odporné předkládat takové věci s tím, že uprostřed více než stostránkového návrhu a ve spěchu pěti dní k jejich pročtení snadno projdou bez povšimnutí všemi připomínkovými místy. Neprojdou! Již jsme v této věci kontaktovali hospodářskou komoru a předali jí připomínky,“ zdůraznil Burkovič.

(Jana Křížová)


Odborníci varují: Angličtina ze škol v práci ani zdaleka nestačí
iDNES, Ostrava a Moravskoslezský kraj (sobota, 21. srpna 2010)

Školy nedokáží naučit studenty cizí jazyky tak dobře, aby si s nimi vystačili i u zaměstnavatelů, kteří znalost řeči vyžadují. I to je podle zástupců pracovních agentur a podniků v Moravskoslezském kraji jeden z důvodů, proč mnoho absolventů končí místo ve firmách v evidenci úřadu práce. další článek.

Velké procento absolventů středních i vysokých škol, kteří neseženou práci, je dlouhodobý problém. Způsobuje ho hlavně hospodářská krize, částečně si ale za své problémy mohou podle odborníků studenti i sami. Úroveň jejich znalostí cizích jazyků je totiž většinou jen podprůměrná. "Jazyková úroveň absolventů středních a vysokých škol je v průměru spíše horší, jen málo lidí, kteří se u nás ucházejí o zaměstnání, hovoří na velmi dobré úrovni," popisuje kvalitu školní výuky cizích jazyků Halina Ryšková, personální ředitelka ostravské strojírenské firmy Vítkovice. "Když to řeknu diplomaticky, kvalita není kdovíjak dobrá," přidává se se svými zkušenostmi s jazykovými absolventy škol jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič. "Je problém najít mladé lidi, kteří umí jeden jazyk. Když se na nás obrátí zákazník s požadavkem na mladé lidi se znalostí více jazyků, musíme jej zklamat. Jako například nedávno, když jsme hledali hostesky pro chystané mistrovství. Kombinaci angličtiny, němčiny a případně polštiny nenabídly žádné uchazečky," podotkl Burkovič.

Slohovku napíší, ale na autobus se zeptat neumí
Důvody chabých znalostí absolventů jsou jednoduché. Hodiny cizího jazyka v rozsahu a podobě, jak je žákům a studentům předkládají školy, k jeho zvládnutí většině z nich nestačí, aby jej mohli prakticky využívat. "Většina z lidí, kteří se cizím jazykem plynně domluví, žila alespoň nějakou dobu v zahraničí, akademické znalosti ze školy nestačí," vysvětluje Burkovič. "Žáci jsou třeba schopni skvěle a bez chyby napsat slohovou práci na čtyři stránky, ale v praxi je to jinak, neumí se ani zeptat, nebo si v cizím jazyce zjistit, kdy jim jede autobus. Nedomluví se," přidal jednatel agentury, podle kterého mladým lidem chybí hlavně řečnická praxe.

Moc toho neděláme, stěžuje si student
Slabiny v kvalitě vyučování na školách cítí i sami jejich absolventi. "V hodinách angličtiny toho moc neděláme, pořád se jenom učíme gramatiku a slovíčka, zkouší se z frází," popisuje své zkušenosti žák třetího ročníku jednoho z ostravských gymnázií, který si nepřál být, kvůli případným problémům s učiteli, jmenován. Pro některé firmy se staly jazykové nedostatky absolventů natolik výrazné, že začaly podporovat jejich výuku přímo na školách. "Na čtyřech ostravských středních školách jsme začali podporovat výuku angličtiny, hlavně té technické, tak, aby se jejich žáci po jejich ukončení dobře domluvili a rozuměli i odborným debatám v angličtině," přiblížila aktivity strojírenské skupiny Vítkovice personální ředitelka Halina Ryšková. "Podobné kursy - jak pro začátečníky, tak kursy technické angličtiny - jsme zavedli zcela zdarma pro studenty technických oborů Vysoké školy báňské. Stejně tak se mohou cizím jazykům učit v kurzech naši zaměstnanci," dodala Ryšková.

Na vyšší post bez jazyka? Není šance
Znalost cizích jazyků je přitom pro absolventy škol, zvláště pak pro ty, kteří chtějí pracovat ve vyšších funkcích, nezbytná. "V Moravskoslezském kraji je mnoho firem se zahraničními majiteli - a ti mají často i na středních manažerských funkcích zaměstnance ze svých domovských zemí. Pro ty, kteří chtějí pracovat na středních a vyšších postech, je proto dobrá znalost cizího jazyka nezbytností, na kterou by měli pamatovat už při přípravě na svou kariéru," míní šéf pracovní agentury Burkovič.

(Darek Štalmach)


Sehnat práci v Česku bude pro cizince dražší a těžší
Hospodářské noviny, IHNED.CZ (čtvrtek, 19.srpna 2010 01:57 hodin)

Vláda připravila zákon, který zcela změní podmínky pro pobyt cizinců v Česku.

Téměř šedesát tisíc cizinců ze zemí mimo EU má nyní v Česku pracovní povolení. Stát hodlá přenést větší zodpovědnost na jejich zaměstnavatele. Stát se chystá tvrdě regulovat pobyt gastarbeiterů v Česku. Plány vlády se kromě cizinců dotknou především agentur, které do Česka zaměstnance "dovážejí". Agentury napříště ponesou za propuštěné gastarbeitery zodpovědnost. To se jim nelíbí.

Podle Luboše Rejchrta z agentury Grafton, šéfa Asociace poskytovatelů personálních služeb, není zodpovědnost firem za zdravotní pojištění a případně náklady na vyhoštění řešením. "Pokud se přenáší zodpovědnost na firmy, bude to asi těžko fungovat. Spousta pochybných agentur, které u nás působí a cizince doslova zotročují, si umí i v takové situaci poradit," tvrdí Rejchrt. Vládní záměr totiž zvýší náklady agentur na zaměstnance. A dá se předpokládat, že tyto náklady ponese zaměstnanec.

Ministerstvo práce a sociálních věcí registruje celkem více než dva tisíce personálních agentur a zprostředkovatelů práce. Experti přitom odhadují počet pochybných agentur, které mají sídla třeba v panelákových bytech nebo roky obcházejí daňovou povinnost, na několik set.

Neziskovky, které se starají o bezprizorní cizince, naopak vládní návrh vítají. "Připadá mi logické přenést finanční zodpovědnost na zaměstnavatele. Jsou to velmi často právě oni, kdo cizince k nám přilákal a dovezl," říká ředitelka plzeňského Kontaktního centra pro cizince Martina Hánová. Plzeň patří v Česku k největším centrům legální i nelegální práce gastarbeiterů. "Zaměstnavatelé, tedy agentury, by se měli podílet i na nákladech na vyhoštění v případě ztráty pracovního místa i na nákladech na zdravotní pojištění," říká Hánová.

Problémy s agenturními zaměstnanci se však s časem zmenšují. Počet cizinců ze zemí mimo EU, kteří v Česku pracují na základě pracovního povolení, totiž za poslední dva roky klesl přibližně na čtvrtinu - z více než dvou set tisíc na téměř šedesát tisíc. Větší problém nyní představují fiktivní živnostníci. Vietnamci v počtu desítek tisíc se do Česka dostali na základě víza pro živnostníky, aniž by museli skutečně prokazovat, že v Česku budou fungovat jako podnikatelé. Ve skutečnosti se stali obyčejnými námezdními dělníky různých agentur. Jsou zaměstnáváni na základě "švarcsystému", smluv o dílo nebo jako členové nejrůznějších družstev, která nemusejí ze zákona platit za pronajímání lidí do továren daně. Snahou státu je, aby jejich počet dále nerostl.

Chaos a nedůslednost při kontrolách využívání práce gastarbeiterů a dalších námezdních dělníků připravily už stát podle odhadu odborových organizací o miliardy. Nejrůznější dovozci levné pracovní síly pro montovny v celém Česku už loni sice přišli kvůli krizi a propouštění o podstatný zdroj zisků, ale princip šizení zůstává platný dál - nelegální zaměstnávání, vykazování nižších než skutečných platů, vyplácení mzdy formou nedaněných "cesťáků" nebo obcházení úhrad zdravotního pojištění.

Cizinci - nejčastěji Vietnamci - potřebují každou korunu na splácení dluhu za náklady na příjezd do Česka a jsou ochotni přistoupit i na diskriminační podmínky u svých agentur i vyslovenou šikanu. "Připadá mi to, že se vláda snaží hasit poněkud nedůsledně požár, který ve velkém vznikl už dávno. Postihovat zaměstnavatele, který nenahlásil své zaměstnance a ti případně pracují ve firmách načerno, lze už i podle současné legislativy," připomíná jednatel ostravské společnosti JOB centrum Radovan Burkovič. Uvítal by třeba praxi, která funguje v sousedním Německu. Cizinec, který přijde o práci, tam nepřijde zároveň o povolení k pobytu a nemusí okamžitě opustit zemi. Má ještě měsíc k nalezení nové práce. "Jenže i tak by u nás narazil na obrovskou byrokracii kolem obnovení pracovního povolení. Takže jeden měsíc by u nás určitě nestačil," soudí Burkovič.

Co přinese novela pobytového zákona:
Živnostníci - Ministerstvo vnitra v novele navrhlo, aby žadatel o dlouhodobé vízum za účelem podnikání přišel osobně na zastupitelský úřad a předložil výpis z živnostenského rejstříku.
Biometrické průkazky - Cizinci ze třetích zemí mají od května 2011 dostávat místo štítku do pasu speciální karty s čipem. Ten bude obsahovat fotografii a otisky prstů.
Mění se podmínky pro navracení cizinců - Česko kvůli požadavkům EU vytvoří nový systém navracení neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí.
Sankce za práci načerno - Sankce za zaměstnávání načerno se mají dotknout hlavě agentur a firem, které z nelegálního zaměstnávání cizinců těží. Kromě finančních pokut bude možné také dočasně zavřít provozovnu.
Nové povinnosti agenturám - Agentury zaměstnávající cizince budou platit náklady za jejich vyhoštění do země původu, pokud se propadnou do ilegality. Pokud je agentury propustí dřív, než jim vyprší pracovní povolení, budou jim hradit zdravotní péči.

Cizinci v Česku:
- 58 911 bylo k k 31. 7. v ČR vydáno platných pracovních povolení (netýká se cizinců ze zemí EU a Švýcarska).
- 425 172 cizinců legálně pobývalo v ČR k 31. 7. 2010. Z toho 186 174 s trvalým pobytem a 238 998 s dlouhodobým pobytem.
- 89 500 cizinců má nyní v Česku živnostenské oprávnění. Nejvíce je Vietnamců (34 tisíc) a Ukrajinců (28 tisíc). Oproti prvnímu pololetí 2009 vzrostl počet podnikajících cizinců o šest tisíc.

(Miroslav Petr)


Nový ministr práce Jaromír Drábek: on-line rozhovor pro iDnes.cz
IDNES.CZ (úterý, 28. července 2010)

Nový ministr práce a sociálních věcí čerstvě ustavené Nečasovy pravostředé vlády poskytl online rozhovor serveru iDNES.cz, kde mimo jiné odpovídal na dotazy čtenářů. Vybíráme ty, které se týkají agentur práce:

OTÁZKA: Vydávání povolení agentur práce je v gesci MPSV ČR. Je fakt, že díky nesmyslnému znění Zákona o zaměstnanosti považujeme v ČR od roku 2004 na rozdíl od EU zapůjčení vlastních zaměstnanců podnikem své dceřiné společnosti za agenturní zaměstnávání a proto máme polovinu z 2 tisíc agentur práce pseudo agentury práce jako třeba Komerční banku, Česká národní banku, Dopravní podnik města Ostravy, charity a diecéze církví, výrobce vysokozdvižných vozíků atp.. Je fakt, že již 2.rok MPSV prostřednictvím ÚP šikanózně hromadně kontroluje po stovkách agentury práce a rozdává milionové pokuty, s nimiž se chlubí opakovaně médiím ve stylu to jsme pašáci, když likvidujeme firmy zaměstnávající ročně přes 170 tis. osob. Je fakt, že většina těchto pokut končí u soudů, když ÚP nyní postihují jednání, které 6 let buď znaly a tolerovaly nebo v dřívějších kontrolách dokonce označily za správné. Budete s tím něco dělat? Ing. Radovan Burkovič, JOB-centrum Ostrava, s.r.o., agentura práce s 20-ti letou tradicí

ODPOVĚĎ: Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí): Ano, budu s tím něco dělat, Váš popis se shoduje s mými poznatky.

OTÁZKA: V rámci ČR i EU je agentura práce u nás nejdražším podnikáním vůbec. Zájemce zaplatí podle rozsahu každé 3 roky 5-25 tisíc korun. Musí mít SŠ vzdělání a 5 let praxe v oboru nebo VŠ+2 roky. Projít bezpečnostní prověrkou MV ČR. Už tak šílené požadavky (Polsko SŠ a doživotní povolení za 1.400,- Kč, Slovensko SŠ nebo VŠ a doživotní dle rozsahu 400,- až 2.500,- Kč, Holandsko bez omezení atd.) chce MPSV v návrhu z 1/2010 zpřísnit. Každoročními „odbornými zkouškami“ zástupců agentur práce za kolek 20 tisíc Kč. Kdo neprojde, povolení seberou. Korupční charakter změny je jasný. O zdražení nemluvě. Dnes platíme za 10 let 15-75 tisíc Kč, nově jednorázově za doživotní licenci 15-65 tisíc Kč plus 200 tis. za přezkušování, tedy přes čtvrt milionu. Ministerstvo průmyslu vychází všemožně podnikatelům vstříc, zjednodušily a zlevnily se živnosti, zřídily se Czechpointy, ubývá byrokracie, 14 let fungovaly AP na živnostenský list „Zprostředkování prací a služeb“ za 1 tis. Kč. Co hodláte změnit? Burkovič

ODPOVĚĎ: Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí): V prvním kroku se zaměřím na snížení byrokracie a odstranění případných korupčních možností. V druhém kroku budu vyhodnocovat případné uvolnění podnikání v tomto oboru, i na základě Vámi popisovaných zkušeností ze zahraničí.

OTÁZKA: Vážený pane ministře, v ČR žijí desítky tisíc cizinců. Bylo jim to z české strany umožněno a celá řada z nich našla uplatnění v českém průmyslu. Jako jejich zaměstnavatel musím konstatovat, že především pracovníci Vietnamské národnosti vykazují bezprecedentní hodnoty produktivity práce a jsou-li řádně a nediskriminačně odměňováni, je u nich možné docílit téměř nulové fluktuace. Takovéto pracovní týmy jsou pak páteří výrobních celků. Úřady práce selektivně odmítají prodlužovat pracovní povolení a já to osobně považuji za krajně nespravedlivé a diskriminační. Proč není možné zachovat pracovní místo výkonnému dělníkovi, který 3 roky buduje své pracovní know-how? Úřad práce je schopen dodat jakkoli početnou "masu" bez zájmu, bez chuti k pracovnímu nasazení, s nízkou pracovní morálkou a jako vendetu za projevený nezájem zbavit ÚP části "frekventantů" perzekuuje zaměstnavatele odebráním pracovní licence zapracovaným dělníkům, na kterých stojí budoucnost firmy. Jak vnímáte tento problém? Mirek130273

ODPOVĚĎ: Jaromír Drábek (ministr práce a sociálních věcí): Rozumím Vašemu postoji. Prosím pochopte můj přístup, který vychází z toho, že každého tuzemského nezaměstnaného musí stát z Vašich daní platit. Budu se snažit o vyvážený postup.

(redakce)


Chystané povinné pojištění proti úpadku rozděluje agentury práce
Hospodářské noviny (úterý, 29. června 2010)

Řádově o miliony korun vzrostou náklady pracovních agentur, pokud začne platit novela zákona zpřísňující podmínky agenturního zaměstnávání. Sporným se stává hlavně plánované zavedení povinného pojištění proti úpadku. Změny v zákonu o zaměstnanosti, které ministerstvo práce a sociálních věcí nestihlo po měsících příprav předložit končící Fischerově vládě, podporují velké agentury. Ty menší mluví naopak o zbytečných nákladech a nevídané absurditě. Přestože je právní úprava zákona připravena a prošla připomínkovým řízením, není jisté, kdy se jí nástupci současných ministrů začnou vůbec zabývat. Povinné pojištění proti úpadku má řešit případy, kdy se agentura dostane do finanční tísně, například když továrna nezaplatí agentuře za práci pronajatých lidí. Pojišťovna by pak měla agentuře uhradit ztrátu vzniklou výpadkem příjmu od tohoto takzvaného uživatele, tedy firmy, v níž pronajatý dělník pracoval. „Cílem je zlepšení podmínek lidí na trhu práce,“ říká na adresu novely mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
„Výpadek příjmů od podniku, kde dělník-zaměstnanec agentury pracoval, může některé agentury položit. Navíc povinné pojištění pomůže pročistit trh od pochybných agentur,“ chválí novelu Luboš Rejchrt, šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující z celkového počtu dvou tisíc agentur ty největší u nás, jako jsou Grafton, Trenwalder, Manpower a další.
Menší agentury to však vidí jinak. „Jde o absurditu v Evropě nevídanou,“ reaguje Radovan Burkovič, jednatel ostravského JOB-centra. „V konečném důsledku to zaplatí zákazníci agentur práce – firmy v Česku,“ říká.
„Neměly by si pak platit povinně pojištění proti úpadku i stavební, uklízecí, zkrátka všechny firmy? Že jim zákazníci často nezaplatí, je v tomto státě bohužel normální. To by byl byznys pro pojišťovny!“ reaguje majitel menší agentury Interservis Rudolf Pavlík.
Podle informací z ministerstva je dokonce možné, že novela stanoví povinné placení pojištění nejen agenturám, ale i továrnám, do nichž agentury dělníky dodávají. „To už by nedávalo smysl,“ vyjádřil se Jaroslav Černý, mluvčí mladoboleslavské Škody Auto, která si od agentury Manpower pronajímá více než tisícovku dělníků.

(Miroslav Petr)


Práce pro studenty je před prázdninami málo
Právo (pondělí, 28. června 2010)

Ne každému studentovi v Moravskoslezském kraji se v letošním roce podařilo zajistit si atraktivní brigádu na letní prázdniny, která by mu pomohla navýšit jeho finanční rozpočet na další studijní rok.
„Brigád ubylo. Zatím jsem pořádnou nenašel. Nechci už pracovat někde za pár korun, potřebuji si přivydělat na kolej a knížky,“ popisoval například ostravský vysokoškolák Libor Oulehlík, který vloni v létě prodával zmrzlinu. „Kamarád mi teď dal tip, že se mám zkusit zeptat na brigádu na stavbě Nové Karoliny v Ostravě, tak to zkusím,“ plánoval mladík. „Brigády na stavbách jsou finančně výhodné. Pracoval jsem tak i vloni a našetřil si na nový notebook do školy,“ potvrdil jeho slova devatenáctiletý středoškolák Ondřej.
Menší počet nabízených brigád potvrdil i ostravský úřad práce. „Sice brigády neevidujeme, nicméně ze zkušeností našich zprostředkovatelů lze říci, že letos je skutečně proti předešlým rokům studentských brigád málo,“ sdělila mluvčí ostravského úřadu práce Martina Kubínová. „Je méně letáků a nabídek, které vyvěšujeme na našich nástěnkách,“ upřesnila Kubínová.
Podle jednatele JOB-centra Ostrava Marka Lazora dopadla ekonomická krize výrazně na lidi, kteří hledají právě krátkodobé brigády. „První, co se zaseklo, byl nábor brigádníků. Firmy nechtěly propouštět, proto se nejprve zbavovali brigádníků a další nenabírali,“ vysvětlil Lazor s tím, že loňský rok byl totálně kritický. „Letos už přece jen je nabídka lepší – tak o třicet procent více než v loňském roce. Ale k situaci před krizí jsme ještě daleko,“ konstatoval jednatel JOB-centra Ostrava.
Studenti by se podle něj měli při hledání brigády obracet na rodiče a známé, na agentury práce a sledovat internet. „Nejvíce možností mají najít brigádu ve stavebnictví, v oblasti úklidu a terénních úprav zeleně a v potravinářství,“ dodal jednatel.

(Denisa Telaříková)


Burkovič: Sebereme vám peníze kvůli vašim krachujícím klientům
Odborný server Personalista.com (středa, 17. června 2010)

Licence agentury práce už nestojí 1 tis. Kč jako kdysi. Přestože živnostenský list na tutéž činnost stál 1 tis. Kč a volné živnosti stojí tolik dodnes. Licenci dává ministerstvo jen na 3 roky a podle rozsahu povolení stojí 5-25 tisíc Kč. A platí se každé 3 roky. Za 10 let vydá agentura práce jen na poplatcích 15-75 tisíc korun místo 1 tisíce. Nově ministerstvo navrhuje vládě dát do zákona možnost doživotní licence, ale už za poplatek 15-65 tisíc korun dle rozsahu. Jen pro porovnání - okolní země EU dávno doživotní licence udělují a to za 400,- až 11 tis. Kč. dle rozsahu. Např. Slovensko 400,- až 2.500,- Kč, Polsko jednotně 1.400,-, v Holandsku se neplatí nic.
Licence agentury práce byla do roku 2004 volnou živností. Nyní musí zájemce o ni mít minimálně středoškolské vzdělání a 5 let praxe nebo vysokoškolské a 2 roky praxe. Podobné požadavky mají i okolní země, avšak většinou bez praxe nebo jen 1 rok. Dříve ministerstvo za praxi bralo i práci na pozici personalisty, protože agentura práce v podstatě nic jiného nedělá. Podle letošních zpráv postižených agentur práce, žádajících o obnovení nebo novou licenci, úředníci začali takové doklady odmítat. Požadují jen praxi přímo v agentuře práce a to dokonce na hlavní pracovní poměr! Která agentura práce si bude takto vychovávat svou budoucí konkurenci?
Do roku 2008 stačil pro podnikání i licenci agentury práce čistý trestní rejstřík, stejně jako v okolních zemích. Od roku 2009 prověřuje každého odborného zástupce agentury práce nově i Ministerstvo vnitra ČR. Pokud prověrku neudělí, licenci agentura práce nedostane. Takovou absurditu nemá v Evropě nikdo. Že to zpomaluje proces udělení licence a znejišťuje uchazeče, je více než jasné. Bude policie a tajné služby prověřovat také personalisty všech firem v ČR?
V lednu 2010 vymyslelo ministerstvo práce další mocenský nástroj. Chtělo by každoročně přezkušovat odborné zástupce agentur práce, zda na svou činnost stačí. A za jejich peníze, bratru 20 tisíc. Absurdita v Evropě nevídaná. Divíme se, že neprotestuje ministerstvo školství. Ministerstvo práce mu vmetlo do tváře nedostatečnost 5 let studia střední školy a 5 let studia vysoké školy. To na práci personalisty nestačí, budeme zástupce agentur práce ještě prověřovat my, všeznalí úředníci. Po námitkách ministerstva průmyslu, že tím dochází k byrokratizaci podnikání místo uvolnění, navíc v době krize, MPSV trochu couvlo. Zkoušky chce dále, přezkušování bude "jen" co 5 let. Aby to státní rozpočet nic nestálo, zaplatí si to sami uchazeči 15 tisíci korunami. Kdo neprojde zkouškou, s podnikáním skončil. Zásah do svobody podnikání majitelů a jistoty pracovních míst zaměstnanců agentur práce jak vyšitý. A korupční prostředí jakbysmet.
Máme červen 2010 a ministerstvo svůj návrh dále vyšperkovalo. Opět ne ve prospěch agentur práce ani jejich zaměstnanců či firem. Jen další administrativní a finanční překážky jejich podnikání, které v konečném důsledku zaplatí zákazníci agentur práce - firmy v ČR. Agentury práce i zákazníci, kteří si od nich najímají zaměstnance, budou muset být povinně pojištěni proti úpadku. Proč? Když zkrachuje zaměstnavatel, má nyní zaměstnanec možnost získat část mzdy od Úřadu práce. Když zkrachuje firma, v níž pracují zaměstnanci agentury práce, mají tito agenturní zaměstnanci podle ministerstva smůlu a nedostanou mzdu. Proto výmysl o pojištění. To je však totální nesmysl. Zaměstnavatelem agenturních zaměstnanců je i nadále agentura práce a ta je povinna jim mzdu vyplatit. Bez ohledu na to, zda dostane zaplaceno od firmy, kam agenturní zaměstnance vyslala, nebo ne. Funguje to tak už 20 let, prostě jde o běžného neplatiče. Na webových stránkách prakticky každé agentury práce najdete seznam takových neplatičů. Přesto agenturní zaměstnanci své peníze dostali. Může se samozřejmě stát, že agentura práce díky tomu také zkrachuje a na mzdy mít nebude. Ale pak je agenturní zaměstnanec zaměstnanec jako každý jiný a rovněž se může obrátit na Úřad práce a získat část mzdy od něj.
To, že Ministerstvo práce vymýšlí takové nesmysly, svědčí o jeho absolutní nekompetentnosti. Současně s tím snižuje konkurenceschopnost českých agentur práce vůči zahraničním a komplikuje život jim i firmám. Přitom neřeší třeba 6 let trvající potíže firem, které chtějí poslat své zaměstnance samy svým dceřiným nebo majetkově propojeným firmám. To mají zakázáno, to může jen agentura práce. Ve veřejně přístupném registru agentur práce tak dnes naleznete více než polovinu "agentur práce z donucení". Například všechny banky včetně České národní banky, různé průmyslové firmy jako třeba výrobce vysokozdvižných vozíků či strojírenské Vítkovice a dokonce i diecéze a charity po celé ČR. Věci, po jejichž změně volá kromě prezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb i iniciativa Pružné pracovní právo 2010 a Hospodářská komora ČR.

(redakce)


Česká televize
pořad Dobré ráno I. (pátek, 18. června 2010)

Česká televize, Dobré ráno I., 18. června 2010


Přehrát


Stáhnout (63 MB)



pořad Dobré ráno II. (pátek, 18. června 2010)
Česká televize, Dobré ráno II., 18. června 2010


Přehrát


Stáhnout (15 MB)



Česká televize - 20 let agentury práce JOB-centrum Ostrava
pořad Hledám práci (středa, 16. června 2010)

Česká televize, Nemám práci, 16. června 2010


Přehrát


Stáhnout (155 MB)



I přes krizi se brigáda najít dá
Moravskoslezský deník (úterý, 8. června 2010)

Brigáda se ve finanční krizi hledá hůře. Hledáte-li letní brigádu, snažte se nejdříve sami. Až když se nedaří, zamiřte do agentury

Velké obchody, restaurace, koupaliště, sběr ovoce. To je první, co napadne člověka, který hledá brigádu na léto, a nemá známé či rodinu, díky kterým by se během nejteplejších měsíců v roce do nějaké práce dostal. Práce je v letních měsících výrazně více než během jara nebo zimy. Bez prostředníků bere brigádníky například obchodní řetězec Tesco. „Brigádníky bereme průběžně, záleží na našich tržbách. Pokud se daří, jsme schopni lidi přijmout,“ uvedla jedna z vedoucích pracovnic karvinského Teska. „Každého si zapíšu, a jakmile je to možné, ozvu se mu,“ doplnila. Může se tak stát, že práci zde seženete doslova ze dne na den. Nebo si pár dnů či týdnů počkáte. Brigádníků zde v průběhu letošního a loňského roku výrazně nepřibývá ani neubývá. Vybrané brigádníky již má pošta v Bohumíně. „Většinou bereme rodinné příslušníky našich zaměstnanců. Navíc máme i brigádníky, kteří pracují již třeba druhý rok, takže odpadají náklady na jejich zacvičování,“ uvedl René Březovják. Podle vlastních preferencí a schopností se každý může ptát na dalších místech sám. Hodně žádané jsou také praxe – brigády ve studovaném oboru. Ty zároveň pomohou při pozdějším hledání zaměstnání, kdy absolvent díky brigádám není zcela bez zkušeností z praxe. Brigádu v agenturách je nejlepší hledat, až když hledající neuspěje vlastními silami nebo když je má jako pojistku k vlastnímu hledání.
„Zaměstnavatelé se na nás obracejí, až když pracovníky neseženou sami. Takže svým způsobem na poslední chvíli – a brigáda je tak v nabídce třeba čtrnáct dní před jejím začátkem,“ řekl Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB–centrum. Samostatné hledání práce se tak určitě vyplatí. Třeba i proto, že při ptaní a osobní roznášce žádostí si člověk osobně prohlédne prostředí, kde by případně pracoval. „Hodně nabídek brigád je například v potravinářství. Nabízíme práce kromě Ostravska i na Havířovsku a na Karvinsku, kde je zájem o stavbaře,“ uvedl Burkovič. Nalezení brigády podle něj v souvislosti s finanční krizí není nejjednodušší. „Ve srovnání s lety 2007 a 2008 bylo loni a letos o poznání těžší,“ upozornil Radovan Burkovič.

(Nina Macošková)


JOB-centrum: V Česku je na tisíc agentur práce z donucení
Týdeník EURO (úterý, 8. června 2010 17:59 hodin)

Opravdu chce ministerstvo práce k půl milionu nezaměstnaných přidat další?

Ani po volbách neupustilo ministerstvo práce a sociálních věcí od snah dále neodůvodněně regulovat podnikání agentur práce, tvrdí jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič. „Agentur práce prý má Česko hodně a je nutno je rušit. Nemá. Jen mezi ně kvůli nesmyslnému znění zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, zakazujícímu od roku 2004 všem mimo agentur práce přidělovat pracovníky k jiným zaměstnavatelům, patří kdekdo,“ konstatoval.
„Určitě by nikoho nenapadlo jít shánět práci do agentur práce s názvem Česká národní banka, Komerční banka, ČSOB, Dopravní podnik města Ostravy, Deza Valašské Meziříčí a charit či diecézí. A takových agentur práce z donucení zákonem je více než polovina,“ pokračoval.
„Agentur práce není 2247, ale 1939. Tedy o 14 procent méně, než ministerstvo udává. A od roku 2008 o více než 600 méně, jako důsledek krize a tažení ministerstva proti nim. Ano, vlastní skutečně 2115 licencí, protože licencí je více druhů a agentura jich může mít i pět,“ upřesnil jednatel JOB-centra Ostrava.
„Jaká je skutečnost? Z 1939 agentur práce je asi tisíc agentur práce z donucení. Zbývá nám 939 opravdových agentur práce, které se touto činnosti v Česku živí. A rázem nejsme sedmí na světě a nemusíme je administrativně likvidovat. Stačí jen logická změna zákona, po níž volá třeba iniciativa Pružné pracovní právo 2010 – umožnit podnikům nepotřebné zaměstnance zapůjčovat i bez nutnosti být agenturou práce. A už nám to začne vycházet i poměrově,“ vysvětlil.
„Německo má 82 milionů obyvatel a 9465 agentur práce, tedy 1154 agentur práce na deset milionů obyvatel. Česko má 10,5 milionu obyvatel a 939 agentur práce. Tedy méně než sousední Německo. A je po rekordech,“ doplnil Burkovič.
„A propos – proč ministerským úředníkům stále tak vadí, že máme hodně agentur práce, tedy podnikavých lidí? Ministerstvo průmyslu a obchodu se naopak počty podnikatelů a firem pyšní. Ti přece dávají lidem práci a starají se o sebe i druhé. V čem je problém? Že nejsou v náručí úřadů práce, řízených MPSV ČR? To opravdu chce ministerstvo k půl milionu nezaměstnaných přidat navrch další,“ ptá se závěrem jednatel ostravského JOB-centra.

(Jana Křížová)


Prázdniny jsou za dveřmi, o brigády je letos boj
Ostravský TIP (pondělí, 7. června 2010)

Brigády jsou každoročně vděčným tématem před letními prázdninami. Dalo by se říci, že rutinním. Bohužel není tomu tak docela. Vlády v ČR bez ohledu na politickou stranu vždy dokázaly zájemcům o brigády nějak zkomplikovat život. Ve stylu co platilo loni, letos už neplatí a naopak. Nebo novinkami.
Do roku 1992 studenti užívali výhod, neplatili žádné pojistné a měli 5% daň z příjmu. Mezi lety 1993 až 2004 už tomu bylo jinak. Pojistné 12,5% neplatili ze své mzdy jen u krátkodobých brigád do 7 dní trvání a daň z brigádníkova příjmu byla podle výšky výdělku 15 až 31%. To si však byli ještě všichni zaměstnavatelé, včetně agentur práce, u nichž studenti nejčastěji hledali bohatou nabídku různých brigád, před zákonem rovni. Všichni proto používali pro brigádníky Dohodu o provedení práce, kde zákon požadoval placení daní, ale už ne pojistného. Šlo sice jen o povolených 100 hodin ročně (tedy 12 osmihodinových směn), ale alespoň něco. Diskriminaci agentur a tím i jejích brigádníků nastolila až novela Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti od roku 2005. Ta agenturám práce zakázala používat Dohody o provedení práce. Mohou mít jen Pracovní smlouvy nebo Dohody o pracovní činnosti. A z těch už kromě daní je povinnost platit pojistné. Zmíněných 11% zaplatí nevratně ze své mzdy brigádník, dalších 35% odvede ze svých prostředků agentura.
Brigádníci, agentury i podniky upíraly naděje k novému Zákoníku práce. Ten se ale stal ideologickým strašákem levice v předvolebním boji jara 2006 a podle toho taky dopadl. Firmám sice přinesl od roku 2007 zvýšení hranice 100 hodin ročně u Dohody o provedení práce na 150, ale současně agenturám zachoval diskriminaci zákazem jejich používání. A aby toho nebylo dost, zkrácením povolené pracovní doby na pouhých 6 hodin denně středoškolákům mladším 18-ti let prakticky zakázal pracovat. Prý v zájmu ochrany mladistvých před prací. To se sice již po roce změnilo, ale i tak stačili levicoví poslanci středoškolákům zkazit jedny prázdniny.
Aby toho všeho nebylo málo, přidala se světová finanční krize. Trh brigád ji začal pociťovat již v polovině roku 2008. Prázdninová nabídka brigád byla nízká a klasická předvánoční zvýšená nabídka se prostě nekonala vůbec. První polovina roku 2009 byla zoufalá, leckdy dosahovala nabídka brigád jen 30% nabídky před krizí. Tam kde pracovalo kdysi 10 brigádníků, stačili nyní max. 3. Druhé pololetí 2009 bylo lepší, avšak i letos je brigád obecně málo. Nabídka se pohybuje mezi 40-60% běžné nabídky před krizí.
Díky dlouho trvajícímu mrazivému počasí se nerozjely jarní stavební práce, ani výrobu pro ně jejich dodavatelé. Sotva vysvitlo slunce, přišly dlouhé dny s dešti zakončené moravskými povodněmi. Díky malé nabídce se jen málokdy dostane nabízená brigáda mezi lidi. Snad jen nově příchozí nabídky jsou výjimkou. Většina brigádníků si totiž své těžce získané místo bedlivě střeží. Jakmile zjistí, že firma bude objednávat i na další období, brigádu si ihned prodlužují. Což firmy u zapracovaných brigádníků vítají a na volná místa rovnou hlásí „staré“ brigádníky, kteří u nich již dělají. Než se zlepší počasí a rozjedou se stavební práce, bude nedostatek brigád pokračovat. Prakticky mizivá je nabídka brigád pro ženy a také o víkendech je brigád velmi málo. V obou případech zhruba 10% z celkové nabídky brigád.
Nabídka manuálních krátkodobých brigád navíc chodí posledních 8 let již jen těsně před brigádou, agentury práce tedy fungují spíše jako jakési dispečerské pracoviště. Maximálně o brigádě ví týden předem (přesný nástup, práci a počty osob) a maximálně na týden dopředu. To se bohužel týká i letních prázdnin, pro které si mohou zájemci volat nejdříve koncem června. Doporučujeme proto všem zájemcům o brigády registraci na webových stránkách agentur práce. Některé z nich dle bodu umožňují po registraci zasílání brigád na míru na email nebo mobil zdarma (podle věku, pohlaví, místa práce a data kdy můžete pracovat). Můžeme proto prohlásit podle úvodu článku. Brigády letos zase budou, ale opět bude vše kolem nich jinak.

(Ing. Radovan Burkovič, jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Česká televize - Situace na trhu krátkodobé práce - brigád
Události v regionech (úterý, 30. března 2010)

Česká televize, Události v regionech, 30. března 2010


Přehrát


Stáhnout (15 MB)



Agentury práce na severní Moravě pozorují nárůst počtu brigád
ČTK - Česká tisková kancelář (pondělí 29.března 2010 12:46)

Agentury práce v Moravskoslezském kraji letos pozorují mírné zvýšení nabídky brigád ve srovnání s loňským krizovým rokem. Kvůli dopadům hospodářské krize klesla loni nabídka brigád v průměru u některých agentur o 30 procent. Na začátku minulého roku dokonce zaznamenali někde až sedmdesátiprocentní propad zájmu firem o brigádníky.
"V minulém roce 2009 se naplno projevil vliv krize. JOB-centrum Ostrava začalo krizi vnímat už počátkem prázdnin 2008, kdy se prázdninová ani vánoční zvýšená poptávka po brigádnících prostě nekonala," uvedl jednatel této agentury Radovan Burkovič. Za celý rok 2009 jejich agentura zaměstnala 1777 lidí, což bylo o 30 procent méně než v roce 2008.
Nejcitelněji přestal být zájem o brigádníky v lednu 2009. "Mnohé filiálky zahraničních společností dostaly z centrály zákaz nákupu jakýchkoliv služeb, včetně agenturních zaměstnanců. Výsledkem byl skoro 70procentní propad nabídky brigád v porovnání s lednem 2008," konstatoval Burkovič. Podle něho tam, kde počátkem roku 2008 pracovalo deset brigádníků, stačili na začátku roku 2009 jen tři. "V meziročním srovnání to byl propad až o 65 procent, a proto první čtvrtletí roku 2009 skončilo na úrovni let 1996 a 1997," poznamenal Burkovič.
Agentura loni vyplatila brigádníkům v hrubých mzdách celkem 26,500.000 korun, což byl pokles o 15 procent oproti roku 2008, kdy vyplatila 31,232.000 korun. Průměrná hrubá mzda na jednoho brigádníka činila 14.912 Kč na celý rok. Brigádníci se podle Burkoviče snažili na jednom místě udržet co nejdéle.
Rovněž u společnosti JOB Factory, která se zaměřuje na strojírenství, poklesla nabídka brigád až o 70 procent. Nyní se situace podle ředitelky firmy Daniely Domesové mírně zlepšuje. "Poptávka jde trošku nahoru oproti poslednímu půlroku, takže snad bude lépe. Dostáváme se pomalu do normálu. Doufám, že už to bude jenom lepší," konstatovala Domesová. Firmy podle ní začínají využívat častěji agenturní zaměstnance, protože neví, jak se bude dále ekonomika vyvíjet. "Zaměstnavatelé nevědí, co u nich bude, a řeší to právě přes personální agentury, kde v podstatě mohou vypovědět službu ihned a nemusí vyplácet zaměstnancům odstupné a nemusí je doma držet na 60 procentech mzdy," podotkla Domesová.
Podle JOB-centra však letošní rok ukazuje, že krize v žádném případě zažehnána není. "Poptávka po brigádnících se pohybuje jen mírně nad počty krizových měsíců roku 2009. Teprve s příchodem jara, lepšího počasí pro stavební a zemní práce, očekáváme i mírné zvýšení poptávky," uvedl Burkovič. Proto stejně jako v roce 2009 doporučují brigádníkům neváhat, v brigádách si příliš nevybírat a zajistit si je co nejdříve.

(Radim Kijonka)


Práce pro studenty je méně, brigády se hledají jen těžko
Regionální mutace Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko (pondělí 29.března 2010 10:00)

Práce pro studenty je méně, brigády se hledají jen těžko. Ekonomická krize, jejíž vliv se začal projevovat už na sklonku roku 2008, dopadla výrazně i na lidi hledající krátkodobé brigády. Firmy přijímaly ve srovnání s rokem 2008 až o polovinu brigádníků méně.
OSTRAVA Krize těžce dopadla nejen na pracující, ale i na studenty. Ti, kteří nemají velkou finanční podporu z domova a chtějí si při studiu přivydělat, mají stále větší problémy se sháněním brigád. Jejich nabídka totiž dostala v posledních dvou letech dvě těžké rány. Tou první bylo zpřísnění daňových zákonů, které prodražilo zaměstnávání brigádníků, tou druhou pak ekonomická a finanční krize, kvůli níž firmy podstatně ztratily zájem o krátkodobé zaměstnance.
Firmy přestaly hledat brigádníky.
„Krizi jsme začali vnímat už počátkem prázdnin 2008, kdy se prázdninová ani vánoční zvýšená poptávka po brigádnících prostě nekonala,“ popsal dopady hospodářské krize jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič. „Doslova ranou byl pak leden 2009. Mnohé filiálky zahraničních společností dostaly z centrály zákaz nákupu jakýchkoliv služeb včetně agenturních zaměstnanců. Ať už je potřebovaly, nebo ne. Výsledkem byl skoro sedmdesátiprocentní propad nabídky brigád v porovnání s lednem 2008,“ dodal Radovan Burkovič.
Obdobnou zkušenost má i třiadvacetiletá Karla Riwnerová, která v Ostravě studuje vysokou školu. „Chodím na brigády už skoro pět let, ale tak špatně jako v poslední době ještě nebylo. Najít brigádu a udržet si ji, je hodně těžké, většinou to jsou jen nabídky na krátké výpomoci, kde člověk nemůže moc plánovat na delší dobu,“ popsala jeden z největších problémů pracujících studentů Karla Riwnerová.
Situace je srovnatelná s devadesátými lety
Její slova potvrzuje i Radovan Burkovič. „Tam, kde počátkem roku 2008 pracovalo deset brigádníků, stačili počátkem roku 2009 jen tři. Kosmetické zlepšení v únoru a březnu 2009 znamenalo zvýšení na pouhých čtyřicet procent roku 2008 a první čtvrtletí roku 2009 skončilo na úrovni let 1996 a 1997, kdy se naplno projevily nejen šetřící vládní balíčky, ale i povodně, které tehdy zasáhly především Moravu a Slezsko,“ přiblížil rozsah poklesu zájmu o brigádníky jednatel JOB-centra s tím, že propad zájmu o čtyřicet až šedesát procent ve srovnání s rokem 2008 registrovali jeho zaměstnanci až do konce loňského roku.
Poptávka stagnuje i letos
Ani letošní rok, přes signály, že se ekonomika začíná mírně oživovat, nevěstí pro zájemce o brigády z řad studentů nic dobrého. Žadatelů o pozice brigádníků neubývá, nabízených míst je ale stále zoufale málo.
„Poptávka po brigádnících se pohybuje jen mírně nad počty krizových měsíců roku 2009,“ vysvětluje Radovan Burkovič. „Teprve s příchodem jara, lepšího počasí pro stavební a zemní práce, očekáváme i mírné zvýšení poptávky. Ale na výběr brigádníci stále moc mít nebudou,“ dokončil.
FAKTA : Pokles zájmu o brigádníky Zatímco v roce 2008 hledalo brigádníky prostřednictvím společnosti JOB-centrum 147 firem, v roce 2009 jich bylo už jen 89. Počet brigádníků, kterým se podařilo najít práci, se snížil z 2 533 na 1 777. O jednatřicet procent klesl i celkový počet jimi odpracovaných směn.
Zdroj: JOB-centrum, Ostrava

(Darek Štalmach)


Tisíce nezaměstnaných berou podporu a zároveň mohou vydělávat
Český rozhlas Ostrava, pořad Události regionu (středa 24.března 2010 14:22)

Každý desátý nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji dostává kromě podpory také pravidelnou výplatu. Platné zákony jim umožňují měsíční výdělek až 4000 korun a současně nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Podle ředitelky Úřadu práce v Ostravě Yvony Jungové řeší spousta firem tímto způsobem ekonomickou krizi, protože za své pracovníky nemusí odvádět pojištění a ušetří na daních. Jak ale dodává, obětí jsou sami zaměstnanci, i když si to teď vůbec nepřipouští.
„Oni ti zaměstnavatelé jsou v podstatě v pohodě, protože vědí, že jejich zaměstnanci jsou krytí úřadem práce. Ale zaměstnanec by si měl uvědomit, že se mu tato doba práce nezapočítá do důchodu, že nemá nárok na nemocenskou, že tím pádem vlastně bude mít i nižší důchod. Nicméně spousta lidí do toho jde,“ upozornila Jungová.
Je to jako ve známé pohádce o tom, jak přijet oblečená neoblečená, obutá neobutá, učesaná neučesaná. Firma člověka propustí, ten se dostane do evidence nezaměstnaných a pak opět podepisuje dohodu s původním zaměstnavatelem. V součtu dostane stejné peníze, ale ztrácí sociální výhody.
„Máme takových lidí v evidenci kolem jednoho tisíce a z roku na rok to číslo narostlo na dvojnásobek. Je to pro ty lidi jakoby ta horší možnost, na druhé straně se není čemu divit, protože volná místa nejsou a lidé radši přijmou v podstatě cokoli než nic,“ říká ředitelka Úřadu práce v Opavě Jarmila Mateřánková.
Je to vynucený kompromis, dodává Radovan Burkovič, jednatel ostravské pracovní agentury. Potvrzuje, že takto firmy postupují velmi často.
„Ty firmy stojí před jediným rozhodnutím. Buď propustí opravdu třicet nebo šedesát procent lidí, nebo druhá možnost - budu doufat, že se situace zlepší a ty lidi nechám u sebe pracovat alespoň v tom nekolidujícím zaměstnání. Na Slovensku to využívají velmi často, říkají tomu mezipracovní trh. Aby lidé alespoň trochu pracovali, neseděli doma na podporách, případně pak na sociálních dávkách,“ vysvětluje Burkovič.
S důsledky ekonomické krize se budeme na pracovním trhu, jak dodávají analytici úřadů práce, setkávat ještě hodně dlouho.

(Martin Knitl)


Agentury práce : Česká republika je ničí, okolní země EU si je hýčkají
Odborný server Personalista.com (čtvrtek 11.března 2010 10:28 zde)

V lednu tohoto roku se rozběhla debata vyvolaná dalším návrhem Ministerstva práce ČR na zpřísnění legislativy pro agentury práce. Prý ve jménu ochrany agenturních pracovníků. Ta už je přitom už nyní nejpřísnější a nejdražší z celé Evropské unie.
V Holandsku, „staré zemi EU“, tato činnost není omezena licencí ani poplatky.
Na Slovensku, s nímž se tak rádi z důvodu dlouhého společného státu srovnáváme, jsou pravidla jednoduchá. Od roku 2006 vydávají povolení doživotně za poplatek 16-100 EUR (cca 400 - 2.500,- Kč) dle rozsahu licence a typu podnikatele, odborný zástupce musí mít jen vysokoškolské vzdělání a čistý trestní rejstřík. Vydávají je místní úřady práce.
V Bulharsku, na které koukáme spatra jako na „ten Balkán“, co nám nesahá ani po kotníky a byl přijat do EU až v druhé vlně, vydávají licence stejně jako živnostenské listy doživotně. Poplatek činí 200,- EUR (cca 5.000,- Kč) pro Bulharsko, pro zaměstnávání z a do ciziny 450,- EUR (cca 11.000,- Kč).
V Polsku, které vstoupilo do EU spolu s námi, je tato oblast detailně upravena s ohledem na to, že několik milionů Poláků pracuje prostřednictvím agentur práce v zahraničí. Žadatel nesmí mít dluhy vůči státu či být v úpadku či insolvenci, zástupce musí mít čistý trestní rejstřík, podle rozsahu licence také SŠ vzdělání nebo VŠ vzdělání plus rok praxe. Agentury práce žádají o zápis do registru vedeného obdobou našich krajských úřadů za 200,- ZL (cca 1.400,- Kč).
A v ČR ? Odborní zástupci agentur práce v ČR, kteří jsou garanty jejich činnosti, musí splnit přísná kritéria. Aby obdrželi omezenou tříletou licenci, musí ministerstvu práce doložit ukončené středoškolské vzdělání, čistý trestní rejstřík a minimálně 5 let praxe v personální práci. Vysokoškoláci pak ukončené VŠ studium, čistý trestní rejstřík a minimálně 2 roky praxe v personální práci. Všichni bez rozdílu pak dle zákona nově od roku 2009 prochází prověrkou Ministerstva vnitra ČR, že udělení licence nepředstavuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku.
Licence je tříletá a stojí podle rozsahu poplatek ve výši 5-25 tisíc Kč. Po uplynutí 3 let musí odborný zástupce požádat o licenci znovu. Znovu dodat všechny úředně ověřené doklady o vzdělání a praxi (i když se mu logicky o 3 roky zvýšila) a znovu zaplatit 5-25 tisíc Kč. Za 10 let utratí jen za poplatky 15-75 tisíc Kč. Když to srovnáme s běžným živnostenským listem, kde zájemce za daleko odbornější a život přímo ohrožující činnost (třeba profese elektrikáře nebo automechanika) uhradí jedenkrát doživotně 1 tis. Kč, je rozdíl propastný.
Ministerstvo tvrdí, že kvůli výsledkům kontrol, prý vykazujícím neznalosti odborných zástupců, je třeba dále přitvrdit :
- licence dávat sice doživotně, ale už za poplatek 15-65 tisíc Kč dle rozsahu
- trvání licence pak podmínit každoročním přezkoušením znalostí odborného zástupce na ministerstvu práce za poplatek 20 tisíc Kč. Pokud zkoušku nesloží, licenci odebrat.
- novou licenci může neúspěšný odborný zástupce dostat až na základě nové žádosti za poplatek 15-65 tisíc Kč a úspěšném složení zkoušky za poplatek 20 tisíc Kč.

(Ing. Radovan Burkovič, externí autor)


Burkovič: Ministerstvo práce nechápe různorodost agentur práce
Odborný server Personalista.com (pátek 5.března 2010 19:28 zde)

V lednu tohoto roku se rozběhla debata vyvolaná dalším návrhem Ministerstva práce ČR na zpřísnění legislativy pro agentury práce. Prý ve jménu ochrany agenturních pracovníků a snížení prý vysokého počtu 2.196 agentur práce. Nová jednotná pravidla mají přinést jen dvě věci. Jednak brutální zdražení licencí. Z dnešních 5-25 tisíc Kč za tři roky na 75-125 tisíc za stejné období. A dále každoroční přezkušování odborných zástupců agentur práce na ministerstvu za poplatek 20 tisíc. Z čeho a jak prý má ministerstvo stanovit vyhláškou. Také složení zkušebních komisí atd.. Jak chce zvládat zkoušet 2.196 zástupců agentur práce, když dnes není schopno v termínu stíhat ani pravidelnou roční obnovu cca 700 licencí, to je záhadou. Že to bude stát další státní byrokracii a vytváří se tím každoročně 2.196 korupčních pokušení je asi každému více než jasné.
Přitom samo ministerstvo by mělo vědět, že agentur práce je velmi různorodá škála. Spíše poradenské agentury, které se starají o nezaměstnané, jejich vzdělávání a doporučují je firmám. Firmy si je pak samy zaměstnávají. Ve vedení takových agentur práce jsou většinou erudovaní sociologové, psychologové a učitelé, kteří s personalistikou nikdy do styku nepřišli. Proč taky. Nepotřebují ji ke své činnosti. Licenci však mít ze zákona musí. A zkoušet je nově chce ministerstvo také.
Další skupinou jsou klasičtí zprostředkovatelé, lovci mozků známí spíše jako head hunters. Ti už mají vzdělání velmi různorodé, často jsou odbornými techniky a inženýry znajícími odvětví, pro něž lidi shánějí. O personalistice většinou nemají ani potuchy, musí spíše poznat zda dotyčný kandidát umí nebo ne. Nepotřebují ji ke své činnosti. Licenci však mít ze zákona musí. A zkoušet je nově chce ministerstvo též.
Poslední skupinou jsou agentury práce přímo zaměstnávající agenturní pracovníky a půjčující (přidělující) je k objednávajícím firmám. Tato skupina je vnitřně nejvíce různorodá. Naleznete tu specialisty na určité profese, třeba kancelářské, technické, dělnické, mistry, ale taky všeobecné zaměřující se na určitá odvětví průmyslu. Třeba automobilový, těžbu nebo chemický. V okolí vysokých škol pak specialisty na studentské brigády. Tak, jak mají různou práci personalisté v dotyčných firmách, tak mají různý rozsah a hloubku personální práce tyto rozličné agentury.
A to jsme ještě nevzali v potaz hledisko velikosti. Malá „jednomužná“ agentura práce samozřejmě dělá jiné věci, než střední agentura s rozdělenými kompetencemi. Například pro dispečink, mzdové účetnictví, obchodní úsek, ekonomiku, kontrolu pracovníků ve firmách, kdy každou oblast dělá někdo jiný nebo i skupina osob. A úplně jinak pracuje velká národní nebo nadnárodní agentura s centrálou a sítí poboček v jednotlivých krajských městech. Tyto všechny typy mají tak rozdílný záběr a potřebný rozsah znalostí, že je prostě nelze házet do jednoho pytle.
Bráno podle rozsahu licencí je tu ještě hledisko vývozu a dovozu pracovníků, tedy zprostředkovávání osob z a do zahraničí. Zde musí agentura práce zvládat kromě komunikace v cizím jazyce i legislativu českou v oblasti cizineckých víz, povolení k práci a pobytu, kulturní odlišnosti a samozřejmě legislativu státu, odkud pracovníky dováží nebo kam je vysílá. Čili zase jsou třeba úplně jiné znalosti a schopnosti.
Ministerstvo práce chce malou novelou Zákona o zaměstnanosti zavádět něco, co Ministerstvo průmyslu budovalo 20 let. Máme živnostníky dle Živnostenského zákona, společnosti dle Obchodního zákoníku. Máme družstva, máme svobodná povolání. Máme živnosti volné, řemeslné, vázané, průmyslové. Co k tomu dodat ?

(Ing. Radovan Burkovič, externí autor)


Mezi semifinalisty soutěže Podnikatel roku 2009 v ČR se umístil jediný zástupce agentur práce
Odborný server Personalista.com (úterý 2.března 2010 10:48 zde)

V semifinále soutěže Podnikatel roku 2009 v ČR bylo i JOB-centrum Ostrava, s.r.o., jediný zástupce agentur práce v této soutěži. Agenturu práce JOB-centrum Ostrava zastupoval spoluzakladatel a spolumajitel Ing.Radovan Burkovič, jednatel společnosti. Dvacet let podílu na budování firmy, zaměřené na brigády pro studenty, ale nejen pro ně, odměnila odborná porota jeho účastí mezi finalisty v Moravskoslezském kraji a mezi semifinalisty v České republice.
Regionální kolo soutěže Podnikatel roku se v Moravskoslezském kraji konalo již popáté. Slavnostní vyhodnocení krajského kola v Ostravě se letos bohužel nekonalo, vítězi byla cena předána až v Praze před celostátním kláním.
Podnikatelem roku 2009 Moravskoslezského kraje se stal Pavel Bartoš z firmy FITE a.s., výrobce důlních strojů, mj. dlouholetý šéf Krajské hospodářské komory MSK. Pavel Bartoš, FITE a.s., Podnikatel roku 2009 Moravskoslezského kraje.
Vyhodnocení celostátního kola soutěže se konalo jako slavnostní galavečer za přítomnosti vzácných hostů v Paláci Žofín v Praze 10.února 2009. Letošní konkurence byla velká, celkem se zúčastnilo 65 firem. Vítěz celostátního kola, zakladatel softwarové firmy Eduard Kučera ze společnosti ALWIL Software a.s., výrobce celosvětově známého antivirového programu Avast!, bude reprezentovat podnikatelský stav České republiky na mezinárodním finále Entrepreneur Of The Year® v Monte Carlu v červnu 2009.

(redakce)


Agentury práce: Jejich úloha v době krize a rostoucí nezaměstnanosti
Odborný server Personalista.com (pondělí 1.března 2010 11:28 zde)

V lednu tohoto roku se rozběhla debata vyvolaná dalším návrhem Ministerstva práce ČR na zpřísnění legislativy pro agentury práce. Prý ve jménu ochrany agenturních pracovníků. Cílem návrhů ministerstva je prý omezit počet agentur práce v době krize. Podle jeho zástupců by se zvyšující se nezaměstnaností měl klesat počet agentur práce. Nemají prý kam pracovníky umisťovat a tak musí logicky zanikat. To se však neděje a ministerstvo spíše vidí boj mezi agenturami práce o zbylá místa, zhoršující pracovní podmínky agenturních pracovníků.
Ano, v době krize logicky podniky tlačí na své dodavatele a chtějí nižší ceny. Tak je tomu i s agenturami práce. Ty však nemohou hýbat s cenou svých služeb libovolně směrem dolů. Snad s výjimkou své marže nebo provize, jak je částka za zapůjčení pracovníků nazývána. Agenturní pracovník je totiž chráněn Zákoníkem práce, jeho mzdové a pracovní podmínky nesmí být horší než u kmenového zaměstnance firmy, kam je agenturou zapůjčen. Garantem těchto „srovnatelných podmínek“ je pak sama firma. Ona musí ve smlouvě s agenturou práce uvést a přiznat všechny mzdové podmínky svých kmenových zaměstnanců. Agentura práce je pak povinna je vyplatit agenturním pracovníkům. Že už Zákoník práce neřeší, jak má agentura práce zkontrolovat pravdivost tvrzení firmy, ministerstvo práce ani po 6 letech nevyřešilo. Tady totiž bývá nejčastější problém. Právníci se stále přou, zda má agenturní pracovník také obdržet firemní hodinky k jeho 50-tým narozeninám, když kmenoví zaměstnanci firmy takovou odměnu dostávají. A to je jen špička ledovce.
Agentury práce jsou naopak v době rostoucí nezaměstnanosti a nejistoty na trhu daleko více potřebné než v dobách klidných. Zajišťují něco, čemu se třeba na Slovensku říká „medzipracovný trh“. U nás tomu odpovídá výraz „částečná zaměstnanost“. Čím více podniků má problémy se zakázkami, kdy tu mají práci na 14 dní, tu na měsíc a pak nic, tím více podniků může využít agenturní pracovníky. A to právě agenturní pracovníky z rostoucích řad nezaměstnaných.
Činnost agentur práce tak částečně supluje nepružný pracovní trh v ČR, částečně zabezpečuje firmám bezpečnou rezervu při nejistotě dalších zakázek. Firmy totiž nové pracovníky nechtějí, musely by je po ukončení zakázky propustit. Na to nemají kapacity personálních oddělení, ani potřebné databáze zájemců o práci.
Dalším pozitivem částečné zaměstnanosti je udržení pracovních návyků nezaměstnaných. Nesedí doma na podpoře. Byť omezeně, stále se na trhu práce pohybují. Dodatečné příjmy k podporám v nezaměstnanosti také nejsou k zahození, byť jde dle Zákona o zaměstnanosti maximálně o 4 tis. Kč měsíčně.
A zkrátka nepřijde ani stát. Daně a pojistné odvedené státu jen z 1 nezaměstnaného, který si částečnou zaměstnaností vydělal 4 tisíce korun, mohou činit až 2.604,- Kč. To záleží na typu zaměstnání a dosavadních výdělcích nezaměstnaného.
Shrnuto agentury práce jsou velmi důležité právě v době krize aby svým působením pomáhaly firmám krizi přežít a nezaměstnaným poskytovaly šanci být zaměstnán alespoň částečně. A koho si firma vybere za stálého zaměstnance až krize odezní ? No logicky zkušeného agenturního pracovníka, který se jí už osvědčil.

(Ing. Radovan Burkovič, externí autor)


Agentury práce mohou pomoci firmám přežít krizi
Euro.cz (čtvrtek 25.února 2010 11:31 zde)

Pozitivem částečné zaměstnanosti je udržení pracovních návyků nezaměstnaných
Počátkem roku se rozhořela debata vyvolaná návrhem ministerstva práce a sociálních věcí na zpřísnění legislativy pro agentury práce. „Cílem návrhů je omezit počet agentur během krize. Podle úředníků by se zvyšující se nezaměstnaností měl klesat i počet agentur. Nemají prý kam pracovníky umisťovat, a tak musí logicky zanikat. To se však neděje a ministerstvo spíše vidí boj mezi agenturami o zbylá místa, zhoršující pracovní podmínky agenturních pracovníků,“ potvrdil Euro.cz Radovan Burkovič z JOB-centra Ostrava.
„V době krize logicky podniky tlačí na dodavatele a chtějí nižší ceny. A tak je tomu i s agenturami práce. Ty však nemohou hýbat s cenou služeb libovolně směrem dolů. Snad s výjimkou své marže nebo provize. Agenturní pracovník je totiž chráněn zákoníkem práce, jeho mzdové a pracovní podmínky nesmí být horší než u kmenového zaměstnance firmy, kam je agenturou zapůjčen. Garantem těchto srovnatelných podmínek je pak sama firma,“ pokračoval Burkovič.
Podle Burkoviče je to právě ona, kdo musí ve smlouvě s agenturou práce uvést a přiznat všechny mzdové podmínky kmenových zaměstnanců. Agentura práce je pak povinna je vyplatit agenturním pracovníkům. „Že už zákoník neřeší, jak má agentura zkontrolovat pravdivost tvrzení firmy, ministerstvo ani po šesti letech nevyřešilo. Tady totiž bývá nejčastější problém,“ prohlásil jednatel JOB-centra Ostrava.
Agentury práce jsou naopak podle Burkoviče v době rostoucí nezaměstnanosti a nejistoty na trhu daleko více potřebné než v dobách klidných. „Zajišťují částečnou zaměstnanost. Čím více podniků má problémy se zakázkami, kdy tu mají práci na 14 dní, tu na měsíc a pak nic, tím více podniků může využít agenturní pracovníky. A to právě agenturní pracovníky z rostoucích řad nezaměstnaných,“ konstatoval.
Činnost agentur práce tak podle něj částečně supluje nepružný pracovní trh v Česku, zčásti firmám zabezpečuje bezpečnou rezervu při nejistotě dalších zakázek. „Firmy totiž nové pracovníky nechtějí, musely by je po ukončení zakázky propustit. Na to nemají kapacity personálních oddělení ani potřebné databáze zájemců o práci,“ uvedl Burkovič.
„Dalším pozitivem částečné zaměstnanosti je udržení pracovních návyků nezaměstnaných. Nesedí doma na podpoře. Byť omezeně, stále se na trhu práce pohybují. Dodatečné příjmy k podporám v nezaměstnanosti také nejsou k zahození. A zkrátka nepřijde ani stát. Daně a pojistné odvedené státu jen z nezaměstnaného, který si částečnou zaměstnaností vydělal čtyři tisíce korun, mohou činit až 2604 korun,“ uzavřel jednatel JOB-centra Ostrava.

(Jana Křížová)


Stát chystá bič na pochybné agentury
Hospodářské noviny HN.ihned.cz (středa 10.února 2010 00:00)

Ministerstvo práce chce přísněji selektovat, komu udělí agenturní licenci. Nové podmínky jsou zbytečně přísné, soudí některé firmy.
Má to být po letech první zásadní opatření, jak zabránit pochybným personálním agenturám v zotročování dělníků a šizení státu na daních a povinných odvodech. Novely několika zákonů, které pro vládu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ale vyvolávají smíšené reakce. Část z celkem 2.150 licencovaných agentur práce přísnější metr vítá, jiné mají k novelám výhrady.
Chaos a neschopnost důsledných kontrol při využívání práce gastarbeiterů a dalších námezdních dělníků připravily stát podle odhadu odborových organizací už o miliardy. Nejrůznější dovozci levné pracovní síly pro montovny v celém Česku už loni sice přišli kvůli krizi a propouštění o podstatný zdroj zisků, ale princip šizení zůstává platný dál - nelegální zaměstnávání, vykazování nižších než skutečných platů, vyplácení mzdy formou nedaněných "cesťáků" nebo obcházení úhrad zdravotního pojištění.
"Novela by měla přispět k eliminaci agentur, které nedodržují předpisy, či je nějakým způsobem obcházejí a zneužívají tak své klienty, často cizince," tvrdí mluvčí MPSV Štěpánka Filipová. Podle informací HN se uvažuje o povinném pojištění agentur pro případ vlastního úpadku a úpadku firmy, kam agentura dělníky vysílá. MPSV navrhuje například zpřísnit podmínky pro vydávání licencí, kterých loni přibylo na 300.
A to i v situaci, kdy z českého trhu zmizelo přes 50 tisíc gastarbeiterů a o práci přišly tisíce tuzemských zaměstnanců. Řada agentur si připravuje půdu na časy, kdy zájem o agenturní dělníky zas poroste. Další se snaží vytěžit co nejvíc i ze současné situace.
Licenci musí mít i ČEZ
Paradoxem je, že licenci na zprostředkování práce musejí mít dnes ze zákona i firmy, jako je třeba ČEZ, Komerční banka a další podobné, které by si jinak nemohly předávat různé odborníky mezi vlastními dceřinými společnostmi. I to mají chystané novely změnit.
Spory mezi zavedenými agenturami ale vyvolává především chystané zavedení povinného a draze placeného přezkušování zástupců všech zprostředkovatelů a agentur. Nebo nutnost obnovovat za nemalé peníze licence každé tři roky. Náklady, které by měla celkem zaplatit na deset let jedna agentura, vyčíslil například jednatel JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič na sumu až 266 tisíc korun. "Závisí na typu licence. Jde ale o zvýhodnění velkých nadnárodních agentur, které si to budou moci dovolit. Důležitější jsou spíš důsledné a hodně přísné kontroly ze strany úřadů práce, finančáku a dalších orgánů," připomíná Burkovič.
Podle Luboše Rejchrta, šéfa Asociace poskytovatelů personálních služeb a zástupce jedné z velkých agentur na trhu - Graftonu, mají opatření ze strany MPSV význam. Asociace na přípravě novel s MPSV přímo spolupracovala. "Obavy z výše nákladů na přezkušování odborné způsobilosti či licence jsou předčasné. Ten návrh může ještě dostát určitých změn," říká Rejchrt. I podle něj jsou ale základem důslednější kontroly. Podle některých dalších lidí z branže je sice třeba v boji proti pochybným agenturám přitvrdit, ale stát v tomhle už poněkud zaspal.
Největší rozsah podvodů zažilo Česko do roku 2008, kdy vrcholil hlad po zahraničních dělnících a agentury je za otrokářských podmínek dovážely po tisících. "Ceny, jaké různé pseudoagentury tehdy účtovaly továrnám za propůjčení gastarbeiterů, šplhaly do obrovských výšek. Tehdy to byl naprosto bezohledný byznys," říká majitel jedné z menších agentur na Plzeňsku Rudolf Pavlík.
Cizinci a agentury
230.709 cizinců pracovalo ke konci loňského roku legálně v ČR. Je to o 54 tisíc méně než před rokem. Nejvíce je Slováků (přes 98 tisíc) a Ukrajinců (skoro 57,5 tisíce).
2.150 agentur práce má dnes povolení ke zprostředkování zaměstnání v ČR. Jen za loňský rok jich přibylo víc než 300.

(Miroslav Petr)


Česká televize - Pracovní agentury se bojí o svou budoucnost
Události v regionech (pátek, 5. února 2010)

Česká televize, Události v regionech, 5. února 2010


Přehrát


Stáhnout (45 MB)



Z pracovních agentur se stávají otrokáři. Odměňováni jsou pokutami
iDnes.cz (čtvrtek 4.února 2010)

Některé personální agentury obratně využily krize a stávají se z nich spíše novodobí otrokáři. Stát však na ně nemá příliš pák. Pokuty, které dostanou, jsou totiž směšné. Větší porušování zákona potvrzují čísla ze Státního úřadu inspekce práce, který práci agentur kontroluje. Pokut udělil nejvíce v historii.
85 kontrol, které loni inspekce provedla, našli inspektoři chyby v 58 případech, pokut rozdali za 1,79 milionu korun. Průměrná výše pokuty se za rok zdesetinásobila. "Agentury často zneužívají toho, že lidé mají strach o práci," tvrdí Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů. Nejčastěji agentury hřeší tím, že vyplácejí lidem, které najímají, méně, než dostávají za stejnou práci lidé zaměstnávaní přímo podnikem. Častým trikem je také oficiální výplata na úrovni minimální mzdy a zbytek peněz v nenárokových náhradách. To zažívá třeba Libor Kovář zaměstnávaný ostravskou agenturou A&T Construction. "Má základní mzda je pouze osm tisíc hrubého. K tomu pak dostávám přes pět tisíc ve formě náhrad," popisuje Kovář. V takovém případě může jít ze strany firmy i o daňový únik: náhrady totiž nemusí zaměstnavatel danit a platit z nich pojištění. Zaměstnanec navíc tratí, když marodí, zhoršují se mu i vyhlídky na důchod. Výše dávek se totiž počítá ze mzdy bez náhrad. Podle náměstka generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiřího Macíčka patří mezi časté prohřešky také nevyplácení příplatků za přesčasy či práci o víkendech a svátcích nebo pozdní posílání výplat. "Podmínky agenturních zaměstnanců jsou často tragické a nedůstojné," upozorňuje šéf OS Kovo Josef Středula. Problémem jsou podle něj i pracovní smlouvy. "Podle nich pak musí dělat prakticky cokoliv a kdykoliv," říká Středula.

Stejné mzdy pro zaměstnance, povinné zkoušky pro agentury
Zákoník práce přitom firmám ukládá, aby mezi vlastními a najatými zaměstnanci nedělaly žádné rozdíly. Některé velké podniky už proto zavedly požadavek, že agentury se musí řídit platnou kolektivní smlouvou. Takovou povinnost vyhlásila nově třeba Škoda Auto. Firmy si přitom v krizi agentury oblíbily. Často v nich končí i dříve propuštění zaměstnanci. Přes agenturu se jich podniky mohou prakticky kdykoliv zbavit, jakmile klesne objem zakázek. Firmu přitom stojí zhruba stejně, jako kdyby je zaměstnávala sama. Přibývajících excesů agentur si všimlo také ministerstvo práce a sociálních věcí, které již připravilo novelu zákonů, jež by měly podnikání v oblasti agenturního zaměstnávání dále zpřísnit. Kromě vyšších poplatků za udělení a prodloužení licence by se jejich držitelé měli každoročně podrobit zkoušce. Takový test by měl stát 20 tisíc korun, v případě nesplnění by mohlo ministerstvo licenci odejmout. "Agentury práce se chovají neprofesionálně a často je to z naprosté neznalosti příslušných právních předpisů, proto chceme zavést každoroční odbornou zkoušku," obhajuje nápad Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku disponují licencí více než dvě tisícovky agentur. Postup ministerstva vyvolává mezi agenturami rozdílné reakce. Především velcí nadnárodní zprostředkovatelé tuto snahu vítají. Nové podmínky – zejména vyšší poplatky – totiž pro ně neznamenají zdaleka takovou zátěž jako pro malé konkurenty. Od nových pravidel si také slibují pročištění trhu. "Situace na něm skutečně není dobrá," potvrzuje Luboš Rejchrt, šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb. Podle něj jsou sice vyšší poplatky a pravidlo povinného přezkušování drsné, ale přispějí k pročištění trhu od problematických a často podvodných agentur. Menší agentury naopak nová pravidla považují za diskriminační. "Ministerstvo práce namísto důsledných kontrol stále jen vymýšlí další legislativní a finanční překážky pro naše fungování," namítá Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB-centrum Ostrava s.r.o.
(Pavel P. Novotný, Jan Sůra)

Komentář JOB-centrum Ostrava k tendenčnímu článku MFDnes a iDnes.cz - Mýty o otrokářích versus realita (byla zveřejněna např. 19.února 2010 na serveru Personalista.com ) :
V lednu tohoto roku se rozběhla debata vyvolaná dalším návrhem Ministerstva práce ČR na zpřísnění legislativy pro agentury práce. Vyšel mj. i článek v MFDnes a IDnes.cz redaktorů Pavla P. Novotného a Jana Sůry s titulkem „Z pracovních agentur se stávají otrokáři. Odměňováni jsou pokutami.“. V jeho závěru jsou citováni dva zástupci agentur práce. Luboš Rejchrt z nadnárodní agentury práce Grafton Recruitment s.r.o., šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb. Podle něj jsou sice vyšší poplatky a pravidlo povinného přezkušování drsné, ale přispějí k pročištění trhu od problematických a často podvodných agentur. Menší agentury naopak nová pravidla považují za diskriminační. Jako zástupce je uveden Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB-centrum : „Ministerstvo práce namísto důsledných kontrol stále jen vymýšlí další legislativní a finanční překážky pro naše fungování," namítá. Vzhledem k předchozímu účelovému textu to vypadá, jakoby bránil podvodníky a otrokáře. Opak je však pravdou. Snížení počtu agentur práce díky legislativním překážkám přispívá k vytváření monopolu. Biti budou samozřejmě zaměstnanci agentur práce a firmy, protože ti všichni jako zákazníci agentur práce doplatí na ztrátu konkurenčního prostředí.
Nazývat agentury práce otrokáři musí nutně urazit zaměstnance všech 2.196 agentur práce. Opravdu je otrokářem guvernér České národní banky, generální ředitel Dopravního podniku Ostrava, generální ředitel stavebního kolosu Skanska či generální ředitel Komerční banky ? Ano, i tyto firmy a instituce díky nesmyslnému znění Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce již šest let mají licenci jako agentury práce. Polovina všech agentur práce je totiž agenturami práce z donucení špatnou legislativou.
Nazývat agentury práce otrokáři musí nutně urazit všech 2.196 odborných zástupců agentur práce, kteří jsou garanty jejich činnosti. Aby obdrželi licenci, museli ministerstvu doložit ukončené středoškolské vzdělání, čistý trestní rejstřík a minimálně 5 let praxe v personální práci. Vysokoškoláci ukončené VŠ studium, čistý trestní rejstřík a minimálně 2 roky praxe v personální práci. Obojí pak dle zákona nově od roku 2009 prošli prověrkou Ministerstva vnitra ČR, že udělení licence nepředstavuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Tak vypadá otrokář ?
Tvrzení o neodbornosti agentur práce ze strany ministerstva práce je rovněž nesmysl. Jestliže odborným zástupce agentury práce musí splnit výše uvedené, tak je to poplivání znalostí a zkušeností těchto lidí, o školství ČR nemluvě. V čem chce ministerstvo tyhle lidi zkoušet ? A z čeho ty, kteří jsou v oboru 10 a více let?
Stát má dnes na agentury práce spoustu účinných pák. Ministerstvo práce (vydávání licencí a kontroly plnění podmínek), Úřady práce (uzavírání smluv, diskriminace), Inspekci práce (průběh zaměstnávání), Finanční úřady (vyplácení mezd, náhrad, daně), Správy sociálního zabezpečení (odvody pojistného) a 11 zdravotních pojišťoven (zdravotní pojištění). Tedy zástupy institucí a úředníků, kteří mohou agentury práce kontrolovat. Podle článku udělala Inspekce práce v celé ČR za rok jen 85 kontrol, tedy průměrně 7 měsíčně. Z 2.196 agentur práce zkontrolovala jen necelá 4%. V 58 případech udělila pokutu, to jsou necelá 3% všech agentur práce. Podle ministerstva práce to jsou problémy přímo obludné a musíme nově zavést každoroční přezkušování zástupců agentur práce. Jak by se pak mělo vyjadřovat ministerstvo dopravy, když policie denně pokutuje tisíce řidičů ?
Pokuty, které může stát udělovat, nejsou vůbec směšné. Už jen průměr uvedený v článku je skoro 31 tisíc. Směšné jsou naopak důvody v zákoně, pro které jsou udělovány. Třeba za neodevzdání přehledu o počtu osob zaměstnaných za loňský rok agenturou práce, tedy statistického formuláře formátu A4. Pokud zmíněný statistický přehled neodevzdáte opakovaně, zahájí s Vámi ministerstvo správní řízení o odebrání licence. To však nijak neochraňuje zaměstnance agentur práce před podvodnými agenturami. V zákoně o zaměstnanosti je stanovena jen horní výše pokut ve statisících a milionech. Výška závisí na libovůli kontrolora (mimochodem ideální korupční prostředí). Takže pokuty existují a hrozba ztráty licence také. Jen se zaměřují naprosto „mimo mísu“.
Agentury nehřeší tím, že vyplácejí lidem méně než mají kmenoví zaměstnanci firem. Odpovědnost za to leží dle Zákona o zaměstnanosti na objednávají firmě. Buď přizná agentuře, co dává svým lidem, nebo nepřizná aby ušetřila. A jak to má agentura práce zkontrolovat ? Zákon ji k tomu žádný nástroj nedává. Musí se spoléhat na čest objednávající firmy. Inspekce práce by měla provést kontrolu tzv. srovnatelného zaměstnance a zjistit, zda agenturní pracovníci berou tolik, co sami kmenoví zaměstnanci. Tolik, co např. říká kolektivní smlouva. A pokud to firma ve smlouvě s agenturou práce nepřiznala, pak firmu tvrdě pokutovat. Firma následně musí dle zákona rozdíl doplatit agentuře a ta jej vyplatí svým agenturním zaměstnancům. To je pravda podle práva už 6 let. Zde by mohli aktivněji zapracovat i odboráři, když tvrdí, že agentury práce mají dumpingové ceny. Agentury práce nejsou otrokáři.
Výplaty náhrad mzdy místo mzdy agenturním pracovníkům jsou buď v souladu se Zákoníkem práce a Zákonem o dani z příjmu nebo ne. To musí posoudit Inspekce práce a Finanční úřad. Nelze psát o jednom případu a tvrzení postavit tak, že je to špatně a agentury lidi okrádají. Je nutno zjistit pracovní zařazení, pak zda není porušován Zákoník práce v části o Minimálních mzdových tarifech a za co dostává náhrady. Pokud třeba jezdíte v práci vlastním vozidlem a najedete denně 100 km, tak jen na náhradách za benzín a opotřebení dostane legálně skoro 12 tisíc korun.
Tvrzení o pracovních smlouvách nutících lidi dělat všechno možné je další nesmysl. Tak tvrdý Zákoník práce, jako máme my, nemá v EU nikdo. Podle něj přeřazení člověka na jinou práci, než je v pracovní smlouvě, není bez jeho souhlasu možné. A pokud nesouhlasí, musí mu agentura vyplácet prostoje ve výši jeho průměrné mzdy. Protože se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Nevyplácení příplatků ke mzdě např. za noční práci, víkendy či práci přesčas je opět důvod ke kontrole z Inspekce práce. Tato věc je lehce zjistitelná z každého docházkového listu nebo píchačky. Zákoník práce přímo příplatky vyjmenovává a jsou u zaměstnanců s pracovní smlouvou povinné. Pokud je agenturní zaměstnanec zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti, tam ne. Tam jsou věcí dohody.
Pozdní zasílání výplat je věcí zaměstnance. Má dle Zákoníku práce možnost dát výpověď či ihned to nahlásit Úřadu práce. Ten kromě kontroly může ve spolupráci se zaměstnancem navrhnout agenturu práce do insolvenčního řízení. Což není žádná legrace a majitelé tak mohou o svou agenturu přijít. Agentury práce nejsou žádnými otrokáři. Jejich práce je dnes naopak přeregulována Zákonem o zaměstnanosti, Zákoníkem práce, omezenými tříletými licencemi s opakujícími se desetitisícovými poplatky za ně a zástupy kontrolních orgánů státu. Ministerstvo práce chce poplatky agenturám práce zvýšit a regulaci doplnit ještě povinným každoročním přezkušováním odborných zástupců za pakatel, dvacet tisíc korun. Kdo v tomto kontextu vychází jako otrokář odírající svého nevolníka ?

Ing. Radovan Burkovič, jednatel, spolumajitel a spoluzakladatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o., agentury práce s 20-ti letou tradicí


JOB CENTRUM: Likvidační návrhy ministerstva práce v ČR versus legislativa v jiných zemích EU
Odborný server Personalista.com (středa 3.února 2010 11:17 zde)

Zatímco ministerstvo průmyslu udělalo zvláště za ministra Římana (ODS) dlouhý seznam kroků podporujících podnikání v České republice a významně snižující byrokratickou zátěž i poplatky s ní spojené, ministerstvo práce postupuje neustále přesně opačně. Nejlépe je to vidět v přiložené tabulce, kde rok od roku přibývá administrativních povinností, omezení a zvyšují se poplatky. A je úplně jedno zda byl v čele ministr Śpidla, Škromach (oba ČSSD), Nečas (ODS) nebo nyní Šimerka (úřednická vláda, navržen ČSSD).
Zvláště v období krize a s ní souvisejícím nedostatkem pracovních míst je to pro mnohé agentury práce likvidační přístup. Nelogické kroky, kdy licenci je možné získat pouze na 3 roky za 5-25 tisíc Kč dle rozsahu, zatímco živnostenský list už za 1 tis. Kč a doživotně, stále trvají a mají být do budoucna doplněny dalšími restrikcemi. Například každoročním povinným přezkušováním odborných zástupců agentur práce za poplatek ministerstvu ve výši 20 tis. Kč ! Je naprosto nepochopitelné, co kromě snahy o likvidaci agentur práce a vytváření korupčního prostředí ministerstvo k takovým krokům vede.
Podíváme-li se do okolních zemí EU, nalezneme pravý opak. V Holandsku personální agentury dělající klasické zprostředkování (nalezení zaměstnance pro firmu, která si ho pak sama zaměstná) nebo temporary help (přidělování zaměstnanců agentury práce na dobu určitou do firmy) žádnou licenci pro svou činnost nepotřebují a poplatky v tomto smyslu tudíž také neodvádějí. Nový člen EU, Bulharsko, upravuje tuto činnost doživotně vydávanou licencí pro domácí trh za poplatek 200,- Eur, pro pracovníky do zahraničí 450,- Eur. Nám nejbližší sousední Slovensko má rovnoprávný přístup ke všem podnikatelům a stejně jako živnostenský list tam stojí licence agentury práce při vydání poplatek 100,- Eur a dává se doživotně.
Za 20 let působení agentur práce v ČR se nezměnilo jediné. A sice hloupé argumenty některých politiků a pseudoodborníků na trh práce. Agenturám práce už bylo kladeno za vinu všechno. Mohly za nezaměstnanost, za málo volných míst, za mnoho neobsazených míst, za sociální nejistotu, za příliv cizinců, za odliv cizinců, za vysoké mzdy, za nízké mzdy, za černou práci, za švarc systém, za únik na odvodech atd.. Kéž by to byla pravda. Pak by jenom stačilo zrušit agentury práce a zavládl by v České republice ráj na zemi. To je zřejmě smysl nových opatření ministerstva práce, zajistit nám všem ráj na zemi. Z toho ale mrazí, takových proroků jsme už v dějinách zažili dost a dost. Podobnou regulaci s vysokými poplatky a zkouškami má snad na světě jediná země - Čína.
Přehledou časovou osu si stáhnete ZDE.

(Mgr. Jan Míka, šéfredaktor)


JOB-centrum Ostrava: Šimerkův resort chce likvidovat agentury práce - AKTUALIZOVÁNO
Odborný server Personalista.com (středa 27.ledna 2010 20:11 zde)

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce změnou zákona zlikvidovat agentury práce, tvrdí jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič. „Pro zdůvodnění změny využívá ministerstvo průhledných účelových lží. Ministerský návrh novely zákona o zaměstnanosti a navazujících zákonů nejenže neřeší stávající problémy na trhu práce a v podnikání agentur práce, ale naopak vrší další povinnosti a platby na jejich bedra a dále jim znesnadňuje a prodražuje podnikání,“ uvedl. „Zároveň zatěžuje ministerstvo dalšími byrokratickými povinnostmi s dopadem na státní rozpočet. A takový návrh předkládá ministerstvo práce v období krize,“ dodal Burkovič. „Z hospodářské komory jsme obdrželi k připomínkování návrh novely zákona o zaměstnanosti předkládaný ministerstvem práce. Po zevrubném studiu je jasné, že jde jen o další bezprecedentní útok ze strany ministerstva na existenci agentur práce. Tentokráte se jedná o útok dvojí. Jednak na odbornost zástupců agentur, jednak na finanční náročnost podnikání agentur práce,“ konstatoval. Podle Burkoviče po původním svobodném podnikání v devadesátých letech nastupují po roce 2004 neustále restrikce a byrokratické zásahy. Za vlád levicových, pravicových i úředních. „Znejisťují všechny okolo. Pouze utahují šrouby již tak přeregulovaného podnikání. To v době krize nepřispívá ke zklidnění situace na již tak trpícím trhu práce a může to vyvolat další zvýšení nezaměstnanosti,“ prohlásil.
„Základní problémy podnikání agentur práce, vyplývající z restrikcí zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, ministerstvem práce v návrhu řešeny nejsou. Například zákaz posílat zaměstnance firmy pracovat přechodně k jiné firmě, když pro ně nemám práci. To lze jen prostřednictvím agentury práce. Proto je ze zhruba dvou tisíc licencí agentur práce více než polovina běžných výrobních firem, podniků, bank, nemocnic a jiných neagentur,“ upřesnil.
„Licenci agentury práce si pořídily jen proto, že zákon z roku 2004 zakázal do té doby normální půjčování pracovníků v rámci holdingu, akciovek, dceřinek, stáží, zvyšování kvalifikací atp. Licenci mají třeba Česká národní banka, Československá obchodní banka, Komerční banka, ČEZ, diecézní katolické charity, olejářské Paramo, výrobce mostních konstrukcí DEZA, Internetová lékárna, výrobce autobusů Karosa-Iveco, zpracovatel paštik Hamé, farmaceutický gigant Zentiva, stavební gigant Skanska, Dopravní podnik Ostrava a další agentury z donucení,“ dodal.
Burkovič dále zdůraznil nelogičnost zákazu pro agentury práce používat pro přidělené zaměstnance dohody o provedení práce, vhodné pro krátkodobé brigády. „Tak je nutno i krátkodobá zaměstnání třeba studentů řešit byrokraticky složitějšími a dražšími dohodami o pracovní činnosti nebo pracovními smlouvami na dobu určitou. To způsobuje nerovnost mezi dvěma brigádníky na tomtéž pracovišti vyplývající z rozdílných práv, povinností a čistého výdělku. A trvá od roku 2004 stále,“ vysvětlil.
„Doposud bylo podnikání agentur práce nejdražším byznysem u nás. Zatímco živnostenský list obdržíte na počkání doživotně za pouhých tisíc korun, o přidělení licence rozhoduje ministerská komise a licenci za správní poplatek pět až 25 tisíc podle rozsahu uděluje pouze na tři roky. Licenci nelze po třech letech prodloužit. Jen požádat o ni znovu se všemi opakujícími se náležitostmi, typu zasílání úředně ověřeného vysokoškolského diplomu a dalších listin v ceně ověření za zhruba tisíc korun a opět dalšího poplatku pět až 25 tisíc korun,“ konstatoval Burkovič.
„Podle návrhu ministerstva se podnikání agentur práce má stát suverénně nejdražším byznysem u nás. Živnostenský list stále obdržíte na počkání doživotně za pouhý tisíc korun, o přidělení licence rozhodne ministerská komise a licenci vydá za správní poplatek 15 až 65 tisíc. Pravda, už doživotně, ale s velkým ‚ale‘,“ zdůraznil jednatel JOB-centra.
„Odborný zástupce agentury práce bude muset každý rok u ministerské komise absolvovat jakési přezkoušení odbornosti za poplatek 20 tisíc. Jinak bude licence odebrána. Doposud stálo podnikání agentur práce během deseti let při trojím vydání licence 15 až 75 tisíc. Podle návrhu ministerstva by mělo stát v průběhu deseti let neskutečných 215 až 265 tisíc korun,“ upřesnil. „To ale není vše. Doposud jsme měli nejvzdělanější a nejprověřenější odborné zástupce agentur práce. Podmínkou bylo dokončené středoškolské vzdělání a pět let praxe v personalistice nebo ukončené vysokoškolské vzdělání a dva roky praxe v personálních činnostech. Plus k obojímu bezúhonnost a od roku 2009 nově i speciální prověrka ministerstvem vnitra,“ vysvětloval Burkovič.
„Podle návrhu ministerstva se podnikání agentur práce má stát suverénní vzdělanostní špičkou v rámci Evropy i světa. Ministerstvo chce na základě jím vydané vyhlášky každoročně přezkušovat všechny dosavadní i nové odborné zástupce agentur práce. Z čeho? To není jasné,“ potvrdil jednatel ostravského JOB-centra.
„Druhou věcí je zdůvodnění požadavku odbornosti. Agentur je prý hodně, okolo 2100. My však víme proč, polovinu tvoří agentury z donucení. Ministerstvo tím prý chce snížit počty agentur práce a zabránit vzniku nekvalitních. To však lze i pomocí dosavadních ustanovení zákona a kontrol. Ministerstvo, inspekce práce a úřady práce prý nestíhají tolik agentur práce zkontrolovat. Jak ale chtějí jen samotní úředníci ministerstva přezkušovat každoročně 2100 lidí, když nyní nezvládnou ani vydávat včas prodlužování končících licencí?“ ptá se Burkovič. „Můžeme prokázat skoro dvě desítky případů, kdy se rozhodování táhne v rozporu se zákonem až pět měsíců a v případě odvolání i více než osm měsíců a stále není ukončeno,“ doplnil.
„Ministerstvo pláče, že každý měsíc má v průměru 55 nových žádostí a že chce regulovat jejich živelný nárůst. To je čirá účelová lež. Počtář základní školy ví, že při 2100 licencích, které jsou omezeny třemi roky, musí agentury práce v průměru každoročně 700 licencí znovu pracně zbytečně obnovit. Poděleno 12 měsíci tu máme číslo 58, tedy skoro oněch ministerských 55 licencí. Ne nových, žádný živelný nárůst, jen prostá obnova,“ řekl jednatel JOB-centra. „Ministerstvo dále lže, když tvrdí, že v případě schválení předkládaného návrhu zákona se nepředpokládají zvýšené nároky na státní rozpočet. Opravdu jednorázové vydání nových 2100 licencí již existujícím agenturám a každoroční zkoušky 2100 zástupců budou pro stát levnější než pouhé každoroční vydání 700 licencí? Tomu snad nevěří ani sami ministerští úředníci. A co takhle předložit změnu zákona, již se stávající licence mění z tříletých na dobu neurčitou? Tady úsporu vidí každý, jen ministerstvo ne,“ konstatoval Burkovič.
„Předložený zákon tedy není ničím jiným než zvýšením kolkových poplatků za vydávání licencí. Podnikání agentur práce není tříletým experimentem, většina z nich je na trhu práce už skoro dvě desetiletí. Příjemný zdroj peněz z poplatků, že? A vágně označené každoroční zkoušky odborných zástupců na ministerstvu nejsou nic jiného než každoroční dva tisíce korupčních pokušení. Jako všude, kde se rozhoduje nejasně a neprůhledně bez předem známých a jednoduchých pravidel,“ uzavřel Burkovič.

Aktualizace článku - vyjádření ing. Burkoviče, Jobcetrum
K informacím v tomto článku se naprosto neskutečně vyjádřila Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. Nejde jim tedy o snížení počtu agentur práce tím, že díky odborným zkouškám spoustě z nich seberou licenci, jak psaliv důvodové zpráve k zákonu (viz přílohy), ale jen o prachsprosté vybírání hromady peněz (citujeme) :
"..... v souvislosti s postupující integrací České republiky do Evropské unie je třeba, aby se licenční poplatky alespoň přiblížily výši poplatků obvyklých v jiných zemích unie".
Všimnul si mezitím někdo z nás, že by se platy zaměstnanců a výdělky agentur práce alespoň přiblížily výši platů a výdělků obvyklých v jiných zemích EU? A kterépak to země EU vybírají ony statisíce za vydání licence agentury práce?
Pro porovnání poznatky z jiných zemí EU ohledně agentur práce získané přes Asociaci malého a středního podnikání: Podobnou regulaci s platbami a zkouškami, která je navrhována pro ČR, má zřejmě jediná země na světě – Čína. Z ostatních zemí máme informace, že nemají žádné regulace, maximálně trvale a bezplatně přidělené oprávnění a registraci.
A jak to vypadá na nám nejbližším Slovensku? Licence agentury práce se vydává na základě žádosti za předpokladu dosažení vysokoškolského vzdělání a po úhradě poplatku 100,- EUR (cca 3 tis. Kč) DOŽIVOTNĚ. Což odpovídá zhruba úrovni za tam i u nás placené poplatky při získání vázané či koncesované živnosti.
Jinými slovy Česká republika s nynějšími 5-25 tisíci korunami poplatku za licenci agentury práce každé 3 roky a ministerstvem práce teď v novele Zákona o zaměstnanosti navrhovanými 75-125 tisíci korunami každé 3 roky je naprostou výjimkou na úrovni zemí třetího světa a komunistických diktatur typu Číny.

(Mgr. Jan Míka, šéfredaktor)


Brigád je málo, poslední ránu dal sníh
Denik.cz (sobota 23.ledna 2010 17:09 zde v elektronické verzi, v tištěné podobě 3.února 2010)

Ostrava - Sehnat si brigádu, to je stále docela problém. Kde dříve braly firmy desítky brigádníků, dnes jich potřebují jen pár.
„Zrovna jsem měl na drátě jednu pekárnu. Dříve tam měli nemocnost patnáctiprocentní, dnes jen pěti. Dříve tam měli velkou fluktuaci, čtyřicet až padesát lidí měsíčně, dnes od nich nechce odcházet nikdo. Tím pádem tam ani my nedodáváme žádné brigádníky,“ konstatoval jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič.
O málo lepší než v lednu
O příležitostné pracovníky nemají stále firmy zájem, maximálně se snaží využívat vlastní zaměstnance. Ti na druhé straně si své práce i více váží, protože sehnat jinou je při pokračující krizi složité. Situace s příležitostnou prací je ale přesto trochu lepší než loni v lednu, kdy se nabídka brigád propadla na úplné dno. „Nabídek je více, ale pořád je to tak na šedesáti procentech ledna 2008,“ vyčíslil Burkovič.
Protože ve stavebnictví se nyní nabídka brigád kvůli zimě značně zúžila, šanci přivydělat si mají brigádníci na Ostravsku aktuálně v potravinářských provozech, nabídka bývá sem tam i na lehké strojírenské práce nebo na čištění výrobních linek. „Teď jsme nabízeli pár míst v rámci inventur u obchodních řetězců. Šlo však spíše o výjimečnou nabídku a rozhodně není v tom množství, na které byly personální agentury dříve zvyklé. Většinu prací se firmy snaží pokrýt vlastními zaměstnanci,“ uvedla Michaela Luňáčková z agentury Adecco. Brigáda se dá podle ní poměrně snadno sehnat v Praze, v Moravskoslezském kraji je to problém.
Od trubače až po chůvu
Jasný obrázek si zájemci o brigády mohou udělat například na internetovém serveru jobs.cz. Množství nabídek v Praze přesahuje tři sta a některé jsou i pro větší množství lidí. Firmy hledají od trubače v historickém kostýmu, přes recepční, skladníky, prodavačky a až po chůvy. V celém Moravskoslezském kraji je nabídek zhruba čtyřicet, nejčastěji firmy hledají lidi pro průzkum trhu nebo do call center.
Pracovní agentury: ministerstvo nás chce zničit
Mnoho připomínek mají pracovní agentury k novele zákona o zaměstnanosti, kterou předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí. To například navrhuje, aby poplatky za vydání a udržování licencí stouply z tisíců na statisíce korun. Odborné zástupce agentury chtějí navíc ministerští úředníci každý rok přezkušovat, a to za poplatek dvacet tisíc korun. Jinak bude licence odebrána. „Po původním svobodném podnikání nastupují po roce 2004 neustále restrikce a byrokratické zásahy. Znejisťují všechny okolo,“ zdůraznil jednatel JOB–centra Ostrava Radovan Burkovič, který dělá agenturní zaměstnávání už dvacátým rokem.
Základní problémy podnikání agentur práce podle něj naopak návrh neřeší, a to například zákaz posílat zaměstnance firmy pracovat přechodně k jiné firmě, když pro ně nemá práci. Burkovič dodal, že doufá, že už v připomínkovém řízení dostane novela zákona červenou. „Větší kravinu totiž nikdo vymyslet nemohl,“ podotkl Burkovič.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová konstatovala, že v souvislosti s postupující integrací České republiky do Evropské unie je třeba, aby se licenční poplatky alespoň přiblížily výši poplatků obvyklých v jiných zemích unie. „K porušování pracovněprávních a dalších právních předpisů mnohdy dochází z neznalosti příslušné právní úpravy. Proto je nutné, aby kandidáti na odpovědné zástupce, než se zástupci stanou, prokázali znalost příslušných právních předpisů,“ uvedla k přezkušování Filipová.

(Iva Havlíčková)


Pracovní agentury si stěžují, že je MPSV chce zlikvidovat
Eurozpravy.cz, mediafax (úterý 19.ledna 2010 10:27 zde)

Praha - Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti, která je na vládě v připomínkovém řízení a kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), má podle ředitele JOB-centra Ostrava Radovana Burkoviče za cíl zlikvidovat agentury práce. Tisková mluvčí MPSV Štěpánka Filipová to popřela.
Novela zákona by měla přinést celkové zvýšení nákladů na provoz agentur práce, které jsou už nyní výrazně vyšší než v jiných oblastech podnikání. "Poplatky za vydání a udržování licencí by měly stoupnout z tisíců na statisíce korun," uvedl Burkovič a dodal, že už v současné době mají agentury práce mnohem obtížnější situaci než jiné podnikatelské subjekty. "Zatímco živnostenský list obdržíte na počkání doživotně za pouhých tisíc korun, o přidělení licence rozhoduje ministerská komise a licenci za správní poplatek pět až 25 tisíc uděluje pouze na tři roky. Licenci navíc nelze prodloužit. Lze pouze požádat o novou, což se neobejde bez všech náležitostí večetně poplatku," popsal současný stav Burkovič.
Pokud vstoupí v platnost ministerský návrh zákona, bude situace ještě horší. "O přidělení licence rozhodne ministerská komise a licenci vydá za správní poplatek 15 až 65 tisíc korun. Sice již tato licence bude doživotní, ale odborný zástupce agentury práce bude muset každý rok u ministerské komise absolvovat jakési přezkoušení odbornosti za poplatek 20 tisíc korun. Jinak o licenci přijde. Doposud stálo podnikání agentur práce v průběhu deseti let při trojím vydání licence 15 až 75 tisíc korun. Podle návrhu ministerstva by mělo stát v průběhu deseti let neskutečných 215 až 265 tisíc korun," uvedl Burkovič. "Ministerstvo práce chce změnou zákona zlikvidovat pracovní agentury," dodal ředitel JOB-centra Ostrava.
"S prohlášením pana Burkoviče nelze souhlasit," řekla Mediafaxu Štěpánka Filipová. "MPSV nemá zájem na likvidaci agentur práce. Záměrem MPSV a důvodem přípravy novely zákona o zaměstnanosti bylo kromě jiného řešit oblast zaměstnávání cizinců i prostřednictvím agentur práce. Novela se připravovala na základě závěrů pracovní skupiny pro agenturní zaměstnávání, která byla ustanovena plénem Rady hospodářské a sociální dohody (Tripartity) v říjnu 2008. Členem této skupiny je kromě sociálních partnerů i Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje nejvýznamnější agentury působící na českém pracovním trhu," osvětlila význam a vznik novely Filipová.
Burkovič dále vyčetl MPSV, že požadavky na kvalifikaci jsou přehnané. "Podle návrhu ministerstva se podnikání agentur práce má stát suverénní vzdělanostní špičkou v rámci Evropy i světa. Nestačí už čtyři roky středoškolského vzdělání plus pět let praxe nebo devět let středoškolského a vysokoškolského vzdělání a dva roky praxe. Ministerstvo chce na základě jím vydané vyhlášky každoročně přezkušovat všechny dosavadní i nové odborné zástupce agentur práce. Z čeho? To není jasné," vyjmenoval další omezení Burkovič.
"Novela předpokládá mimo jiné složení odborné zkoušky pro posouzení způsobilosti," připustila existenci zkoušek Filipová. "Tento požadavek vychází z dnešní situace, kdy se množí případy, že někdo formálně splní podmínky odborné způsobilosti a dostane povolení ke zprostředkování zaměstnání. Jenže v praxi často tento člověk nemá povědomost o oblasti 'zprostředkování zaměstnání', a je tak pouze nastrčenou osobou plnící formálně povinnost stanovenou zákonem," upřesnila Filipová.
"MPSV zcela záměrně rozhoduje o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání v komisi, aby předešlo vzniku korupčního prostředí. Z obdobného důvodu se předpokládá absolvování odborných zkoušek před komisí, jmenovanou ministerstvem," uzavřela Filipová.
"Je jasné, že ministerský návrh novely zákona o zaměstnanosti a navazujících zákonů nejenže neřeší stávající problémy na trhu práce a v podnikání agentur práce, ale naopak vrší další povinnosti a platby na jejich bedra a dále jim znesnadňuje a prodražuje podnikání. A takový návrh předkládá ministerstvo práce v období krize?" trval na svém Burkovič.
Návrh novely zákona o zaměstnanosti je nyní v připomínkovém řízení na vládě. Jaký bude jeho další osud, není zatím zřejmé.

(Martin Hájek, Eurozpravy.cz, mediafax)


JOB-centrum: Šimerkův resort chce likvidovat agentury práce
Euro.cz online (pátek 15.ledna 2010 16:11 zde)

Po roce 2004 přicházejí neustále restrikce a byrokratické zásahy.
Návrh MPSV ČR, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění Zákona o zaměstnanosti s vyznačením navrhovaných změna a doplnění MPSV ČR, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Předkládací zpráva MPSV ČR k návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Vývoj omezování podnikání agentur práce v letech 1990 až 2010 s návrhem na 2011 zpracovaný JOB-centrem Ostrava, tabulka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce změnou zákona zlikvidovat agentury práce, tvrdí jednatel JOB-centra Ostrava Radovan Burkovič. „Pro zdůvodnění změny využívá ministerstvo průhledných účelových lží. Ministerský návrh novely zákona o zaměstnanosti a navazujících zákonů nejenže neřeší stávající problémy na trhu práce a v podnikání agentur práce, ale naopak vrší další povinnosti a platby na jejich bedra a dále jim znesnadňuje a prodražuje podnikání,“ uvedl.
„Zároveň zatěžuje ministerstvo dalšími byrokratickými povinnostmi s dopadem na státní rozpočet. A takový návrh předkládá ministerstvo práce v období krize,“ dodal Burkovič.
„Z hospodářské komory jsme obdrželi k připomínkování návrh novely zákona o zaměstnanosti předkládaný ministerstvem práce. Po zevrubném studiu je jasné, že jde jen o další bezprecedentní útok ze strany ministerstva na existenci agentur práce. Tentokráte se jedná o útok dvojí. Jednak na odbornost zástupců agentur, jednak na finanční náročnost podnikání agentur práce,“ konstatoval.
Podle Burkoviče po původním svobodném podnikání v devadesátých letech nastupují po roce 2004 neustále restrikce a byrokratické zásahy. Za vlád levicových, pravicových i úředních. „Znejisťují všechny okolo. Pouze utahují šrouby již tak přeregulovaného podnikání. To v době krize nepřispívá ke zklidnění situace na již tak trpícím trhu práce a může to vyvolat další zvýšení nezaměstnanosti,“ prohlásil.
„Základní problémy podnikání agentur práce, vyplývající z restrikcí zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, ministerstvem práce v návrhu řešeny nejsou. Například zákaz posílat zaměstnance firmy pracovat přechodně k jiné firmě, když pro ně nemám práci. To lze jen prostřednictvím agentury práce. Proto je ze zhruba dvou tisíc licencí agentur práce více než polovina běžných výrobních firem, podniků, bank, nemocnic a jiných neagentur,“ upřesnil.
„Licenci agentury práce si pořídily jen proto, že zákon z roku 2004 zakázal do té doby normální půjčování pracovníků v rámci holdingu, akciovek, dceřinek, stáží, zvyšování kvalifikací atp. Licenci mají třeba Česká národní banka, Československá obchodní banka, Komerční banka, ČEZ, diecézní katolické charity, olejářské Paramo, výrobce mostních konstrukcí DEZA, Internetová lékárna, výrobce autobusů Karosa-Iveco, zpracovatel paštik Hamé, farmaceutický gigant Zentiva, stavební gigant Skanska, Dopravní podnik Ostrava a další agentury z donucení,“ dodal.
Burkovič dále zdůraznil nelogičnost zákazu pro agentury práce používat pro přidělené zaměstnance dohody o provedení práce, vhodné pro krátkodobé brigády. „Tak je nutno i krátkodobá zaměstnání třeba studentů řešit byrokraticky složitějšími a dražšími dohodami o pracovní činnosti nebo pracovními smlouvami na dobu určitou. To způsobuje nerovnost mezi dvěma brigádníky na tomtéž pracovišti vyplývající z rozdílných práv, povinností a čistého výdělku. A trvá od roku 2004 stále,“ vysvětlil.
„Doposud bylo podnikání agentur práce nejdražším byznysem u nás. Zatímco živnostenský list obdržíte na počkání doživotně za pouhých tisíc korun, o přidělení licence rozhoduje ministerská komise a licenci za správní poplatek pět až 25 tisíc podle rozsahu uděluje pouze na tři roky. Licenci nelze po třech letech prodloužit. Jen požádat o ni znovu se všemi opakujícími se náležitostmi, typu zasílání úředně ověřeného vysokoškolského diplomu a dalších listin v ceně ověření za zhruba tisíc korun a opět dalšího poplatku pět až 25 tisíc korun,“ konstatoval Burkovič.
„Podle návrhu ministerstva se podnikání agentur práce má stát suverénně nejdražším byznysem u nás. Živnostenský list stále obdržíte na počkání doživotně za pouhý tisíc korun, o přidělení licence rozhodne ministerská komise a licenci vydá za správní poplatek 15 až 65 tisíc. Pravda, už doživotně, ale s velkým ‚ale‘,“ zdůraznil jednatel JOB-centra.
„Odborný zástupce agentury práce bude muset každý rok u ministerské komise absolvovat jakési přezkoušení odbornosti za poplatek 20 tisíc. Jinak bude licence odebrána. Doposud stálo podnikání agentur práce během deseti let při trojím vydání licence 15 až 75 tisíc. Podle návrhu ministerstva by mělo stát v průběhu deseti let neskutečných 215 až 265 tisíc korun,“ upřesnil.
„To ale není vše. Doposud jsme měli nejvzdělanější a nejprověřenější odborné zástupce agentur práce. Podmínkou bylo dokončené středoškolské vzdělání a pět let praxe v personalistice nebo ukončené vysokoškolské vzdělání a dva roky praxe v personálních činnostech. Plus k obojímu bezúhonnost a od roku 2009 nově i speciální prověrka ministerstvem vnitra,“ vysvětloval Burkovič.
„Podle návrhu ministerstva se podnikání agentur práce má stát suverénní vzdělanostní špičkou v rámci Evropy i světa. Ministerstvo chce na základě jím vydané vyhlášky každoročně přezkušovat všechny dosavadní i nové odborné zástupce agentur práce. Z čeho? To není jasné,“ potvrdil jednatel ostravského JOB-centra.
„Druhou věcí je zdůvodnění požadavku odbornosti. Agentur je prý hodně, okolo 2100. My však víme proč, polovinu tvoří agentury z donucení. Ministerstvo tím prý chce snížit počty agentur práce a zabránit vzniku nekvalitních. To však lze i pomocí dosavadních ustanovení zákona a kontrol. Ministerstvo, inspekce práce a úřady práce prý nestíhají tolik agentur práce zkontrolovat. Jak ale chtějí jen samotní úředníci ministerstva přezkušovat každoročně 2100 lidí, když nyní nezvládnou ani vydávat včas prodlužování končících licencí?“ ptá se Burkovič.
„Můžeme prokázat skoro dvě desítky případů, kdy se rozhodování táhne v rozporu se zákonem až pět měsíců a v případě odvolání i více než osm měsíců a stále není ukončeno,“ doplnil.
„Ministerstvo pláče, že každý měsíc má v průměru 55 nových žádostí a že chce regulovat jejich živelný nárůst. To je čirá účelová lež. Počtář základní školy ví, že při 2100 licencích, které jsou omezeny třemi roky, musí agentury práce v průměru každoročně 700 licencí znovu pracně zbytečně obnovit. Poděleno 12 měsíci tu máme číslo 58, tedy skoro oněch ministerských 55 licencí. Ne nových, žádný živelný nárůst, jen prostá obnova,“ řekl jednatel JOB-centra.
„Ministerstvo dále lže, když tvrdí, že v případě schválení předkládaného návrhu zákona se nepředpokládají zvýšené nároky na státní rozpočet. Opravdu jednorázové vydání nových 2100 licencí již existujícím agenturám a každoroční zkoušky 2100 zástupců budou pro stát levnější než pouhé každoroční vydání 700 licencí? Tomu snad nevěří ani sami ministerští úředníci. A co takhle předložit změnu zákona, již se stávající licence mění z tříletých na dobu neurčitou? Tady úsporu vidí každý, jen ministerstvo ne,“ konstatoval Burkovič.
„Předložený zákon tedy není ničím jiným než zvýšením kolkových poplatků za vydávání licencí. Podnikání agentur práce není tříletým experimentem, většina z nich je na trhu práce už skoro dvě desetiletí. Příjemný zdroj peněz z poplatků, že? A vágně označené každoroční zkoušky odborných zástupců na ministerstvu nejsou nic jiného než každoroční dva tisíce korupčních pokušení. Jako všude, kde se rozhoduje nejasně a neprůhledně bez předem známých a jednoduchých pravidel,“ uzavřel Burkovič.

(Jana Křížová)


Kontakt :
JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
koleje VŠB-TUO, budova A, 3. patro, Studentská 1770/1, Ostrava Poruba, 700 32
Mobil: 603 451 105 , Tel.: 596 914 178 , Fax: 596 911 856
Pracovní dny 8:00 - 12:00 a 12:45 - 16:00 hodin , E-mail: info@jobcentrum.cz
 
© 1990 - 2017 JOB-centrum Ostrava, s.r.o.