Média o nás v roce 2005      2004 , 2003 , 2002 , 2001 , 2000 , 1999 , 1998

Nový zákoník práce - připomínky k vládnímu návrhu, část I.
týdeník Profit (č.50/2005, středa, 14. prosince 2005)
Přibližně 2000 různých připomínek přišlo od podnikatelů, odborů a dalších subjektů k vládnímu návrhu nového zákoníku práce. Návrh má nyní projednávat Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Zákon, připravený ministerstvem práce a sociálních věcí, se stal terčem silné kritiky ze strany zaměstnavatelů. O zásadních protestech podnikatelů proti dosavadní podobě vládního návrhu jsme v Profitu již několikrát informovali. Nyní přinášíme podrobný komentář od agentury práce, která má s pracovním trhem patnáctileté zkušenosti. Agentura v dokumentu zároveň navrhuje konkrétní úpravy vládního návrhu tak, aby více vyhovoval potřebám praxe a samozřejmě také zájmům zaměstnavatelů. Přestože následující rozbor obsahuje pouze názory jediné tuzemské společnosti, podle dosavadních reakcí čtenářů Profitu vystihuje tento komentář ve velké míře i časté připomínky mnoha dalších tuzemských firem. ... více
(Radovan Burkovič)


Nechoďte na pracovní úřad, pořiďtě si mobil
Moravskoslezský deník (pondělí, 28. listopadu 2005)
Ostrava Chcete dostávat nabídky k práci na mobilní telefon ? Není to žádný problém. Úřad práce v Ostravě, ale i další personální agentury považují zasílání těchto krátkých textových zpráv za osvědčený způsob informování žadatelů o práci. Podle průzkumu personální agentury Kappa People 59 procent nezaměstnaných hledá své další uplatnění na internetu, 82 procent dotazovaných by uvítalo, kdyby dostávali pracovní nabídky prostřednictvím SMS do svých mobilních telefonů. Více než dva roky funguje esemeskové informování uchazečů o práci o aktuální nabídce pracovních míst v Ostravě. „Od června letošního roku jsme poslali uchazečům o zaměstnání celkem 14.257 esemesek. Neposíláme jen nabídku zaměstnání, ale také informace, když se například objeví nějaký problém v dokladech a evidenci,“ uvedla mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová. V esemesce zaslané ostravským úřadem práce je informace o konkrétní firmě, telefonní kontakt na nového zaměstnavatele a výzva, aby si žadatel vyzvedl na úřadu práce takzvanou doporučenku. Obecněji jsou tyto zprávy formulovány tehdy, když nabízené pracovní místo přímo neodpovídá kvalifikaci uchazeče, ale mohlo by ho zajímat. „Informování esemeskami je dobrovolné, uchazeči často mají zájem sami dát nám telefonní kontakt na sebe. Je to operativní, protože nemusejí chodit dívat na nabídky práce k nám na úřad,“ dodala Baďurová. Esemeskové zpravodajství o nabídce práce pro brigádníky vyžívá také ostravské JOB-centrum. „Už nám to funguje několik let a jednoznačně se to osvědčilo,“ řekl Radovan Burkovič z JOB-centra. V současné době je v této agentuře zaregistrováno okolo jedenácti tisíc lidí, kteří dostávají informace o nabídce prostřednictvím SMS na svůj mobilní telefon nebo do své e-mailové pošty. „Na té esemesce je napsán druh práce, hodinová mzda, termín práce a další poznámky, jako například nutný zdravotní průkaz či práce ve ztíženém prostředí,“ dodal Burkovič. Systém podle něj dokáže automaticky třídit zprávy pro muže a ženy, osoby starší 18 let, podle místa brigády a dalších parametrů.
„Je to perfektní věc. Nabídky brigády mi chodí na mobilní telefon denně, takže nemusím volat do agentury a ptát se. Všechno mám v té esemesce,“ pochvaloval si student Jaromír K., který je v registru ostravského JOB-centra. To provozuje esemeskové zpravodajství přes službu nazvanou „mobilní e-mail“, kterou si uživatelé mobilních telefonů musejí aktivovat u operátorů. „Operátor za normální SMS chce stále nějakou korunu dvě, takže kdybychom denně odeslali pěti tisícům lidí pět brigád, tak na to nebudeme mít peníze,“ upřesnil Burkovič.
(Radim Šlezingr)


Je spravedlivě požadovat, aby neorganizovaní zaměstnanci podléhali kolektivní smlouvě, do jejíhož znění jim nebylo umožněno zasáhnout?
Verlag Dashöfer, PaM SERVIS.cz (úterý, 18. října 2005)
Nově navrhovaný § 24 odst. 1 zákoníku práce zní: Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. Jak se na toto ustanovení dívá ředitel personální agentury JOB-centrum Ostrava Ing. Radovan Burkovič ? Ten navrhuje doplnit jeho znění touto větou: Pokud tito zaměstnanci písemně neoznámí zaměstnavateli svůj nesouhlas s uzavřenou kolektivní smlouvou.
Všeobecně se má za to, že odborová organizace má za úkol a cíl zastupovat zaměstnance v jejich prospěch a jednat tak jejich jménem. To se samozřejmě týká všech v odborové organizaci organizovaných zaměstnanců. Ne vždy tomu bohužel tak je. Nelze spravedlivě požadovat, aby neorganizovaní zaměstnanci podléhali kolektivní smlouvě, do jejíhož znění jim nebylo umožněno zasáhnout. Protože jako neorganizovaní nebyli k projednávání kolektivní smlouvy přizváni resp. nedelegovali tuto pravomoc na své zástupce, aby tito projevili jejich vůli směrem k zaměstnavateli.
V praxi jsme často svědky situací, kdy jedna nebo jedna z více odborových organizací působících u zaměstnavatele, hájí zájmy početně zanedbatelného množství zaměstnanců, avšak s dopady na všechny zaměstnance. Ti mají možnost se takovému jednání bránit jen založení „konkurenční“ odborové organizace, v níž budou hájit své jiné zájmy vůči zaměstnavateli sami. Dochází k paradoxům, kdy např. zanedbatelný počet odborově organizovaných zaměstnanců vyhlásí stávkovou pohotovost nebo stávku, která bezprostředně ohrozí existenci zaměstnavatele a tím pracovní místa drtivé většiny odborově neorganizovaných zaměstnanců nebo zaměstnanců organizovaných v jiné organizaci. Možnost zastupovat zaměstnance „bez mandátu“ vytváří situaci, kdy základní (zákonem požadovaný) počet zaměstnanců potřebných k založení odborové organizace nebo její části u zaměstnavatele má možnost určovat pracovní, mzdové a další podmínky všech zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele. Bez ohledu na to, zda to tito ostatní zaměstnanci považují za pro sebe přínosné nebo ne.
To je velmi nebezpečná věc v duchu nechvalně známého hesla : „Postarám se o Vás, i kdyby se Vám to stokrát nelíbilo.“, prosazená zde silou zákona. Navíc je znění § 24 v přímém rozporu se zněním § 25 odst. 1, že „Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky“. Z jakého titulu (kromě § 24 ZP) je s ohledem na občanský zákoník účastníkem smlouvy ten, kdo se neúčastní osobně jejího projednávání a nikoho k tomu nezmocnil?
Přitom poškození práv neorganizovaného zaměstnance může přivodit i přímo tento zákon. Příkladem budiž navrhovaný § 83 odst.1 nového ZP, kde se říká: „Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby v rozvrhu směn přesáhnout týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“ Pak neorganizovaný zaměstnanec, chráněný zákoníkem práce, může být díky rozhodnutí několika organizovaných zaměstnanců a jimi dojednané kolektivní smlouvě přinucen snášet přesahování týdenní pracovní doby po celý rok!
Nebo § 99 odst. 4 nového ZP, který říká: „Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“ Pak neorganizovaný zaměstnanec, chráněný zákoníkem práce, může být díky rozhodnutí několika organizovaných zaměstnanců a jimi dojednané kolektivní smlouvě přinucen snášet přesčasovou práci po celý rok.
Nepříjemná je pro neorganizovaného zaměstnance je dohoda v kolektivní smlouvě ohledně prostojů z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jak uvádí navrhovaný § 209 nového ZP v odst.1. Zde má zaměstnanec ochranu díky znění ZP a má pobírat průměrný výdělek, tedy 100% mzdy. Může se mu však stát, že ochrany pozbude díky ustanovení v kolektivní smlouvě a bude pobírat jen náhradu ve výši 60% mzdy, přesně dle § 209 odst. 2 „Upraví-li v případech podle odstavce 1, dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, může náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku.“
Doplnění odstavce zrovnoprávňuje organizované a neorganizované zaměstnance a chrání neorganizované zaměstnance před důsledky jednání, do něhož nemohli zasáhnout.
(V.D.)


TV Česká televize - Diskriminační návrh zákoníku práce pro brigádníky
Report (středa - 12. října 2005)

Česká televize Report středa 12.října 2005


Přehrát


Stáhnout (5 MB)



Absolventi bez praxe ?
Týdeník Ekonom č. 41 (říjen 2005)
Září se stalo posledním měsícem, kdy absolventi vedení na úřadu práce měli možnost jako zaměstnanci pracovní agentury nastupovat na jednoroční praxe na různá místa ve státní správě (soudy, policie, zemědělská inspekce, katastrální, celní, finanční úřady, úřady práce apod.). Celý projekt byl po stránce mezd a odvodů dotován úřady práce včetně stokorunové odměny agentuře za administrativní výdaje spojené se zaměstnáváním. Cílem bylo uvést absolventy do praxe, v případě potřeby pak doplnit stavy zaměstnanců úřadů zaučenými a prověřenými nováčky. Tolik kritizované novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, které jsou v platnosti od října minulého roku, však zaúřadovaly i zde. Významně změnily postavení účastníků projektu v čtyřúhelníku úřad práce, agentura práce, absolvent, státní úřad směrem ke komerčnímu přidělování, což například přineslo zdražení celého systému o 19 % DPH. Dále přinesly novinku zvanou srovnatelný zaměstnanec: zaměstnanci dočasně přidělení agenturou práce musejí být odměňováni shodně jako vlastní zaměstnanci místa, kam byli přiděleni. To znamená, že od 1. 2. 2005 museli mít absolventi praktikující u různých úřadů a institucí výši mzdy, prémie, přesčasy, cestovné, stravenky, zvýšenou dovolenou atd. přesně podle mzdových předpisů daných úřadů a institucí. Nebylo ale jasné, kdo to zaplatí. Úřad práce dotoval absolventy jen jednotnou hrubou mzdou podle dosaženého vzdělání a částkou na daně a pojistné, která z ní vyplývá: 8600 Kč, respektive 9600 Kč hrubé mzdy měsíčně plus odvody. Reálně proto hrozilo, že např. u okresního soudu bude mít absolvent nárok na 23 tisíc korun se všemi odvody plus stejné výhody jako srovnatelný zaměstnanec soudu (např. další týden dovolené navíc, studijní volno, stravenky, odměny, přesčasy). Soud dotace nedostane, ale bude je muset absolventovi povinně doplatit, byť na ně nemá v rozpočtu určené prostředky. A z jiných je jako rozpočtová organizace brát nesmí. Pokud tak učiní, dostane od ministerstva financí pokutu za porušení rozpočtové kázně. Pokud to neudělá, dostane od úřadu práce pokutu za diskriminaci absolventa.
Přes několikeré schůzky zainteresovaných agentur práce na Úřadu práce v Ostravě i dotazování na MPSV ČR, se od února nic nezměnilo. Například jen JOB-centrem v Ostravě prošlo za pět let existence programu 73 absolventů. Část z nich nalezla poté uplatnění v soukromém sektoru , část ve státním sektoru a jen minimum se vrátilo po praxi zpět do evidence úřadu práce jako nezaměstnaní. Agentur zajišťujících praxe absolventů na Ostravsku bylo více. Podle mého soudu přijaté novely pouze úspěšně demontovaly fungující systém trhu práce a nahradily ho nefunkčním, komplikovaným, drahým a byrokratickým.
(Radovan Burkovič)


Študáci na ocet: Obavy se naplnily, brigád ubylo
Časopis Týden (č.37/2005, pondělí, 12. září 2005)

Před rokem přijaté zaměstnanecké výhody stále více komplikují život studentům. Norma omezila studentské brigády, rozšířila nezaměstnanost a vytváří prostor pro zneužívání. O změnách už jedná sněmovna. Student se stal loni stejně drahou pracovní silou jako kterýkoliv jiný zaměstnanec; pro firmu tudíž představuje méně zajímavý objekt zájmu. Kdo je viník? Ministerstvo práce Zdeňka Škromacha a poslanci, kteří s platností od loňského října schválili nový zákon o zaměstnanosti a novelu zákoníku práce.
„Z každé stovky studentů, kterým jsme mohli o minulých prázdninách zprostředkovat práci, jich zůstalo letos osmnáct bez brigády,“ potvrzuje propad nabídky Radovan Burkovič, jednatel ostravského JOB- centra, jedné z větších studentských agentur práce v republice. Několik posledních let před přijetím zákona přitom firma každoročně navyšovala počet nabídek pro studující o deset procent; nyní je to jinak. „ V celé zemi jde ještě o větší propad. Řada menších agentur rovnou zanikla, hlavně mimo Prahu se už firmy o studenty moc nezajímají,“ říká Burkovič.
Studenti na dlažbě
Pro vysokoškolské studenty bylo až do loňského podzimu nejjednodušší najít si brigádu právě prostřednictvím pracovních agentur. Tyto firmy s nimi uzavíraly dohody o provedení práce a vysílaly je plnit zakázky dalších firem; sociální a zdravotní pojištění platil za brigádníky – jako za studující – stát. Nový zákon ale tyto dohody pracovním agenturám, stejně jako jiným firmám zakázal. Nyní musejí s brigádníky uzavřít stálý pracovní poměr a za všechny zaměstnance hradit sociální a zdravotní pojištění; tím studenti na tru práce podražili řádově o sto procent. „Dosavadní zaměstnávání brigádníků se zkomplikovalo a najímání přes agentury se opravdu hodně prodražilo, protože musejí za studenty platit pojistné. To vše vede k tomu, že jedna z mála výhod, kterou český student měl, zmizela,“ tvrdí Simona Weidnerová, ředitelka pražského sdružení Institut pro sociální a ekonomické analýzy. Samotný „študák“ si tak letos, pokud vůbec brigádu našel, vydělal méně než minulé prázdniny.
Makat, či studovat?
Nejde o jediný problém loni přijatých předpisů.“Nový zákon také stanovil, že absolventům škol se pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti nezapočítává doba studia. V posledních třech letech studia musejí odpracovat nejméně dvanáct měsíců,“ říká Burkovič. Brigadničení během studia se tak stává životní nutností pro vysokoškoláka, který mít jistotu, že nezůstane úplně bez koruny, když po státnicích nesežene práci. Podnikatel Burkovič označuje normy za „naprostou nehoráznost“ a nabízí jednoduchý příklad. Student má za rok asi tři měsíce prázdnin, jinak navštěvuje výuku v rámci semestru nebo skládá zkoušky a připravuje se na ně ve zkouškovém období. Za tři roky má k dispozici devět prázdninových měsíců volna, které by musel v souladu se zákonem zasvětit brigádám. „A ještě ve školním roce odpracovat o víkendech další tři měsíce. Jedině tak vyhoví podmínkám zákona, aby neskončil po škole na dlažbě.“ Student je tedy státem tlačen do schizofrenního postavení; buď studovat a nemít po studiu nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo na úkor studia brigádničit a riskovat, že ho profesoři od zkoušek vyhodí. „Máme studovat? Anebo běhat po brigádách na úkor vzdělávání?“ stěžuje si Karolína Kučerová ze Studentské komory Rady vysokých škol. „Považujeme za nutné okamžité změny v zákoně. Stát si bohužel protiřečí, studenty nutí hodit na brigády, ale zároveň jim brigády velmi komplikuje.“
Vypečení bakaláři
Ve střetu s problematickými zákony volí někteří studující jinou cestu : nové zákony zneužívají. Pracující studenti dnes musejí být a jsou zaměstnanci, vztahuje se tedy na ně veškerá ochrana, kterou stát poskytuje. Podepíšou pracovní smlouvu s agenturou či přímo se zaměstnavatelem, ale druhý den přinesou neschopenku a pobírají nemocenskou. „A mají peníze úplně bez práce. V Praze už jde o hromadnou záležitost, možná dokonce organizovanou. Důvěra zaměstnavatelů ve studenty tím nadále klesá,“ říká Burkovič z JOB–centra. „Studenti jsou vynalézaví. I tento problém odstraní jedině nový zákon o studentských brigádách. Pokud však bude přijat v přibližně té podobě, jakou teď navrhuje poslanec Walter Bartoš,“ míní Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Návrh poslance ODS Bartoše prošel prvním sněmovním čtením už počátkem léta. Tento týden ho dube projednávat rozpočtový výbor a výbor pro vzdělání a kulturu. Škromachovo ministerstvo práce a sociálních věcí ani po roce po přijetí nových předpisů chybu neuznalo. Omezuje se na vzkazy, v nichž neustále opakuje, že „cílem zákona o zaměstnanosti není bránit zaměstnávání studentů“.
(Ivan Motýl)


Proti jsou všichni kromě vlády a odborů
Týdeník PROFIT (6. září 2005)

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA: NÁVRH JE NESROZUMITELNÝ
Návrh nového zákoníku práce v podobě, v jaké směřuje do vlády, je velmi složitý a nepřehledný. Je téměř nemožné, aby se v nesrozumitelných ustanoveních vyznal běžný uživatel. Přitom právě tato právní norma měla být přístupná nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům, srozumitelná by měla být každému středoškolsky vzdělanému člověku.
Kromě toho předložený návrh vykazuje závažné formální nedostatky - například ustanovení, která připouštějí možnost různého výkladu. Nepochopitelné jsou také odkazy na ustanovení jiných právních předpisů, konkrétně občanského zákoníku, protože v blízké době se očekává jeho zcela nové zpracování. Již dnes je tedy jasné, že pokud by tento návrh prošel, bude v blízké budoucnosti nutná jeho další novelizace.
K nejzásadnějším připomínkám, které vůči návrhu ministerstva práce a sociálních věcí máme, patří například nesmyslné ustanovení o tom, že k nařízení přesčasů je nutný souhlas zaměstnance. Zaměstnavatel by ale měl mít možnost takový příkaz, alespoň v určitých specifikovaných situacích a v určitém rozsahu, uložit. Jinak to může vést k ochromení některých zaměstnavatelů, kteří kvůli pružnosti výroby často přesčasovou práci prostě musí nařídit.
Požadujeme, aby zaměstnavatel s méně než deseti zaměstnanci mohl dát výpověď pro nadbytečnost bez prokázaného provádění organizačních změn. Takový model funguje například v Německu a je naprosto logický. Živnostník, který zaměstnává čtyři lidi a nemá momentálně zakázky, dnes jen těžko vysvětluje, k jakým organizačním změnám u něho ve firmě dochází, aby mohl jednoho člověka propustit. Navíc by se tím uvolnil pracovní trh - byl by pružnější a nejmenší firmy by neměly takové obavy z přijímání nových lidí.
Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory

ODS: TUDY CESTA NEVEDE
Na novém zákoníku práce je pozitivní jen poznání, že "tudy cesta nevede". Současnému zákoníku práce se vyčítá, že nectí ústavní princip "co není zakázáno, je dovoleno". Nový zákoník sice tuto zásadu nejprve deklaruje, ale následně pak v dalších desítkách paragrafů všechno zakazuje. A jsme tam, kde jsme byli. Je to jako by vám současný zákoník dovolil, že smíte jenom sedět, zatímco nový vám zakáže stát, chodit a ležet.
Návrh není ani moderní. Je ušitý na míru práci u pásu nebo u soustruhu a téměř nebere v úvahu, že nová doba přináší novou kvalifikaci, techniku a požadavky na nové metody práce. Pokud jde o největší nedostatky, postrádám v první řadě možnost propuštění zaměstnance ze zaměstnání bez udání důvodu, samozřejmě za patřičné odstupné. A můžeme se bavit o tom, jak vysoké odstupné má zákon předepsat. Nový zákoník to neumožňuje. Firmy pak složitě hledají důvody pro propuštění problematického pracovníka a obávají se uzavřít s novým zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Co mu tedy zaměstnavatel udělá? Zaměstná jej na dva roky, pak jej propustí a přijme jiného zaměstnance. Kdyby firma věděla, že může kdykoli zaměstnance propustit bez udání důvodu za odstupné, spíše by jej do trvalého pracovního poměru přijala. Vydělal by na tom i zaměstnanec, který dnes po dvou letech odejde bez odstupného.
Nový zákoník také přímo zakazuje, aby firma mohla zaměstnance, samozřejmě po vzájemné dohodě, zapůjčit na přechodnou dobu k jinému zaměstnavateli. Pokládám to za omezování svobodného podnikání, s dopady na omezení spolupráce mezi firmami, na volný pohyb pracovní síly uvnitř Evropské unie a v neposlední řadě na zaměstnanost.
Například ve firmách, kde působí odbory, zakazuje nový zákoník zaměstnavateli vydat vnitřní předpis bez souhlasu odborů. To pokládám za zcela nepřijatelné, protože zaměstnavatel je - na rozdíl od odborů - odpovědný pod vysokou finanční a trestní sankcí za bezpečnost práce a dodržování zákonných norem a předpisů. Jedná se o naprosté popření všech demokratických principů i záměrů liberalizovat pracovní právo v České republice tak, jak je tomu ve všech demokratických státech.
Alena Páralová, stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS

MPSV: PŘIJATELNÝ KOMPROMIS
Návrh zákoníku práce v předložené podobě je dostatečně liberální a přijatelný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se zákoník práce týká všech zaměstnanců a firem, nabídlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolupráci při jeho tvorbě zástupcům odborů i zaměstnavatelů. Nabídku využily pouze odbory. Zástupci zaměstnavatelů od samého počátku novou právní normu odmítali s tím, že s ní jako s celkem nesouhlasí. Své konkrétní připomínky vyjádřili až během vnějšího připomínkového řízení, v jehož rámci se mohlo vyslovit přes 90 připomínkových míst. Stejně jako ostatní rezorty musí i MPSV respektovat rozhodnutí vlády a její legislativní plán prací. Kabinet rozhodl, že MPSV musí návrh nového zákoníku práce odeslat vládě do 31. května 2005, což MPSV učinilo. V tuto chvíli tedy další osud nové právní normy leží v rukou vlády.
Nová úprava pracovněprávních vztahů odráží potřeby tržního hospodářství a vytváří podmínky pro omezení zažitého rovnostářství mezi zaměstnanci. Nebude-li porušen princip rovného zacházení, mohou se pracovněprávní vztahy zaměstnanců téhož zaměstnavatele odlišovat. Zákaz diskriminace zaměstnanců zůstává zachován. Všichni zaměstnanci budou mít ze zákona právo na minimální sociální standard (například právo na základní výměru dovolené nebo na odstupné při rozpřipravilo vázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele).
Zatímco současná právní úprava je postavena na principu "co není dovoleno, je zakázáno", hlavním principem nového zákoníku práce má být zakotvení opačné zásady "co není zakázáno, je dovoleno". To umožní větší liberalizaci v pracovněprávních vztazích a výrazně posílí princip smluvní volnosti účastníků těchto vztahů. Nový zákoník práce zajistí větší liberalizaci pracovněprávních vztahů. Měl by mít přibližně stejný přímý dopad na podnikatelské prostředí v České republice a i na státní rozpočet jako dosavadní právní úprava. Neměl by mít žádné negativní sociální dopady.

FIRMA: ZÁKONÍK PŘIPRAVÍ STUDENTY O PRÁCI
Po loňské novele zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti klesl v letošním roce na Ostravsku počet příležitostných brigád o 18 procent. Je to důsledek náročnější administrativy, vyšší ceny studentské práce díky nařízeným platbám zdravotního a sociálního pojištění a diskriminace pracovních agentur při používání dohod o provedení práce.
Nyní předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vládě nový zákoník práce, kde se předpokládá platnost od 1. července 2006. Nejen že se nepoučilo a znovu chce měnit pravidla hry uprostřed roku, ale opět ignoruje zkušenosti praxe.
Jako příklad můžeme uvést faktický zákaz práce pro studenty mladší osmnácti let. Neboli slovy MPSV "rozšíření omezení délky týdenní pracovní doby na 30 hodin týdně a maximálně šest hodin denně z pracovníků mladších šestnácti let i na pracovníky mladší osmnácti let". Už tak mnoha omezeními handicapovaná skupina středoškolských studentů a učňů úplně ztratí přístup k brigádám včetně letních prázdnin. Podnik s šestihodinovou hodinovou a kratší pracovní dobou neexistuje a tudíž neexistuje zaměstnavatel pro osoby mladší osmnácti let. Stejně jako nyní nenajdou práci osoby pod šestnáct let s tímto již platícím omezení.
Další perličkou je tvrzení, že nový zákoník práce bude pro všechny lepší, když dosavadní norma, kde "co není povoleno, to je zakázáno" se změní na volnou ve smyslu "co není zakázáno, je povoleno". Bohužel při čtení zákoníku zjistíte, že upravuje do detailu prakticky vše v oblasti pracovněprávních vztahů, tudíž volnost fakticky neexistuje, jen filozoficky. Navíc dále nenápadně okrajuje práva zaměstnavatelů, například snižuje možnost nařízení přesčasové práce bez souhlasu zaměstnance ze 150 na 50 hodin ročně. Podle MPSV je ovšem nový zákoník práce pružnou normou pro flexibilnější zaměstnávání. Opak je pravda.
Radovan Burkovič, jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava, s.r.o.
(redakce Profit)


Nezaměstnaní jsou už i studenti
Kariera.iHNed.cz (čtvrtek, 1. září 2005)
Novela zákoníku práce a zákon o zaměstnanosti negativně působí na trh práce, zejména na studentské brigády.
JOB-centrum Ostrava, s.r.o., podobně jako i další agentury práce a odborníci na pracovní trh, upozorňovali a opakovaně upozorňují na negativní důsledky novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti z října 2004 na trh práce. Zejména pak na krátkodobé pracovní poměry, příležitostná zaměstnání a nejvíce na studentské brigády. Že je pravda na jejich straně, bohužel dokazují i smutná čísla za červenec a srpen 2005. Přestože se meziročně na Ostravsku dařilo vždy počet brigád zvyšovat o zhruba 10%, v letošním roce se negativa obou novel postarala nejen o nulový růst, ale dokonce o 18% propad oproti roku 2004. Je to důsledek náročnější administrativy, vyšší ceny studentské práce díky nařízeným platbám zdravotního a sociálního pojištění a diskriminace pracovních agentur při používání dohod o provedení práce. Z každé stovky loňských brigádníků jich letos 18 brigádu nedostalo. Vláda tak nezaměstnanost rozšiřuje nyní již i mezi studenty.
Současně se ukázalo, že i na první pohled pozitivní opatření zakotvená v obou novelách, se míjí účinkem. Novely nezaměstnaným uchazečům z úřadu práce umožnily přivydělávat si a neztrácet tak pracovní návyky. Výsledkem je ale omezení z hlediska měsíčního výdělku na necelou polovinu minimální mzdy i co do počtu odpracovaných hodin týdně na necelých 20, což nejsou ani 3 osmihodinové směny. Takže z 500.000 nezaměstnaných za skoro rok platnosti novel využilo tuto možnost jen 30.000 osob, což je pouhých 6%. Díky přivýdělku totiž současně přicházejí o vysoké sociální dávky a pracovat se jim tak stále vůbec nevyplatí. A bude zřejmě ještě hůře. V současné době předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí vládě nový zákoník práce, kde předpokládá platnost od 1.7.2006. Nejen že se nepoučilo a znovu chce měnit pravidla hry uprostřed roku, ale opět ignoruje zkušenosti praxe a prosazuje nesmysly „rozhodnuté od zeleného stolu“. Když jsme znění této předlohy porovnali se zněním předlohy zaslané k připomínkování krajům v lednu 2005 musíme s úděsem konstatovat, že stejně jako v roce 2003 a 2004 úředníci MPSV ČR zcela ignorovali veškeré připomínky k jejímu znění vznesené kraji a dalšími připomínkovými místy a pouze paragrafy přečíslovali. Může se tak opakovat situace z října roku 2004, kdy novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti prošly parlamentem přes odpor senátu i prezidenta naprosto beze změn s výše popisovanými dopady. MPSV ČR ignoruje dopady jím navrhovaných změn a kde to jen jde se ohání klasickým zaklínadlem vlády - Evropskou unií. Že to bývá z 90% nesmysl, víme z mnoha již zavedených „evropských zákonů“, které ve skutečnosti Brusel vůbec nepožadoval nebo je myslel jinak, případně jen doporučoval.
Jako příklad můžeme uvést faktický zákaz práce pro studenty mladší 18-ti let. Nebo-li slovy MPSV ČR „rozšíření omezení délky týdenní pracovní doby na 30 hodin týdně a maximálně 6 hodin denně z pracovníků mladších 16-ti let i na pracovníky mladší 18-ti let“. Už tak mnoha omezeními handicapovaná skupina středoškolských studentů a učňů úplně ztratí přístup k brigádám včetně letních prázdnin. Podnik s 6-ti hodinovou a kratší pracovní dobou neexistuje a tudíž neexistuje zaměstnavatel pro osoby mladší 18-ti let. Stejně jako nyní nenajdou práci osoby mladší 16-ti let s tímto již platícím omezení. Další perličkou je tvrzení, že nový Zákoník práce bude pro všechny lepší, když dosavadní kogentní norma, kde „co není povoleno, to je zakázáno“ se změní na volnou ve smyslu „co není zakázáno, je povoleno“. Bohužel při čtení zákoníku zjistíte, že upravuje do detailu prakticky vše v oblasti pracovněprávních vztahů, tudíž volnost fakticky neexistuje, jen filozoficky. Navíc dále nenápadně okrajuje práva zaměstnavatelů, např. snižuje možnost nařízení přesčasové práce bez souhlasu zaměstnance ze 150 na 50 hodin ročně. Podle MPSV ČR je ovšem nový zákoník práce pružnou normou pro flexibilnější zaměstnávání. Opak je pravdou.
Z hlediska agentur práce pak nic nemění. Zachovává např. jejich diskriminaci zákazem používání dohod o provedení práce. Tímto dochází paradoxně k opačné diskriminaci, kdy u firmy pracují její vlastní brigádníci na dohodu o provedení práce bez plateb pojistného a současně brigádníci z agentury pojistné platící. Tedy s menším čistým výdělkem o 12,5%. Jedni si tak z 50,- Kč hrubého odnesou po zdanění 42,50 Kč čistého, druzí jen 37,- Kč. Přestože jsou to studenti ze stejné školy a třídy a dělají stejnou práci.
Pokud vám není budoucnost vaší práce a možnost zaměstnání vašich dětí lhostejné, kontaktujte své místní poslance a senátory aby se nad těmito změnami lidsky zamysleli a pokusili se přijetí této legislativní katastrofy zabránit. Držíme nám všem palce, abychom nedopadli jako v roce 2004, kdy novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti byly vládní koalicí schváleny v původním úřednickém znění, bez připomínek a pod záminkou harmonizace s právem Evropské unie. Natruc opozici odborné, politické a dokonce i oponentům ve vlastních řadách. A natruc prostému selskému rozumu.
(Ing. Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


TV NOVA - Omezování brigád pro mladší 18-ti let je zbytečná ochrana
Právě teď (úterý, 6. září 2005)

TV NOVA Právě teď úterý 6.září 2005


Přehrát


Stáhnout (2 MB)



Brigád pro studenty je nyní dost
MF DNES, Kraj Moravskoslezský (sobota, 13. srpna 2005)
Ostrava Studenti, kteří nechali vydělávání peněz až na druhou polovinu prázdnin, brigádu s největší pravděpodobností seženou. Asi nejjednodušší cestou, jak brigádu získat, je vypravit se do nějaké z pracovních agentur. Některé z nich dokonce hlásí přebytek volných míst. Zájemci však musí počítat s tím, že se bude jednat o krátkodobou práci a že nabídky přicházejí v krátkém časovém předstihu. "V současné době odmítáme jen málo zájemců o práci, denně nabízíme zhruba sto pracovních míst. V červenci byl zájem o brigády vyšší, práci dostaly pouze tři čtvrtiny zájemců, řekl Radovan Burkovič z JOB-centra Ostrava. "Studenti nás mohou kontaktovat osobně v kanceláři nebo telefonicky, kde mají šanci dozvědět se o všech aktuálně volných místech. Na internet totiž nevyvěšujeme nabídky, kdy firma potřebuje jednoho dva brigádníky." Další možností, jak získat u JOB-centra Ostrava brigádu, je registrovat se přes internet do databáze agentury. Stačí uvést kontaktní údaje a termín, v němž má brigádník zájem pracovat. Agentura se mu v případě vhodné brigády sama ozve. V rámci registrace mají zájemci také možnost nechat si zasílat SMS zprávy nebo e-maily s nabídkou brigád zveřejněných na webových stránkách.
(Zuzana Fojčíková)


VLÁDA ROZŠIŘUJE NEZAMĚSTNANOST I MEZI STUDENTY
MF DNES, Kraj Moravskoslezský (sobota, 4. srpna 2005)
Jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava, s.r.o. Ing. Radovan Burkovič upozorňuje na negativní důsledky říjnové novely Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti na trh práce. Stejný názor sdílí i ostatní agentury práce a odborníci na pracovní trh. Podle jeho slov se to zejména týká na krátkodobých pracovních poměrů a nejvíce studentských brigád. "Že pravda je na jejich straně dokazují čísla za červenec 2005. Přestože se meziročně na Ostravsku dařilo počet brigád zvyšovat vždy o cca 10%, letos se negativa obou novel postarala nejen o nulový růst, ale dokonce o 18% propad oproti roku 2004" uvádí Radovan Burkovič. Důsledek náročnější administrativy a vyšší ceny studentské práce díky nařízeným platbám zdravotního a sociálního pojištění. Z každé stovky loňských brigádníků jich letos 18 práci ztratilo. Vláda tak nezaměstnanost úspěšně rozšiřuje i mezi studenty. APPS tento názor plně sdílí a pokud podnikne společnost JOB-centrum Ostrava jakékoliv kroky, které by vedly ke změně celé této neúnosné situace, APPS ji plně podpoří.
(APPS)


Nezaměstnanost se na Ostravsku šíří i mezi brigádníky
Ekonomika.iHNed.cz (středa, 3. srpna 2005)
Jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava, s.r.o. Ing.Radovan Burkovič upozorňuje na negativní důsledky říjnové novely Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti na trh práce. Podle jeho e-mailu zaslaného redakci iHNed.cz sdílí stejný názor i ostatní agentury práce a odborníci na pracovní trh. "Přestože se meziročně na Ostravsku dařilo počet brigád zvyšovat vždy o cca 10%, letos se negativa obou novel postarala nejen o nulový růst, ale dokonce o 18% propad oproti roku 2004" uvádí Radovan Burkovič.


Studentské brigády - blýskání na horší časy?
Český rozhlas Ostrava, pořad Události regionu (7. července 2005 15:25)
Letní prázdniny - to nejsou jen dny odpočinku, ale školáci teď více než jindy skloňují slovo "brigáda". Aspoň týden chce řada z nich věnovat práci, aby si přilepšila ke kapesnému. Pracovní agentury v těchto dnech čelí velkému náporu. Výjimkou není ani severní Morava a Slezsko.
Nápor je tradiční, ale nabídka klesá, říká Radovan Burkovič, jednatel největší moravské agentury zaměřené na brigádníky. Loni se podařilo najít práci téměř 3200 mladých lidí. Letošní čísla jsou zatím s velkým otazníkem, i když taktické rady se příliš nemění.
"Pokud chcete brigádu na červenec, můžete si být jisti, že takových lidí jsou stovky až tisíce. Pokud ji budete chtít v srpnu, už jich bude daleko méně. Pokud se jedná o vysokoškoláky a budou chtít pracovat v září, pak budou mít reálnou šanci tu brigádu dostat automaticky, dokonce si budou moci vybírat," říká Burkovič.
Šestnáctiletý Ondra zatím neuspěl. Snažil se, ale narazil na velmi malý zájem firem, ale také na svůj věk. Jak si posteskl, snad to vyjde příště. "Je to všechno špatně placené a je toho málo. Našel jsem sice nějaké nabídky na internetu, ale všechny jsou až od 18 let."
Radovan Burkovič z pracovní agentury potvrzuje názor spousty jiných brigádnických agentur. Nová legislativa je pro něj velkou překážkou a je přesvědčen, že na to doplácí úplně všichni. Ukázal to na jednoduchých číslech. "Pokud chcete korunu čistého, tak vy a firma odvedete 72 haléřů státu. Letos už platí se vším všudy novela zákoníku práce a novela zákona o zaměstnanosti zakázala pracovním agenturám používat dohody o provedení práce, donutila je používat dohody o pracovní činnosti a pracovní smlouvy. Brigád je méně, zhruba třetina firem nám odmítla brát brigádníky za nových podmínek a když toho brigádníka potřebuje na delší dobu, měla by oproti loňskému roku zaplatit skoro o sto procent navíc."
Agentura si spočítala, že za hodinu práce studenta loni zaplatila 62 korun, letos 105 korun, přičemž student si vydělá stejně - 50 korun čistého. Za brigádníky a samotnou agenturu se totiž nově platí zdravotní a sociální pojištění a zvedla se daň z přidané hodnoty. Podle této rovnice si stát zvedl příjem za tuto hodinu práce o 43 korun.
(Martin Knitl)


Firmy berou na brigádu hlavně děti svých pracovníků
Moravskoslezský DENÍK (sobota, 2. července 2005)
Moravskoslezský kraj Personalisté v Moravskoslezském kraji jen málo vyhledávají zprostředkovatelské agentury, aby jejich firmě pomohly zajistit studenty na letní brigády. Firmy si je totiž shánějí samy, přičemž brigádu v řadě podniků v kraji lze získat jen díky rodičům, kteří tam sami pracují a za svého potomka se zaměstnavateli zaručí. Mezi podniky, které se spokojí s dětmi svých zaměstnanců, patří například skupina firem kolem největší ostravské těžební společnosti OKD. „Brigádníky ale využívají jednotlivé společnosti OKD jen minimálně," řekla mluvčí skupiny Věra Breiové. Pouze děti svých zaměstnanců bere na brigádu také opavská strojírenská firma Ostroj. V létě bude Ostroj potřebovat na různé pomocné práce asi osm studentů - brigádníků. „Letos budeme brát dvě stě brigádníků stejně jako loni s tím, že už je to obsazené, protože preferujeme děti našich zaměstnanců," řekl i ekonomický ředitel ŽDB Tomáš Hladík. V Moravskoslezském kraji zajišťuje studentské brigády například zprostředkovatelská agentura JOB-centrum Ostrava, s.r.o. Její jednatel Marek Lazor chápe, že firmy pro letní brigády upřednostňují studující děti svých zaměstnanců. „Je to pro ně jistě lepší, než když si vezmou někoho neznámého z venku. Rodič se za svého potomka de facto zaručí," řekl. Podle Lazora mají studenti přes léto zájem o jakoukoli brigádu. Těchto příležitostí je navíc stále velmi málo. „Pokud nějaká brigáda a student ji nevezme hned s tím, že si to ještě rozmyslí, za hodinu už ji má někdo jiný," uvedl.Brigádníci si podle něj nyní vydělají od 43 korun hrubého na hodinu. Obvyklá mzda činí mezi 45 až 50 korunami na hodinu. Například hrubý hodinový výdělek za úklidové práce v jednom frýdecko-místeckém hypermarketu činí 45 korun. Podle Lazora si firmy stále více hledají brigádníky samy. Tento stav podle něj způsobil nový zákon o zaměstnanosti, který platí od loňského října a vyžaduje, aby agentury na rozdíl od minulosti odváděly za studenty zdravotní a sociální pojištění, což zajištění brigádníků prodražilo. Na severu Moravy si shánějí studenty na brigády například strojírenská firma MSA, stavební firmy Tchas a ODS - Dopravní stavby nebo Severomoravské vodovody a kanalizace. Sedm brigádníků si letos sama sežene i firma Technoprojekt. Podle zástupkyně firmy Lenky Čechové se to podniku vyplatí. „Zkušenost s nimi máme dobrou, ale je nám jasné, že od některých nemůžeme očekávat pracovní návyky," uvedla.
(čtk)


TV PRIMA - Těžké hledání brigád díky novému Zákonu o zaměstnanosti
Minuty regionu (úterý, 21. června 2005)

TV Prima Minuty regionu úterý 21.řervna 2005


Přehrát


Stáhnout (15 MB)



V evidenci JOB-centra Ostrava je téměř dvanáct tisíc lidí
Moravskoslezský DENÍK (úterý, 7. června 2005)
Ostrava Celkem 11.830 osob je v současnosti v evidenci agentury práce JOB-centrum Ostrava. Každému třetímu se pak podaří získat krátkodobou brigádu. Uvedl to jednatel JOB-centra Ostrava Marek Lazor.
Podle něj agentura zprostředkuje nyní každý den zhruba sto až dvě stě směn. "Vzhledem k novému zákonu o zaměstnanosti a změnám, které přinesl, už nejsme zprostředkovatelem práce výhradně pro studenty. Poskytujeme i jim ale nadále pracovní servis. To znamená mimo jiné i to,že se snažíme poskytovat našim pracovníkům určitý standart včetně toho, aby se při svých brigádách nedostávali do rozporu se zákonem a měli garantovanou mzdu. Pokud například firma, u které díky našemu zprostředkování nastoupí, peníze nevyplatí, dostane je od nás," říká Lazor.
Podle něj jsou počty zájemců o krátkodobou brigádu zhruba stejné jako v uplynulých letech. Brigády, které JOB-centrum Ostrava nabízí, tvoří nejčastěji pomocné práce v průmyslu a záskoky za pracovníky firem, kteří onemocněli, nebo jsou na dovolené. Velkou část pracovních nabídek pak tvoří krátkodobé vykrývání zvýšených požadavků podniků v sezoně nebo v případě získání větších zakázek. "V létě je těch nabídek o něco více, protože mnoho podniků má na dovolených více zaměstnanců. Pořád platí, že nejsnadněji najde uplatnění osmnáctiletý a starší muž. Naopak u žen se místa hledají obtížněji. Třeba pro šestnáctileté a sedmnáctileté dívky se hledají brigády hodně obtížně. Během prázdnin právě pro ně seženeme s bídou deset míst denně. V evidenci je přitom více než polovina žen," dodal Lazor.
Výdělky brigádníků se podle něj výrazně liší. Minimum je 42,50 č hrubého za hodinu, což stanovuje zákon. "Firmy, které brigádníky zaměstnávají, jim však musejí platit stejně jako srovnatelným zaměstnancům, takže nějaká průměrná mzda se uvádí obtížně. Proti dřívějšku je rozdíl v tom, že jsme dokázali dopředu uvádět i díky dohodám o provedení práce čistý výdělek. Nyní však mají naši pracovníci možnost využít různých úlev a odpočtů z daní : daňové prohlášení, potvrzení o studiu, odpočty na děti a podobně, takže výdělky mohou být u někoho i vyšší než v minulosti," vysvětlil jednatel ostravského JOB-centra. Brigády v zahraničí tato firma nezajišťuje. Souvisí to právě s určitým standardem, který chceme našim klientům zajistit. Různé dohody a jejich následné dodržování v zahraničí je občas dost obtížné a těžko bychom je mohli garantovat v také míře jako u nás. Na zahraniční brigády se proto specializují jiné společnosti," doplnil Lazor.
Nový zákon postavil nejen JOB-centrum Ostrava, ale i další podobné organizace, které zprostředkovávaly brigády pro studenty, do pozice agentury práce řízené ministerstvem práce a sociálních věcí. To znamená, že již nepodnikají na základě živnostenských listů, a tudíž dle živnostenského zákona, ale na základě licence udělené ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tímto jsou agentury práce více regulované, podléhají větší kontrole a nemohou ve vztahu s podniky fungovat ve všech ohledech na smluvní bázi. Na druhé straně však mohou na základě nového zákona o zaměstnanosti alespoň částečně zaměstnávat i občany vedené na úřadech práce.
(Břetislav Lapisz)


Česká televize - Novela Zákona o zaměstnanosti postihla brigádníky
Report (středa, 15. května 2005)

Česká televize Report středa 15.května 2005


Přehrát


Stáhnout (7 MB)



Student : práce přednější než škola ?
MF DNES, příloha Zaměstnání (čtvrtek, 10. února 2005)
Jak má pracovat ten, kdo je přes den ve škole?
Po nespokojených živnostnících, kteří se ozvali proti zákonu o zaměstnanosti, nyní volají po jeho nápravě i studenti. A v neposlední řadě také agentury, které jim donedávna bez problémů zprostředkovávaly práci. O co jde ? Tak nejprve studenti. Aby měl absolvent nárok na podporu v nezaměstnnosti, musí podle zákona o zaměstnanosti, platného od loňského října, odpracovat minimálně 12 měsíců v posledních třech letech studia. "Tuhle podmínku opravdu považujeme za nesmyslnou," říká Karolína Kučerová ze studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ). Vysokoškoláci si museli při škole vydělávat již dříve. Pro ně je splnění podmínky zákona sice těžké, ale ne nepřekonatelné. Jde však hlavně o středoškoláky. "Dovedete si představit, jak plní podmínku pro nárok na podporu, když tráví ve škole celé dny a mají jen 2 měsíce prázdnin?" ptá se Kučerová. I kdyby středoškoláci trávili celé léto na brigádě, museli by dalších šest měsíců odpracovat po večerech a o víkendech. Zatímco živnostníci již ministerstvo práce k přehodnocení zákona donutili, studentům se tolik nedaří. Zástupci vysokých škol se sice ozvali, ale bezvýsledně. A středoškoláky nemá kdo zastupovat. "Nemáme tak silné páky jako živnostníci. Ale chceme tvůrce zákona vyzvat k diskusi," říká Karolína Kučerová.
Hon za napracovaným časem.
Je možné, aby středoškolák odpracoval jeden rok během tří let svého studia ? Ministerstvo práce tvrdí, že ano. "Jde o to pracovat tak, aby bylo odváděno pojistné na dchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu jednoho roku. Bez ohledu na rozsah pracovní doby," podotýká mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková. Takže je podle ní jedno, jestli student bude pracovat dvě, tři nebo čtyři hodiny denně. I kdyby se takhle středoškoláci činili každé prázdniny - zbývá ještě mnoho dní, kdy nepracovali. A vzhledem k tomu, že najít sobotní či nedělní brigádu je docela obtížné a mladí do 18 let nesmějí pracovat na noční směny, odpracovat 12 měsíců během studia se podaří opravdu málokomu. Myslí si to zástupci studentů i agentur, které jim práci zprostředkovávají.
Co zákon zaviní?
Absolventům středních škol zbývá v případě, že nebude moci po škole najít práci, několik řešení. Odjet si vydělávat do zahraničí; být závislí na rodičích; nechat se zaevidovat na úřadu práce, nastoupit rekvalifikaci - pak může po celou její dobu čerpat podporu v nezaměstnanosti. "Stát po studentovi nežádá to, co by se zdálo samozřejmostí - řádné studium. Částečně přesouvá na studenty odpovědnost za politiku zaměstnanosti," dodává k zákonu Jiří Nantl, předseda Studentské komory Rady vysokých škol. Marek Lazor, jednatel JOB-centra, jedné z největších zprostředkovatelských agentur Moravskoslezského kraje, je daleko razantnější. "Vláda měla rovnou říci, že odmítá dát absolventům podporu, než to takhle komplikovat," komentuje zpřísnění podmínek pro absolventy. "A co mají dělat studenti, kteří loni ukončili školu, a od října začaly platit nové podmínky ? Ti už napracovat potřebnou dobu opravdu nemohou!"
Student je příliš drahý
Ministerstvo práce pdle svých slov vychází studentům vstíc tím, že mohou v průběhu studia požadovat od kteréhokoli úřadu práce nejen vyhledávání zaměstnání, ale také poradenství. Najít práci, která by se přizpůsobila jejich školnímu režimu, by jim měla umožnit volnější úprava právních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jenže vláda tu nejjednodušší cestu k práci studentům spíše ztížila - zdražila jejich cenu, když se nechají zaměstnat přes agenturu. Takhle hledá práci z časových důvodů většina studentů. "Dá se říct, že sdtudenti jako pracovní síla zdraží o sto procent. I když se snažíme situaci řešit, řada zaměstnavatelů je raději zaměstná přímo než přes nás, nebo raději vůbec," říká Marek Lazor z JOB-centra. Nárust ceny studenta jako pracovní síly přes agenturu je dán jednak zvýšením DPH z 5 na 19 %, jednak odvodem zdravotního a sociálního pojištění. Pojistné přitom za ně už jednou hradí stát.
Agentury jsou diskriminovány
V zájmu studentů je uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti - právě kvůli účasti na pojištění a odvodu příspěvku na politiku zaměstnanosti. Dohoda o provedení práce, která je pro příležitostný výdělek nejvhodnější, však tuto účast nezakládá. A zprostředkovatelským agenturám bylo uzavírání právě těhto smluv zakázáno. "To, že nesmíme uzavírat dohody o provedení práce, považujeme za diskriminaci," říká Lazor. Dodává, že hejtmani jednotlivých krajů již agenturám přislíbili podporu, aby podmínky agenturního zaměstnávání byly stejné jako u zaměstnavatelů.
(Karolína Švidrnochová)


Znásilněný zákon o zaměstnanosti.
HN.IHNED.CZ, příloha PODNIKY A TRHY, podnikání(úterý, 18. ledna 2005)
Když jsme v září 2004 seděli nad čerstvým zákonem o zaměstnanosti, pronesl náš právník památná slova: S tímhle paskvilem to dopadne třemi způsoby : a) Ministerstvo práce a sociálních věcí do parlamentu pošle novelu, kterou ty nesmysly opraví. To by ale přiznalo chybu a to se u nás nenosí. Tenhle právně čistý postup by se dal u nás spočítat na prstech jedné ruky. b) Ministerstvo se bude tvářit, že sporné části zákona neexistují, a nebude na základě nich kontrolovat. Je tu ale riziko, že nějaký horlivý úředník úřadu práce někde v Horní Dolní kontrolu na základě sporných částí zákona přesto udělá a jeho ředitel pak bude řešit, jak firmě nedat pokutu (ministr ho na post ředitele jmenuje a nepochválil by ho) a současně neshodit svého podřízeného (který dodržel zákon). Spousta zákonů takto existuje a za tichého souhlasu a nečinnosti příslušných úřadů se nedodržuje. S právním státem to nemá nic společného a s jistotami občanů už vůbec ne. c) Ministerstvo vydá vyhlášku, která zjemní tvrdá ustanovení zákona nebo bude tvrdit rovnou opak toho, co je psáno v zákoně. Tuto vyhlášku logicky nikdo nenapadne pro její neplatnost u Ústavního soudu, byl by sám proti sobě. Pokud si bude chtít Ministerstvo práce a sociálních věcí zachovat tvář, stačí mu i metodický pokyn pro jeho vlastní úředníky a následně postup za b). Říkáme tomu znásilnění zákona a je to další běžná součást právních praktik v České republice.
Netušili jsme, jak máme i přes jeho mládí zkušeného právníka. Cé je správně. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozeslalo tiskovou zprávu k údajným "fámám o švarcsystému a likvidaci živnostníků" v §13 novely zákona o zaměstnanosti a také Metodický pokyn pro úřady práce, jak si vykládat §13 zákona (čti nedodržovat jeho znění).
Vím, že bych měl být jako zaměstnavatel spokojen a nerebelovat. Koneckonců po zaslání naší analýzy dopadů novel zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti v prosinci 2004 parlamentu, vládě a médiím už máme na 20. ledna 2005 nahlášenu kontrolu z místního úřadu práce. Ale mohu být opravdu s tímto řešením spokojen?
(ing. Radovan Burkovič, jednatel firmy JOB-centrum Ostrava s.r.o.)