Firma bez licence nabízí, že zprostředkuje práci v cizině
Mladá Fronta DNES, Moravskoslezský kraj (24. července 2002 - středa)
Ostrava. Firma, jež nemá potřebnou licenci, nabízí lidem na Ostravsku za peníze informace o zaměstnání v Norsku a Irsku. Profesionálové ale varují, že může jít o podvod. Inzerát nabízí informace o práci na ropných plošinách v Severním moři. Za třicet eur - necelých tisíc korun - jež má uchazeč poslat do Německa, mají přijít poštou bližší údaje. Lidé ale nemají šanci se se zprostředkovatelem setkat a ověřit si, o koho se jedná. Na firmu Top Job, která se za inzerátewm skrývá, je jediný kontakt: P.O. Box. Pod jejím obchodním jménem se skrývá muž jménem Denis Vinček, který ma živnostenský list pro podnikání v reklamě a marketingu. Na adrese, kde bydlí, nebyl ale včera k zastižení. A jeho firma nemá podle serveru ministerstva práce a sociálních věcí vůbec licenci soukromé zprostředkovatelny práce. "Podle našich dvanáctiletých zkušeností je to stejný systém, jakým bylo již napáleno mnoho občanů. Po několika platbách jim zbyly jen oči pro pláč, " varuje Radovan Burkovič, majitel ostravské společnosti JOB-centrum, na niž se lidé omylem kvůli Vinčkonu inzerátu často obracejí. Podvody s falešným zprostředkováním práce v zahraničí nejsou ničím vyjímečným. Jen loni severomoravská policie obvinila z podvodu dva muže, kteří nabízeli práci v Izraeli. Lidé jim zaplatili ještě doma 2,5 tisíce korun, pak odletěli do Izraele, kde od nich podvodníci vybraki dalších 400 dolarů a utekli. Celkově si tak podvodníci přišli skoro na čtvrt miliónu korun. O rok dříve jiní dva "zprostředkovatelé" ošidili muže z Vrbna pod Pradědem. Dopravili ho na Nový Zéland, kde zůstal bez práce i ubytování, a nedobrovolný výlet jej přišel na 60 tisíc korun.
(kub, ipl)

Česká televize
Report (úterý - 9. července 2002)

Přehrát Stáhnout (5 MB)

Připravenost absolventů pro praxi
Časopis Profesionál (červenec 2002)
Odpovídá současné zaměření středních škol a učilišť potřebám zaměstnavatelům ?
Nejenže neodpovídá, ale také nevyučuje to, co praxe potřebuje. Typickým příkladem je naprostá ignorace počítačové gramotnosti - třeba střední průmyslové školy bazírují stále jen na rýsování a psaní technickým písmem v době, kdy každá menší projekční kancelář či stavební firma vlastní projekční program nebo alespoň AutoCad. Gymnazisté vědí o MS Office že je, ale neumí ho používat. Vyjmenují klidně i další kancelářské SW, o nichž se učili. Prostě vědí že existuje lopata i rýč, ale v životě s nimi nedělali. Absolventi ekonomických středních škol teprve po nástupu do firem s hrůzou objevují, že se už dávno účtuje jen prostřednictvím počítače. O napojení škol na Internet víme každý svoje, o jeho používání ve výuce také. Další věc jsou nesmyslné školní osnovy na všech stupních škol z doby Marie Terezie a císaře Josefa. Stále vyučují od přerodu opice v člověka o všem, co s tím souvisí, jako o seznamu položek. Systém hrábě se tomu říká. To se skládá z toho. Každá část se skládá z toho a z toho. Tyto části se dělí na to a to. A tak dále. Bez provázanosti mezi sebou, bez pochopení významu těchto věcí. Prostě jak jde vývoj dopředu, jen se ke stávajícím poznatků přidají další o novějších hrábích. Zcela nedostatečná je výuka ve smyslu sociálním - škola nevyučuje jedince, nýbrž ročník, nanejvýše tak třídu. Vše je pojímáno masově a standardně. Hlavně nevyčnívat. Ani jako vyučující, ani jako třída, natožpak jedinec. Přitom bez výchovy budoucích elit a vůdců prostě buď budeme méně konkurenceschopní svou neschopností nebo nás prostě povedou jenom cizinci. Čili vystupování před kolektivem, mluvení, přesvědčování, argumentace, diskuse, empatie, vedení lidí, psychologie, sociologie, rétorika, nic z toho v běžných povinných osnovách nenajdete. Ale budete to používat a potřebovat denně. Jazyky jsou vyučovány stále systémem gramatika, místo schopnosti se domluvit. To je to hlavní, co budou budoucí pracovníci podniků potřebovat. Ať už jako zaměstnanci nadnárodních firem nebo dodavatelé či odběratelé cizích podnikatelských subjektů v rámci EU nebo světa. Zcela speciální kategorií jsou učiliště, dříve zčásti či zcela provázaná s podniky. Mohu teoreticky poklábosit o čemkoliv, ale jakmile budu muset vzít do ruky pilku, roztočit soustruh nebo spustit vrtačku, teprve se pozná, co jsem zač. Absolventi učilišť postrádají znalosti nejnovějších technologií ve svém oboru, které ale firmy pro své přežití nutně musí uplatňovat. Komunistické školství reálného socializmu sice nepřineslo nic nového, jako ostatně komunisti nikdy, ale rychle pochopilo starého Baťu a výhody jeho systému výchovy budoucích pracovníků, a prostě jej jen okopírovalo. Lepším či horším svázáním odborných učilišť s navazujícími odvětvími a podniky v nich. Ne nadarmo v Evropské Unii zářící Irsko vyučuje praxi přímo v podnicích 4 dny v týdnu a 1 den věnuje teorii. U nás to bývá v nejlepším případě půl napůl. Jinými slovy jak může škola vyrábět pro firmu dobrého pracovníka, když platícím zákazníkem rozhodujícím o jeho potřebnosti není jeho uživatel firma, ale úředník ministerstva školství platící výrobu z daní nás všech dle své libovůle ? Pak se nelze divit, když Vám personalista nadnárodního koncernu řekne, že ho nezajímá zaměření našeho vysokoškoláka a co vystudoval. Oni o ho stejně za rok u firmy kompletně naučí, co bude opravdu potřebovat. Smutné, že ?
(Ing. Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)

Na brigádách si v létě přivydělávají i učitelé
Mladá Fronta DNES, Moravskoslezský kraj (29. června 2002 - sobota)
Ostrava. Učitelé, kterým dnes stejně jako jejich žákům začínají dva měsíce volna, si jezdí přivydělávat nejčastěji na letní tábory. "Na táborech totiž obvykle mají zdarma ubytování, stravu a mohou dostat malou odměnu," řekl včera ředitel základní školy Hlučín-Darkovičky Tomáš Kolesa. "O jiném přivydělávaní nevím. I tábory se týkají spíše mladších kantorů. Ti starší jsou rádi, že si po školním roce odpočinou," vysvětlil Kolesa. Dodal, že řada učitelů však má dostatek dovolené, kterou zvládnou pokrýt celé prázdniny, což je mnohdy finančně výhodnější než běžný plat v průběhu roku. Angličtinářka z ostravské střední školy včera řekla, že najít brigádu v průběhu prázdnin je pro učitelé velmi obtížně. Letní tábory tak bývají jednou z mála možností, jak si přivydělat. "Agentury zařizující brigády fungují většinou pouze pro studenty. Žádnou, která by zaměstnávala učitele, neznám," uvedla. Jednatelka ostravské společnosti JOB-centrum Ostrava Pavlína Klečková poznamenala, že agentura je sice schopna zajistit brigádu i pro dospělé (pozn. nestudenty), ale tato služba je spíše okrajovou záležitostí.
(ČTK)

Vydělat si je pro studenty těžké
Mladá Fronta DNES, Moravskoslezský kraj (6. května 2002 - pondělí)
Ostrava. Najít si v Moravskoslezském kraji obstojnou brigádu není pro studenty vůbec jednoduché. Práci seženou spíše přes pracovní agenturu nebo po známosti. Mnohé studující odradí těžkosti při shánění natolik, že si ji sami nehledají a rovnou navštíví nějakou agenturu. "Sehnat si práci sama, je skoro nemožné. Většina podniků se hned zkraje ptá, v jaké jste agentuře...," líčí trampoty se sháněním brigády studentka Filozofické fakulty Ostravské univerzity Lenka Žáková. Její slova potvrzuje vedoucí ostravského Bauhausu. "Brigádníky nabíráme pouze přes agentury. Ta za ně ručí, pojistí je, vyškolí, výplaty má na starosti také ona. My zaplatíme agenturu a zbytek je už na ní," popisuje běžný postup při dohodách mezi agenturami a zeměstnavateli. Nejhůř se zřejmě shání brigáda středoškolákům, kteří mají míň než osmnáct let a nemohou dělat všechny práce. Nabídek pro ně mají málo i agentury. Přestože studenti mohou pracovat už od patnácti let, tak v tomto věku najdou brigádu málokdy. "Práci sháníme studentům až když jim je minimálně šestnáct. Patnáctiletí totiž mohou dělat maximálně šest hodin denně. Většina zaměstnavatelů ale potřebuje osmihodinové směny," líčí Radovan Burkovič z agentury JOB-centrum Ostrava. Studenti tedy nemají nazbyt a musí bvrát, co se zrovna namane. Nejčastěji pracují v hypermarketech a supermarketech, u výrobních linek různých podniků, kde třídí třeba kuřata, uklízejí, nebo občas seženou práci v pohostinství. .... Relativně dobře si vydělávají studenti při některých reklamních akcích. "Jde o takové ty předváděcí akce, kdy nabízejí k ochutnání různé výrobky, jsou převlečení za letadlo nebo rybu a chodí po městě. Ale takovýchto prací je minimum, tak tři až čtyři procenta z naší nabídky," popisuje Burkovič brigádu, kde si lze vydělat až kolem osmdesáti korun na hodinu. Jsště lépe jsou na tom studenti, kteří perfektně rozumí počítačovým programům nebo umí výborně cizí jazyky. ........... Jednoduché to nemají ani studenti, kteří bydlí mimo Ostravu. Problémy se sháněním práce mimo krajské město mají i agentury. "Není tam práce a většina firem dává přednost dětem svých zaměstnanců," dodává Burkovič. Studenti občas pracují i načerno, ale podle Danuše Kovářové z kontrolního oddělení Úřadu práce v Ostravě to není příliš častý jev. "Není to moc obvyklé. Letos jsme dokonce nepřistihli žádného studenta," říká Kovářová.
(Iveta Polochová)

Studenti si už hledají letní brigády
Moravskoslezský Deník (19. dubna 2002 - pátek)
Ostrava. Štěstí přeje připraveným - tímto heslem se už nyní řídí někteří studenti při hledání letních brigád. Ačkoliv do začátku letních prázdnin zbývají více než dva měsíce, mladí lidé si mohou zamluvit při troše štěstí dobrou pracovní příležitost už teď. Platí totiž pravidlo, že šance získat příležitostnou práci až o prázdninách je velmi malá. "Já si zamlouvám brigádu pravidelně vždycky na jaře, protože není na co čekat. Mám kamarádku, která se ptá na brigádu už v únoru a březnu. Rozdá ve firmách na papírku svou adresu a čeká, až se jí někdo ozve," uvedla studentka Lenka Marková. Dobré zkušenosti s předčasným hledáním letní brigády má také studentka Lenka Klimková z Ostravy. "Po zkušenostech z minulých let jsem nenechala nic náhodě. Proto jsem se začala zajímat o brigádu už v dubnu. Kdybych přišla o několik týdnů později, tak bych tu práci nedostala," uvedla. Studenti se začínají nyní obracet s žádostmi o brigády také na pracovní agentury. "Někteří už se ozývají. Stává se také, že se studenti ptají na letní brigádu již v listopadu. Zatím je to ale předčasné. Podniky se na nás začnou obracet až v první polovině června, kdy budou vědět, jak na tom budou zaměstnanci s dovolenými," uvedl Radovan Burkovič z ostravské pracovní agentury JOB-centrum. Loni v červenci chodilo žádat do této agentury až 200 zájemců denně. Největší zájem o studenty měly potravinářské, strojírenské a úklidové firmy. Jak bude vypadat trh s letními studentskými brigádami letos, to se uvidí v červenci. Je ale zřejmé, že velké podniky jako Nová Huť a Vítkovice už nebudou mít o studentské brigádníky pro dělnické profese zájem, přestože v minulosti v těchto firmách mohly najít práci během letních prázdnin desítky studentů. Dnes tyto průmyslové podniky nemají zaměstnání ani pro některé své pracovníky.
(Radim Šlezingr)

Centrum vyhodnotilo nejlepší loňské brigádníky
Moravskoslezský Deník (30. ledna 2002 - středa)
Ostrava. Od pětadvaceti do šestačtyřiceti tisíc korun si v uplynulém roce dokázali na brigádách vydělat (nejlepší) studenti středních a vysokých škol, kteří využili služeb ostravského JOB-centra. To minulý týden vyhodnotilo šest svých nejlepších příležitostných pracovníků v roce 2001. Jsou jimi dvaadvacetiletá Vendula Rotterová, o rok starší Anna Novobilská a jednadvacetiletá Monika Kavecká, osmnáctiletý Lukáš Kačmarský, dvadvacetiletý Tomáš Haničák a třiadvacetiletý David Gamba. Centrum loni zaměstnalo přes tři tisíce brigádníků ve 194 firmách. Vydělali si celkem 17,2 milionu korun, průměrně tedy 5700 Kč. Odpracovali více něž 63 tisíc pracovních směn, "Studenti většinou pracují na místech, kde není reálné zaměstnat pracovníka nastálo, vždy se jedná jen o krátkodobě vytvořené pracovní místo. Proto se často stává, že brigádníci během jednoho roku pracují také pro deset nebo i více podniků," doplnil Marek Lazor z JOB-centra.
(Jan)